|
|
Korunní princ Rudolf a reforma habsburské monarchie
Řehořová, Barbora ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Buňatová, Marie (oponent)
Cílem této práce je analýza názorů korunního prince Rudolfa prezentovaných v jeho autorských textech, primárně v anonymně vydávaných novinových článcích. Autorka se na zaměřila na texty psané o šlechtě, Rudolfově postoji k národům uvnitř mnohonárodnostní habsburské monarchie a o funkčnosti dualismu či možnosti jiného uspořádání monarchie. Pro zkoumání tématu byla využita analýza novinových článků i dalších textů, korespondence s novinářem Moritzem Szepsem a rešerše v literatuře. Práce seznámí čtenáře se situací v monarchii v 80. letech 19. století a s postojem korunního prince Rudolfa k otázce nacionalistických tendencí v mnohonárodnostní monarchii, balkánské otázce, náboženské toleranci a židovské otázce. Je představen Rudolfův názor na dualismus a nevýhody tohoto systému oproti jednotné říši, jeho postoj k možnosti dalšího štěpení monarchie či její federalizace a názor na možnost zániku monarchie. Analyzováno bylo také princovo hodnocení mravů šlechty, jejího postoje k vědě a pokroku a rovněž hodnocení vzdělanosti aristokracie či její připravenosti k aktivní účasti v politickém životě.
|
|
|
Život v křesťanském a muslimském prostředí v 17. a 18. století optikou židovských příslušníků společnosti
Younger, Markéta Pnina ; Masař, Tomáš (vedoucí práce) ; Soukup, Daniel (oponent) ; Buňatová, Marie (oponent)
Život v křesťanském a muslimském prostředí v 17. a 18. století optikou židovských příslušníků společnosti Abstrakt Předkládaná práce srovnává v několika rovinách dva typy civilizačního prostředí v sedmnáctém a osmnáctém století se zvláštním zřetelem k tematice náboženské konverze k judaismu a od něj a k osobám konvertitů. Na jedné straně stojí západokřesťanská civilizace reprezentovaná habsburskou monarchií a na straně druhé islámská civilizace reprezentovaná Osmanskou říší. Tyto dvě civilizace sice spravovaly záležitosti náboženských minorit rozdílným způsobem, ale zároveň se v raném novověku různě setkávaly. Stěžejním pramenným materiálem této disertační práce je židovská responsivní literatura, která nabízí vhled do reálně řešených problémů v rámci židovských komunit. Vedle židovských pramenů byly využity i prameny vzešlé z agendy státních úřadů. Na habsburské straně se jedná zejména o dokumenty církevní provenience a na osmanské straně jde o edičně zpracované soudní zápisy vedené úřadem kádího (sidžily). Analýza textů byla vedena na pozadí konceptů právních prostor raného novověku a Eliasových figurací, které pomohly komparativní analýzu vést v několika rovinách. V první rovině práce studuje způsoby, jakým je téma konverze a konvertitů reflektována v responsivní literatuře. V další rovině se práce snaží...
|
|
|
Počáteční léta vlády královny Viktorie (1837-1841)
Čechalová, Kristina ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Buňatová, Marie (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat počáteční léta vlády královny Viktorie, a to v rozmezí let 1837 až 1841. Události, které provázely její narození, dětství, dospívání, dospělost a primárně její nástup na trůn, korunovaci, panování královny v době vlády lorda Melbourna a posléze i sira Roberta Peela. Práce je zakončena kapitolou o vybírání vhodné partie k sňatku, následnou svatbou královny Viktorie s princem Albertem a narozením prvorozené dcery. Klíčová slova: Královna Viktorie, Lord Melbourne, vláda, korunovace, monarchie, Velká Británie, Londýn, období 1837-1841, princ Albert
|
host ::
RSS.