|
|
Soucit se sebou u populace pacientů s obezitou
Ringelová, Valentina ; Zajícová, Markéta (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Obezita je rostoucí problém současnosti, její prevalence se v západní společnosti blíží 60 %. Jedná se o komplexní problém, na kterém se podílí psychické, fyzické a sociální faktory, proto je třeba i její léčbu pojmout holisticky. Programy managementu váhy ale nejsou dostatečně účinné a odborníci se snaží o vytvoření nového přístupu.Stále rostoucí poznatky o možnostech využití soucitu k sobě (= laskavý způsob vztahování se k sobě sama ve chvílích prožívaného utrpení) naznačují jeho potenciální efektivitu při léčbě obezity. Lidé s obezitou májí totiž soucitu spíše nedostatek, a tak nové přístupy léčby obezity zahrnují intervence cílící na jeho zvýšení, což může podpořit adherenci k léčebnémuplánu.
|
|
|
Souvislosti mezi vybranými osobnostními charakteristikami Cattellova 16 faktorového modelu osobnosti, rodinnými faktory a mírou konzumace alkoholu
Convoy, Klára ; Taušová, Jitka (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi vybranými osobnostními faktory Cattellova 16 faktorového modelu osobnosti, rodinnými vlivy a mírou konzumace alkoholu. Pozornost je věnována zejména popisu osobnosti, osobnostním rysům, teoriím osobnosti a Cattellově 16 faktorové teorii. Také je popsán alkohol jako takový a faktory, které mohou souviset s užíváním jeho i jiných návykových látek. Popsány jsou také funkce alkoholu, konzumační vzorce a závislostní problematika. Ke zkoumání této problematiky byl zvolen kvantitativní přístup, jehož cílem bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi vybranými osobnostními charakteristikami Cattellova 16 faktorového modelu, rodinnými vlivy, demografickými proměnnými a mírou konzumace alkoholu. Ve výzkumu byly použity tyto metody: Cattellův 16 faktorový osobnostní dotazník a BSQF (Beverage specific quantity-frequency), který umožňuje zjistit průměrnou denní spotřebu čistého alkoholu v gramech, a na základě toho určit míru jeho konzumace. Dotazníkové metody byly rozšířeny o doplňkové otázky, které zjišťovaly rodinnou situaci v období dětství, závislostní problematiku biologických rodičů, demografické proměnné a vliv pandemické situace na konzumační vzorce alkoholu. Výzkumný soubor tvořilo celkem 101 respondentů ve věku 30-40 let. Na základě výsledků obou...
|
|
|
Vybrané psychologické aspekty kolektivní viny
Bradáčová, Nikola ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit fenomén kolektivní viny z psychologického hlediska. Obsahem teoretické části je nejprve představení fenoménu jako takového, jeho podstaty a kontextu jeho výskytu. Následuje klíčová kapitola pojednávající o mechanizmech atribuce kolektivní viny, jejích modelech, teoriích a přístupech. Dále se práce soustředí na interkulturní srovnání a na příbuzné jevy (fenomén zástupné pomsty, kolektivní tresty a další), které se k tématu vztahují a na kterých se přímo či nepřímo podílejí. Teoretickou část uzavírá kapitola o intervencích. Výzkumná část se zabývá mechanizmem atribuce kolektivní viny v souvislosti s potenciálními moderujícími faktory vycházejícími z předchozích výzkumů. Výzkum samotný představuje replikační studii navazující na práci Denson et al. (2006). Jedná se tedy o korelační studii, jejímž cílem bylo zmapovat, zdali je členství v určitém druhu skupin spjato s vyšším stupněm vnímané kolektivní zodpovědnosti, a také blíže prozkoumat, které ze sledovaných proměnných (moderujících) faktorů korelují s percepcí kolektivní viny. Výzkum je prováděn formou online dotazníku. Pro sběr byla využita databáze participantů laboratoře PLESS. Výsledky výzkumu z velké části potvrzují závěry práce od Denson et al. (2006), zejména klíčový vztah mezi kolektivní vinou a...
|
|
|
Soucit se sebou jako obecný psychoterapeutický faktor
Vintonjak, Kristina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá konceptem soucitu se sebou a jeho rolí v psychoterapeutické praxi. V literárně-přehledové části je nejprve blíže popsán soucit se sebou a jeho role coby prediktora životní spokojenosti a duševního zdraví. Poté je soucit se sebou dán do souvislostí s jemu blízkými koncepty všímavosti a nepřipoutanosti k Já. Následně jsou představeny možnosti integrace soucitu se sebou do psychoterapeutické praxe. Empirická část bakalářské práce popisuje realizovaný výzkumný projekt, jehož cílem bylo ověřit, zda se míra soucitu se sebou, všímavosti a nepřipoutanosti k Já signifikantně zvýší po absolvování tradiční psychoterapie, a to konkrétně skupinové psychoterapie psychodynamického směru u klinické populace. Sběr dat probíhal dotazníkovým šetřením za využití SOCS-CZ, FFMQ-CZ a NTS-CZ. Výběrový soubor tvořilo 41 participantů ve věku 20 až 61 let s diagnózou afektivních poruch, neurotických, stresových a somatoformních poruch a poruch osobnosti. Testování hypotéz bylo provedeno pomocí jednostranného párového t-testu. Výsledná analýza shledala signifikantní zvýšení soucitu se sebou, všímavosti i nepřipoutanosti k Já. Výsledky tak poukazují na to, že soucit se sebou a jemu blízké koncepty všímavosti a nepřipoutanosti k Já lze rozvíjet i v jiných než na soucit se sebou a všímavost...
|
|
|
Možnosti využití e-health metody zaměřující se na stres management u vysokoškolských studentů.
Kretíková, Andrea ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Projekt mobilní aplikace Nestresuju si klade za cíl vytvořit český nástroj, jehož účinnost v rozvoji schopností řízení stresu bude podrobena odbornému zkoumání a zároveň bude uživatelsky přívětivou a zajímavou platformou. Konkrétně, mobilní aplikace Nestresuju cílí na pomoc s rozvojem schopností stres managementu, a to za pomoci transformace psychologické teorie copingových strategií R. Lazaruse a S. Folkmanové do digitální podoby. Projekt doposud obsahoval několik fází, včetně téměř 1,5 roku trvající rešeršní, přípravné a programovací fáze, na které navázalo pilotní šetření mezi 20 studenty pražských vysokých škol. Výsledky kvantitativních, a především kvalitativních dat ze závěrečných rozhovorů a dat z užívání ukázaly, že je aplikace vnímaná jako užitečná a ukazuje se trend možného snižování míry zažívaného stresu na základě rozvoje kompetencí řízení stresu prostřednictvím Nestresuju. Jako užitečné byly uváděné bez větších rozdílů všechny sekce aplikace a celkově byl nástroj hodnocen jako profesionální a odborně důvěryhodný, i přestože se jedná o studentský projekt. Výsledky pilotního šetření slouží mimo jiné jako podklad k formulaci konkrétních změn pro aktualizaci aplikace Nestresuju. Pro ověření účinnosti digitálního nástroje bude po aktualizacích a změnách Nestresuju provedeno hlavní výzkumné...
|
|
|
Momenty setkání jako součást procesu změny z pohledu současné psychoanalýzy (intimita, opravdovost a vztah)
Smejkalová, Adéla ; Jakubů, Jiří (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na specifické prožitkové fenomény, které odpovídají momentům setkání v pojetí Daniela Sterna. Literárně přehledová část shrnuje dosavadní psychoanalytické poznatky utváření vztahu mezi terapeutem a klientem, které do současné psychoanalýzy přinesla zejména intersubjektivní či vztahová psychoanalýza. Pozornost je věnována aspektům, které bývají v tradiční psychoanalýze přehlížené či vnímané jako kontraproduktivní, ačkoliv současné studie ukazují na jejich význam v procesu terapeutické změny - jedná se o témata vzájemnosti, úlohy lidského setkání, změny v implicitní rovině intrapsychické krajiny aj. Ve výzkumné části jsou shrnuty výsledky výzkumu prováděného na skupině psychoanalyticky orientovaných terapeutů, shrnující jejich fenomenologický pohled na momenty setkání, potažmo na psychickou změnu v procesu psychoterapie. V diskusi jsou poté uvedeny kritické postřehy a také náměty na další výzkum. Klíčová slova Intersubjektivita, vztahová psychoanalýza, moment setkání, psychická změna, paměť, implicitní vztahová znalost
|
host ::
RSS.