2024-04-15
12:32 |
Úplný záznam
|
2024-04-15
12:32 |
Epigraphica & Sepulcralia 14. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník k sympoziu Rodová pohřebiště v Čechách: možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace, Praha 26.-27. října 2022
Chlíbec, Jan ; Hrdinová, M.
Předkládaný svazek studií vznikl na základě mezioborového sympozia Rodová pohřebiště v Čechách, možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace (Praha 2022) v rámci výzkumného programu Strategie AV21: Anatomie evropské společnosti. Je jedním z výstupů projektu Rodová pohřebiště v Čechách v pozdním středověku a raném novověku. Regionalismus, interregionalismus a internacionalismus. Rodové nekropole a jejich výtvarné vybavení jsou důležitým pramenem pro poznání života šlechtické společnosti na sklonku středověku a v raném novověku. Dané téma je zkoumáno z různých aspektů sdružujících humanitní i exaktní vědy – z pohledu historického, uměleckohistorického, archeologického, geologických oborů i z hlediska detailní analýzy archivních pramenů. Tyto různé přístupy představují ve svém úhrnu pestrý obraz studované problematiky. Na přelomu středověku a novověku dochází k zakládání nových šlechtických nekropolí, které svou výtvarnou náplní – náhrobky a epitafy, někdy doplněné dalšími funeráliemi jako rodovými praporci, štíty, zbrojí – představují důležitou kapitolu českých dějin umění. Tato díla svým zpracováním, ale i vybraným druhem materiálu odrážejí často dobové, nezřídka i módní trendy odehrávající se na poli sepulkrální výtvarné kultury. Šlechtické nekropole jako sakrální prostor byly zároveň projevem rodové sebereprezentace, místem, které kromě své religiózní funkce dokládalo hlubokou tradici toho kterého rodu, jeho věhlas i společenské postavení; v případě figurálních náhrobků také svým způsobem sloužilo jako rodová portrétní galerie.
Úplný záznam
|
2024-04-15
12:32 |
Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska
Chlíbec, Jan
Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou většinou průměrné nebo podprůměrné kvality, které, zejména pokud jde o díla z 15. století, odrážejí převažující stav sepulkrální skulptury oné doby. Při zvolení prosté formy náhrobku mohlo hrát roli více faktorů. Kromě utrakvistické kritiky majestátních funerálních děl i nedostatku kvalitních kameníků po husitských válkách to mohla být obecně i myšlenka vzdorování pýše a důraz na osvědčení křesťanské skromnosti bez ohledu na konfesi pohřbeného.
Úplný záznam
|
2024-01-25
22:11 |
Nové cesty k nedávné hudbě: Archivy, dokumentační centra a muzea vztahující se k české populární hudbě
Opekar, Aleš
Článek přináší souhrnný pohled na problematiku dokumentace historie populární hudby v současné České republice. Po historickém úvodu, nastiňujícím širší historický kontext domácí situace a stručný kontext situace v zahraničí, autor představuje nové instituce, většinou neziskové organizace, které začaly vznikat po roce 1989 s cílem sběru, archivace a zpřístupnění archivních materiálů vypovídajících o historii různých oblastí české a československé populární hudby a kultury. Svou činností suplovaly a dodnes suplují neexistující zájem o danou oblast kultury ze strany státu, přetrvávající z dob před rokem 1989 (tedy před pádem komunistického režimu v někdejším Československu). Svépomocné aktivity postupně nacházejí svou provázanost se státním nebo akademickým prostředím, ne-li přímo ukotvení v něm. Archivní a muzejní instituce vzniklé po roce 1989 se zřetelem k dříve opomíjené oblasti populární hudby a neoficiální kultury (Libriprohibiti, Popmuseum, Centrum pro studium populární kultury, Archiv českých a slovenských subkultur ad.) spolupracují s těmi dříve vzniklými i společně navzájem.
Úplný záznam
|
2023-12-06
00:36 |
Tvorba Antonína Suchardy mladšího pro kostelní interiéry severovýchodních Čech
Hladká, Kateřina
Dílna Antonína Suchardy mladšího (1843–1911) vytvořila velké množství kostelního vybavení zejména pro východočeské katolické farnosti, v mnoha případech také restaurovala starší kostelní mobiliář. Na podobu uměleckých děl měl rostoucí vliv Antonínův nejstarší syn Stanislav Sucharda, který pro rodinnou dílnu od dětství pracoval. Organizace a umělecký repertoár novopacké dílny byly rekonstruovány na základě archivních pramenů a komparace se signovanými díly a s návrhovými kresbami ze suchardovské pozůstalosti.
Úplný záznam
|
2023-10-01
00:01 |
Max Dvořák a obrat (dějin) umění k uměleckému dílu
Murár, Tomáš
V posledních letech rakousko-uherské monarchie je možné v literatuře i výtvarném umění sledovat destabilizaci doposud platných hodnot ve vztahu k tradici, která již nebyla schopna dostatečně vyjadřovat svět v jeho úplnosti. Tento proces je možné pozorovat také v uměleckohistorickém zkoumání, a to v jeho odklonu od výzkumu autonomního vývoje umění k definici uměleckého díla myšlením doby jeho vzniku. Tato proměna je ztotožňována zejména s vlivem duchovních věd (Geisteswissenschaften), které rozvíjel i historik umění českého původu Max Dvořák. V příspěvku bude na příkladu jeho myšlení ukázáno, jak uměleckohistorická definice uměleckého díla může souviset s uměním raného 20. století, tedy jakožto vymezující se vůči doposud platným myšlenkovým konceptům pozdního 19. století.
Úplný záznam
|
2023-07-09
00:41 |
The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice
Bunzel, Anja
This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work (Werkbegriff), I explore whether the album can be considered a work rather than a loose collection of multiple works. Within the musicological discourse there have been many attempts at defining these terms, ranging from quite narrow categorisations based on aspects of instrumentation, musical form, or stylistic matters to more open approaches encompassing the communicative process and viewing the history of genre as cultural history. Drawing on the latter, I suggest that the Prager musikalisches Album is a prime example of collective authorship, which opens up a second question, namely that of authorship. Authorship may embrace aspects of agency that exceed the realms of the person who penned a musical, literary, or artistic work. Indeed, it may be shaped by performers, audiences, presses/ salespeople, dedicatees, critics, patrons, and anyone else who has an impact on any given work at the time of its creation and/or publicization. By taking this perspective, I suggest that the Prager musikalisches Album is both reflective and representative of nineteenth-century salon culture, within whose context the album was embedded. Offering a holistic analysis of the album and its context, I use this article as a springboard to advocate for a musical historiography that takes into account the full breadth of musical culture, and which embraces, besides composers and poets, a number of other cultural agents that are often overlooked within more traditional music-historical considerations.
Úplný záznam
|
2023-06-04
00:44 |
Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku
Petrasová, Taťána
Příspěvek zkoumá možnosti, které se otevřely v období 1981–1990 interdisciplinárnímu výzkumu historismu 19. století v tehdejším Československu, v souvislosti se založením tradice plzeňského sympozia. Z jedné strany badatelé sledovali aktuální myšlenky „umění a pokroku“, s nimiž vystoupil Ernst Gombrich (1971). Z opačné strany přicházeli zastánci myšlenky „vývojové racionality a iracionality“ jako zdroje myšlenkové i estetické autenticity děl 19. století, jako Rudolf Chadraba, Jiří Ševčík, Helena Lorenzová a Vladimír Macura.
Úplný záznam
|
2023-06-04
00:44 |
Úplný záznam
|
2023-03-28
00:39 |
Epigraphica & Sepulcralia 12. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník 20. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, Praha 2.-3. listopadu 2021
Roháček, Jiří
The proceedings of the 20th international sessions on the issue of sepulchral monuments, which took place in Prague on 2–3 November 2021. These regular conferences, organized since 2000 by the Institute of Art History, Czech Academy of Sciences, are focused on sepulchral monuments as material artefacts of sepulchral culture and as works of art in the traditional sense of the word, with a factual or methodological relation to the Central European issues. However, they do not avoid themes, that more widely explain the context, in which these monuments were created and were functionally applied. The emphasis is placed on the nature of interdisciplinary expert meetings. Through their focus and periodicity, they are unique in a pan-European context. The series Epigraphica & Sepulcralia has been the publication forum of these sessions since 2005. The conference proceedings contain a total of eighteen papers. In addition to Czech and Moravian topics, traditionally, a significant share of the conference is devoted to foreign issues, specifically Polish and Slovak, and indirectly to other regions of Central Europe. The significant share of papers dealing with the reflection of sepulchral and epigraphic monuments in written sources, which allow a slightly different view of the issue, is highly positive.
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
