| |
|
Vybrané přírodní zdroje: ohniska konfliktů a ekonomické souvislosti
Sytný, Patrik ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Sankot, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá třemi vybranými přírodními zdroji, kterými jsou ropa, zemní plyn a voda, a konflikty vznikajícími na základě sporů o ně. Cílem práce bylo zhodnotit povahu konfliktů, vymezit jejich hlavní ohniska a vyvodit případné ekonomické důsledky. Ke zjištění povahy konfliktů a následných ekonomických důsledků bylo použito odborné literatury, která se touto tématikou zabývá. Výsledkem je zhodnocení, jež prokázalo, že nejvlivnější konflikty vznikají na základě sporů o ropu. Jejich ekonomické a politické dopady jsou velice znatelné a ekonomicky měřitelné formou HDP, celkového produktu a dalších indikátorů. V práci bylo dále zjištěno, že konflikty na základě zemního plynu mají podobný ráz a rozsah jako v případě ropy, i když v menší míře. Nejméně významné konflikty ve významu ekonomických dopadů jsou ty o vodu, u kterých se prokázalo, že nemají v současné době takový vliv na ekonomickou a politickou situaci jako ropa a zemní plyn.
|
|
Vliv poklesu cen ropy a zemního plynu od roku 2014 na katarskou ekonomiku
Šamánek, Ondřej ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hasík, Gabriel (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá vlivem pádu cen ropy a zemního plynu, který postihl svět v červnu roku 2014, na ekonomiku Kataru. Hlavním cílem práce je zjistit, jak a do jaké míry pokles cen zmíněných komodit ovlivnil ekonomické ukazatele a chování státu i jednotlivých firem operujících v postihnutém odvětví. Zvolený problém je řešen pomocí metody časové komparace, u níž jsou hodnoty relevantních ekonomických ukazatelů porovnány před a po krizi, či vypracovanou případovou studií, u které je situace analyzována na příkladu katarské firmy operující v postiženém odvětví. Ze zkoumání vyplývá, že pád cen ropy a zemního plynu na ekonomiku Kataru vliv měl. Země se rok po snížení cen potýkala se snížením HDP či propadem rozpočtového salda, postižená firma v odvětví zase vykazovala pokles počtu udělených zakázek či rekordní množství zrušených výběrových řízení. Závěry z práce vyplývající lze do jisté míry užít i na ostatní ropné exportéry Perského zálivu, kteří s Katarem sdílejí podobné rysy.
|
|
Doplňky stravy a suplementace jódem v těhotenství
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Jod je stopový prvek nesmírně důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Ovlivňuje normální vývoj mozku, zejména v období nitroděložního vývoje a prvního roku života dítěte. Při nedostatku jódu se může vytvořit těhotenská struma, snižuje se pravděpodobnost donošení plodu a zvyšuje se riziko poruchy psychomotorického vývoje dítěte. Česká republika se geograficky řadí mezi oblasti s nedostatkem jódu v přirozených zdrojích a potravě. Jodový deficit je v současné době v České republice považován za zvládnutý. Existují však rizikové skupiny obyvatelstva, které mohou být nedostatkem jódu ohroženy, patři mezi ně zejména těhotné ženy. Potřeba jódu v těhotenství totiž stoupá na 200 250 ug za den a je třeba ji zajistit. Zvýšenou potřebu jódu je možno naplnit konzumací potravin bohatých na jód. Významným zdrojem jódu je mléko a mléčné výrobky. Dalším zdrojem je sůl obohacená o jód, avšak její denní příjem je omezený. Bohaté zdroje jódu mořské ryby, dary moře a mořské řasy, jsou v našem jídelníčku málo zastoupeny. Cíle práce proto bylo zhodnotit přísun jódu doplňky stravy a suplementy u těhotných žen a jejich informovanost o vyšší potřebě jódu a jeho potravních zdrojích. Zvolila jsem kvantitativní výzkumné šetření formou dotazníku, neboť umožňuje získat informace od většího počtu jedinců. Dotazník se skládal z 15 otázek. Odpovědi jsem získala celkem od 118 respondentek. Ze Středočeského, Moravskoslezského, Libereckého, Kraj Vysočina a Jihočeského kraje pomocí pracovníků Státního zdravotního ústavu, kteří mi pomohli dotazníky distribuovat prostřednictvím gynekologických ambulancí. V Jihočeském kraji jsem gynekologické ambulance navštívila osobně. Vyhodnocením dotazníků bylo zjištěno, že doplňky stravy s obsahem jódu užívá 63% těhotných žen z výzkumného souboru. Všechny respondentky užívají vždy pouze jeden druh doplňku stravy. Mezi nejčastěji používané patří Chytré miminko, GS mamavit, Femibion 800. 68 % respondentek zná důležitost zvýšeného příjmu jódu v období těhotenství. Na otázku na denní doporučenou dávku odpovědělo správně pouze 35 % respondentek z celkového výzkumného souboru. Těhotné ženy znají jako potravní zdroje jódu mořské ryby, dary moře, mořské řasy, sůl obohacenou o jód. Mléko a mléčné výroby, jako důležitý zdroj jódu v 90 % případu neznají. Těhotné ženy by měly být lépe informovány o důležitosti dostatečného zásobení jódem a zdrojích jódu prostřednictvím gynekologických ambulancí, dále by bylo vhodné, aby se informace o této problematice více vyskytovaly na internetových portálech, časopisech či edukačních materiálech. Dotazníkem byly respondentky upozorněny na problematiku a důležitou úlohu jódu během těhotenství. Je velmi pravděpodobné, že si ženy po vyplnění dotazníku našly správné odpovědi prostřednictvím internetu nebo v publikacích pro nastávající matky.
|
|
Přírodní domy v zahradách
Formánková, Kristýna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přírodními domy, které by měly být v budoucnu součástí našeho života. Tyto domy jsou pro někoho zpátečnické a raději při výběru nového bydlení vybírají z inteligentních budov stavěných z nerecyklovatelných materiálů. Je potřeba se ale zamyslet nad naší budoucností a udržitelným rozvojem a říct si, co je opravdu prioritou pro naši Zemi. Jednou nastane doba, kdy se budou preferovat stavební materiály, které lze po době jejich trvanlivosti upotřebit jinak nebo zcela recyklovat. S tím souvisí i návrh zahrady. Ten je vytvořen tak, aby plnila funkci okrasnou, hospodářsky užitnou i sociální. Zahrada je nedílnou součástí každého domu, proto je kladen důraz na to, aby každý použitý prvek vytvořil zahradu jako propojený harmonický celek. Práce se tedy zabývá konceptem přírodních domů v souladu s maximálním využitím zahrady.
|
|
Dokumentace přírodní rezervace Miletínská bažantnice
Stejskalová, Klára ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je dokumentace druhové diverzity pomocí floristického průzkumu v přírodní rezervaci Miletínská bažantnice. Dokumentace byla na předmětném území provedena během vegetačního období roku 2015. Zde byla provedena determinace cévnatých druhů. Průzkum byl především zaměřen na ohrožené a chráněné druhy.
Celé území je součástí evropsky významné lokality podle směrnice o stanovištích programu Natura 2000. Miletínská bažantnice byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1954 s výměrou 75,43 ha a je součástí maloplošného zvláště chráněného území. Typické znaky pro oblast Podzvičinska jsou zbytky přirozené geobiocenózy a proto je důvod jeho ochrany.
Dále byla popsána historie, charakteristika území a přírodní poměry, které jsou typické pro danou lokalitu. Mezi ně patří pedologické, klimatické, hydrologické, geomorfologické, geologické a fytogeografické. Na území přírodní rezervace jsou evidovány dva památné stromy a to duby letní (Quercus robur) s vyhlašovacím názvem Žižkovy duby.
Na předmětném území byly nalezeny chráněné a ohrožené druhy a zařazeny podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012) a vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Do kategorie vzácnějších taxonů vyžadující další pozornost se řadí druhy jako ostřice Otrubova (Carex otrubae), rožec hajní (Cerastium lucorum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel severní (Galium boreale), bradáček vejčitý (Listera ovata) a prvosenka jarní (Primula veris). Jediný druh vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je řazen do kategorie mezi ohrožené jak podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR, tak podle vyhlášky MŽP.
V terénním průzkumu byla pozornost věnována i invazivním druhům, řazeny podle Catalogue of alien plants of the Czech Republik (Pyšek et al., 2012) a zařazeny do kategorií archeofyty (Arctium tomentosum, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Chelidonium majus
a neofyty (Arrhenatherum elatius, Impatiens parviflora) a popsány jejich rizika (Mlíkovský a Stýblo, 2006)
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
|
Aktuální environmentální hrozby a jejich impakt v krajině
Zapletalová, Jana ; Kirchner, Karel
Workswhop Aktuální environmentální hrozby a jejich impact v krajině byl organizován v rámci Strategie Akademie Věd AV21, programu Přírodní hrozby. Tematicky byly zastoupeny jak přírodní hrozby (geologicko-geomorfologické hrozby - svahové deformace, eroze, hydrometeorologické extrémy - povodně, sucho, biologické invaze) a jejich hodnocení a predikce, tak i sociální i právní důsledky přírodních i aktivitami člověka vyvolaných hrozeb a jejich dopady v krajině (např. změny urbánního prostředí, antropogenní impakty v důlních oblastech). Významná byla témata zaměřená na hodnocení přírodních a environmentálních hrozeb a řešení vybraných mimořádných a krizových situací s využitím geoinformačních technologií.
Plný tet: UGN_0465323 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Flóra zelených vláknitých řas přírodní památky Kutnar (Podle stavu vegetace v letech 1986-1990)
Gardavský, Alexander ; Skácelová, O. ; Lenský, V.
Z NPR "Jezírko Kutnar" byly studovány vláknité zelené řasy a to z fixovanýchvzorků, odkud byla již dříve studována Cyanophyta (Skácelová et Komárek,1989). Postupná eutrofizace lokality (způsobená zvláště splachy z polí azazemňováním) vedla k výrazným změnám jak ve společenstvech vyšších rostlin,tak i řas (Hydrocharis morsus-ranae, Nymphaea alba, Cladophora spp.) a kexpanzi Oenanthe aquatica.Podrobněji byly studovány následující druhy řas: Cylindrocapsageminella WOLLE, Mougeotia scalaris HASS., Oedogonium rivulare (LeCLERC) A.BRAUN, Schizomeris leibleinii KÜTZ. and Uronema cf. africanum BORGE.Uronema africanum je nový druh řasové flóry z území bývalé ČSR.Oedogonium rivulare var. tongiense je nová varieta pro území střední Evropy(a jde o druhý nález z území bývalé ČSR).Schizomeris leibleinii je morfologicky vysoce variabilní a některájeho stádia připomínají rod Uronema. Liší se však cytologií (skrobový obalpyrenoidu u Schizomeris je rozdělen v několik částí). Vztah rodu Schizomerisk některým dalším rodům zelených vláknitých řas však vyžaduje další studiuma kultivaci.
|
host ::
