|
Vývoj hospodářských vztahů ČR a Francie
Kohoutková, Kateřina ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Chochola, Tibor (oponent)
Tato práce popisuje vývoj hospodářských vztahů ČR a Francie v období od 80. let do současnosti. V první části jsou popsány obě země a aspekty jejich vzájemného obchodu. Část druhá se soustředí na omezení vzájemného obchodu v 80. letech a organizaci zahraničního obchodu v tehdejším Československu. Část třetí popisuje změny po Sametové revoluci a před rozdělením Československa. Poslední část je zaměřena na analýzu vývoje vzájemného obchodu ČR a Francie v letech 1993 - 2007 a příliv investic.
|
|
Ve stínu šaškovské rolničky: fenomén šílenství ve středověku a raném novověku
Sklenařík, Pavel ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Práce se zabývá fenoménem šílenství ve středověku a raném novověku. Prostřednictvím zkoumání historického vývoje sociálního statusu duševně chorých autor popisuje funkce šílenství v kontextu jednotlivých dějinných úseků. Zohledňuje při tom různé aspekty bláznivosti, a to včetně rozdílných charakteristik a vlastností samotných bláznů, jakými jsou například jejich pohlaví, majetek či skutečná míra pomatenosti, aby v důsledku toho demonstroval odlišné přístupy zdravých k šílenství a naopak. Výsledek procesu historického formování společnosti ve vztahu k bláznům a obecně šílenství autor následně zasazuje do současnosti, kde na reálných příkladech výsledky popisovaných procesů demonstruje. Na šílenství je nahlíženo skrze optiku sociálního konstruktivismu; v duchu teze, že je šílenství, jakožto sociální konstrukt, tvořeno diskursem, popisuje autor v části práce i spor o právo definovat šílenství, jehož výsledek ovlivnil vznik oboru psychiatrie i současný vztah společnosti k šílenství.
|
|
Srovnání právní úpravy základních institutů bytového družstva v Polsku a v České republice
Mendroková, Eva ; Oehm, Jaroslav (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Zakladni aspekty pravnich uprav bytovych družstev v Česke republice a v Polsku byly ve svych zakladni obrysech představeny vyše. Aby však byl naplněn smysl celého tematu teto diplomove prace, je nutno z jejich srovnani vyvodit určity zavěr. Počatky modernich bytovych družstev se v obou zemich vyvozovaly ze zcela různych historickych okolnosti. Polsko se po druhe světove valce jen těžko vzpamatovavalo z nasledků valečnych škod, tzn. i stav bytoveho fondu byl v teto době zcela nedostatečny a celkova bytova situace teměř kriticka. Opačny stav ovšem shledavame v tehdejšim Československu. Valečne ztraty byly nesrovnatelně nižši oproti škodam v Polsku, navic v důsledku vysidleni pohraničnich oblasti bylo bytů dostatek. Tyto rozdilne podminky, ktere tvořily pomyslnou startovni čaru vzniku moderního bytoveho družstevnictvi v obou srovnavanych statech, mohly byt důvodem k přijeti rozdilnych opatřeni v ramci upravy družstev. Avšak v cele povalečne době se neobjevily zvlaště vyznamne principialni rozdilnosti v charakteru upravy družstevnich vztahů. Obě současne pravni upravy jsou předevšim založeny na odstraněni deformaci předchozích systemů a na uplatňovani mezinarodně uznavanych družstevnich zasad, ať již jsou v pravnich normach explicitně vyjadřeny, či nikoli. Jak vyplynulo, pravni upravu BD v Česke republice lze...
|
|
Reswitching u zakladatelů postkeynesovství
Kraffer, Robin ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Práce se zabývá vývojem myšlení Joan Robinsonové, Nicholase Kaldora, Piera Sraffy a Luigi Pasinettiho ve vztahu k problematice reswitchingu. U Robinsonové, Kaldora a Sraffy ukazuje na význam debaty o nedokonalé konkurenci a Keynesovy teorie pro rozvoj jejich názorů v teorii kapitálu. Tu v 50. letech problematizovala Robinsonová otázkou, jak měřit kapitál. Objevila možnost zpětného přechodu na pracovně náročnější techniku při růstu mezd, nevěnovala jí ale velkou pozornost. Práce dále zjišťuje význam Sraffova řešení neměnného měřítka hodnoty pro rozvoj debaty o zpětném přechodu technik v 60. letech. Do té se zapojili Pasinetti i Robinsonová. V 70. letech ale Robinsonová znovu odmítla přikládat zpětnému přechodu význam v kritice neoklasické teorie, čímž se připojila ke Kaldorovi. K závěru je zodpovězena otázka, zda Robinsonová podcenila význam reswitchingu, jak se domnívá Pasinetti - podcenila jej v 50. letech, zatímco v 70. letech nelze tuto otázku jednoznačně rozsoudit i přes nalezené rozdíly mezi postkeynesovci a neoricardovci.
|
|
Hospodářské a politické důsledky kolektivizace v Československu
Pučelík, Karel ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce má za úkol analyzovat důsledky kolektivizace v československém zemědělství. Sledované období je mezi lety 1948-1960. V teoretické části jsou popsány politické a ekonomické motivy kolektivizace a stav československého poválečného zemědělství. Popsány jsou i výzkumné metody a teoretická východiska. V analytické části je předkládán vývoj kolektivizace a dopad zemědělských reforem na zemědělský sektor. Sledované období je rozděleno do tří částí podle intenzity kolektivizace. V závěru se podařilo verifikovat hypotézu, že kolektivizace výrazně ovlivnila československé zemědělství.
|
|
Analýza financování českých nemovitých památek na příkladu Památníku Mistra Jana Husa v Husinci v letech 1967 - 2016
Babka, Ondřej ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá financováním nemovitých kulturních památek v České republice. V první části práce jsou vymezeny základní pojmy související s památkovou péčí, v návaznosti na to jsou zmíněny orgány státní památkové péče, které mají na financování nemovitých památek vliv. Práce se také věnuje historickému vývoji od vzniku památkové péče a analýze jejího současného stavu. Cílem práce je na příkladu Památníku Mistra Jana Husa v Husinci definovat největší problémy vlastníků při péči o nemovité památky a navrhnout řešení pro získávání finančních prostředků na obnovu a provoz.
|
|
Výslech svědka v civilním řízení
Vobořilová, Tereza ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent)
59 3. ZÁVĚR Cílem této práce bylo podat co nejucelenější obraz o důkazním prostředku, a to o výslechu svědka. V závěru této práce bych se ráda zaměřila na shrnutí poznatků a vyzdvihnutí nejdůležitějších faktů mé práce. Svědecká výpověď je beze sporu velmi složitým důkazním prostředkem. Zákon pouze všeobecně určuje, jak má být výslech svědka realizován a v jakém rámci se pohybuje. Je proto nesnadné určit nebo podat nějaký všeobecně platný a vyčerpávající návod, jak má být tento důkazní prostředek prováděn. V zásadě je možné konstatovat, že správné provedení výslechu svědka a především jeho správné hodnocení je jedním z nejsložitějších a nejnáročnějších úkolů, které musí soudce v občanském soudním řízení vykonat. Výslech svědka je také charakteristický značnou mírou mezioborovosti. Tento fakt jsem se snažila zohlednit, proto není tato práce ryze civilněprávní, ale jsou zde zastoupeny především prvky z psychologie a v jisté míře také sociologie. Kdybych se těchto oborů nedotkla, nebylo by možné podat zcela komplexní a ucelený výklad o výslechu svědka, jednotlivé prvky jsou ve vzájemném vztahu provázanosti a podmíněnosti. Jak již bylo mnohokrát řečeno, velmi významnou roli při výslechu svědka hraje soudce. Je to on, kdo rozhoduje, zda může být výslech svědka proveden, zda tu neexistuje některá z překážek pro...
|
|
Korupce v křesťanském národě: „Ovlivňuje křesťanská víra úroveň korupce ve společnosti?“
Kraus, František ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Jaké veličiny patří mezi determinanty korupce? Tato práce vychází z současných metod hodnocení příčin výskytu korupce v různých zemích, pomocí čistě ekonomických determinantů jako jsou agregátní důchod, úroveň vzdělání, otevřenost mezinárodnímu obchodu nebo výše zdanění. Tato metoda je dále rozšířena o proměnné mapující náboženství sledovaných států jako příklad institucionálních determinantů. Víra redukuje sobecké chování a zdůrazňuje morální hodnoty, jako taková by měla redukovat výskyt korupce. Data výzkumu zahrnují 30 států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v letech 1999-2010. V rámci práce jsou sestaveny dva nezávislé modely MNČ s indikátory pociťované korupce jako endogenními proměnnými; první s čistě ekonomickými determinanty a druhý se zakomponovanými náboženskými determinanty korupce. Rozšířený model nabízí robustnější výsledky s vyšší úrovní determinace. Výsledky potvrzují, že rostoucí počet protestantů je spojen s nižší úrovní korupce. Efekt vládních výdajů na školství byl podstatně zredukován po zahrnutí náboženských veličin. Nicméně, vliv procentuálního zastoupení křesťanů v populaci na korupci nebyl zjištěn.
|
|
Vývoj systému veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven v ČR v letech 2000 - 2015
Pecková, Tereza ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
V bakalářské práci jsou analyzovány základní fondy zdravotních pojišťoven v České republice za období 2000-2015, především tvorba zdrojů a jejich čerpání a celý systém veřejného zdravotního pojištění v ČR. Základní fondy jsou jednou ze složek celkového hospodaření pojišťoven. Na začátku je potřeba si pro tuto analýzu popsat trh pojištěnců. Právě pojištěnci tvoří a čerpají finance v rámci veřejného zdravotního pojištění. Důležité jsou i příspěvky ze státního rozpočtu za státní pojištěnce. Můžeme konstatovat, že náklady zdravotních pojišťoven rostou a populace v ČR stárne. Ovšem nejedná se o rovnoměrný lineární růst. Počty starobních důchodců rostly mírnějším tempem, ale dle prognózy populačního vývoje by se měl výraznější nárůst starobních důchodců projevit v následujících letech. Výrazný nárůst v nákladech je zejména ve skupině pojištěnců nad 80 let a tohoto požehnaného věku by se mělo dožívat stále více lidí i vlivem modernějšího zdravotnictví.
|
|
Vývoj metodiky měření televizní sledovanosti v Československu a České republice
Vitková, Zdeňka ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Vývoj metodiky měření televizní sledovanosti v Československu a České republice" popisuje metodiku měření televizní sledovanosti s důrazem na rekapitulaci celého procesu získávání výsledků. Autor se v textu zabývá nejprve teoriemi vztahujícími se k výzkumu publika a k výzkumům sociálního užití televize. Následuje stěžejní část práce, která již pojednává o samotném vývoji měření sledovanosti od metody denního kontinuálního výzkumu k elektronickému měření sledovanosti pomocí TV metrů (peoplemetrů) a dalším nově vyvinutým metodám. Denní kontinuální výzkum je rozčleněn na období před rokem 1970, výzkum v letech 1970 - 76 a období po roce 1976. U elektronického měření sledovanosti se autor více soustřeďuje na metodologii výzkumu a vývoj nových technologií. V závěru jsou stručně popsány způsoby měření v dalších vybraných zemích.
|
host ::
