| |
|
Změna přístupu k zajištění požární ochrany na Jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima
KŘÍŽEK, Luboš
Tématem diplomové práce je změna přístupu k zajištění požární ochrany na jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima. Teoretická část se zabývá úvodem do předmětu požární ochrany. Především ukazuje na vyplývající zákonné povinnosti jak pro veřejný, tak i pro soukromý sektor, přecházející až k podnikovému hasičskému záchrannému sboru. Souběžně s tím dochází k propojení s legislativou a bližší specifikací požární ochrany v rámci států Evropské unie. Popisuje vytvoření jednotného informačního systému, problematiku zvládání bezpečnosti a předcházení zniku nebezpečných situací. Postupně je zde rozebírána historie jaderné energetiky a to od samotného objevení rozpadu jádra uranu v roce 1938, přes prvotně řízenou reakci uvolňování uranu štěpením jádra v roce 1942, kdy zároveň došlo k vystavení prvního reaktoru. Bohužel tímto objevem nebyla odkryta pouze pozitivní vlastnost řízené reakce, ale i odvrácená tvář jaderné energie v podobě atomových bomb využívaných během druhé světové války. Po druhé světové válce se začaly ve světě postupně rozšiřovat organizace civilní obrany. Hlavním cílem všech organizací bylo zabránění šíření jaderných zbraní. V dnešní době máme tři silné mezinárodní organizace zabývající se štěpením jádra. Přes veškerou snahu o vytvoření systému radiační ochrany, nebyla zcela propracována ochrana životního prostředí a dopad na vše živé. Nejprve se pracovalo s pasivními postoji zacílenými na ochranné pomůcky, které se v posledních letech promítají do aktivního přístupu ochrany, tak aby se zabránilo jevům vyvolávajícím rizika ohrožení životního prostředí a života samotného. Samotná historie jaderných elektráren je velmi spletitá a obsáhlá. Principem všech těchto elektráren, ať již je jejich fungování založeno na různých typech reaktorů, vždy založeno na štěpení jádra, které při chybné manipulaci, uschovávání, skladování, má nedozírné důsledky pro celou světovou populaci. Vývoj jaderné energetiky v České republice byl pozvolný, toto bylo zapříčiněno obsazením Jáchymských dolů po druhé světové válce armádou Sovětského svazu, která vytěžený uran po dohodě s Československem vyvážela do Sovětského svazu a na území Československa ponechala pouhých 10% uranu. V této době se začaly v Československu stavět jaderné elektrárny jako jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice, Dukovany a poslední je jaderná elektrárna Temelín, jejíž výstavba začala ještě za doby tehdejšího Československa, její dostavění a spuštění provozu proběhlo již v době existence České republiky. Při využívání FMEA analýzy dochází k odhalování možných rizik a selhání. Zaciluje se na eliminaci rizik a zvýšení bezpečnosti. Výsledkem je objektivní zhodnocení a zvyšování bezpečnosti v rámci jaderné elektrárny Temelín. Značnou negativní stránkou této analýzy je to, že je velmi časově náročná a v čase se mění díky proměnlivosti sledovaných faktorů. Výsledkem celé práce je vyhodnocení stávajícího stavu Hasičského záchranného sboru podniku prostřednictvím SWOT analýzy.
|
|
Útvary civilní ochrany v armádě v České republice od roku 1989
ŽÁKOVÁ, Markéta
Tato práce má dvě části a to teoretickou část a praktickou část. Teoretická část má pět podkapitol a ty jsou rozděleny do několika částí. V první podkapitole popisuji, co znamená pojem civilní ochrana a také její dlouholetou historii, která se píše již od roku 1929 a překonala i 2. světovou válku. Podkapitola dvě obsahuje vysvětlení, co jsou to služby zařazené v civilní ochraně a jejich stručný popis. Tyto služby byly složeny z určených jednotek civilních osob a vojáků z povolání. Sloužily k záchranným a likvidačním pracím, pokud nastaly mimořádné události, havárie, epidemie, epifytie a další. Ve třetí podkapitole je podrobně popsán legislativní vývoj civilní ochrany. Tato podkapitola je rozdělena do osmi částí, kdy každá z nich popisuje konkrétní období legislativních změn. První legislativou spojenou s civilní ochranou byl zákon č. 82/1935 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům, který položil základy další legislativě. V období 2. světové války se legislativa neměnila, změnil se jen název civilní ochrany na Luftschuz. Avšak oficiálně se pojem civilní ochrana objevil až roku 1992. Po tomto roce začaly významné změny v této oblasti. Podkapitola čtyři obsahuje popis předválečného vývoje československé armády v období 1918 až 1938. Popisuji zde i následnou modernizaci a reorganizaci československé armády, která směřovala k obraně před jediným tehdejším protivníkem, kterým bylo Německo. Naše armáda patřila mezi nejlepší armády z celé Evropy, i přesto byla z důvodu okupace rozpuštěna. V páté podkapitole je rozebrán poválečný vývoj armády. Pátá podkapitola má šest částí, ve kterých je vývoj rozdělen do určitých časových období. Největší změny v armádě nastaly v roce 1948 kvůli nástupu komunismu v naší republice, poté rozsáhlou reorganizací roku 1968 po vpádu sovětských vojsk a nakonec v roce 1993 po rozdělení Československé republiky na dva samostatné státy. Praktická část mé bakalářské práce je pouze teoretická, a to z důvodu názvu práce a cíle práce. Skládá se ze čtyř kapitol, jimiž jsou výzkumná otázka a metodika, výsledky, diskuze. Druhá kapitola obsahuje dvě podkapitoly, ve kterých je výzkumná otázka a metodika. V podkapitole, která se zabývá výzkumnou otázkou, je popsáno pouze znění výzkumné otázky, a to je "Jaký je trend vývoje civilní ochrany v armádě v České republice od roku 1989? Trend vývoje je velmi klesající z důvodu, že vojáci civilní ochrany nesmějí vyjíždět za hranice našeho státu a nemohou bojovat. V druhé podkapitole popisuji metodiku, podle které jsem zpracovávala svou práci. Kapitola 3 obsahuje výsledky mé bakalářské práce, ve kterých popisuji historii a změny ve struktuře 15. ženijního pluku. Dále historii ženijních praporů, jejich strukturu, úkoly, možnosti využití, vybavení a techniku. Popsány jsou zde i jednotlivé zákony, předpisy, směrnice, smlouvy a dohody, které jsou v souladu s nasazením sil a prostředků vojenských záchranných útvarů Armády České republiky. Výsledky obsahují i tabulky počtů ženijních a záchranných pracovníků v 15. ženijním pluku, jak se měnily s postupem času od roku 2003 až do roku 2013, od kterého ke změnám v počtech nedošlo. Tyto počty jsou zobrazeny v grafu, tak aby byl vidět právě klesající trend v počtu vojáků civilní ochrany u nás. Čtvrtou kapitolou je diskuze, ve které popisuji změny počtů vojenských útvarů civilní ochrany a důvody proč k těmto změnám vlastně došlo. Tyto útvary byly buď převedeny na jiné typy útvarů, zrušeny a záchranný prapor Hlučín byl dokonce převeden do podřízenosti Hasičského záchranného sboru České republiky.
|
|
Vysídlení vesnic na Vyškovsku 1939-1945. Rozšiřování vyškovského vojenského prostoru pro potřeby německých okupačních vojsk
Leznar, Marek ; Kokoška, Stanislav (oponent) ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce)
Vyškovský vojenský prostor vznikl pro potřeby československé branné moci v roce 1935 na území bývalých lesních pozemků olomouckého biskupství. Do roku 1938 zde bylo vytvořeno učiliště pro tankisty, vojenská kasárna a několik tankových jednotek. Po okupaci zbytku Československa německou armádou v roce 1939 přešel vyškovský vojenský prostor pod správu wehrmachtu. Jeho velení ve spolupráci s německými protektorátními úřady rozhodlo, že vyškovský vojenský prostor rozšíří pro své potřeby na úkor okolních vesnic. Okupanti k vyvlastnění území v okolí prostoru využili prvorepublikového zákona č. 25 z roku 1935 o vyvlastnění nemovitého majetku k účelům obrany státu. Celou akci dostal na starost protektorátní Pozemkový úřad pro Čechy a Moravu (tzv. Bodenamt) se sídlem v Praze, který nechal zřídit přímo ve Vyškově Přesídlovací kancelář podřízenou protektorátnímu ministerstvu vnitra. Stěhování obcí v okolí vyškovského vojenského prostoru začalo na jaře roku 1941 a bylo ukončeno na konci roku 1944. (...)
|
|
Stráž obrany státu
Palaczuk, Jaroslav ; Kvaček, Robert (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Československý stát zrozený z krveprolití první světové války dostal do vínku těžko řešitelnou otázku vlastní bezpečnosti. Tvar jeho území, délka hraniční čáry a složení o byvatelstva předznamenávaly budoucí problémy. Ne náhodou spoléhalo Československo spíš než na moc svých zbraní, na umění svých diplomatů. Pokud by zůstal v Evropě zachován územní status quo v té podobě, kterou dostal mírovými smlouvami po skončení První světové války, byla by bezpečnost Československa zajištěna. Fatálním problémem udržitelnosti versailleského uspořádání byla potřeba slabého Německa a všeobecná vůle tento systém bránit. Obojí se ve třicátých letech ukázalo jako iluze. Čechoslováci se museli obrátit od svých diplomatů zpět k vojákům. Pro celý svět začíná Druhá světová válka prvním zářím 1939, ne však pro Československo, které podlehlo v nerovném zápase ji o rok dřív. V souvislosti s mnichovskou zradou mnoho lidí opakuje nesmysl, že jsem se vzdali bez jediného výstřelu. Není to pravda, kulek proletělo přes hranice oběma směry více než dost. Nejedna z nich si také našla svůj cíl a mnoho našich spoluobčanů padlo v roce 1938 při obraně své vlasti. Platí však na tomto místě známé pořekadlo: Mnoho povolaných,l málo vyvolených. Tou malou skupinou vyvolených, kterým bylo dovoleno aspoň po určitou dobu vzdorovat vněj šímu i...
|
|
Armádní výdaje Československa v letech 1933-1939
Král, Jaroslav ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá financováním československé armády před druhou světovou válkou. První část mapuje vznik a financování československé armády po vzniku samostatného státu. Ve druhé části se zabývám půjčkou obrany státu. Zde analyzuji jednání vlády, pod stále se zvětšující hrozbou války a její snahu obstarat prostředky k obraně republiky. Největší část mé práce se týká stavby a financování opevňovacího systému Československé republiky a lidmi kteří se na budování pevností podíleli. Zaměřuji se na délku jejich pracovní doby, velikost mzdy a podmínky na pracovišti. Hlavním přínosem této práce je ucelený pohled na chování československých občanů, politických a vojenských představitelů, kteří se snažili připravit republiku k obraně.
|
|
Věrná stráž v letech 1946-1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně
Buchtová, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Věrná stráž 1946 - 1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně" popisuje vývoj zájmového časopisu volyňských Čechů v jeho prvních třech ročnících. Práce se v úvodu zabývá dějinami volyňských Čechů - odchodem z českých zemí, životem ve volyňské části Ukrajiny a poválečnou reemigrací do Československa. Hlavní část zachycuje vznik nepolitické a nadstranické organizace Svazu Čechů z Volyně a jeho oficiálního periodika jako reakce na aktuální potřeby Čechů, kteří se po 2. světové válce vrátili do Československa. Zaměřuje se především na obsah časopisu, profil pravidelných rubrik, nejdůležitější témata probíraná na jeho stránkách (reemigrace, osídlování a adaptace) a významná výročí z pohledu volyňské menšiny (vypálení Českého Malína a bitva na Dukle). Zdůrazňuje jeho nenahraditelnou roli jako zdroje důležitých informací pro Volyňské. Práce dále sleduje to, jak Věrná stráž informovala o připravovaných volbách v roce 1948 a postoji, jaký zaujala po událostech v únoru 1948. Snaží se také nastínit tematické změny, ke kterým docházelo během roku 1948. Krátce se věnuje i posledním čtyřem ročníkům, kdy ubývá platících čtenářů a úroveň celého periodika se výrazně snižuje.
|
|
Stavitelé a obránci dělostřeleckých tvrzí československého opevnění 1935 - 1938
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Stále živá otázka možností obrany Československa v září roku 1938 nenechává spát mnoha badatelům i po více než sedmdesáti letech od podepsání potupného mnichovského diktátu. Nejmohutnějšími prvky pevnostního systému, dosud největší stavby na našem území, byly takzvané dělostřelecké tvrze zahrnující rozsáhlé podzemní prostory, spojující povrchové pevnosti projektované pro nejvyspělejší technické mechanismy meziválečného období. Kapitoly bakalářské práce se snaží otevřít nové pohledy na důvody výstavby opevnění v našich zeměpisných šířkách, exponovat stavby dělostřeleckých tvrzí v kontextu prvorepublikové fortifikace, přiblížit vynikající organizovanost složek zajišťujících jejich výstavbu a zdůraznit vynikající výběr vojáků zvláštních útvarů hraničářských pluků, který se projevoval nejen během příprav tvrzí na obranu, ale i po rozpuštění těchto útvarů. Klíčová slova Československo 1938, Mnichovská dohoda, opevnění, dělostřelecká tvrz
|
|
Ochrana hranic a vytváření vnějšího nepřítele v Československu v letech 1948-1956
Palivodová, Eva ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem ochrany hranic a utvářením obrazu ochránce hranic a obrazu vnějších nepřátel v komunistické propagandě mezi lety 1948-1956. V systému ochrany hranic je zdůrazněna jeho kontinuita s předchozím vývojem střežení státních hranic, proto je podán i celkový přehled vývoje systému ochrany a ostrahy hranice v českých zemích. Práce se věnuje organizačnímu vývoji orgánů ochrany hranice, nástrojům ostrahy hranice, problematice hraničního a zakázaného pásma i některým prvkům každodenního života pohraničníků v 50. letech 20. století. Druhá část práce se zabývá vytvářením propagandistického obrazu pohraničníka a vnějších nepřátel, proti kterým má bojovat. Tento obraz vytvořený komunistickou propagandou rovněž významně působil v systému ochrany hranice, utvářel pohled a názory obyvatel na střežení hranic, Pohraniční stráž a tzv. vnější nepřátele.
|
|
Vyčleněné prostředky ozbrojených sil v rámci IZS v ČR
Kopecká, Jana ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Vyčleněné prostředky ozbrojených sil ČR v rámci Integrovaného záchranného systému ČR. Cíle práce: popsat vývoj ozbrojených sil a současný stav Armády České republiky v jednotlivých obdobích od vzniku Československého státu až do roku 2005. Stručně charakterizovat činnost a vývoj Civilní ochrany od roku 1918 až do roku 2008. V krátkosti popsat významné mezníky ve vývoji Integrovaného záchranného systému ČR. Představit právní rámec, úkoly a hlavní složky IZS ČR. Vyjádřit součinnost mezi integrovaným záchranným systémem a Armádou České republiky se zaměřením na právní opory. Popsat principy a možnosti vyžadování a nasazování sil a prostředků AČR k záchranným nebo likvidačním pracím. Stručně charakterizovat jednotlivé záchranné útvary AČR, respektive jejich odřady, které jsou zahrnuty do plánované pomoci IZS ČR. Metoda: sběr dat z dostupné literatury a informačních zdrojů z dané oblasti a následně jejich utřídění. Klíčová slova: ozbrojené síly, Civilní ochrana, záchranné a výcvikové základny, síly a prostředky, Generální štáb.
|
host ::
