|
Mediální výchova v hodinách anglického jazyka
SERVÍTOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití mediální výchovy v hodinách anglického jazyka. Teoretická část nejdříve obecně představuje média, dále mediální výchovu a její místo v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia (RVP G). Další část mapuje využívání mediální výchovy v ostatních předmětech, přibližuje metodiku a některé dostupné metodické příručky. Zaměřuje se také na reklamu a její hlavní charakteristiky. Praktická část nás seznamuje s projektem mediální výchovy určeným pro integraci do hodin anglického jazyka. Nese název Advertisement and Slogan a je vypracován pro využití ve třech vyučovacích hodinách. V této části jsou v rámci projektu detailně popsány struktura, cíle a metody jednotlivých hodin, přípravy na hodiny a samotný průběh. Závěrečná část je věnována hodnocení studentů a učitele.
|
|
Způsoby rozšiřování arabské slovní zásoby s důrazem na publicistický styl
Bielický, Viktor ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Tato práce se skládá ze dvou částí. První teoretická část poskytuje stručnou převážně lexikální charakteristiku jazyka arabského publicistického stylu (kap. 2.) a také podává přehled slovotvorných metod, které se používají v moderní spisovné arabštině zejména pro tvorbu odborné teminologie (kap. 2.), tj. derivace (ištiqq), přejímání cizích slov (tacrb), kompozice (nah t), posun významu (maz) a překlad (tarama). Druhá část (kap. 4.), založená na práci s elektronickým korpusem publicistických textů (libanonský deník al-H ajt), analyzuje slovotvorné, strukturní, sémantické a syntaktické aspekty vybraných jednoslovných výrazů, kompozit a víceslovných spojení (kolokací) v moderní spisovné arabštině. Studie je opatřena arabsko-českým slovníčkem v textu uvedených výrazů (příloha).
|
|
Od Radioartu k hudebnímu divadlu
Jiřička, Lukáš ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; NOVOTNÝ, Pavel (oponent)
Dizertační práce s názvem Od radioartu k hudebnímu divadlu si klade za cíl ukázat spojnice mezi zdánlivě disparátními oblastmi, a to převážně zvukově-dramatickým rozhlasovým uměním, pro něž se v německojazyčné oblasti ustavil příhodný termín Hörspiel a hudebním divadlem. Ve své dizertaci se pokouším definovat, čím se vyznačují a jaké jsou principy fungování specifik textu, prostoru, zvuku, hlasu, herectví, hudby a těla v těchto transdisciplinárních formách a žánrech, které so od svých počátků nevykazují žádnou stylovou čistotou v tradičním slova smyslu V rámci své doktorské práce jsem v rámci analytické a historické úvodní studie představil a rozvíjel reflexi zdánlivě nespojitých oblastí, a to: hudebního nebo zvukového divadla v jeho obecné i konkrétní rovině a jeho vzájemnou provázanost se zvukovou instalací, performance, radioartem v podobě Hörspielu, hudební kompozicí a zvukovým uměním, abych v dalších kapitolách na příkladu několika určujících osobností z německojazyčného okruhu věnujících se jak hudební kompozici, tak i dramaturgii a režii demonstroval např. vliv hudební struktury na skladbu a ráz dalších performativních činností anebo vztah dramatické či prozaické předlohy ke scénografickému řešení. Celou problematiku vztahu vzdálených uměleckých forem demonstruji na příkladu několika tvůrců ? režírujících skladatelů, kteří tyto spoje vytvářejí díky svému působení v několika oblastech najednou s tím, že strukturně, motivicky a dramaturgicky propojují hudební a performativní světy. Tvůrci těchto heterogenních uměleckých děl využívající strategie tzv. negativní dramaturgie jsou bytostně dvojdomé osoby - Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Olga Neuwirth a Andreas Ammer. Jak Goebbels, tak i Oehring, Neuwirth a Ammer dokáží zúročit své zkušenosti s hudební kompozicí, prací v rozhlase také při tvorbě hudebních inscenací s tím, že nechávají simultánně ovlivňovat jednotlivé kompoziční a inscenační postupy zkušenostmi z jiných oblastí. Kromě zmíněné čtveřice jsou zde uvedení další podstatní tvůrci 20. a 21. století, kteří se dotkli rozhlasové umění, hudební kompozice, metod koláže a montáže, performance a hudebního divadla ? Bertolt Brecht, Dziga Vertov, Emil František Burian, Walter Ruttmann, John Cage, Karlheinz Stockhausen, Dieter Schnebel, Georg Katzer, Friedrich Schenker, FM Einheit či Laurie Anderson a Georges Aperghis. Bez vlivu radioartu posledních padesáti let by oblast hudebního divadla jistě nebyla natolik výraznou odnoží alternativního divadelnictví a performativních uměn vůbec, a to hlavně v současnosti, kdy díky emancipaci a zdůraznění zvukové složky na úkor herecké buduje hudební divadlo nový divadelní jazyk a vstupuje do málo probádané oblasti tzv. postspektakulárního či mechanického divadla bez herců.
|
|
Šíření napěťových vln v nehomogenním prostředí
Hora, Petr ; Šiňor, M.
V tomto příspěvku se soustředíme na šíření napěťových vln v libovolně složitém nehomogenním prostředí. Na soustavu vlnových rovnic jsme aplikovali metodu řešení založenou na přístupu simulace lokální interakce (LISA) a modelu ostrého přechodu (SIM).Implementace metody LISA/SIM pro 2D a 3D do počítačového kódu je udělána v jazyce C. Preprocesor je naprogramován v Pythonu s podporou knihoven wxPython a wxWindows.
|
|
Lidský hlas, umělá řeč
Abrahám, Stanislav ; Vojtěchovský, Miloš (vedoucí práce) ; Blažíček, Martin (oponent)
Práce se zabývá povahou změn lidského hlasu v procesech jeho reprezentace
prostřednictvím technických nástrojů a provázáním lidského hlasu s jeho zdrojem.
Dotýká se tématu hlasu jako nositele části identity člověka a mapuje principy, které
stojí v pozadí problémů, spojených se zprostředkováváním hlasu elektronickými médii
a vytvářením umělé řeči. Práce nabízí přehlednou strukturu pojmů a kategorií
způsobů, jakými člověk šíří svůj hlasový projev prostřednictvím komunikačních
technologií. Klíčové pojmy tvoří slova transformace, mediace, amplifikace, záznam,
přenos, imitace nebo umělá řeč.
|
| |
|
Functional, Grammatical and Lexical Specifics of Journalistic Writing at the Present time. The Language Used on the Internet
Tilly, Sergej ; Spiridonov, Vasilij (vedoucí práce) ; Nazarenko, Liliya (oponent)
The problem of the contemporary journalism (language of reporting, documentary style) condition, which mainly uses the media for its purposes, is one of the most topical ones in the contemporary society. The specific character of language of media, as it was already mentioned, is usually determined by the special features of communicative situation as well as audience type it addresses. The strengthening of speech effect in journalism is achieved with the aid of the stylistic figures and tropes. Their usage is based on the two basic tendencies - standardization and expressiveness. Some expressive means of the language of journalism are converted into the clichés. During the last decades the language of reporting position in the stylistic system of the Russian language became even more complex. In the relationship of the basic forms of national language the expansion of two peripheral forms is very obvious - the expansion jargon forms and colloquial language. The language of journalism is leaving the rigid system of language styles and actively interacts with conversational language. In this situation the stylistic identity of the language of journalism occurs under the obvious threat. Today we observe one very interesting and important tendency: the contemporary language of media lies between two...
|
|
Objektivita médií
Žiačiková, Zuzana ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Práce se zabývá sklonem k neobjektivnosti u vybraných českých deníků. Využívá upravenou metodu měření mediálního zkreslování, kterou navrhli Gentzkow a Shapiro (2010). Neobjektivitu zde chápeme jako politické zabarvení jazyka užívaného médií. Metoda je založena na komparaci jazyka představitelů politických stran s jazykem vybraných deníků na základě porovnání četnosti výskytu politicky zabarvených frází v projevech poslanců a v novinových článcích. Analýza statistické závislosti jazyka deníků a koalice resp. opozice naznačuje, že deníky Hospodářské noviny a Lidové noviny používají jazyk spíše koaliční. Mladá fronta Dnes, Blesk, Právo a Haló se jeví jako spíše opoziční.
|
|
Průřezová témata v gymnaziální výuce anglického jazyka
Zenkerová, Nela ; Berglová, Eva (oponent) ; Mothejzíková, Jarmila (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnovala nové součásti českého kurikula - tzv. průřezovým tématům a možnostem jejich začlenění do gymnaziální výuky anglického jazyka (konkrétně třetího ročníku čtyřletého studia a ekvivalentních ročníků víceletých studijních programů). Dle provedeného šetření (pro školní rok 2007-2008) je nejfrekventovanějším titulem používaným k výuce angličtiny na pražských gymnáziích v příslušných ročnících učebnice New Opportunities. Na základě její analýzy lze konstatovat, že tento titul může učiteli poskytnout určitou míru opory při zařazování průřezových témat do výuky anglického jazyka. Více než desetina stran v dané učebnici byla shledána snadno využitelnou k tomuto účelu. Téměř čtyřicet procent stran této publikace pak skýtá příležitosti, jež může učitel využít jako "odrazového můstku" k zařazení jednoho z průřezových témat. V tomto případě je však nevyhnutelné, aby dané téma dále rozvíjel za použití jiných materiálů či vlastní invence. Právě tento fakt předpokládá, že se učitel bude (kromě svého oboru) velmi dobře orientovat ještě v problematice všech průřezových témat - stav, kterého lze dosáhnout jen velmi obtížně. Možným řešením se zdá být přednostní orientace na jedno z průřezových témat a následná domluva pedagogického sboru o tom, kdo se bude věnovat jednotlivým průřezovým tématům...
|
|
Jazyk a rétorika volebních plakátů
Robovská, Luisa ; Hartlová, Dagmar (oponent) ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo analyzovat jazykové a jiné prostředky, pomocí kterých přesvědčují volební plakáty. Jako materiál nám posloužily volební plakáty švédských parlamentních stran z kampaně před parlamentními volbami v září 2006. Celkem jsme použili 94 plakátů šesti politických stran (Centerpartiet, Folkparteit, Miljöpartiet de gröna, Moderata samlingspartiet, Socialdemokraterna,Vänsterpartiet). Při analýze plakátů jsme se nechali inspirovat rétorikou, a to ze dvou důvodů. Zaprvé mají volební plakáty a rétorika stejnou funkci - přesvědčit. Proto jsme předpokládali, že budou také používat podobných prostředků. Zadruhé nám rétorika pomohla dodat analýze potřebnou strukturu díky rozdělění na pět částí. Jeden po druhém jsme tedy analyzovali následujícící prvky: 1. způsob argumentace, 2. dispozici a strukturu plakátů, 3. jazyk a styl, 4. působení na city a nakonec 5. vizuální složku plakátů. Těžiště této práce však spočívá v jazykové analýze. Protože politické strany využívají média typického především pro reklamu, zajímal nás také rozdíl mezi jazykem reklamy a politiky. Pokusili jsme se vymezit hranici mezi nimi a určit, v jakém vztahu k nim se nachází jazyk volebních plakátů. Jedním z našich závěrů je, že plakáty se opravdu do velké míry podobají rétorickému projevu, často se řídí rétorickými pravidly a...
|
host ::
