|
|
"Special relationship" v období před 2. světovou válkou?
Bayer, Michael ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se popisuje vztah mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií v období před druhou světovou válkou s důrazem na období meziválečné. Obě anglofonní země byly od dob války o nezávislost byli v nějakém elementárním spojení, které se rozvinulo až v dobách vlády prezidenta Theodora Roosevelta a posléze jeho soujmenovce a vzdáleného příbuzného Franklina D. Roosevelta. Nicméně úzkou spolupráci, jako tomu bylo po vypuknutí 2. světové války a po dobu Studené války se spíše nejednalo a vztahy nebyly vždy ideální. Co se však nikdy nevytratilo byla vzájemná snaha vést diskusi i přes skoro až někdy nepřátelské vztahy. Cílem práce bylo prozkoumání oněch nesnadných vztahů mezi Velkou Británií a Spojenými státy a ukázat, jak se vzájemné vztahy měnily a postupem času své osudy spojovaly.
|
|
|
The Anglo-American "Special Relationship" in the Period of Gordon Brown's Government: the Case Study of Finding Solutions to Financial Crisis
Bábiková, Jana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Centrálnou témou bakalárskej práce je fenoménom "zvláštnych vzťahov" medzi Veľkou Britániou a Spojenými štátmi americkými. "Zvláštne vzťahy", ktoré sa najčastejšie spomínajú v oblasti bezpečnostnej a vojenskej spolupráce, sú tak v práci aplikované predovšetkým na oblasť ekonomickej diplomacie v období riešenia svetovej finančnej krízy. Práca si v prvom rade určila, či je možné z hľadiska ekonomiky hovoriť o britsko-amerických "zvláštnych vzťahoch". Po tomto určení pristúpila k hodnoteniu toho, do akej miery zasiahli a ovplyvnili britsko-americké "zvláštne vzťahy" riešenie finančnej krízy, ktorá vypukla v roku 2008. Za najdemonštratívnejšie ukážky použila práca príklady ekonomickej diplomacie pred a počas summitov lídrov krajín G20. Práca je zameraná na funkčné obdobie britského premiéra Browna. Okrem vysvetlenia samotného riešenia krízy poskytuje aj čiastočný prehľad hlavných udalostí, ktoré sa počas jeho vlády odohrali a ovplyvnili vývoj "zvláštnych vzťahov". Väčšina práce sa avšak sústredí predovšetkým na úlohu Browna a britsko-americkej diplomacie pri riešení finančnej krízy.
|
|
|
Special Relationship: Diskurz o britsko-amerických vztazích v britském tisku
Ott, Libor ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce "Special Relationship: Diskurz o britsko-amerických vztazích v britském tisku" se zaměřuje na analýzu diskurzu o britsko-americkém spojenectví v období 2001 až 2010. Práce se opírá o soubor 25 novinových komentářů publikovaných v tomto období v britském tisku a popisuje charakteristické rysy diskurzu o nejdůležitějším bilaterálním vztahu Spojeného království. Zkoumá prvky související s národní identitou, národním zájmem, historickými generalizacemi, diplomatickými rituály, hodnocením osoby premiéra a vnímáním nižšího statutu Británie v rámci vzájemného vztahu. Práce používá model analýzy zahraniční politiky zohledňující roli médií při formování zahraniční politiky a metodologicky aplikuje vybrané metody diskurzivní analýzy, zejména tematickou analýzu a analýzu metafor. Charakteristické rysy dominantního diskurzu jsou nejprve identifikovány na základě exerpce odborné literatury o historii "Special Relationship" v poválečném období a následně jsou konfrontovány s výsledky analýzy publicistického vzorku. Práce si všímá argumentačních repertoárů autorů komentářů a zasazuje je do kontextu intenzivní veřejné diskuze o vojenské účasti Spojeného království na irácké invazi v roce 2003.
|
|
|
Analýza vlivu teroristických útoků 11. září na zahraniční politiku Spojeného království
Plesníková, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou vlivu, který měly na zahraniční politiku Spojeného království teroristické útoky 11. září 2001, který je hodnocen ve třech oblastech. Prvním je "zvláštní vztah" se Spojenými státy a jeho proměna po nástupu prezidenta George W. Bushe a válce proti teroru. Druhou zkoumanou rovinou se stal vztah ostrovního státu s kontinentální Evropou. Třetím se stala etická dimenze zahraniční politiky New Labour a pojetí intervencionismu. Události, k nimž došlo 9. září 2011 v USA, potvrdily nepřehlédnutelný význam zahraniční politiky i pro Velkou Británii, v té době personifikované osobností premiéra Tonyho Blaira. Tony Blair byl jedním z nejvýraznějších politiků své doby, jeho pohledy na svět a názory v podstatě utvářely britskou zahraniční politku. Blair žil v představě o tom, že jeho země vytvoří pomyslný most mezi USA a Evropou. Nicméně pozdější geopolitický vývoj opakovaně prokázal, že tato představa není reálná, a to právě kvůli Iráku. Navíc se ukázalo, že Velká Británie již nemá zvláštní vztah s USA prostě proto, že Spojené státy nemají výlučnou vazbu jen na Spojené království. Rozproudily se také debaty o tom, jaké je místo Velké Británie ve světě po skončení studené války a kam by měla směřovat její budoucí zahraniční politika. Další diskurz probíhal i tom, jestli jde...
|
|
|
'Zvláštní vztahy' mezi Velkou Británií a Spojenými státy a jejich renesance po 11. září 2001
Žáčková, Olga ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Diplomová práce 'Zvláštní vztahy' mezi Velkou Británií a Spojenými státy a jejich renesance po 11. září 2001 pojednává o nadstandardních britsko-amerických vztazích v historii, ale i v současnosti. Obě země spojuje historie, společný jazyk a kulturní dědictví. Spojené státy americké mají s Británií i úzké vztahy ekonomické i vojenské. Vojenská spolupráce mezi oběma zeměmi, stejně jako spolupráce tajných služeb, vznikla během druhé světové války a následně byla upevněna v doktríně zadržování vůči Sovětskému svazu. Očekávalo se, že s koncem Studené války britsko-americké zvláštní vztahy zaniknou, ale události 11. září 2001 ukázaly opak. Hlavní roli v těchto znovuobjevených zvláštních vztazích sehrál premiér Tony Blair a jeho vztah k prezidentovi Georgi W. Bushovi.
|
|
|
Analysis of the Special Relationship between the USA and Great Britain from the Clinton to the Trump Administrations
Veliký, Samuel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Táto diplomová práca s názvom "Analýza špeciálneho vzťahu medzi USA a VB od Clintonovej po Trumpovu administratívu", sa zameriava na poskytnutie komplexného prehľadu tohto anglo-amerického spojenectva, v spomenutom období. Práca je ukotvená na koncepte pojmu "špeciálneho vzťahu", ktorý sa v politickej praxi etabloval na popis politických, diplomatických, kultúrnych, ekonomických, vojenských a historických vzťahov, medzi Spojeným kráľovstvom a Spojenými štátmi. Prvou príležitosťou, kedy sa tento pojem dostal do populárneho povedomia bolo po tom, čo v prejave z roku 1946 ho použil britský premiér Winston Churchill, ktorý sa pri tejto príležitosti snažil zaistiť anglo-americkú kooperáciu aj v povojnovom období. Od tohto momentu, tento neoficiálny termín slúži na popis transatlantickej kooperácie medzi oboma národmi, naprieč všetkými oblasťami. Táto transatlantická spolupráca sa neskončila ani v období studenej vojny, ale naopak, obidva štáty spolu dokázali veľmi úzko kooperovať pri odvracaní komunistickej hrozby. Diplomová práca sa primárne zameriava na analýzu vzťahov v období po nástupe prezidenta Clintona do úradu prezidenta Spojených štátov, pričom sleduje to, akým spôsobom sa anglo- americké spojenectvo vyvinulo v období, po ukončení studenej vojny. V dalšej časti práce je pre nás veľmi doležité...
|
|
|
Analýza proměny britsko-amerických zvláštních vztahů. Od vlády Johna Majora po nástup Theresy Mayové
Kochová, Nicole ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá specifickým poutem mezi USA a Velkou Británií, který Winston Churchill definoval jako zvláštní vztah a který spojuje USA a Velkou Británii, ať už na základě společné historie, jazyka a kultury nebo v rámci společné hrozby. Výjimečné pouto potom napomáhá k úzké spolupráci a podpoře obou zemí. Období, na které se práce zaměřuje, začíná na konci studené války, kdy byl poražen společný nepřítel a tvrdilo se, že i zvláštní vztah vymizí. Končí potom funkčním obdobím Davida Camerona a nástupem Theresy Mayové. Zaměřuje se na tři významné britské premiéry - Johna Majora, Tonyho Blaira a Davida Camerona, a jejich postoji ke vztahu k Evropské unii a zejména k USA, protože rétorika o zvláštních vztazích se v projevech objevuje i nadále. Předmětem analýzy jsou projevy jednotlivých státníků a to, jak vidí Velkou Británii v mezinárodním systému. Zda by měla Velká Británie přijmout svou evropskou roli nebo by naopak měla prohloubit pouto s USA.
|
|
|
Invaze na Grenadu: Příspěvek k vývoji vztahů mezi Velkou Británií a USA
Tománek, Michal ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Invaze na Grenadu: Příspěvek k vývoji vztahů mezi Velkou Británií a USA je historickou analýzou dopadů invaze na Grenadu (1983) na vývoj vztahu mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými. Vztah těchto zemí je natolik specifický, že se pro něj od druhé světové války začal používat termín special relationship tedy zvláštní vztah. Jedním z vrcholných období tohoto vztahu byla éra vlády britské premiérky Margaret Thatcherové a amerického prezidenta Ronalda Reagana v 80. letech minulého století. Grenada je malý ostrovní stát v Karibiku, který roku 1974 získal nezávislost na Velké Británii, nicméně jehož formální hlavou státu byla stále britská královna. Americká invaze na Grenadu, je odborníky považována za nejkrizovější moment ve vztahu obou mocností během této éry. Práce se věnuje vzniku a vývoji konceptu special relationship včetně historiografických přístupů k němu, dále pak vývoji revolučních událostí na Grenadě, které vedly k americké invazi a následně analyzuje vliv tohoto střetu britské a americké politiky na další fungování vzájemného zvláštního vztahu. Je především analýzou primárních pramenů v podobě osobní korespondence a projevů klíčových státníků a sekundární literatury. Jejím cílem je objasnit zda měla invaze na Grenadu vliv na další trvání a vývoj...
|
|
|
"Special Relationship"? Britsko-americké vztahy v období vlády Baracka Obamy a Davida Camerona
Nováková, Michaela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Když premiér Churchill hovořil ve svém projevu ve Fultonu v roce 1946 o zvláštních vztazích mezi Spojenými státy a Velkou Británií, zakládal své tvrzení na společných kulturních znacích a výrazném rozvoji spolupráce obou států za druhé světové války. Právě kulturní podobnost a společný cíl, jímž ve válečném období bylo zvítězit nad státy Osy a ve studené válce nad Sovětským svazem, byly základními předpoklady pro rozvoj jejich spolupráce. Po skončení studené války však termín "special relationship" nevymizel, naopak v období George W. Bushe a Tonyho Blaira byl používán snad ještě častěji, a to mimo jiné proto, že oba státy našly další společný cíl, boj proti terorismu. Po skončení této zlaté éry zvláštních vztahů však význam jejich partnerství poklesl. Práce "Special Relationship?" Britsko-americké vztahy v období vlády Baracka Obamy a Davida Camerona se věnuje zhodnocení britsko-americké spolupráce za současné vlády prezidenta Baracka Obamy a premiéra Davida Camerona, tedy od nástupu Davida Camerona v květnu 2010, po jeho odstoupení v červnu 2016. Ve sledovaném období byla spolupráce negativně ovlivněna několika faktory, proto se často hovoří o zhoršení britsko-amerických vztahů, či dokonce o jejich konci. Tato práce zodpovídá dvě hlavní otázky, kterými jsou, zda a do jaké míry byly...
|
|
|
Britská jaderná diplomacie a "zvláštní vztah" v éře Harolda Macmillana
Weiss, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá tématikou uplatňované jaderné diplomacie Spojeného království v období vlády premiéra Harolda Macmillana 1957-1963. Tato problematika nemůže a nesmí být oddělována od tzv. zvláštního vztahu mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými, jehož jádro zaujímala právě bilaterální spolupráce v nukleární oblasti. Metodou práce je chronologická analýza dílčích etap zvláštního vztahu ve vymezeném období z pohledu britské jaderné politiky. Primární cíl práce je plně konzistentní s mou výzkumnou otázkou a je definován jako identifikace britských jaderných zájmů ve vztahu k USA a jejich srovnání s konkrétními dosaženými výsledky. Závěr práce shrnuje výsledky zkoumání a hodnotí, do jaké míry byly zájmy britské jaderné politiky naplněny. Následně je identifikováno, jaký podíl na těchto úspěších lze připsat politickému pragmatismu a jakou zásluhu má vliv zvláštního vztahu. Klíčová slova: Velká Británie, Harold Macmillan, zvláštní vztah, jaderná diplomacie, jaderné zbraně, bezpečnostní politika
|
host ::
RSS.