|
Londýn viktoriánské doby v perspektivě Charlese Dickense
HOMZOVÁ, Markéta
Práce nejprve stručně charakterizuje osobnost významného anglického romanopisce v kontextu viktoriánské literatury a zaměří se na sociální problematiku období 19. století a na její odraz v literatuře Charlese Dickense. Jádro práce se soustředí na Dickensův popis Londýna v kontrastu s prostředím venkova a případně zobecní postupy v líčení prostředí a krajiny na základě romantického a realistického principu tvorby.
|
|
Využitie pomocných pôdnych látok pri zakladaní trávnikov
Petríček, Jozef
V literární části této diplomové práce je obsažena charakteristika základních travních druhů, a rovněž způsoby zakládání trávníků. Dále jsou v diplomové práci uvedeny a popsány přírodní a umělé pomocné půdní látky. Samostatný pokus, který probíhal na pozemku ZF MENDELU se skládal z úpravy terénu, z vytýčení pokusných parcel, zapracování hydrogelu a z výsevu osiva. Na výsev byly použity obalované a neobalovaná osiva. Pokusných variant bylo 6, přičemž každá varianta měla tři opakování. Sledovala se délka vzcházejících trav, množství travní biomasy po sečení a délka kořenového systému. Nejrychlejší počáteční růst a zároveň největší délka trav byla při variantě 3, u které bylo použito osivo neobalované v hydroabsorbente a na pozemek byl aplikován hydrogel v dávce 50g.m2. Varianta 3 měla rovněž i nejdelší kořenový systém.
|
|
Drobná architektura v táborské krajině a její nové poslání
JÍRŮ, Petra
V diplomové práci jsme uchopili méně výrazné prvky krajiny, jež se nachází ve vybraných oblastech Táborské krajiny. Naší snahou bylo najít další možnosti využití destinace, i přesto že se zvolená oblast na počátku našeho snažení jevila jako turisticky nezajímavá. Nejdůležitějším úkolem práce bylo analyzovat historické, kulturní a přírodní zajímavosti. Po podrobnějších průzkumech jsme zjistili, že je v oblasti mnoho skrytých zajímavostí, které by si zasloužili obnovu a více pozornosti. Na základě zjištěných poznatků byly vytvořeny návrhy a doporučení, jež by vedly k rozvoji zvolené oblasti.
|
|
Nezbytnost cílených zásahů v záplavových územích pro rozvoj a stabilizaci rybí bioty
Lusk, Stanislav ; Hartvich, P. ; Lojkásek, B. ; Lusková, Věra ; Pražák, O. ; Halačka, Karel ; Sovíková, L.
Původní záplavová území větších řek se zachovala v omezeném rozsahu a s výrazně pozměněným hydrologickým režimem. To postihuje negativně vodní biotu, především ryby. Prezentované poznatky byly získány při výzkumech autorů v záplavových území Odry, Dyje a Lužnice. Nejvýraznější změny: vznik rybníků, regulace toků, protipovodňové hráze, zánik lučního a pastevního hospodaření, změna dynamiky průtoků. Důsledky: omezení až zánik krajinotvorné funkce toku, zazemňování a zánik aluviálních biotopů, jejich úplné vysýchání během suchých roků, omezování až zánik populací původních charakteristických druhů ryb (zejména Misgurnus fossilis, Rhodeus amarus, Cobitis sp., Carassius carassius, Leucaspius delineatus, aj.). Náprava: aktivní zásahy a udržování optimálního stavu vodních biotopů, nové umělé mokřady, restaurace a posilování původních populací chráněných a ohrožených druhů ryb při zohlednění aspektů "ochrany genetické diverzity". Pasivní ochrana biotopů i druhů již není řešením.
|
| |
|
Antonín Střížek - malíř, kreslíř, grafik, fotograf
Kobrynová, Šárka ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá výtvarníkem Antonínem Střížkem. Práce je rozdělena do několika kapitol. V úvodu jsou nastíněny cíle práce, metodické postupy a její struktura. Zpočátku se zaměřuje na historický kontext doby, ve které Střížek tvořil. Dále navazují malířovy životopisné údaje. Následují kapitoly, které mají vztah k jeho výtvarné práci. V bakalářské práci se uvádí, že Antonín Střížek je umělcem patřícím k postmoderní generaci českých výtvarníků. Jeho umělecká kariéra začala v osmdesátých letech. Nejprve pracoval v duchu neoexpresionismu, ale později přešel k realistické tvorbě, kterou užívá dodnes. Podle autorky zachycuje Antonín Střížek na svých obrazech reálné věci, které nás běžně obklopují. Dále uvádí, že zátiší, městské scenérie, krajiny, barevné pozadí jsou charakteristickými prvky a náměty, které se v jeho dílech často opakují. Zdůrazněna je přitom barevnost jeho obrazů, která je často ovlivněna zahraničními pobyty. Bakalářská práce se nezaměřuje jen na Střížkovu malbu, ale zabývá se také jeho fotografiemi, kresbou a grafikou.
|
|
Liší se klíčivost vybraných druhů vstavačovitých rostlin\nl{} na přirozených a obnovených loukách?
SUCHÁČEK, Pavel
Práce se zabývá klíčivostí 6 druhů orchidejí na území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, konkrétně druhů Platanthera bifolia, Neottia ovata, Anacamptis pyramidalis, Gymnadenia conopsea subsp. conopsea, Traunsteinera globosa a Orchis militaris, a to na různě starých obnovených loukách. Jako kontrola sloužily NPR Zahrady pod Hájem a Čertoryje. U všech druhů bylo zjištěno počáteční stádium klíčení (nabobtnalé embryo s rhizoidy), a to na obnovených plochách i kontrolních plochách. Pokročilé stádium klíčení (mykorhizní stav semene - protokorm) bylo na obnovených loukách zaznamenáno u tří druhů (GC, NO, PB), na kontrolních plochách byly protokormy zaznamenány u všech druhů. Dalším cílem bylo pomocí molekulárních metod identifikovat, s jakými mykorhizními houbami se tyto modelové druhy pojí.
|
|
Karlštejnská manská soustava
Novotná, Markéta ; Bobková, Lenka (oponent) ; Ledvinka, Václav (vedoucí práce)
Při hledání náplně mé seminární a později i diplomové práce jsme se snažila zaměřit svoji pozornost na zatím nepříliš zpracované oblasti české historie. Vlastním podmětem se mi stal referát k dějinám českého raného novověku o hospodářských aktivitách předbělohorské šlechty. V souvislosti s problematikou využití úvěru jsem se seznámila s pracemi Václava Bůžka věnovaným hospodářskému a společenskému postavení nižší šlechty.1 Pozornost badatelů se dlouho obracela k vyšším složkám stavovské společnosti; z nižší šlechty jsou obvykle zpracováni jen významnější jedinci. Až v posledních letech se zájem historiků zaměřil i tímto směrem a výsledkem jsou například právě Bůžkovy shrnující studie. V přehledném článku Pavly Burdové o deskách dvorských2 jsem objevila souvislou a zatím nezpracovanou řadu karlštejnských manských desek od počátku 17. století, na které jsem zaměřila svoji pozornost. V původní verzi mělo být následující pojednání analytickým průřezem určitého krátkého úseku na základě jediného pramene, například Kvaternu manství karlštejnského z počátku 17. století, a mělo tak navazovat na můj příspěvek přednesený a později i publikovaný na Celostátní studentské vědecké konferenci v Olomouci.3 Časem jsem však začala narážet na obtíže způsobené především tím, že k tomuto tématu, tj. lenní soustavě hradu...
|
|
Cave formation initiated by dissolution of carbonate cement in qartzose sandstones
Adamovič, Jiří ; Mikuláš, Radek ; Navrátil, Tomáš ; Mertlík, J.
Besides cavities of irregular shape, European sandstones also feature symmetrical cavities of spherical, ellipsoidal or teardrop shapes. Most of them are tens of centimetres across but some reach as much as 2–3 m in diameter and may coalesce into large caves tens of metres in length. Their origin has not been clearly explained yet. Based on the field comparison between such cavities in quartzose sandstones and incompletely developed cavities in carbonate-cemented sandstones, it can be demonstrated that the symmetrical cavities form by carbonate dissolution within the limits of former carbonate concretions. The diagnostic features of post-concretionary cavities include their circular or elliptical cross-section, a uniform orientation of their long axes across the region, and the presence of a set of parallel vertical joints or grooves/ribs on their inner walls. In some sandstone areas (e.g., Petite Suisse area in Luxembourg, Kokořín area in the Czech Republic), a wide variety of transitional forms can be found between the cavities and concretions forming positive relief on a vertical cliff face, depending on the position of the carbonate dissolution front in the present landscape.
|
|
Návrh rekonstrukce historického Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou (Karlovarsko)
ŠPAKOVÁ, Markéta
Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou a doplňuje údaje o původním historickém Beaufortském alpinu a jeho stavu v současnosti. Její součástí je i rámcový návrh obnovy současné Bečovské botanické zahrady a detailnější zaměření na několik vybraných mikrolokalit (skalek) a jejich původního osázení. Hlavním přínosem práce jsou rozšíření dosud známého celkového počtu původně pěstovaných rostlin (z 654 na 1228) díky nově nalezeným zdrojům a sepsání všech nově zjištěných informací získaných z archivních průzkumů původních historických materiálů z let 1908 ? 1937, které všechny sepsal autor celého konceptu původního alpina, vrchní zahradník Johann Koditek. Z původní dokumentace je momentálně známo, jak se areál v letech 1922 ? 1927 rozrůstal přikupováním okolních pozemků. Dále je objasněno, že za pozemky bylo vydáno 18 098,31 Kčs a za různé práce, stavby, rostliny a materiály a mzdy celkem 468 336,07 Kčs. Nově byly objeveny také přesné osazovací plány pro krajinářský park (celkem 10 plánů a soupisů) a pro alpinum (16 plánů a soupisů z celkových 47). Do tabulky s celkovým počtem původně pěstovaných taxonů jsou zaneseny i taxony v areálu dosud přežívající (22 bylinných + 43 konkrétních dřevin a 12 rodů dřevin). Vybraným třem mikrolokalitám byla vytvořena synonymika původních vysazených rostlin a proveden průzkum jejich sehnatelnosti v současnosti. Většina taxonů půjde zpět do zahrady navrátit, pouze skalka č. 8 bude muset být osázena odlišnými rostlinami kvůli nedostatku světla pro původní rostliny.
|
host ::
