Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 235 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.06 vteřin. 

Změny ve výtvarném projevu dětí předškolního věku
BÍLIKOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce "Změny ve výtvarném projevu dětí v předškolním věku" je sledování a popis změn ve výtvarném projevu vybraných dětí navštěvujících mateřskou školu. Výzkumné šetření mělo charakter vícečetné případové studie, ve které byla prostřednictvím analýzy produktů zkoumána výtvarná tvorba těchto dětí na opakovaně zadávané téma. Pro účely práce je využito i poznatků o rodinném prostředí dětí a jejich chování v mateřské škole. Práce se opírá o poznatky z odborné literatury, na jejichž základě je zpracován přehled o vývoji dětské výtvarné produkce a bližší charakteristika specifik vybraného věkového období. Prostřednictvím výzkumného šetření se podařilo zaznamenat vývojové změny ve výtvarném projevu u všech dětí vybrané skupiny.

Výtvarník Emil Pacovský jako organizátor a vydavatel
Hribová, Šárka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Zach, Aleš (oponent)
Emil Pacovský. Malíř, grafik, spisovatel, kritik, estetik, historik a teoretik umění. Za svůj život působil v mnoha spolcích, sdruženích či výtvarných svazech. Ve většině z nich zastával významné funkce. Zásadní byla jeho redaktorská činnost, kterou zahájil v prvním desetiletí dvacátého století a u níž setrval až do druhé poloviny třicátých let. V první polovině dvacátého století, především však do konce třicátých let, patřil mezi vážené a všeobecně uznávané osobnosti tehdejšího kulturního života. Přesto je jeho jméno veřejnosti dnes takřka neznámé. Ani v odborných kruzích nenacházíme příliš informací o jeho osobě. Obvykle bývá zmiňován pouze v souvislosti se spolkem Sursum, který byl jediným uměleckým sdružením generace pozdních symbolistů. Stejně tak i badatelé se jím dosud zabývali výhradně v kontextu tohoto sdružení.

Úloha plakátu v současné společnosti
MENČÍKOVÁ, Věra
Tato diplomová práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část diplomové práce se zabývá problematikou vizuální informace a veřejné komunikace, zkoumá úlohu plakátu, popř. billboardu v současné společnosti. Praktická část používá analýzu, syntézu a komparaci teoretických poznatků společně s výtvarnými zkušenostmi k vytvoření dvou výtvarných sérií grafik na téma ?Žena ? Gender ? Postavení. Grafické práce mají funkci plakátu a billboardu. Tyto plakáty jsou vytvořeny prostřednictvím počítačové grafiky. Cílem této diplomové práce je na základě teoretických poznatků o podstatě, účelu, funkcích, možnostech a vývoji grafického designu vytvoření výtvarně hodnotných grafických děl, které se stanou podnětem k zamyšlení a diskusi na téma ?Žena - gender - postavení?.

Otázky bez odpovědi, odpovědi bez otázek
VYHNALÍK HRUŠKOVÁ, Monika
Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí - části teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na zobrazení otázek, které provázejí každého člověka od raného dětství do konce života. Hledá odpovědi na otázky pomocí různých úhlů pohledu. Nazírá na problematiku z pohledu náboženství, vědy a historie. Spojuje otázky s historickými souvislostmi. Dává podklad pro zamyšlení, jak přiblížit tyto otázky dětem. Pro zobrazení otázek užívá digitálních fotografií, které jsou dále upravovány prostřednictvím počítačové grafiky. Zamýšlí se nad texty a výtvarnými pracemi autorů zabývajících se otázkami, které provází člověka a hledáním odpovědí. Zaměřuje se především na otázky týkající se života, smyslu života, smrti, posmrtného života, násilí a konce světa. Praktická část vysvětluje pojem ?autorská kniha?, zabývá se historií tohoto výtvarného média a hlavními představiteli věnujícími se vytváření autorských knih. Cílem této diplomové práce je na základě teoretických poznatků a komparace různých úhlů pohledu na danou tematiku vytvořit pomocí grafických technik autorskou knihu, která se stane podnětem k zamyšlení nad těmito otázkami a hledáním odpovědí na ně.

Po stopách minulosti - Kastellologie
SEDLÁKOVÁ, Marie
Bakalářská práce si klade za cíl představit feudální sídla středověku ve výtvarném projevu romantismu. Teoretická část je především zaměřena na feudální sídlo středověku. V první třetině se zabývá představením objektu hradu a v druhé třetině výtvarným zpracováním tématu hradu v období romantismu. V poslední části pojednává o historii těch objektů, které byly v praktické části zobrazeny. Její praktická část je tvořena souborem devíti grafických listů formátu A3 a A4, které jsou zpracovány technikou hlubotisku, přesněji technikou linorytu. Praktická část také obsahuje pojednání o daném tématu v pedagogické praxi. Závěr bakalářské práce tvoří přílohy praktické části, ukázky předloh i výsledných prací


Téma rodiny ve výtvarné produkci dětí s rozdílným rodinným zázemím
ČERNÁ, Lucie
Diplomová práce pojednává o výtvarném ztvárnění rodiny jedinci ve věku od tří do patnácti let, kteří vyrůstají v odlišném rodinném prostředí. Studie je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou psychického a výtvarného vývoje subjektu s přihlédnutím ke kresbě lidské figury, rodiny a koloritu dětské kresby. Dále usiluje o obecnou definici rodiny a seznamuje nás s jejími funkcemi. Také se věnuje duševním potřebám dítěte a rizikům nastávajícím při jejich dlouhodobém neuspokojování. Praktická část je zaměřena na analýzu kresby z hlediska její obsahové a formální stránky; snaží se o hodnocení a porovnání stylů zobrazení daného tématu mezi cílovými skupinami a zároveň sleduje úroveň jejich výtvarného projevu.

Méně známí malíři pro klášter v Oseku ve vyznění baroka
Plzáková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vybranými barokní malbami visícími v ambitu cisterciáckého kláštera a v klášterním chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Oseku. Snaží se přiblížit malířská díla méně výrazných barokních umělců Václava Antonína Lihma, Gerarda Angelmayera a Benedikta Kerna. Zároveň se snaží zasadit jejich uměleckou tvorbu do situace v klášteře. V první části popisuje klášter v Oseku jako významné duchovní centrum, které se barokní přestavbou nesmazatelně zapsalo do severočeské krajiny i dějin českého umění. Dále práce detailně představuje jednotlivé malíře ve vztahu ke klášteru i jejich ostatní tvorbu. Následuje popis jednotlivých obrazů z kostela a křížové chodby. Pozornost je věnována výjevům ze života svatého Bernarda z Clairvaux i ostatním světcům cisterciáckého řádu. Zahrnuty jsou rovněž grafické předlohy, které mohly být použity pro malířská díla. Na konci diplomové práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. Klíčová slova Benedikt Kern, Gerard Angermayer, Václav Antonín Lihm, klášter v Oseku

Československá modernistická ilustrace 50. a 60. let 20. století a její vliv na identitu současných českých autorů
Šrámek, Jan ; Horáček, Radek (oponent) ; Sylvestrová, Marta (oponent) ; Pospiszyl, Tomáš (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Disertační práce Československá modernistická ilustrace 50. a 60. let 20. století a její vliv na identitu současných českých autorů se zabývá vlivem modernistické ilustrace 50. a 60. let na generaci současných tuzemských autorů zejména v oblasti knižní a časopisecké ilustrace. Společnými znaky pro vybrané současné české a slovenské ilustrátory jsou kromě práce s digitálními nástroji a tzv. vektorovou grafikou také používání vizuálních prvků odkazující do minulosti. Právě pro autory pracující s vektorovou grafikou a digitálními nástroji může československá vizuální kultura 50. a 60. let představovat ideální inspirační zdroj. Práce sleduje na pozadí politické a historické situace v Československu 50. let pozvolný vývoj vizuálního jazyka vycházejícího z moderního umění a jeho opatrné uplatňováni v rozličných oblastech ilustrační tvorby na konci dekády až po komplexní rozšíření modernistické ilustrace v knihách, časopisech a propagačních prostředcích v průběhu 60. let. Věnuje se také v exilu působícímu ilustrátorovi Miroslavu Šaškovi.

Veduty a detailní kresby Prahy v tvorbě Václava Hollara. Porovnání těchto pohledů s kresbami Prahy jiných grafiků a kreslířů.
KROPÁČKOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce je zaměřena na dva problémy. V první řadě se zaobírá vývojem pražských vedut, a to v časovém rozmezí zhruba pětiset let (od počátku jejich vzniku až po nástup fotografie). V této sekci jsou představeni umělci zabývající se Prahou a jejich díla. Tyto kresby a grafiky jsou dále detailně popsány po stylové stránce, stejně jako po stránce jejich účelu. Druhou zde rozebíranou problematikou je osobnost Václava Hollara. V první kapitole je představen životopis Václava Hollara. V následujících kapitolách je dále probírána jeho pražská tvorba, jsou zde zmíněny jak jeho celkové pohledy na město, tak detailní záběry z interiérů pražských ulic. K dílu Václava Hollara jsou následně vztahovány ostatní pražské veduty jiných umělců.