|
|
Rozdíly v pojímání některých témat ve výuce dějepisu před a po roce 1989
ČERMÁKOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce je seznámit čtenáře s problematikou výuky dějepisu na základních školách v Československu před sametovou revolucí v roce 1989 s ohledem na kontext doby. Následuje porovnání vybraných témat v předrevolučních a porevolučních učebnicích. Výzkumný design je v rovině kvalitativní, kdy bylo využito výpovědí respondentů, kteří byli žáky základní školy před rokem 1989 a těch, kteří základní školu navštěvovali až po roce 1989. Pro analýzu byly sestaveny výzkumné otázky, zabývající se právě rozdílem výuky dějepisu na základních školách ve dvou sledovaných obdobích. Odpovědi na výzkumné otázky byly rozpracovány a zanalyzovány na základě názorů a odpovědí vybraných osob.
|
|
|
Sametová revoluce v dnešním kurikulu základní školy
NEKOLOVÁ, Lucie
Tématem této diplomové práce byla sametová revoluce v dnešním kurikulu základní školy. Zabývala jsem se tedy analýzou učebnic dějepisu a občanské výchovy a jejich následnou komparací s ohledem na zpracování tématu sametové revoluce. V teoretické části jsem se soustředila na objektivní zpracování sametové revoluce a událostí, které revoluci předcházely a také těch, které doprovázely vznik nového demokratického Československa. Neopomněla jsem ani důležité osobnosti této doby a opoziční aktivity spjaté se sametovou revolucí. V praktické části jsem tedy přistoupila k analýze učebnic. Z každého předmětu jsem vybrala učebnice tří nakladatelství. Nejprve jsem provedla komplexní analýzu učebnic a následně se zabývala zpracováním tématu sametové revoluce. V dějepise se tímto učivem zabývají žáci až v devátém ročníku, proto jsem analyzovala pouze tyto učebnice. Učebnice dějepisu popisují téma na různém množství stránek a nabízí také odlišný počet doplňujících obrazových komponentů. Rovněž informace o osobnostech revoluce se liší. Učebnice občanské výchovy neobsahují kapitolu, která by se zabývala čistě tímto tématem. Musela jsem tedy nahlédnout do učebnic pro šestý, sedmý, osmý i devátý ročník a vyhledávat informace, které s tímto obdobím souvisejí. Informace předkládané žákům se v různých ročnících i v různých nakladatelstvích liší. Na závěr jsem provedla komparaci učebnic občanské výchovy a dějepisu.
|
|
|
Sametová revoluce: genderová perspektiva
Fišerová, Anna ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží představit nový pohled na jednu z nejvýznamnějších událostí moderních českých dějin - sametovou revoluci - a na její události pohlíží "genderovou optikou". Dění posledních dvou měsíců roku 1989 vedlo v bývalém Československu k pádu komunistického režimu a na tomto vývoji se nemalou měrou podíleli muži a ženy aktivní v tehdejších "revolučních strukturách" jako bylo Občanské fórum nebo studentské hnutí. Právě aktivní participace žen je hlavní téma, kterým se práce zabývá. Cílem je jednak zjistit, zda se ženy angažovaly stejnou měrou jako muži a také, jestli se jejich aktivity dají nějak typizovat. Dále se snaží odhalit, jakou roli v případné typizaci hrály genderové stereotypy - zda v rámci revolučních struktur probíhala dělba práce na základě genderu. V teoretické části práce operuje především s koncepty genderu jako sociálního konstruktu a s ním spojených genderových stereotypů a oddělení soukromé a veřejné sféry. V části empirické jsou pak představeny výsledky analýzy vlastního kvalitativního výzkumu - osobních polostrukturovaných rozhovorů uskutečněných s aktivními účastnicemi sametové revoluce.
|
|
|
Proměny v zobrazování Sametové revoluce v rámci české filmové tvorby
Peřinová, Eliška ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Moskvina, Yuliya (oponent)
Tato práce je zaměřena na výzkum obrazu Sametové revoluce v rámci české filmové tvorby. Na tuto problematiku nahlížím skrze teorii kolektivní paměti. Konkrétně se z metodologického hlediska nejvíce opírám o studii Kulturní paměť a film: Jak se měnil obraz poválečného odsunu v české filmové tvorbě, kterou provedla Irena Řehořová. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy se na třech vybraných filmových zpracováních, z nichž každé reprezentuje určité časové období, snažím identifikovat, skrz jaké dominantní výrazové prostředky je koncept Sametové revoluce v jednotlivých časových obdobích reprezentován a jaký obraz této historické události se tvůrci jednotlivých filmových zpracování snaží divákům předat. Zároveň se zajímám i o to, jakého přijetí se těmto filmům dostává u kritické i divácké veřejnosti, abych si tímto způsobem ověřila, jak česká společnost na filmy prezentovaná ztvárnění Sametové revoluce nahlíží. Má práce je rozdělena na pět částí. V první, teoretické části se věnuji teorii kolektivní paměti s přihlédnutím k českým specifikům a nedokumentárnímu filmu jako médiu kolektivní paměti. Následuje kapitola stručně popisující historický kontext Sametové revoluce a její dnešní postavení v diskurzu české společnosti. Poté je zde metodologická část, zabývající se metodologickým zpracováním mého výzkumu....
|
|
|
Divadelní rodina Petra Čepka metodou orální historie
Smrčková, Lenka ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce, řadící se do oboru soudobých dějin, zjišťuje, zda fungování rodiny a jednotlivé životní osudy jejích členů ovlivňuje fakt, že jejím členem je veřejně známá osobnost, která dosahuje popularity u široké veřejnosti. K výzkumu byla vybrána nejbližší rodina herce Petra Čepka. Metodologický rámec práce tvoří rodinná paměť, respektive kolektivní paměť Maurice Halbwachse. Petr Čepek byl výraznou osobností druhé poloviny dvacátého století na poli československého divadla i filmu. Stál u zrodu fenoménu Činoherního klubu, přímo se angažoval v listopadových událostech roku 1989. Jeho předčasná smrt je spojována s filmem Lekce Faust. Práce mapuje životní osudy jednotlivých členů jeho rodiny, které zároveň slouží jako pohled na rodinný život po boku populární osobnosti.
|
|
|
Hořovice v letech 1945-1989
Léblová, Kateřina ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií města Hořovice v letech 1945-1989. Snaží se postihnout to nejdůležitější, co se v tomto menším středočeském městě ve vybraném období odehrálo a nezapomíná ani na každodenní život hořovických občanů. Vybírá nejen události, které bychom považovali z dnešního pohledu za klíčové (viz odsun Němců, srpen 1968, …), ale i skutečnosti, které mohou být pro dnešního čtenáře (zejména pro samotné hořovické občany) něčím zajímavé a přínosné, třebaže se jedná o "maličkosti", které však patří do historie města stejnou měrou. Všechny události navíc zasazuje do dobového kontextu. Využívá jak archivních pramenů, sekundární literatury, tak i dobových tiskovin a vzpomínek.
|
|
|
Sametová revoluce: genderová perspektiva
Fišerová, Anna ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží představit nový pohled na jednu z nejvýznamnějších událostí moderních českých dějin - sametovou revoluci - a na její události pohlíží "genderovou optikou". Dění posledních dvou měsíců roku 1989 vedlo v bývalém Československu k pádu komunistického režimu a na tomto vývoji se nemalou měrou podíleli muži a ženy aktivní v tehdejších "revolučních strukturách" jako bylo Občanské fórum nebo studentské hnutí. Právě aktivní participace žen je hlavní téma, kterým se práce zabývá. Cílem je jednak zjistit, zda se ženy angažovaly stejnou měrou jako muži a také, jestli se jejich aktivity dají nějak typizovat. Dále se snaží odhalit, jakou roli v případné typizaci hrály genderové stereotypy - zda v rámci revolučních struktur probíhala dělba práce na základě genderu. V teoretické části práce operuje především s koncepty genderu jako sociálního konstruktu a s ním spojených genderových stereotypů a oddělení soukromé a veřejné sféry. V části empirické jsou pak představeny výsledky analýzy vlastního kvalitativního výzkumu - osobních polostrukturovaných rozhovorů uskutečněných s aktivními účastnicemi sametové revoluce.
|
|
|
Politická a společenská transformace v Ústí nad Orlicí v letech 1989 až 1990
Kodytková, Martina ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Petřík, Martin (oponent)
Práce se věnuje porevolučnímu politickému vývoji v Československu v letech 1989 a 1990 a ilustruje ho na případu okresního města Ústí nad Orlicí. Snaží se zachytit události, které utvářeli ústeckou politiku na konci roku 1989 a v roce 1990 až do komunálních voleb do obecního zastupitelstva v listopadu 1990. Práce popisuje také problémy a projekty ve městě, kterými se ústečtí občané v demokratickém režimu začali zabývat a které byly diskutovány a kritizovány v médiích. Cílem práce je porovnání průběhu tohoto období na celostátní a regionální úrovni a zhodnocení vlivu celostátně významných událostí na dění v Ústí nad Orlicí. V první části práce je popsán celostátní rámec událostí, které se udály od listopadu 1989 do svobodných parlamentních voleb v červnu 1990. V druhé části je věnována pozornost dění v Ústí nad Orlicí, jsou popsány klíčové politické okamžiky ve městě a zkoumány jejich paralely či odlišnosti s vývojem na centrální úrovni, čtenář je seznámen s hlavními politickými aktéry v Ústí nad Orlicí.
|
|
|
Demografické změny v ČR jako sociální riziko
KACZOR, Michal
Práce se zabývá demografickými změnami České republiky v souvislosti se sociálními riziky, jež vznikla v důsledku těchto demografických změn. Obsahuje definice základních demografických ukazatelů, tj. porodnosti, potratovosti, sňatečnosti, rozvodovosti, úmrtnosti a popisuje jejich vývoj, zejména v období po sametové revoluci(1989), kdy došlo k pádu totalitního režimu a výrazné individualizaci české společnosti. Práce také, na základě dat Českého statistického úřadu, představuje prognózy demografického vývoje České republiky až do roku 2100, jež interpretují pravděpodobné trendy budoucího populačního vývoje. Dále jsou nastíněna důležitá sociální rizika, vyplývající z vývoje demografických ukazatelů, včetně návrhů opatření, vedoucích k ovlivňování demografického vývoje České republiky žádoucím směrem.
|
|
|
Obraz historických událostí roku 1989 v české románové literatuře
KITNEROVÁ, Petra
Bakalářská práce pojednává o způsobu zobrazení revolučních událostí roku 1989 v české románové literatuře. Část práce se je věnována historickým událostem, dobovému a literárně-historickému kontextu. Další část je zaměřena na interpretaci vybraných stěžejních románů. Jedná se o romány: Sestra od Jáchyma Topola, Čekání na tmu, čekání na světlo od Ivana Klímy a román Sněžím od Pavla Kohouta. Metodologicky práce vychází z teorie fikčních světů.
|
host ::
RSS.