Filosofický ústav

Nejnovější přírůstky:
2024-02-18
00:07
Exul. Perno. Tiskařská a provenienční bohemika v knihovně kostela Panny Marie v Pirně
Vaculínová, Marta
Pobělohorský vývoj v českých zemích vnesl velký zmatek nejen do životů velké části nekatolických věřících, ale také do jejich knihoven. Po léta budované knižní celky se staly se obětí konfiskací, rozprodávání, krádeží i plenění. Jen malou část si intelektuálové mohli vzít s sebou do exilu. Jednou ze zahraničních knihoven, v níž se svazky z majetku českých exulantů zachovaly, je knihovna kostela Panny Marie v Pirně. Velkou část tamních bohemik zakoupila v minulém století Národní knihovna, další část bohemik (zejména provenienčních) zůstala ale dodnes v prostorách vedle kostelního kúru. Pokusili jsme se o zmapování provenience bohemik z pražské i pirenské části a zachycení stop knižních celků exulantů i dalších významných osobností. Součástí příspěvku jsou soupisy tisků a proveniencí obou částí.

Úplný záznam
2023-09-10
00:01
Co dělá fyzika? Příspěvek o tom, koho se (v hodinách fyziky) vlastně ptát
Maršálek, Jan
Autor příspěvku argumentuje ve prospěch zohledňování sociálně-vědního studia vědy ve středoškolské výuce. Poukazuje na to, že se učitelé a učitelky mohou vydat do prostoru sociologie vědy (jež je často sociologií fyziky), aniž by se tím nutně vzdalovali od vědeckého poznání, jež se zavázali žákům a žákyním předávat.

Úplný záznam
2023-06-18
00:02
On jest figura neb obraz kostela a chrámu duchovního, jenž je tělo naše. Chrám jako metafora
Havelka, Tomáš
Příspěvek se zabývá zejména literárními metaforizacemi křesťanského chrámu ve třech základních typologiích chrámu, a to jako metafory lidského těla, prefigurativního vzoru dějin Šalomounova chrámu přenášeným na dějiny církevních obcí a metaforou vědění. Chrám není v žádném náboženství jen místo shromáždění věřících, odjakživa byl chápán jako transcendentní brána spojující stvořený svět a Boží přítomnost. Reprezentoval „střed světa“ a postupně přebíral různé typologické a metaforické realizace: Šalamounova chrámu, nebeského Jeruzaléma, božského kruhu, jehož střed je všude a obvod nikde aj. To vedlo k naplňování různých dispozic. Na druhou stranu jsou ale také v literatuře 17. a 18. století přítomné pozoruhodné postupy, interpretující chrám obráceně, totiž jako antropomorfní metaforu lidského těla, nejvýraznějším způsobem u J. F. Beckovského.

Úplný záznam
2023-06-04
00:44
Masarykovo pojetí středoevropské a celoevropské demokratické jednoty
Bednář, Miloslav
V r. 1915 Tomáš G. Masaryk v Londýně veřejně identifikoval a popsal původ první světové války jako neuralgický středoevropský pás menších národů mezi Německem a Ruskem coby geopolitické jádro tzv. východní otázky. Masarykovi tato střední Evropa představovala nejnaléhavější a nejakutnější podnět ke spojenecké demokratické transformaci politické organizace Evropy. V r. 1919 Halford J. Mackinder vyhlásil obdobnou, slavnou geopolitickou koncepci Heartlandu. Masaryk plánoval postupné ustavení Spojených států evropských z transatlantické kooperace mezi konfederací evropských starých a nových demokracií a USA. Masarykovo pojetí demokratické evropské jednoty zjevně protiřečí základní koncepci Evropské unie zaměřené na postupnou eliminaci evropských demokracií.

Úplný záznam
2023-06-04
00:44
Filosoficko-sociologické kontexty Masarykova smyslu českých dějin
Svoboda, Jan
V České otázce (1895) Masaryk položil základ svého pojetí smyslu českých dějin. Nosnou ideu, jež kvalitativně vytváří onu kontinuitu českých dějin a jako národní emancipační program má nezbytný potenciál udílet smysl všem jejím dílčím kontextům, Masaryk našel v myšlence humanity. Účelem příspěvku je poukázat na principiální spojitost mezi demokratizačním úsilím Masarykova politického realismu o jakousi permanentní humanizaci společnosti, jejímž cílem bylo přetvářet disfunkční starý režim federalizovaného Rakouska na moderní občanskou společnost. Teoretický základ k těmto úvahám byl nicméně podán už ve starších pracích, především v knize Základové konkrétní logiky (1885).

Úplný záznam
2023-03-12
00:04
Co všechno se vejde do fyziky? Science Studies ve středoškolské výuce
Maršálek, Jan ; Zámečník, L.H.
Příspěvek se věnuje možnosti přenosu některých poznatků Science Studies do středoškolské výuky fyziky.

Úplný záznam
2023-02-26
00:13
Ars nova eloquentiae, její stoupenci a Bohuslav Balbín
Svatoš, Martin
Příspěvek se věnuje pronikání nové literární estetiky, tzv. nového umění elokvence (nova ars eloquentiae) do literatury v českých zemích 17. století. Jezuitský učitel latinského stylu a literatury Bohuslav Balbín byl prvním v českých zemích, kdo ve svých literárně teoretických spisech reflektoval změněnou literární situaci a kdo oceňoval uměřené zastánce umění ostrovtipu. Zároveň se však projevoval jako klasicista a stoupenec M. T. Cicerona, který před nepřiměřeným a nevhodným užívání ostrovtipu varoval.

Úplný záznam
2023-02-26
00:13
Ohlédnutí za balbínovským bádáním v Československu do balbínovské konference v roce 1988
Svatoš, Martin
Autor připomíná neutěšený stav bádání o barokní kultuře a o Bohuslavu Balbínovi v Československu v 70. a 80. letech 20. století a podává přehled příspěvků a referujících na balbínovské konferenci konané v r. 1988 při příležitosti 300. výročí Balbínova úmrtí.

Úplný záznam
2022-09-28
00:47
Melancholické duše. Sociální dysfunkce a sociální fobie v české literatuře přelomu 19. a 20. století
Řezníková, Lenka
Příspěvek se zabývá inscenacemi sociálních dysfunkcí v české dekadentní literatuře poslední dekády 19. století. V období, kdy se v jiných proudech české literatury prosazuje jako téma davová společnost a davové jednání, se neoromantická, dekadentní a symbolistická literatura obrací naopak k reflexi extrémních forem individualismu. Inscenace patologických úzkostí se tu stává součástí široké dobové debaty o vztahu individualismu a modernizující se konzumní, konformní a manipulovatelné společnosti, který v průběhu a zejména na sklonku 19. století tematizovala pod různými hlavičkami i dobová psychologie. Patologický individualismus není v novoromantické, dekadentní a symbolistické literatuře inscenován ani jako něco, co si máme povinnost zvolit, ani jako cíl emancipačních snah, nýbrž jako stav, ke kterému jsou někteří jedinci v důsledku konkrétních a zcela neovlivnitelných faktorů „odsouzeni“. \n

Úplný záznam
2022-09-28
00:47
Nástroje rozvíjení etické kultury v české státní správě 2020+
Urban, Petr ; Koubová, Alice ; Hvorecký, Juraj
Souhrnná výzkumná zpráva aplikovaného projektu “Nástroje rozvíjení etické kultury v české státní správě”, jehož cílem bylo zmapovat situaci v oblasti etiky státních zaměstnanců na Ministerstvu dopravy a předložit sadu doporučení ke zlepšení a dalšímu rozvíjení etické kultury v prostředí tohoto úřadu. Obecné závěry a poznatky shrnuté ve zprávě jsou využitelné i v kontextu dalších úřadů české státní správy.

Úplný záznam