| |
| |
|
Krizová intervence jako forma pomoci žákům SPŠ Tachov
Klimeš, Milan ; Sivek, Vojtěch (vedoucí práce) ; Černá Lammelová, Alexandra (oponent)
Práce popisuje a vyhodnocuje možnost použití krizové intervence ve školním prostředí. Učitel je zároveň pracovník pomáhající profese. Pomocí krizové intervence se řeší psychosociální problematika studentů, která se týká školních, rodinných a osobních záležitostí studentů. V teoretické části je vymezen pojem krize, jsou popsány příčiny krize, jednotlivé typy krize a podána stručná charakteristika zvládání strategie krize. Je popsán postup řešení krize a zmiňují se základní formy odborné krizové pomoci. V části nazvané krizová intervence je vymezen pojem krizové intervence a popsány její důležité principy. Dále se práce zaměřuje na průběh krizové intervence, popisuje pracovníka krizové intervence a specifika práce ve školním prostředí. V praktické části je popsáno hodnocení chování žáků a uveden jeden příklad řešení krizové intervence. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Výskyt vybraného rizikového chování u dětí z hlediska genderu.
MÁCHALOVÁ, Lenka
Abstrakt Problematika rizikového chování u dospívajících se stále častěji dostává do popředí sledovanosti široké veřejnosti. Problém rizikového chování u dětí, dospívajících či mládeže je velmi aktuální, a to nejen v České republice, ale na celém světě, je tedy celosvětovým problémem, a představuje v dnešní době závažný společenský problém, kterým se zabývá mnoho odborníků z řad psychologů, psychiatrů, pedagogů, zdravotníků, politiků a dalších zúčastněných institucí, WHO. Zveřejňované výsledky výzkumů poukazují na neklesající výskyt rizikového chování, posouvání do nižší věkové hranice a nabývání na četnosti. V současné době je stále patrnější výskyt rizikového chování, kde dochází k základním posunům z hlediska genderové rovnosti, kdy se dívky a chlapci zapojují do rizikového chování s rozdílnými okolnostmi a výskytem. Na toto téma existuje řada výzkumů, avšak nepostihuje plně rizikové chování například v návaznosti na informační technologie, mobilní telefony a užívání návykových látek. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popsané vybrané formy rizikového chování u dětí a genderová problematika. V praktické části je zvolena kvantitativní metoda výzkumu, metoda dotazování, technika sběru dat pomocí dotazníku. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořili žáci navštěvující 7. {--} 9. třídy základních škol v Jihočeském kraji. Cílem diplomové práce bylo zjistit výskyt vybraného rizikového chování u dětí z hlediska genderu a zmapovat rozdíly z hlediska problematiky genderu. Byly stanoveny 4 hypotézy. H1: Chlapci jsou více ohroženou skupinou ve výskytu rizikového chování v souvislosti s alkoholem než dívky. H2: U chlapců je vyšší riziko v souvislosti s užíváním nelegálních drog než u dívek. H3: Chlapci jsou ohroženější ve výskytu rizikového chování v souvislosti s návykovým chováním vztahujícímu se k virtuálnímu prostředí. H4: Dívky jsou více ohroženy v návaznosti na komunikační technologii. Diplomová práce může být využita jako informační přehled vybraného rizikového chování u dětí a genderové problematiky. Výsledky výzkumu mohou posloužit jako informační materiál pro laickou veřejnost, pro děti a dospívající, pro rodiče a další odborníky (protidrogové koordinátory, metodiky školní prevence, aj.) a v neposlední řadě pro potřeby výuky či jako podklady pro další výzkumnou činnost. Dále mohou výsledky výzkumu posloužit k bližšímu určení vhodných preventivních programů. Z tohoto důvodu byly výsledky výzkumu předány školám, kde měření probíhalo za účelem zkvalitnění primárně preventivního dění.
|
|
Adaptace dětí na roli školáka
Vísnerová, Tereza ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Obsahem mé diplomové práce je analýza dat z pozorování v první třídě základní školy. Žák je na počátku školní docházky konfrontován s mnoha požadavky. V práci se pokouším poodhalit proces školní adaptace z hlediska novopečeného školáka. Nejprve se snažím definovat základní oblasti, na něž se dítě vstupem do školy musí adaptovat. V nich se poté zaměřuji na dílčí prvky školní adaptace a z nich plynoucí požadavky na psychiku žáka. Na základě pozorování jsem určila tři hlavní oblasti, "kontexty": 1. fyzický kontext, 2. sociální kontext a 3. školně-úkolový kontext. Fyzický kontext se vztahuje ke všemu neživému v rámci adaptace na školu - prostory a předměty. Žák se musí naučit orientovat v novém prostředí a organizovat své školní pomůcky a potřeby. Sociální kontext souvisí s adaptací na sociální prostředí ve škole (ostatní žáci, učitelé apod.). Školně-úkolový kontext je zaměřen specificky na požadavky vyplývající z učení, školní práce. Důležitým regulátorem školní adaptace žáků v první třídě je třídní učitelka, jež tento proces řídí. Vzhledem k náročnosti procesu plného osvojení role školáka, je mojí další významnou snahou identifikace takových projevů chování učitelky, které usnadňují žákům adaptaci na školní prostředí. Klíčová slova: první třída, školní adaptace, role školáka, žákovství
|
| |
| |
|
Environmentální výchova v mateřských školách regionu Prahy 9
Králová, Hana ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Systém školství je prostředkem, který může v určitém časovém období cíleně oslovit každého jedince české populace a ovlivnit jeho myšlení, jednání a chování. Škola poskytuje nejen základní soustavu znalostí a dovedností, ale ovlivňuje žáky svým vzdělávacím programem a svým celkovým působením. To platí také pro oblast environmentálního vzd lávání a výchovy. Rámcový program pro předškolní vzdělávání v oblasti s názvem "Dítě a svět" pomáhá vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí. Cílem této diplomové práce je zhodnocení úrovně environmentální výchovy v mateřských školách regionu Prahy 9. Pomocí dotazníkového šetření zjišťuji, v jaké míře a v jaké podobě je environmentální výchova začleňována do školních vzdělávacích program . Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Vazba dětí k dospělé pečující osobě v dětském domově - analýza situace a možností
Esterková, Manuela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Základní otázkou, na kterou tato práce hledá odpověď, je, jaké jsou možnosti posilování vztahové vazby mezi dítětem ve věku 9. - 18. měsíců a pečující osobou v ústavním zařízení. A to především na straně sestry. Práce se také snaží zmapovat vnější podmínky ovlivňující formování této vazby. Pro porozumění tématu byly vybrány teoretické poznatky z vývojové psychologie, teorie vztahové vazby a z prostředí a systému ústavní péče v ČR. K dosažení nalezení odpovědí na otázky nejsilnějších činitelů vazebného chování a rozdílů při navazování vztahové vazby dítěte s různými osobami z pečujícího personálu byla použita metoda otevřeného zúčastněného pozorování interakce dítě - pečující osoba při specifických činnostech krmení a koupání. Informace o vnějších faktorech ovlivňujících vazebné chování a možnostech posilování vztahové vazby byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pečujícím personálem a vedením zařízení, jež byly následně vyhodnoceny metodou kvantitativní analýzy. Pozorované události krmení a koupání byly kategorizovány do jednotlivých prvků vazebného chování (na straně dítěte: vizuální pozornost, vokalizace, úsměv a vztahování rukou k pečující osobě; na straně personálu: verbální komunikace, oční kontakt a proximita). Zároveň se u pečujících osob sledovala jejich jemnocitná reaktivita a...
|
|
Náhradní rodičovská péče v rámci fondu ohrožených dětí - Klokánků
Rychnovská, Lenka ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Manková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce bylo určitým způsobem analyzovat vybrané faktory spojené s fungováním Klokánku. A to jak z hlediska klientů- dětí, tak z hlediska personálupečovatelek. Ve své práci jsem se pokusila vybrat dle mého názoru podstatné faktory a na základě průzkumu provedeného mezi pečovatelkami nashromáždit data a jejich vyhodnocením zjistit, zda a na kolik je pobyt dětí v Klokánku pro ně prospěšný. Zároveň jsem se snažila prozkoumat motivaci pečovatelek, která je velice důležitým prvkem ve fungování Klokánku. Co se týče základních údajů o dětech přijatých do Klokánku, bylo zjištěno, že téměř stejným poměrem přicházejí děti jak z úplných tak neúplných rodin. Zhruba třetina dětí přijatých do Klokánku byla týrána. Z propuštěných dětí se polovina vrací do původní rodiny. Během pobytu v Klokánku téměř polovinu dětí rodiče nenavštěvují a dárky dostávají pouze dvě třetiny dětí. Nejpodstatnějším zjištěním, které z této práce vyplývá, je fakt, že ohroženým dětem pobyt v Klokánku prospívá. U všech dětí došlo ke značnému zlepšení negativních příznaků pozorovaných na počátku pobytu. Na počátku pobytu bylo nejčastěji u dětí sledováno extrémní vyžadování pozornosti, špatné společenské návyky, přecitlivělost, nevhodné chování k druhým lidem a neschopnost přijmout pravidelný režim dne. Všechny tyto skutečnosti pramení z...
|
host ::
