Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proteomická identifikace enzymů degradující rostlinnou biomasu
Romanová, Kristýna ; Ing.Ondřej Kosík, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku biomasy využitelné pro energetické účely, zejména na zemědělské odpady, které se dají využít jako substrát pro bioplynové stanice. Dále se zabývá proteomikou, jejími cíly a přístupy, metodami a separačními metodami. Cílem práce bylo proměřit jednotlivé enzymové aktivity vzorků biomasy, které jsou používány jako suroviny pro výrobu bioplynu a jejich proteomická identifikace.
Charakterizace a stabilizace pankreatinu
Wurstová, Agáta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na studium enzymatické směsi pankreatinu, její charakterizaci a následnou enkapsulaci do liposomů. Jako srovnávací proteiny byly použity hovězí sérový albumin a trypsin. Charakterizace pankreatinu se skládá ze dvou částí. V první části je práce zaměřena na optimalizaci metod stanovení koncentrace pomocí absorpční spektrofotometrie s využitím základních metod pro identifikaci proteinů (Biuretová metoda, H-L metoda a Bradfordova metoda). Dále bylo proměřeno absorbční spektrum daného proteinu v UV oblasti. Jako metoda identifikace proteinu a zjištění jeho relativní molekulové hmotnosti byla použita metoda SDS-PAGE. Pro identifikaci složek pankreatinu byla použita LPLC ve dvou modifikacích, iontoměničová chromatografie a gelová filtrace. Druhá část práce je věnovaná charakteristice pankreatinu jako enzymu, primárně zjištění optimálních hodnot pH a teploty pro nejdůležitější enzymatické aktivity pankreatinu – proteolytickou (pH 8,9 a 50°C), amylázovou (pH 7 a 40 °C) a lipolytickou (pH 7 a 50 °C). Poslední část práce zaujímá enkapsulace pankreatinu do liposomů a pomocí přístroje DLS také stanovení distribuce velikosti částic a jejich zeta potenciálu. Částice samovolně neuvolňovaly enkapsulované enzymy, k jejich uvolnění došlo až po aplikaci fosfolipázy D, čímž bylo potvrzeno, že liposomy mohou být použity jako transportní systémy pro nativní enzymy.
Pasivní mikroreologie koloidních systémů na bázi biopolymerů.
Bjalončíková, Petra ; Burgert, Ladislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na charakterizaci využitelnosti metody pasivní mikroreologie při studiu systému biopolymer-protein. Použitým biopolymerem byla kyselina hyaluronová a použitými proteiny byly trypsin a chymotrypsin. Pro měření mikroreologie byly použity částice o poloměru 0,5 m a 1 m. Ze získaných naměřených dat bylo zjištěno, že oba pozorované proteiny mají viskózní charakter. Také je možné říci, že metoda pasivní mikroreologie, je vhodná pro měření vlastností biopolymerů s nižší viskozitou. Pokud budeme chtít měřit vlastnosti biopolymerů u vzorků v případě vyšších hodnot viskozit, je vhodné použít částice menších rozměrů. Při využití částic o větším poloměru, nedochází k dostačujícímu narušení polymerní sítě, a tudíž částice nemá dostatečný pohyb v roztoku.
Účinky trypsinu na membrány buněk HEK293
Lipnická, Soňa ; Provazník, Ivo (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je věnována vlivu trypsinu na membrány buněčných kultur. K optimalizaci byly vybrány buněčné linie HEK293 netransfekované a buněčné linie stabilně transfekované membránovými kanály CaV3.1, které byly postupně vystaveny účinku 0,25; 0,375 a 0,5 % trypsinu. Jeho koncentrace ovlivňuje nejen odlučování adherovaných buněk na podloží, ale také degradaci buněčných membrán, což ovlivňuje viabilitu buněčných kultur. Součástí této práce je vytvoření metodiky pro studium vlivu trypsinu na membrány buněčných linií HEK293.
Biodegradable Nanogels from Biocompatible Polymer Precursors
Oleshchuk, Diana ; Proks, Vladimír (vedoucí práce) ; Uchman, Mariusz Marcin (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje na vývoj a použití hydrofilních, biokompatibilních a biologicky degradovatelných nanogelů na bázi polyaminokyselin s cílem vyvinout nový typ dopravního systému. V rámci této doktorské práce byla zkoumána a optimalizována nanogelace prostřednictvím síťování křenovou peroxidázou (HRP)/H2O2 v inverzní miniemulzi. Byl zkoumán vliv tří různých surfaktantů (SPAN 80, TWEEN 85 a AOT) o různých koncentracích (5 hm. % - 25 hm. % vztaženo k dispergované fázi) na nanogelaci polymerního prekurzoru na bázi polyglutaminu modifikovaného tyraminovými jednotkami (PHEG-Tyr). Výsledky ukázaly, že nejefektivnější stabilizace nanogelace bylo dosaženo při použití 20 hm. % SPAN 80. Hydrodynamický poloměr (Dh) připraveného nanogelu stanovený pomocí dynamického rozptylu světla (DLS) měl hodnotu 230 nm. Tento rozměr byl dále potvrzen metodou Nanoparticle tracking analysis (NTA) a nacházel se v rozmezí od 200 do 300 nm. Analýza pomocí technik transmisní (TEM) a kryogenní transmisní elektronové mikroskopie (kryo-TEM) odhalila, že nanogel v suchém stavu vykazoval téměř kulovitý tvar o průměru (Dn) 26 nm a disperzitě (Ɖ) 1,91 a ve "frozen-hydrated" stavu měl větší velikost s hodnotou Dn = 182 nm a Ɖ = 1,52. Navíc při stabilizaci nanogelace za použití směsi SPAN 80 a TWEEN 85 bylo dosaženo...
Produkce enzymových hydrolyzátů z bílkovin semen lnu a hodnocení jejich vlastností
HAŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá vlivem hydrolýzy proteinových izolátů (PI) ze tří různých odrůd lnu (Libra, Agriol a Raciol) na antioxidační vlastnosti a vybrané funkční vlastnosti: rozpustnost, vaznost vody a tuku, emulgační aktivitu a stabilitu. Součástí práce je i výroba PI ze semen lnu. Hydrolýza byla provedena trypsinem, alkalázou a papainem štěpení trypsinem proběhlo nejmírněji, zatímco štěpení papainem bylo nejintezvnější. Sledován byl i průběh hydrolýzy během reakce a rozsah naštěpení. U PI i hydrolyzátů byla zjištěna vysoká rozpustnost (téměř 100%). Naopak vaznost vody byla nižší (3,93 g/g a méně) než vaznost tuku (4,34 g/g), která se u většiny hydrolyzátů štěpením zvyšovala, zatímco vaznost vody klesala. Emulgační aktivita vlivem hydrolýzy stoupla (1,47×), avšak stabilita klesla (1,3×). Nejlepší emulgační vlastnosti prokázaly trypsinové hydrolyzáty. Velký dopad měla hydrolýza PI na obsah polyfenolů, který byl u alkalázových hydrolyzátů až 3× vyšší a na antioxidační aktivitu, která narostla u papainových hydrolyzátů až 2,5×.
Studium kinetiky trypsinového štěpení peptidů a chirálních separací biologicky aktivních látek metodou HPLC
Šlechtová, Tereza ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent) ; Mikšík, Ivan (oponent)
Dizertační práce se skládá ze dvou tematických částí; první část se zabývá charakterizací trypsinu, enzymu využívaného v proteomickém výzkumu k identifikaci proteinových sekvencí, a rychlostí trypsinového štěpení peptidů. Druhá část je zaměřena na chirální separace biologicky aktivních látek. V první části projektu byla studována kinetika štěpení syntetických peptidů trypsinema vyvinuta metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) pro detekci těchto peptidů a jejich fragmentů. Za použití enzymové reakce v roztoku a metody HPLC byly stanoveny relativní rychlostní konstanty štěpné reakce problematických sekvenčních motivů. Bylo objasněno, které aminokyseliny v okolí štěpného místa zpomalují enzymovou reakci a v jaké poloze vůči štěpnému místu je jejich vliv největší. Dále bylo zjištěno, že trypsin je schopen nízké exopeptidázové aktivity, především při štěpení na konci peptidového řetězce. Dále byly zjištěny a porovnány účinnosti tří chromatografických kolon s imobilizovaným trypsinem. Imobilizace na pevný nosič se využívá pro zvýšení množství enzymu účastnícího se katalytické reakce a pro zajištění lepší opakovatelnosti a reprodukovatelnosti výsledků. Účinnost kolony syntetizované na University of North Carolina at Chapel Hill byla porovnána s účinností dvou komerčně dostupných kolon. Jako...
Studium kinetiky trypsinového štěpení peptidů a chirálních separací biologicky aktivních látek metodou HPLC
Šlechtová, Tereza ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent) ; Mikšík, Ivan (oponent)
Dizertační práce se skládá ze dvou tematických částí; první část se zabývá charakterizací trypsinu, enzymu využívaného v proteomickém výzkumu k identifikaci proteinových sekvencí, a rychlostí trypsinového štěpení peptidů. Druhá část je zaměřena na chirální separace biologicky aktivních látek. V první části projektu byla studována kinetika štěpení syntetických peptidů trypsinema vyvinuta metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) pro detekci těchto peptidů a jejich fragmentů. Za použití enzymové reakce v roztoku a metody HPLC byly stanoveny relativní rychlostní konstanty štěpné reakce problematických sekvenčních motivů. Bylo objasněno, které aminokyseliny v okolí štěpného místa zpomalují enzymovou reakci a v jaké poloze vůči štěpnému místu je jejich vliv největší. Dále bylo zjištěno, že trypsin je schopen nízké exopeptidázové aktivity, především při štěpení na konci peptidového řetězce. Dále byly zjištěny a porovnány účinnosti tří chromatografických kolon s imobilizovaným trypsinem. Imobilizace na pevný nosič se využívá pro zvýšení množství enzymu účastnícího se katalytické reakce a pro zajištění lepší opakovatelnosti a reprodukovatelnosti výsledků. Účinnost kolony syntetizované na University of North Carolina at Chapel Hill byla porovnána s účinností dvou komerčně dostupných kolon. Jako...
Serinová proteasa SmSP2 z krevničky Schistosoma mansoni
Leontovyč, Adrian ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
Krevnička Schistosoma mansoni patří k nejvýznamnějším lidským parazitům. Proteolytický systém schistosomy je klíčový pro její interakci s hostitelem, proto se v poslední době staly některé proteasy potenciálním cílem terapeutického zásahu. Tato práce se zabývá dosud nepopsanou serinovou proteasou SmSP2, jejíž biologická funkce je dosud neznámá. Tato proteasa je též zajímavá extrémně vysokým expresním profilem u vývojových stádii parazitujících člověka. V rámci této diplomové práce byla rekombinantní SmSP2 exprimována v prokaryotickém i eukaryotickém expresním systému (E. coli a P. pastoris) a purifikována pomocí chromatografických metod. Byly připraveny polyklonální protilátky proti SmSP2. Byly optimalizovány podmínky pro refolding SmSP2 a byla provedena základní biochemická charakterizace. Substrátová preference pro jednotlivé aminokyseliny v P1 - P4 pozicích byla určena pomocí kombinatoriální knihovny syntetických fluorogenních peptidů (PS-SCL).
Trávení krve u flebotomů a jeho vliv na vývoj leishmanií
Pružinová, Kateřina ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Šobotník, Jan (oponent)
Vývoj leishmanií v zažívacím traktu vektora je úzce spojen s trávicími procesy, které následují po nasátí krve. Tato práce se zabývá faktory, které ovlivňují trávení, vývoj vajec a vývoj leishmanií u samic flebotomů. V první části práce jsme zjišťovali rozdíly při trávení savčí (králičí) a ptačí (kuřecí) krve. Ve střevech samic Phlebotomus duboscqi jsme po sání na kuřeti naměřili dvakrát nižší koncentraci proteinů a signifikantně nižší trypsinovou aktivitu než po sání na králíkovi. Rozdíl v trypsinové aktivitě byl patrný nejvíce v průběhu prvních 24 h, kdy po sání kuřecí krve byla aktivita o 40 - 55 % nižší než po sání králičí krve. Významný rozdíl mezi skupinami byl zaznamenán i ve vývoji vajec. U samic sátých na kuřeti se vejce vyvíjela pomaleji a byla v průměru o 10 % kratší než u samic sátých na králíkovi. Ve druhé části práce jsme testovali vliv komářího hormonu TMOF na trypsinovou aktivitu a vývoj vajec u Lutzomyia longipalpis. Samice sály králičí krev s přidaným TMOF (28 mg/ml) přes membránu. Přidaný hormon snížil trypsinovou aktivitu o 15 - 35 %, přičemž nejvýraznější pokles byl zaznamenán po 18 a 24 h po sání krve. TMOF měl částečný vliv i na vývoj vajec, u pokusné skupiny se vyvinulo zhruba o 30 % vajec méně než u kontrolní skupiny a navíc vejce byla o 12 - 24 % kratší. Přidání TMOF do...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.