| |
|
Vliv světové ekonomické krize na mezinárodní obchod České republiky
Sakhautdinov, Timur ; Drozen, František (vedoucí práce) ; Marková, Jana (oponent)
Tato práce řeší dopady světové ekonomické krize na situaci v mezinárodním obchodě ČR. Zaměřil jsem se na zkoumání příčin krize a jejího dopadu na mezinárodní obchod. Zvolený problém jsem vyřešil pomocí indexních metod, dedukce, indukce a abstrakce. Provedeným výzkumem jsem zjistil konkretní dopady na teritoriální a komoditní strukturu českého obchodu. Hlavním zjištěním jsou dopady krize na objem a strukturu obchodu ČR z teritoriálního hlediska a podle klasifikace SITC.
|
|
Stárnutí populace České republiky a jeho důsledky
Tomsová, Veronika ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá demografickým vývojem v České republice a důsledky stárnutí populace. V teoretické části práce jsou uvedeny základní pojmy vztahující se k demografii, stárnutí a důchodovému systému. Charakterizovány jsou příčiny a důsledky stárnutí populace.
Analytická část práce je zaměřena na období let 2005 až 2015. Pomocí vybraných ukazatelů je zhodnocen proces stárnutí populace. Součástí práce je vyhodnocení vývoje počtu obyvatel, věkové skladby, průměrného věku, naděje dožití a vybraných indexů. V souvislosti se stárnutím populace jsou analyzována data vztahující se k důchodovému systému.
Pro rozbor a predikci vybraných ukazatelů byla využita metoda analýzy časových řad. Práce obsahuje návrhy a doporučení vztahující se k hodnoceným ukazatelům.
|
|
Velkoměsta České republiky podle sčítání 2011
Český statistický úřad
Česká republika má hustou sídelní síť s mnoha menšími městy a vesnicemi. Zastoupení velkoměst v sídelní struktuře je relativně nízké. Pouze šest měst má více než 100 tis. obyvatel. Jediným městem s více než milionem obyvatel je Praha. Druhým největším městem z hlediska počtu obyvatel Brno, následované Ostravou a Plzní.
Plný text:  PDF
|
|
Věková struktura obyvatel podle dat sčítání lidu
Český statistický úřad
K základním výstupům ze sčítání lidu patří zjištění věkové struktury obyvatelstva. Ta je výsledkem dlouhodobého demografického vývoje, změn v úrovni porodnosti, úmrtnosti a zahraniční migrace. Hlavním činitelem ovlivňujícím věkovou strukturu populace České republiky byla měnící se intenzita porodnosti v průběhu 20. století, která spolu s trvalým zlepšováním úmrtnostních poměrů vyústila v tzv. stárnutí populace.
Plný text: PDF
|
|
Dopravní nehody na pozemních komunikacích České republiky
NOVOTNÝ, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá dopravou silniční, pozemními komunikacemi a nehodovostí na těchto komunikacích. Bylo stanoveno několik základních cílů. V části teoretické byly vysvětleny základní pojmy - jako je doprava a její druhy. Dále se teoretická část zabývala převážně pozemními komunikacemi a nehodovostí. V části praktické se již autor věnoval výzkumu. Základním cílem bylo analyzovat nehodovost v ČR a dále pak komparovat Českou republiku s vybranou zemí EU. Vybraná země byla Rakousko v oblasti nehodovosti jak v absolutním, tak v relativním měřítku. Prvním krokem bylo vyhodnocení celkové nehodovosti v ČR na pozemních komunikacích za rok 2014. Zde se došlo k několika závěrům, jak negativním tak pozitivním.K porovnání dvou vybraných státu byly vybrány Česká republika a Rakousko. Tyto země nejsou odlišné velikostí a počtem obyvatel, ale podobné například absolutním počtem kilometrů rychlostních silnic a dálnic. Větší počet nehod, větší počet usmrcených osob připadá na Českou republiku, poměrové ukazatele taktéž. práce na konci navrhuje možná opatření vedoucí ke zlepšení situace, konkrétně aktivní vodící proužky.
|
|
Plány managementu úhoře říčního (Anguilla anguilla) v přeshraničních státech České republiky
Lehoučková, Sabina ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Nechanská, Denisa (oponent)
V bakalářské práci jsou shromážděna a porovnána data získaná z dostupných materiálů, které se zabývají problematikou klesajícího stavu populace úhoře říčního (Anguilla anguilla) v evropských vodách. Pokles populace byl zaznamenán již v 80. letech minulého století a to v celém areálu rozšíření, který zahrnuje většinu vnitrozemských i pobřežních vod Evropy a severní Afriky. V první kapitole je popsán druh Anguilla anguilla, jeho vývojová stádia a migrační cyklus, který během svého života tento druh absolvuje. V následující části práce jsou uvedené informace o nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního. Toto nařízení ukládá jednotlivým členským státům Evropské Unie povinnost vypracovat plány řízení populace úhoře říčního na svém území, pokud toto území spadá mezi přirozená stanoviště úhoře. V další části jsou uvedeny plány managementu pro Českou republiku, Anglii a Wales, Nizozemsko, Dánsko a Španělsko. Z plánů managementu jsou pak vybrány jednotlivé kapitoly věnující se vymezení povodí, kterých se opatření pro obnovu populace úhoře týkají, postupu určování cílové úrovně úniku 40 % dospělých jedinců úhoře do mořských vod a dále pak konkrétním opatřením implementovaným na říčních tocích, pomocí nichž má být cílové úrovně dosaženo. Závěrečná část práce je věnována diskusi, ve které jsou shrnuta a porovnána použitá opatření členskými státy v jednotlivých plánech managementu. Dále jsou v této části uvedena data o stavu úhoří populace po zavedení prvotních opatření pro její obnovu.
|
|
Cizinci v České republice
Malchárková, Šárka ; Grosz, Jan (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Práce Cizinci v České republice se věnuje problematice legálního pobývání osob migrantů ze zemí Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska, ale také z ostatních, tzv. třetích zemí na území České republiky, přičemž bylo využito zkušeností a poznatků autora při jednáních a komunikacích s cizinci na Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky na kontaktním místě v Příbrami.
Diplomová práce je rozčleněna na dvě části. První část, teoretická, vychází z odborné literatury a z internetových portálů Ústředních správních úřadů. Obsahuje stručnou charakteristiku multikulturní a interkulturní společnosti a soustředí se na problematiku komunikace. Stěžejní část práce je věnována vývoji migrační politiky České republiky od jejích počátků až do současnosti a právním aspektům pobytu cizinců na našem území. Rovněž obsahuje výčet a rozbor podmínek všech pobytových oprávnění pro jednotlivé skupiny cizinců na území České republiky. Podrobněji je v souvislosti s dotazníkovým šetřením zmíněna vietnamská komunita. Praktická část obsahuje analýzu pobytu cizinců od roku 1989 až do současnosti s vyhodnocením statistických dat a definuje aktuální změny cizinecké legislativy spolu s novými podmínkami týkajícími se získání českého státního občanství. Dále obsahuje dotazníkové šetření týkající se informací o vietnamské menšině, včetně zjištění důvodů pobytu jedné z nejpočetnějších minorit právě na území České republiky. Cílem práce je i zhodnocení podpory cizinců ze strany státu, ale i neziskových organizací, s úmyslem formulovat návrhy na zlepšení postavení migrantů v české majoritní společnosti.
|
|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů.
Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců.
|
host ::
