|
Dopady světové finanční a ekonomické krize na míru nezaměstnanosti v České republice
STODOLOVSKÁ, Zuzana
Tématem bakalářské práce je problematika nezaměstnanosti v souvislosti se světovou finanční a ekonomickou krizí a jejími dopady právě na míru nezaměstnanosti v České republice. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje vysvětlení příčin vzniku finanční krize, následuje popis problematiky nezaměstnanosti, zejména její důsledky na ekonomickou a sociální oblast. Praktická část zahrnuje dotazníkové šetření provedené mezi zaměstnanci, zaměřuje se na jejich pohled a postoje k finanční krizi, především ve vztahu k jejich práci. Následuje popis vývoje nezaměstnanosti v České republice na základě zveřejňovaných statistických dat. V závěru přináším přehled některých opatření Evropské unie, které mají přispět k řešení nezaměstnanosti.
|
|
Hospodářské a politické důsledky kolektivizace v Československu
Pučelík, Karel ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce má za úkol analyzovat důsledky kolektivizace v československém zemědělství. Sledované období je mezi lety 1948-1960. V teoretické části jsou popsány politické a ekonomické motivy kolektivizace a stav československého poválečného zemědělství. Popsány jsou i výzkumné metody a teoretická východiska. V analytické části je předkládán vývoj kolektivizace a dopad zemědělských reforem na zemědělský sektor. Sledované období je rozděleno do tří částí podle intenzity kolektivizace. V závěru se podařilo verifikovat hypotézu, že kolektivizace výrazně ovlivnila československé zemědělství.
|
|
Důsledky měnové reformy v Československu v roce 1953
Martincová, Petra ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na měnovou reformu v Československu v roce 1953. Soustředí se především na dopady měnové reformy na obyvatelstvo. Vychází z hypotézy, že hospodářská situace státu a obyvatel nebyla zlepšena, jak měnová reforma plánovala. Pro lepší zhodnocení a pochopení měnové reformy práce popisuje i poválečné období Československa. Výsledkem práce je zjištění, že měnová reforma nezvýšila hospodářský růst a že všechny sociální vrstvy velmi poškodila. Způsob jakým byla reforma vyhlášena, zapříčinil, že obyvatelstvo ztratilo důvěru ve vládu a v měnu.
|
|
Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.
|
|
Model finančních kompenzací při umisťování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v ČR v období od roku 2010 do roku 2016
Englerová, Anna ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Autor se zabývá způsobem přidělování finančních prostředků přidělovaných státem obcím v kandidátních lokalitách na umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Hledá způsob, jak procesu přidělování finančních prostředků přidat motivační funkci cílenou na zlepšení postoje lokalit vůči hlubinnému úložišti. Hypotéza, kterou práce ověřuje, obsahuje dvě tematicky blízké části. Předpokládá se, že jednak (1) množství a struktura finančních prostředkůmohouvýznamněovlivnitrozhodováníobcía také,že(2)stávajícímechanismus rozdělování kompenzací je z hlediska motivace neúčinný. V době vzniku práce (konec roku 2016) se jednání mezi obcemi a státem o umístění hlubinného úložiště nacházejí ve fázi krize, a to přes značný přísun finančních kompenzací z jaderného účtu do obcí. Přínos práce spočívá v možnosti změnit odmítavý postoj obcí prostřednictvím motivačního modelu přidělování prostředků. Teoretická část osvětluje základní teoretická ekonomická východiska a seznamuje s problematikou radioaktivity a hlubinného úložiště z pohledu historického, sociologického, technologického a ekonomického. V praktické části autor analyzuje socioekonomickou situaci v lokalitách, porovnává vývoj příspěvků obcím s postojem lokalit k hlubinnému úložišti na časové ose a prokazuje, že stávající způsob přidělování příspěvků nemotivuje kandidátní lokality k vstřícnějšímu postoji vůči hlubinnému úložišti. Tím se potvrzuje druhá část hypotézy. Autor dále navrhuje motivační model rozdělování finančních prostředků. Ověřuje ho porovnáním se zahraničními modely, dotazníkovým šetřením u starostů obcí a u veřejnosti a také vyjádřením odborníků. Ověření modelu potvrdilo jeho motivační účinek. Tím byl potvrzen předpoklad první části hypotézy, že struktura finančních prostředků může významně ovlivnit rozhodování obcí.
|
|
Hospodářská politika vlády Národní fronty v letech 1946-1948
Bočák, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hospodářskou politiku Československa od roku 1946 a je zakončena odmítnutím účasti Marshallova plánu. Vychází z hypotézy, že vývoj hospodářské politiky nevyhnutelně mířil k přechodu na centrálně plánovanou ekonomiku. Nejprve se věnuje vzniku Národní fronty Čechů a Slováků, který znamenal značné omezení demokracie. Po parlamentních volbách v roce 1946 se práce zaměřuje na popis dvouletého hospodářského plánu, který byl důležitým nástrojem hospodářské politiky Národní fronty. V poslední části práce jsou popsány okolnosti odmítnutí účasti na Marshallově plánu. Hlavní závěr práce zní, že vzhledem k politické situaci nebyl možný jiný vývoj, než přechod na centrálně plánovanou ekonomiku.
|
|
Rádio Svobodná Evropa a Československo v letech 1968-1980
Vacínová, Sandra ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá přehledem československého vysílání Rádia Svobodná Evropa (RSE) v letech 1968-1977. Zejména analyzuje, jaké komentáře vysílalo Rádio Svobodná Evropa v období Pražského jara a následné srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Dále se práce zabývá tím, jak se změnil obsah vysílání pro příchodu nových redaktorů po roce 1968 a jaký vliv měla Státní bezpečnost na fungování československé redakce. V neposlední řadě se tato práce snaží odpovědět na otázku, jaký vliv mělo vysílání RSE na občany ČSSR. První část popisuje samotný vznik Rádia Svobodná Evropa v roce 1951 a pokračuje popisem politických událostí, které se v letech 1968-1977 staly v Československu. Teoretickou část uzavírá kapitola o rozdílech mezi komunistickým a kapitalistickým ekonomickým systémem a o ekonomické situaci v ČSSR v sedmdesátých letech. Druhá část práce se nejprve věnuje obecnému programu československé redakce i jejímu fungování a další kapitola popisuje konkrétní vysílání RSE ve zkoumaném období. Poslední dvě kapitoly pak zkoumají vliv vysílání v ČSSR a význam Státní bezpečnosti.
|
| |
|
Analýza hospodářského vývoje zemí BRICS v letech 2007 – 2015
Berka, Kryštof ; Procházka, Pavel (vedoucí práce) ; Dyba, Karel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je hodnocení hospodářského vývoje zemí BRICs v kontextu s vyspělým světem v letech 2007-2015. S využitím ročních panelových dat byl proveden rozbor následujících makroekonomických ukazatelů: hrubý domácí produkt, míra inflace, míra nezaměstnanosti, běžný účet platební bilance a měnový kurz. Důkladná analýza vývoje vybraných indikátorů slouží ke komparaci členských států a je doplněna o srovnání uskupení BRICs s G6. Na jejím základě docházím k závěru, že skupina BRICs jako celek se během sledovaného období dokázala efektivně prosadit v globální ekonomické konkurenci. S přispěním světové finanční krize a prováděné hospodářské politiky jednotlivých zemí se v období 2007-2015 zvýšil podíl HDP BRICs vyjádřený v HDP G6 stabilním tempem růstu o 52 %. Vedle hlavního zjištění umožňují výsledky identifikaci hlavních překážek limitujících pokračování stabilního růstu států BRICs a oblastí, které by naopak mohly k naplnění jejich potenciálu i nadále přispívat.
|
|
Komparace vybraných dopadů programů New Frontier a Great Society v 60. letech 20. století
Kojan, Christian ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá programy New Frontier a Great Society a jejich dopady na sociální politiku Spojených států amerických v 60. letech. Cílem práce je komparovat dopady obou programů na vybrané ukazatele životní úrovně obyvatel s primárním zaměřením na míru chudoby. Práce představuje jednotlivá legislativní opatření obou programů zaměřená na boj s chudobou a následně analyzuje jejich dopady na životní úroveň obyvatelstva. Hypotéza, že program Great Society byl při redukci míry chudoby úspěšnější než program New Frontier, nebyla prokázána kvůli silnému vlivu vysokého hospodářského růstu v 60. letech. Práce naznačuje, že největším úspěchem obou programů byl pozitivní dopad opatření Great Society v oblasti vzdělávání.
|
host ::
