|
|
Systém klasifikace popisů společnosti v období ústupu od postmodernismu
Krčil, David ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací a klasifikací deskriptivních teorií, které usilují o popsání stavu západní společnosti a kultury ve 21. století. V tomto kontextu je nejčastěji skloňovaným slovem "postmodernismus", což je dnes dle mnoha myslitelů již pojem, který ztrácí svou schopnost společnost popsat, nebo ji dle jiných dokonce ani nikdy plně neměl. Tato práce se zabývá právě těmi teoriemi, které mají být buď nástupci postmodernismu, nebo jeho náhradou. Výzkumnou otázkou práce bylo stanoveno, zda je možné najít mezi zvolenými teoriemi styčné plochy, na základě kterých je lze roztřídit do hyperonymních skupin (metapopisů) pro zmapování myšlení o historické etapě Západu ve 21. století. Klasifikace tohoto rázu je potenciálně užitečná pro vytvoření mapy dnešního uvažování o společnosti a vytyčené kategorie jsou pak dále ze své podstaty otevřené pro rychlé propojení nově vznikajících teorií, či těch v této práci nezahrnutých, k jim podobným popisům společnosti díky čemuž lze porovnat jejich poznatky. Pro položení základů tohoto účelu byly vybrány teorie metamodernismu Timothea Vermeulena a Robina van den Akkera, post postmodernismu Jeffreyho Nealona, digimodernismu Alana Kirbyho, tekuté modernity Zygmunta Baumana a hypermodernity Gillese Lipovetského a Simona Gottschalka. Byla provedena jejich...
|
|
|
Ficinovo pojetí intelektuálního života a melancholie
Žáková, Karolína ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Marsilio Ficino byl jedním z předních představitelů florentského humanismu, jenž v dalších staletích ovlivnil významné myslitele, jako byl například Galileo Galilei, Paracelsus nebo Jan Amos Komenský. Hlavním předmětem mého zájmu je problematika melancholie v souvislosti s intelektuálním životem, jak je tato problematika zachycena ve Ficinově De libri tres, zejména spis De vita sana. Tomuto tématu bude odpovídat metodický rámec dějin filosofie. Melancholie má ambivalentní povahu, v obecném měřítku byla vnímána jako nežádoucí choroba, ale v případě intelektuálů není pouhou zhoubou, ale rovněž jejich darem a prostředkem, díky kterému se mohou plně věnovat studiu. Práce nejprve zasadí hlavní problematiku do širšího kontextu Ficinova novoplatonismu a dále bude směřovat k ucelenému výkladu konceptu intelektuálního života a melancholie, jak je vnímal Ficino, včetně jednotlivých rad, které učencům Marsilio poskytoval, aby zlepšil jejich výkon v rámci studia. Zároveň je mým cílem ukázat, že myšlenky člověka, který žil a tvořil v 15. století, jsou dodnes živé i přes výraznou odlišnost vědy v dobách humanismu a vědy moderní, ovlivněnou zejména filosofií Reného Descarta. KLÍČOVÁ SLOVA melancholie, černá žluč, intelektuál, tělesný duch, filosofie
|
|
| |
|
| |
|
|
Práce v pozdně kapitalistické společnosti jako filosofický problém
Landa, Jindřich ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent) ; Maialeh, Robin (oponent)
Název: Práce v pozdně kapitalistické společnosti jako filosofický problém Autor: Jindřich Landa Katedra: Katedra občanské výchovy a filozofie Školitel: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. Abstrakt: Není pochyb o tom, že práce je důležitou součástí našich životů a lidské existence obecně. Nyní to ale vypadá, že pracujeme více než kdy dříve. Stačí se podívat na naše každodenní povinnosti a zájmy. Nejenže pracujeme v našich zaměstnáních, pracujeme i na sobě (v tělocvičnách, s kouči na našich vlastnostech), pracujeme na vztazích, píšeme školní práce jako tato apod. Zdá se, že práce postupně proniká do takřka všech lidských činností a sfér lidského života. Definice pojmu práce, a co práce znamená, prošla dramatickými změnami a je nutné ji aktualizovat. V současné historické etapě vyvstávají nové problémy s prací spojené. V tomto textu se zaměřuji na témata jako je prekariát, pojem bullshit jobs (vyprázdněná práce), zahálka v práci a její předstírání, prorůstání práce do všech sfér lidského života a na nově objevující se hnutí bojující proti centrálnímu postavení práce v životě člověka. Dále popisuji, jak tyto problémy ovlivňují člověka, potažmo celou společnost. Jaký vliv mají na sebepojetí daných osob, na lidskost, na mezilidské a společenské vztahy. Snažil jsem se též o zproblematizování glorifikace práce v...
|
|
|
Role médií v současné společnosti z hlediska politického rozhodování (na příkladu voleb do PS PČR v r. 2021).
Pastrnková, Nela ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce si klade otázku, jakou roli sehrávají současná média v české společnosti při politickém rozhodování. Jejím účelem je podnítit čtenáře k zamyšlení nad tím, jaký vliv na nás mohou média mít. Teoretická část pojímá druhy médií, jejich účinky a masovou komunikaci včetně politické. Prostor je věnován také politickému marketingu. Následně je provedena analýza mediálních obsahů, jelikož je cílem práce zjistit, zda mediální sdělení zveřejněná ve vybraných typech médií v době jednoho měsíce před konáním voleb mohla ovlivnit rozhodování voličů ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Důraz je kladen také na to, jakou roli hrají média v našem politickém rozhodování obecně. Tohoto cíle je dosaženo kombinací kvalitativní a kvantitativní analýzy vybraných mediálních obsahů. Ačkoliv nesmíme opomíjet vliv dalších faktorů, je důležité mít na paměti, že nás média ovlivňují jak v běžném životě, tak při politickém rozhodování, jelikož podstatné množství informací získáváme právě skrze ně. Proto je potřeba nahlížet na ně s odstupem, kriticky nad nimi uvažovat a uvědomovat si jak jejich pozitiva, tak negativa. KLÍČOVÁ SLOVA média, volby, masová komunikace, politický marketing, mediální sdělení
|
|
| |
|
| |
|
|
Postmoderna jako nedůvěra vůči metanaracím
Kolář, Matěj ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zabývá postmoderní epochou, a to z pohledu postmoderní filosofie. Rámcem jsou myšlenky Jeana Francoise Lyotarda, který je považován za zakladatele postmoderní filosofie, ohledně nedůvěry dnešního člověka k metanaracím. Práce se zabývá také jistou neshodou ohledně toho, co to vůbec je postmoderní a jestli je toto pojmenování legitimní. Z tohoto důvodu část práce tvoří představení genealogie tohoto pojmu, která klade důraz i na úlohu umění při tvorbě tohoto diskurzu, který se snaží pojmenovat principy dnešního světa. Lyotardův motiv nedůvěry k metanarcím se stal natolik zásadním, že se odráží i v pracích současných filosofů a sociologů. Práce se tedy zabývá i pokračováním tohoto motivu. V poslední části práce je představeno i české pojetí toho, co je postmoderní, opět s přihlédnutím na onen motiv nedůvěry k metanaracím neboli velkým příběhům. Cílem práce je pomocí analýzy textů od dvou světových (W. Welsch, Z. Bauman) a dvou českých autorů (V. Bělohradský, M. Hauser) sledovat trvání Lyotardovy teze. A díky tomu pochopit dnešní dobu jako dobu postmoderní. KLÍČOVÁ SLOVA Postmoderna, nedůvěra, metanarace, velké příběhy, Lyotard.
|
|
|
Existencialism and its Implementation in Education
Krivdová, Annamária ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce si klade za cíl nastínit nejvlivnější myšlenky existencialismu a dát je do souvislosti s naším každodenním životem. První část se zaměřuje na pět existenciálních spisovatelů a jejich nejhlubší příspěvky. Oslovuje díla Dostojevského, Kierkegaarda, Nietzscheho, Sartra a Camuse. Druhá část se skládá z dvanácti podkapitol, řešících otázky svobody, determinismu, úzkosti, utrpení, autenticity, odpovědnosti a hledání smyslu života. Tato část se snaží uvést otázky existenciální filozofie do praktického využití a zdůraznit její trvalý vliv a význam v dnešním světě. Je postavena ve formě dvanácti lekcí a nabízí různé příklady a pohledy na podnětné koncepty uvedené v první části.
|
host ::
RSS.