2023-11-12
00:02 |
Nedobytá, přesto poražená. Pevnostní města Čech a Moravy v prusko-rakouské válce roku 1866
Kessler, Vojtěch ; Šrámek, J.
Autoři eseje se pokusili na základě ego-dokumentů odhalit hranice rozporu mezi očekávaným standardem intenzity a délky trvání prusko-rakouského konfliktu a následnou realitou. Jeden z modernizačních procesů 19. století se zkondenzoval v krátkém a intenzivním střetu v létě 1866, kdy se v důsledku zvýšení hustoty dopravní infrastruktury a zavedení nových komunikačních a infrastrukturních sítí svět zdál "menší" a "rychlejší". Esej přináší analýzu dobového diskurzu, který autoři chápou nejen jako rámec, v němž se odehrávaly vzpomínky a události, ale také jako produkt těchto mnemonických procesů.
Detailed record
|
2023-10-29
00:02 |
Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)
Rychnová, L. ; Vokurka, Michal
The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the application of Kirchers’s terminology to the natural phenomena from Bohemia and Moravia. Further, we focused on how Vogt worked with his sources – how far he relied on literature, correspondence, or personal experience.
Detailed record
|
2023-07-09
00:41 |
Detailed record
|
2023-04-09
00:00 |
Sepulkrální palimpsest? Translokace památky a vzpomínky na příkladu padlých z války v roce 1866 v Köslin/Koszalinu a Poznani
Ćwiek-Rogalska, K. ; Kessler, Vojtěch ; Šrámek, J.
Cílem článku je analýza dvou válečných památníků, které vznikly po prusko-rakouské válce v roce 1866 v pruských městech Köstlin (dnes Koszalin) a Poznań v letech 1867 a 1870. Připomínaly úspěchy pruských armád v bitvách u Hradce Králové a Náchoda, stejně jako padlé pruské vojáky, často polské národnosti. Recepce obou pomníků se však v průběhu 19. století změnila. Oba válečné pomníky byly vnímány jako "pruské", respektive "německé", což vedlo k jejich zániku po opětovné polonizaci obou měst po roce 1918 (Poznaň) a 1945 (Köstlin/Koszalin). Tyto válečné památníky tak představují zajímavý příklad specifických jevů týkajících se zacházení se sepulkrálně-vojenskými památkami, které se vymykají obecné klasifikaci a teoretickým konceptům běžně přijímaným jak na kulturněhistorické, tak na památkověhistorické úrovni. Jejich specifičnost spočívá v neobvyklé míře translokace, kdy vojáci národnosti "A" padli v zemi "B" za zájmy státu "C", zatímco pomník věnovaný jejich památce byl postaven v lokalitě "D". Analyzované památníky navíc představují určitý "pomníkový utilitarismus", neboť jejich význam byly přepsány a samy byly zničeny a jejich části druhotně využity. Řada těchto faktorů, integrálně spojených s oběma památníky, se pak stává zajímavým předmětem historické analýzy, týkající se studia historické a kolektivní paměti.
Detailed record
|
2022-12-11
22:31 |
Detailed record
|
2022-12-11
22:31 |
Regulace a restrikce zábavních aktivit v prostředí Jednoty bratrské v předbělohorském období
Růčková, Markéta
Snahou Jednoty bratrské, jakožto církevního uskupení, bylo utváření křesťanského společenství podle biblického obrazu apoštolské církve, v němž je svrchovanou autoritou Písmo, které zároveň slouží jako nejvyšší měřítko správného konání na všech úrovních. Tomu mělo být přizpůsobováno i chování všech jejích členů. Ačkoli sociální struktura členů Jednoty se v průběhu její existence měnila, pro všechny své údy uplatňovala bez rozdílu společenského stavu a sociálního postavení zásady řádu a kázně, jejichž charakteristickým rysem je důraz na mravní kvalitu života, poslušnost a plnění Božích přikázání. Na základě pramenů normativní povahy, pocházejících z pera bratrských představitelů či vydaných v rámci synodních usnesení, i pramenů narativních, zejména kázání, lze sledovat, jak Jednota nahlížela na zábavní aktivity svých údů, oslavy spojené s životními událostmi člověka, svěcení svátků či na provozování hudby a her. Nastavená striktní pravidla však nutně vedly k jejich porušování při uplatňování v praktickém životě
Detailed record
|
2022-11-20
00:00 |
Detailed record
|
2022-11-20
00:00 |
Detailed record
|
2022-11-20
00:00 |
Detailed record
|
2022-11-20
00:00 |
Když zemře král. Regulace společenského života v době dvorských smutků 17. a 18. století
Hrbek, Jiří
Vyhlášení zemského smutku po smrti jednoho z členů vládnoucí habsburské dynastie se v českých zemích projevilo zákazem veřejných oslav a zábav. Tento zákaz platil nejen pro hudebníky a provozovatele hospod a divadel, ale i pro všechny poddané, kteří si měli uvědomit, že došlo k tragické události. Místo zábavy a veselí se v celé monarchii konaly bohoslužby za zesnulé, jejichž ústředním bodem byl hlavní kostel diecéze.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
