|
| |
|
|
Recepční strategie Lustigových děl
Zimová, Lucie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá recepčními strategiemi vybraných Lustigových textů (Druhé kolo in Démanty noci, Dita Saxová, Z deníku sedmnáctileté Perly Sch., Krásné zelené oči). Naším cílem je dokázat, zda Lustig spoléhá na vysokost tématu a kulturní encyklopedii svých čtenářů nebo zda mají jeho díla estetickou hodnotu i bez těchto předpokladů. První část diplomové práce se věnuje teorii recepční estetiky. Stručně v ní uvádíme hlavní pojmy a představitele tohoto konceptu. V analýze zmíněných děl se zaměřujeme na příběh jako na interakci děje, narace, postav a prostoru, neboť tyto roviny jsou pro recepci díla nejpodstatnější. Práce je rozdělena vždy na část teoretickou, kde se seznamujeme s východisky, která nám slouží k následné analýze a na část praktickou, kde se v rámci vymezených kategorií pokoušíme o interpretaci použitých strategií. V rámci kapitoly "Narace" se zaměřujeme především na vypravěče a jeho možnou nespolehlivost, dále na promluvové formy a na pořádek a tempo vyprávění. V kapitole "Postava jako textový fenomén" nás zajímá především status postavy a proces jejího zobrazení. A konečně v kapitole "Prostor a jeho funkčnost" se zabýváme tím, jak Lustig (ne)dokáže zobrazit funkční prostor bez toho, aniž by spoléhal na kulturní encyklopedii čtenářů. Což ukazuje, že Lustig počítá s recepčním horizontem...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
(Re)Konstrukce subjektivity a času v žánru autobiografie
Soukupová, Klára ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá novější teorií autobiografie. Jejím metodologickým východiskem je literární naratologie, ale interdisciplinárně využívá i poznatků z filozofie, psychologie či kognitivních věd. Dokládá, že autobiografie autorovu identitu nezrcadlí, ale že identita je v ní narativně konstruována. V oblasti pravdivosti autobiografie zohledňuje problematiku autobiografické paměti a její spolehlivosti, v souvislosti s žánrovými normami se zabývá pamětí kolektivní. S využitím teorie pozicionality předkládá pojetí autobiografie jako formálně a narativně ukončeného díla, které však odráží současnou situaci a pozici píšícího autora. Prezentované teze diplomová práce ilustruje na autobiografických textech české i světové literatury. Klíčová slova autobiografie, paměť, narativní identita, referencialita, teorie pozicionality
|
|
|
Pojetí románu u Milana Kundery
Čápová, Markéta ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
R E S U M É Tato bakalářská práce na téma Pojetí románu u Milana Kundery sestává ze dvou částí. První z nich přibližuje román jako literární žánr, seznamuje s Kunderovým názorem na román a objasňuje termín "kýč" v literatuře. Druhá část práce se zaměřuje na konkrétní Kunderovy romány. Odhaluje jejich témata a motivy, které se často objevují ve více románech: dopisy, nedokonalost mezilidské komunikace, krize lidské identity apod. Kunderovy romány se vracejí k minulosti, důležitou roli hraje však i přítomnost. Každá doba má svá pozitiva a negativa a Kundera prostřednictvím jednání postav ukazuje oba póly. Bakalářská práce se zabývá nejen česky psanými romány, ale i Kunderovými romány psanými francouzsky.
|
|
|
Počítačová hra svébytným literárním dílem?
Kovaříková, Šárka ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce na téma "Počítačová hra svébytným literárním dílem?" se skládá ze dvou částí. První část představuje počítačové hry obecně a vymezuje z nich RPG žánr, jež se literárním dílům nejvíc přibližuje, jelikož ho utváří velké množství textu. Ukazuje, že je k jeho hraní potřeba obdobných schopností a dovedností (především čtenářské a informační gramotnosti), které vyžaduje i čtení knih. Seznamuje také s tzv. flow-zážitkem při hraní počítačových her. Vymezuje různé vědecké přístupy, které se aplikují při zkoumání počítačových her. Dále se věnuje počítačovým hrám jako fikčním světům, ve kterých se odehrávají rozmanité příběhy, v nichž se uplatňují jednotlivé narativní kategorie - vypravěč a vyprávění, čas, prostor a postavy. Druhou část tvoří interpretace a analýza vybrané počítačové hry The Elder Scrolls IV: Oblivion. Tato část dokazuje, že pro hraní her jsou nezbytné různé typy gramotnosti. Dále hra slouží jako ukázka jednoho typu fikčního světa, ve kterém spojení narativních kategorií vytváří specifický svět se svými pravidly fungování.
|
|
|
Co je kritika, co není a k čemu je na světě. Typologie české literární kritiky v letech 1995-2008
Proroková, Marie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
RESUMÉ V této bakalářské práci je popsán vývoj pojmu literární kritika a dřívější typologie literární kritiky. Práce se zabývá rozdílem mezi literární kritikou a recenzí - jak tento rozdíl vypadá v teorii a jak v praxi. Je zde navrhnuta typologie, která je aplikovatelná pro dnešní českou literární kritiku. Rozděluje ji na dva základní typy: kritiku orientovanou na text a kritiku orientovanou na kontext. Pojednává o tom, jak se vyvíjel pojem hodnoty a co je hodnotou ještě dnes - pro dnešní kritiky je hodnotou originalita, důvěryhodnost díla a kompozice. Přináší informace o tom, jak kritiku prezentují jednotlivá periodika Host, A2, Revolver Revue, Tvar, Souvislosti a Literární noviny.
|
|
|
Čím začínají romány ? K poetice incipitu: na materiálu českých románů 20. stol.
Hozman, Václav ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Předmětem této bakalářské práce jsou incipity vybraných českých románů dvacátého století. Jedná se o práci z naratologie. Záměrem bylo analyzovat konkrétní románové začátky, pokusit se o jejich interpretaci, určit, co signalizují, a naznačit souvztažnost incipitu k celému dílu. První kapitola se zabývá románovými začátky obecně. Autor práce zde chce poukázat na teoretická východiska, která se stanou základem pro rozbor incipitů vybraných románů. Nejdůležitější je vymezení pojmu incipit jako vstupu do textového světa. Je to hranice mezi fikcí a realitou. Úlohou incipitu je vtáhnout čtenáře do fiktivního světa románu. Incipit přestává být incipitem v místě, kde je již čtenář zcela ponořen do textového světa, kde již není cesta zpět. Každá z následujících kapitol se zabývá jednotlivě incipity těchto románů: Temno, Markéta Lazarová, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Hordubal, Zbabělci, Příběh inženýra lidských duší, Nesnesitelná lehkost bytí a Obsluhoval jsem anglického krále. Při práci bylo třeba dodržovat odstup od znalosti celého díla a rozebírat románové začátky z pohledu čtenáře, který čte text románu poprvé. Teprve až ve druhém plánu bylo možno vztahovat význam incipitu na kontext celého díla. Rozebírané incipity ve velké většině signalizovaly žánrový kód díla. U Čapkova Hordubala nebyl...
|
host ::
RSS.