|
| |
|
|
Bodové procesy na lineárních sítích
Moravec, Jan ; Prokešová, Michaela (vedoucí práce) ; Pawlas, Zbyněk (oponent)
Hlavním tématem této práce je teorie bodových procesů na lineárních sítích s důrazem na dva druhy sít'ové K-funkce. V první kapitole jsou vyloženy základy teorie stacionárních bodových procesů v rovině včetně zavedení K-funkce a jejího odhadu. Druhá kapitola se zabývá bodovými procesy na lineárních sítích. Je zde zavedena Okabeho sít'ová K-funkce a její odhad, Angova sít'ová K-funkce včetně jejího odhadu a jsou vyloženy jejich teoretické vlastnosti. Třetí kapitola se zabývá schopností odhadu Okabeho a Angovy K-funkce rozpoznávat tendence bodů procesu na síti ke shlukování, resp. odpuzování. Je zde vyložen obálkový test, zjemněný obálkový test a odchylkové testy. K simulacím je užito prostředí R s knihovnou spatstat.
|
|
|
Indukce neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození CNS
Filipová, Marcela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Ischemické poškození mozku (iktus) patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a invalidity u lidí. Objev neurogeneze a možnosti její indukce cytokiny v dospělém centrálním nervovém systému (CNS) poskytl naději na možnou léčbu ischemie. Tato práce se zaměřuje na popis mechanismů neurogeneze na buněčné a molekulární úrovni a čerpá z poznatků získaných během posledních deseti let. První kapitola této práce je zaměřena na popis vzniku nových neuronů v gyru dentatu hippokampu a subvenrikulární zóně, hlavních neurogenních oblastech dospělého CNS, za fyziologických podmínek. Další část je zaměřena na stručný popis modelů používaných ke studiu ischemie u potkana a myši a na patofyziologii ischemického poškození mozku, při kterém dochází k aktivaci astrocytů a mikrogliálních buněk. Dále je popsána aktivace neurogenze v těchto dvou hlavních neurogenních oblastech. Zmíněna je i úloha NG2 glií, které se vyskytují v celém mozku, a které se podle nejnovějších výzkumů jeví jako potenciální zdroj buněk, jejichž cílenou diferenciací by bylo možné vytvořit specifické typy nervových buněk (oligodendrocyty, astrocyty a pravděpodobně i neurony), které by se daly využít pro reparaci poškozené nervové tkáně. Poslední část práce se zabývá vlivem jednotlivých růstových faktorů, které vytvářejí mikroprostředí vhodné pro...
|
|
|
Úloha modulace synaptického přenosu při bolestivých stavech.
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
S bolestí se setkal pravděpodobně každý z nás. Podle definice se jedná o nepříjemnou senzorickou a emocionální zkušenost, spojenou se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně. V periferních tkáních akutní bolestivé podněty aktivují specializovaná zakončení aferentních neuronů, zvané nociceptory. Informace z periferie se dostává k tělu buněk těchto neuronů v míšních gangliích nemyelinizovanými, nebo slabě myelinizovanými axony (C, respektive A vlákny). Centrální výběžky těchto neuronů tvoří synapse s neurony v povrchových vrstvách zadního rohu míšního. Informace je předávána na synapsích za pomoci neurotransmiterů, jako je například glutamát, a dalších neuromodulátorů. Důležitá je následná aktivace projekčních neuronů, které předávají informaci o poškozujících podnětech dále do supraspinálních center. Pro modulaci nociceptivní informace na míšní úrovni je důležitá také aktivita excitačních a inhibičních interneuronů, gliových buněk a následně také sestupných drah z vyšších oblastí CNS. Při poškození periferních tkání a při dalších patologických stavech může dojít ke zvýšené citlivosti na periferní podněty. V důsledku toho mohou být pociťovány jako bolestivé i běžně nebolestivé stimuly (alodynie) a vzrůstá odpověď na bolestivé stimuly (hyperalgezie). Podkladem této zvýšené citlivosti mohou být periferní a...
|
|
|
Etická plausibilita sebevraždy
Moravec, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "etická plausibilita sebevraždy" se zabývá problémem sebevraždy z filosofického a etického hlediska. Nastoluje základní metodologické vymezení v pohledu na různé sebevraždy. Důležitým rozdělením je základní nastolení hierarchie lidského tázání po životě. Je ukázána primární ontologická otázka, sekundární kvalitativní otázka a terciární kvantitativní otázka. Toto vymezení mají pomoci při tázání se po ústřední otázce diplomové práce: "kdy je sebevražda morálně přípustná či dobrá." Diplomová práce pracuje s různými důvody a přístupy k sebevraždě a tyto různé důvody a přístupy konfrontuje jak s nabídnutou metodologií, tak s filosofickými a etickými systémy, které se tématu týkají. Tyto vybrané etické a filosofické systémy jsou převedeny do oněch tří základních otázek a následně jsou porovnávány, zda-li nám mohou vypovědět něco o etické přípustnosti dané sebevraždy. Diplomová práce ovšem nezůstává jen u osoby sebevraha a jeho činu, ale přesahuje rámec jedince a snaží se ukázat, jak teoreticky nezúčastnění lidé jsou angažování sebevrahovým jednáním a jak se oni na jeho jednání angažují. Sjednocujícím momentem této diplomové práce je moment tolerance. Na učení Johna Locka o toleranci staví závěrečný přístup k sebevraždě, sebevrahovi a jeho blízkého i vzdáleného okolí. Diplomová práce je také nucena...
|
|
|
Ionotropní glutamatové receptory a excitotoxicita
Skřenková, Kristýna ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Glutamát je hlavní excitační neurotransmiter v savčí centrální nervové soustavě. Jeho účinek je zprostředkován pomocí ionotropních glutamátových receptorů, které jsou zodpovědné za excitační synaptický přenos a hrají důležitou roli v procesu učení a vzniku paměti. Jsou-li však tyto receptory dlouhodobě aktivovány, dochází k buněčné smrti neuronů (excitotoxicitě). Tato práce je zaměřena především na jednu skupinu glutamátových receptorů, a to na NMDA receptory. Jejich studium je v centru pozornosti současného neurobiologického výzkumu, neboť existuje řada experimentálních i klinických důkazů o tom, že se přímo podílejí na vzniku závažných onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, a spolupodílejí se na poškození nervové tkáně po traumatu, hypoxii a embolii. Následující text přináší stručný přehled současných poznatků o struktuře a funkci NMDA receptorů a mechanismech, jakými aktivace těchto receptorů vede k excitotoxicitě, a naznačuje některé možnosti neuroprotekce.
|
|
|
Cholinergní regulace iontového transportu v tlustém střevě
Hock, Miroslav ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent) ; Kolínská, Jiřina (oponent)
česky Acetylcholin představuje jeden z hlavních mediátorů střevního nervového systému, který se podílí na regulaci iontového transportu v tlustém střevě. V poslední době se v odborné literatuře objevilo značné množství údajů o rozdílné expresi transportních proteinů v distálním a proximálním kolon. Dosud však nebylo provedeno komplexní elektrofyziologické srovnání těchto dvou částí tlustého střeva, které by tyto nové poznatky zohledňovalo. Cílem této práce tedy bylo porovnat cholinergní regulaci iontového transportu v distálním a proximálním kolon. K porovnání distálního a proximálního kolon jsme použili metodu napěťového zámku v Ussingově komůrce. Střevní epitel byl elektricky uzamčen na hodnotě 0 mV a odpovědi byly zaznamenávány jako změny zkratovacího proudu (SCC z angl. short-circuit current). Místo acetylcholinu byl použit jeho stabilní analog karbachol. Data byla zpracována novým způsobem s použitím kódu, který jsem pro tyto účely napsal ve VBA pro MS Excel 2007. V této práci jsme potvrdili, že karbachol působí přímo na epiteliální buňky prostřednictvím acetylcholinových receptorů muskarinového typu v obou testovaných částech tlustého střeva. Odpověď na karbachol nebyla ani v jedné části kolon ovlivněna inhibitory Cl- kanálů apikální membrány (CFTRinh-172 a niflumová kyselina). Inhibice...
|
|
|
Simultánní intervaly spolehlivosti duální k postupným metodám vícenásobného srovnávání
Moravec, Jan ; Komárek, Arnošt (vedoucí práce) ; Hlávka, Zdeněk (oponent)
Hlavním tématem práce je konstrukce simultánních oblastí spolehlivosti (SCR) duálních k postupným procedurám vícenásobného srovnávání (MCP). První kapi- tolu věnujeme základům teorie vícenásobného srovnávání včetně třídy uzavřených MCP, která obsahuje všechny MCP, které silně kontrolují familywise error rate. V druhé kapitole je vyložen obecný postup konstrukce SCR duálních k uzavřeným MCP. Tyto obecné výsledky jsou ve třetí a čtvrté kapitole užity k odvození SCR duálních k podtřídě uzavřených MCP, které jsou založeny na Bonferro- niho vážených testech. Explicitně jsou sestrojeny SCR duální k Holmově, Hol- mově(W), fixed-sequence a fallback MCP. Teoretické výsledky jsou numericky ilustrovány na bioekvivalenční studii. V páté kapitole jsou stručně diskutovány SCR duální k Hommelově, Hochbergově a sestupné Dunnettově MCP.
|
|
|
Role of Potassium Channels in the Regulation of Vascular Smooth Muscle Tone
Bencze, Michal ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Draslíkové kanály majú poprednú úlohu v regulácii membránového potenciálu buniek hladkého svalu ciev. Membránový potenciál má priamy vplyv na cievny tonus. V hladkom svale ciev poznáme štyri druhy draslíkových kanálov. Napäťovo-ovládané K+ kanály (KV) sú schopné reagovať na depolarizáciu svojím otvorením. Vápnikom-aktivované K+ kanály (KCa) z rovnakej génovej rodiny sú aktivovateľné nie len napätím, ale aj zvýšenou koncentráciou intracelulárneho Ca2+. Dovnútra-usmerňujúce K+ kanály (KIR) svojou zvyšujúcou sa von smerujúcou vodivosťou v negatívnych hodnotách amplifikujú draslíkový prúd a pôsobia ako senzor zvýšenej K+ koncentrácie v extracelulárnom priestore. Prepojenie medzi metabolizmom a membránovým potenciálom vytvárajú ATP-senzitívne K+ kanály (KATP). Funkcia K+ kanálov je dôležitá aj v endoteli, ktorý uvoľňuje množstvo vazodilatačných a vazokonstrikčných látok. Abnormálna expresia K+ kanálov sa vo veľkej miere podieľa na remodelácii ciev počas hypertenzie.
|
|
|
Aglomerace směsí pro krmení živočichů
Moravec, Jan ; Lacina,, Lubor (oponent) ; Svěrák, Tomáš (vedoucí práce)
Teoretická část práce je zaměřena na popis mechanických vlastností sypných krmných směsí komponovaných v kooperaci s Mendelovou univerzitou. Jedná se především o vlastnosti tokové, které jsou klíčové pro technologie zpracování těchto směsí. V prvé části je také obsažen obecný popis smykových přístrojů, detailněji je pak rozebrán Jenikeho smykový přístroj a Reometr FT4 od firmy Freeman Technology. Vzhledem ke komplexnosti a složitosti chování těchto látek bývají jejich vlastnosti určovány výhradně experimentální cestou, jíž se zabývá praktická část této práce. V praktické části lze najít popis výroby a analýzy vytvořených krmných směsí. Popsáno je měření vykonané na Jenikeho smykovém přístroji a na přístroji Rheometer FT4. Dále jsou rozebrána měření pevnosti a délky granulí a analýza sypkých krmných směsí na sítech. Analyzovanými materiály byly tedy krmné směsi pro krmení kuřat, které se vzájemně lišily obsahem moučných červů. Ze směsí byly následně vyrobeny granule, které byly poté také podrobeny měření.
|
host ::
RSS.