2024-10-13
00:01 |
Cesty průmyslového dědictví na příkladu Chabařovic
Stará, Monika
Průmyslové dědictví je nedílnou součástí ústeckého regionu. Pro oblast mostecké hnědouhelné pánve je příznačná nejen těžba uhlí či rud, ale i další průmysl, který se logicky na dobývání nerostných surovin navázal. Příspěvek sleduje území města Chabařovice, které leží mezi Ústím nad Labem a Teplicemi. Základním stavebním kamenem hospodářského vzestupu v 19. století zde byl především rozvoj infrastruktury, který umožnil dynamický růst nejen průmyslový, ale i demografický. Příspěvek se zabývá nejdůležitějšími cestami, které měly na rozvoj území zásadní vliv. Jednalo se především o železnici (Ústeckoteplickou dráhu), silnice, důlní vlečky, lanovky, ale i vodní toky (Ždírnický potok včetně náhonů), podzemní chodby ad. Cesty jsou přitom mapovány v kontextu místního průmyslového dědictví. Příspěvek odpovídá na otázku, jaký vztah panoval a dodnes panuje mezi cestami a historickými průmyslovými objekty. Dále interpretuje současný stav cest souvisejících s průmyslem, míru a autenticitu jejich dochování a v neposlední řadě nastiňuje možnou budoucnost území vzhledem k záměrům, které jsou v regionu v současné době řešeny.
Úplný záznam
|
2024-10-13
00:01 |
Trans silvam Bohemicam - úvaha nad prostupností bavorsko-českého pohraničí v minulosti a současnosti
Preusz, Michal
Hornofalcký/Český les a Všerubská vrchovina, které byly latinsky nazývány silva Bohemica, představují přirozené přírodní horské bariéry s omezenou prostupností. Zdejší průsmyky v nejstarší minulosti překonávala Řezenská cesta, jež spojovala českou kotlinu s Podunajím. Patrně od 12. století ji doplnila a částečně nahradila Norimberská cesta, jež spojila Prahu s Norimberkem. Tyto historické cesty tvořily páteřní osy středoevropské komunikační sítě a nepochybně byly nejvýznamnějšími cestami středověkých a novověkých Čech. Přestože jejich historický význam byl z mnoha úhlů pohledu řešen a zdůrazňován, dosud neproběhl adekvátní Interdisciplinární výzkum, který by specifikoval materiální pozůstatky těchto cest, napomohl by definování dochovaných a cenných úseků, jež by měly být památkově chráněny, zároveň by poukázal na možnosti, jak využít tyto staré cesty ke zkvalitnění prostupnosti současnou krajinou a napomohl by ke zlepšení cestovního ruchu. Předložený článek je proto prvotní úvahou, o vývoji a významu robustní komunikační sítě a poukazuje, jak může historicko-archeologický výzkum minulých cest napomoci ke zkvalitnění životních podmínek v současném česko-bavorském pohraničí.
Úplný záznam
|
2024-10-13
00:01 |
Zanikání cest v socialistické krajině česko-rakouského pohraničí a potenciál jejich obnovy
Zavřelová, Jana
Krajina je živý organismus, který se vlivem přírodních a kulturních procesů neustále proměňuje a formuje. Působením člověka je již po tisíce let ovlivňována a změna ve způsobu nakládání s krajinou není tedy nic neobvyklého. Přesto odlišný přístup ke krajině v Evropě po druhé světové válce v rámci rozdělení mocností na tzv. východní a západní blok je markantní. Zatímco demokratické státy do krajinotvorných procesů příliš nezasahovaly, ty socialistické pod vlivem ideologie změnily původní krajiny v nebývalém rozsahu během velmi krátké doby. Hlavním cílem následujícího příspěvku bylo pojmenovat rozdíly v proměně krajiny s důrazem na zanikání cest a celkového rozpadu komunikační sítě mezi lety 1948–1989 na příkladu dvou vybraných katastrů, kdy jeden z nich zůstal osídlený a jeho okolní krajina dál obhospodařována, ten druhý zůstal opuštěný v bezprostřední blízkosti železné opony. Analýza byla provedena na historických mapách stabilního katastru, z historického leteckého snímkování a aktuálních ortofotomap. Zatímco zanikání cest probíhalo v obou případech totožně – zůstaly zachovány nejvýznamnější spojnice a trasy, jemné vlásečnice polních cest a pěšin a přeshraniční cesty téměř bez výjimky zanikly, nové cesty se objevily jen v kontinuálně osídlené lokalitě. Závěr příspěvku je věnován polemice nad nutností navracení cest do krajiny, zvláště těch historických.
Úplný záznam
|
2024-10-13
00:01 |
Current Renovation of the Castle Above Vinné and a Possible Renovation Proposal
Gorás, Štefan
The paper focuses on the presentation of the complicated restoration of the Vinné Castle - Hrad nad Vinným (Castle above Vinné). The castle had been decaying for several centuries and there was a gradual destruction of all objects. The selected cultural monument is being restored by an initiative of a civic association, the restoration has been going on since 2011 until today. The restoration work is non-traditional, period, using all the classic techniques as in the past. When designing the restoration, an important element was to set a goal to achieve after the restoration. The design described the entire castle as a complex in which the castle grounds are used. The buildings after restoration should allow the visitor to see traditional crafts, archaeological finds, presentation of the restoration. The creation of new spaces is an attempt to revive life in the building. The castle as a whole, is part of the surrounding environment in which it is embedded. It is influenced by its surroundings, which change over time. Unwittingly, the castle has become part of a forest protected complex where the forest is more important and the castle has become a kind of sculpture of a 'forest park'. The entrance roads to the castle-ruin have likewise merged with nature, the roads have disappeared from the visible horizon. In the restoration of the castle, one of the first things to be considered = the access road that has been found and may be the original road to the castle. Improvements to the paths, the landscape leading to the heritage site remain unnoticed for the time being, they should be restored and adapted to the needs of visitors and modern trends as far as possible.
Úplný záznam
|
2024-10-13
00:01 |
Cesty krajinou na příkladu veřejné infrastruktury
Kotrla, Jakub
Krajina je nedílnou součástí života obyvatelstva sloužící nejen jako území pro volnočasové aktivity, ale zejména pro obživu. V průběhu času však člověk krajinu přeměnil, rozčlenil a krajina se stala velice fragmentovanou. To bylo zpočátku způsobeno převážně „dopravní infastrukturou“, tedy různými polními cestami, následně kamennými a dlážděnými chodníky, silnicemi a v současnosti jsou to i dálnice a železniční tratě. Významně se na vzhledu krajiny podepsala i infrastruktura technická, především energetika. Vedení vysokého napětí, budování stožárů, transformátorů a výměníkových stanic krajině postupně ubližovalo převážně na vzhledu, a kromě bariéry liniové šlo i o bariéru výškovou. I když je technická infrastruktura negativním jevem pro krajinu, je zatím životně důležitým prvkem pro život, a tak byla do krajiny zasazena a postupem času i přijímána. Stále by ale mělo být důsledně posuzováno, kde tato vedení jsou možná, a kde už je zásah do krajiny, krajinného rázu, případně panoramatu za hranou. Na druhé straně existuje také pozitivně vnímaná infrastruktura, a to infrastruktura zelená. V krajině je reprezentována převážně územním systémem ekologické stability, který tvoří základní síť propojující biocentra jednotlivými biokoridory. Tedy jsou to také migrační cesty pro zvířata, jejich útočiště, ale skýtají také různorodou škálu ekosystémových služeb, které se projevují v pozitivním smyslu i pro každého z nás.
Úplný záznam
|
2024-10-13
00:01 |
Morfologické analýzy slezských měst Opavy a Krnova a jejich pozice v evropském prostoru
Stanjura, Petr
Horní a Dolní Slezsko mělo strategickou polohu v celém evropském prostoru, což dokládají trasy významných historických obchodních cest, jantarové stezky a Via Regia. Při bližším pohledu na kontext Slezska a „české kotliny“ dokazuje provázanost těchto entit hustá síť obchodních cest. Po roce 1742 bylo jednotné území Slezska rozděleno mezi dvě mocnosti, Rakousko a Prusko. V ohnisku událostí se ocitají královská přemyslovská města Opava a Krnov. Z pohledu svého vývoje, města souputnická, se po 5. stoletích územně integrovaného rozvoje od udělení městských práv ocitají náhle na periferii. Městská tkáň obou jader ze 14. století, byla značně poškozena v období druhé světové války; to se vztahuje pouze k Opavě, a následně vlivem realizovaných socialistických idejí a národnostní doktríny. Dvojice měst je podrobně mapována a analyzována metodikou mapování atributů jejich komplexní identity (Jehlík et al., 2020). V článku je představena část výzkumu, který ve čtyřech měřítkových úrovních cílí na mapování specifik vývoje cestní sítě od nadregionálních vazeb, přes rozhraní města a krajiny; zejména vývoje lokalit městských bran, dále přes porovnání vývoje typologie zástavby při konstitutivní cestní síti a mimo ni, a zatím pouze na několika příkladech, až po detailní porovnání půdorysných rozvrhů objektů dle jejich polohy v uliční síti. Dílčí závěry dokládají přetrvávající tlak od období socialismu do dnešních dnů na transformaci klíčových veřejných prostranství vycházející z absence korektních a široce sdílených morfologických analýz.
Úplný záznam
|
2024-10-13
00:01 |
Modro-zelená infrastruktura v pražské adaptaci na změnu klimatu
Koucká, Michaela
Sídla jsou nucena reagovat na postupující změnu klimatu a nutnou adaptaci sídel na extrémní projevy s touto změnou spojené. Účinným nástrojem je budování funkční modro-zelené infrastruktury (MZI) a související hospodaření s dešťovou vodou v zastavěném území. Do navrhování veřejných prostranství se v posledních letech stále více dostává znalost a zkušenost s plánováním a implementací MZI, která se stává nezbytností v probíhající adaptaci českého prostředí na změnu klimatu. Město Praha i jiná města ČR vykazují velkou míru disparit mezi strategickým plánováním adaptačních opatření na změnu klimatu – konkrétně prvků modro-zelené infrastruktury – a jejich implementací ve vystavěném prostředí. Cílem tohoto článku je shrnout poznatky od strategického plánování po realizaci konkrétních opatření ve veřejném prostoru, a současně, jak se vynakládají veřejné prostředky ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu, a to na případové studii hlavního města Prahy. Výzkum probíhal pomocí analýzy strategických dokumentů, rozhovory se zástupci města Prahy a návštěvou konkrétních opatření. Hlavním a překvapivým poznatkem je fakt, že jsou vynakládány veřejné prostředky, které ale nejsou využity přímo s cílem zmírnit dopady změny klimatu nebo zranitelnost území. Investiční akce jednotlivých městských částí, které často s adaptací nesouvisí, musí pouze splnit určená kritéria pro obdržení dotace. Článek se snaží poodhalit možnosti role architektů a urbanistů, kteří mohou maximalizovat prospěch svých návrhů ve veřejném prostoru i mimo místní strategické cíle a pomoci tak městům a obcím k větší udržitelnosti a odolnosti.
Úplný záznam
|
2024-10-13
00:01 |
Cesty jako zdroj inspirace pro urozené stavebníky období romantismu a jejich architekty a stavitele
Binder, Filip
Příspěvek se zabývá cestováním jako zdrojem inspirace pro stavební aktivity a krajinářskou tvorbu šlechty v českých zemích, k jejichž realizaci došlo v období romantismu. Text se zaměřuje na výpravy stavebníků a jejich architektů a stavitelů a ukazuje, nakolik mohly tyto cesty ovlivnit projekty úprav a výstaveb venkovských sídel šlechty a zakládání a adaptace krajinářských parků v jejich okolí. Příspěvek si klade otázku, zdali je tyto výpravy nutné vnímat jen jako intencionální zdroj inspirace pro danou činnost, nebo je možné o nich hovořit i jako o něčem, co cestovatelům nemělo sloužit jako příležitost k hledání inspirace pro jmenované projekty. Další otázkou je pak to, jestli v uvedeném období ovlivnily urozené stavebníky a jimi najaté osoby v tomto smyslu pouze cesty do Velké Británie, která v éře 19. století předurčovala architektonické a kulturní trendy ve velké části Evropy, nebo i výpravy na jiná místa. Odpovědi na tyto otázky hledá příspěvek na příkladu několika aristokratů usazených v českých zemích a výzkumu, v jehož rámci byl využit materiál uložený v českých i zahraničních archivech. Z analýzy dokumentů vyplynulo, že cestování je možné vnímat jako intencionální i neintencionální zdroj inspirace pro sledované projekty a že jejich iniciátoři i osoby v jejich službách vykonali cesty jak zahraniční, tak i domácí, které ovlivnily charakter těchto počinů. Díky tomu se zároveň podařilo poukázat na různorodost zdrojů inspirace v jejich pozadí.
Úplný záznam
|
2024-10-13
00:01 |
Cesta do centra města
Lehnertová, Martina ; Kubina, Matěj
Historická sídla jsou protkána cestní sítí, která se po staletí vyvíjela s ohledem na soudobé potřeby lidí, tato sídla užívajících. Každá vývojová etapa sídla je spojená s cestami, které přispívaly k proměnám sídelní struktury a celkovému rozvoji. S rostoucí intenzifikací dopravy se sídla potýkala s nutností se dopravě přizpůsobovat. Tehdy, stejně jako nyní, šlo o přirozenou transformaci, vycházející z nároků člověka na sídlo. Výrazných proměn jsme byli svědky v minulosti, kdy cestní síť formovala charakter sídel, a jsme jejich svědky i dnes. K razantním řešením pak docházelo především ve druhé polovině 20. století, kdy po staletí formovaný charakter sídel v mnohých případech nenávratně ustupuje nově budovaným komunikacím pro automobilovou dopravu. Téma pojednává o proměnách, kterými prošla historická sídla rozvojem cestní sítě a stále se zvyšujícími prostorovými nároky až do současnosti. Článek analyzuje nejen vliv dopravy na strukturu sídel, potažmo okolní krajiny, ale také přidružené prvky spojené s dopravou, které v historických sídlech významně vizuálně působí. Cílem příspěvku je obeznámení s problémy, se kterými se potýká současná památková péče v historických sídlech v kontextu nároků kladených na dopravní obslužnost a další přidružené problémy s tímto spojené. Smyslem článku je poukázat na kontinuální zvyšování nároků kladených na historická sídla z důvodu dopravní obslužnosti, stejně jako poukázat na problémy, které vznikají, je-li doprava potlačována. Historické sídlo je živý organismus, ve kterém je nutno neustále hledat rovnováhu, a to Recenze | Review na všech úrovních, včetně dopravní.
Úplný záznam
|
2024-10-13
00:01 |
Cesty a jejich vliv na vývoj reliéfu a krajiny: Příklad širšího okolí Staré Boleslavi
Steklá, Tereza
Vliv lidské činnosti na krajinu a reliéf lze dobře pozorovat na antropogenních tvarech dopravní infrastruktury. Cesty nespojují pouze místa na mapě, ale tvoří důležité pojítko mezi přírodními podmínkami a potřebami lidské společnosti. Prezentovaný výzkum je zaměřen na vyhodnocení vlivu dopravní infrastruktury na vývoj reliéfu a krajiny. Zvláštní pozornost byla věnována antropogennímu ovlivnění vodních toků. Komunikační síť se v okolí Staré Boleslavi začala tvořit již v pravěku. V průběhu historie docházelo ke zvyšování intenzity přímých i nepřímých vlivů cest na reliéf, přičemž největší změny nastaly během posledních 200 let. Za účelem zesplavnění a protipovodňové ochrany docházelo na Labi (ř. km 854–882) i Jizeře (ř. km 0–17) k napřimování a zkracování trasy koryta již v 19. století, kdy zde bylo Labe zkráceno o 7,32 km (20 %) a Jizera o 1,35 km (7 %). Index křivolakosti klesl u Labe z 1,50 na 1,19 a u Jizery z 1,39 na 1,29. Během posledních 200 let dochází na dolním toku Jizery k opětovnému meandrování koryta vlivem působení fluviální eroze a akumulace. U opevněného koryta Labe tento proces neprobíhá. Díky vyšší dynamice fluviálního systému mají antropogenní úpravy vodních toků často regionální přesah. Rozvoj cest vedl k lokálním přímým zásahům do původního reliéfu, a to vznikem nových povrchových tvarů. Zásahy člověka také způsobily ztrátu cenných informací o vývoji reliéfu.
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
