Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stravovací návyky a pohybová aktivita při sedavém zaměstání ve Škoda Auto
Melčáková, Monika ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Plevková, Lucia (oponent)
Název práce: Stravovací návyky a pohybová aktivita při sedavém zaměstnání ve Škoda Auto Cíle práce: Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit stravovací návyky a míru pohybové aktivity při sedavém zaměstnání. Bylo stanoveno 6 hypotéz. Metody: Výzkum byl proveden u zaměstnanců Škoda Auto. Ke zjištění míry pohybové aktivity byla použita krátká verze dotazníku IPAQ. Data byla zpracována pomocí základních statistických metod v programu MS Excel. Získané hodnoty byly dle pokynů převedeny na MET-hodnoty a následně rozděleny do příslušných kategorií podle splnění kritérií. Stravovací návyky byly zjišťovány pomocí anketního šetření. Jednotlivé výsledky byly okomentovány a diskutovány s jinými výzkumy a odbornou literaturou. Výsledky: Při hodnocení míry pohybové aktivity nejvíce respondentů (42,4%) spadá do kategorie střední úrovně, 41,3 %, do kategorie vysoké úrovně a 16,3 % do kategorie nízké úrovně pohybové aktivity. Muži jsou více aktivní než ženy. Muži vykonávají více intenzivní pohybové aktivity než ženy. Více než polovina respondentů (55%) spadá podle výpočtů BMI do kategorie nadváhy a obezity. Průměrně každý respondent tráví minimálně 7 hodin denně sezením. Muži mají horší stravovací návyky než ženy. Většina (85%) zaměstnanců Škoda Auto snídá každý den. Stravovací frekvence více jak poloviny...
Zhodnocení pohybových aktivit dětí školního věku
Fialová, Petra ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Reckziegelová, Petra (oponent)
Název: Zhodnocení pohybových aktivit dětí školního věku Cíle: Cílem práce je zhodnotit pohybovou aktivitu dětí školního věku na Praze 6 a vyhodnotit hlavní faktory vlivu na pohybovou aktivitu a možné korelace mezi těmito faktory a úrovní pohybových aktivit. Práce dále obsahuje spektrum informací o pohybové aktivitě a jejím významu v dětské populaci, přehled úrovně pohybových aktivit dětí ve světě a možnosti jejího měření, dále pak popis programů na podporu pohybové aktivity. Metody: Výzkum byl proveden pomocí nestandardizovaného dotazníkového šetření. Dotazník byl distribuován do 15 základní škol lokalizovaných na Praze 6, mezi žáky II. a VI. tříd. Celkem byla zpracována data od 912 žáků. K analýze dat jsme využili software Microsoft Excel. Výsledky: Zjistili jsme, že největší počet dětí sportuje 2-4 hodiny denně. Chlapci a mladší žáci byli pohybově aktivnější než dívky a starší žáci. Z výsledků práce lze usuzovat, že děti v České republice jsou ve sledovaných parametrech pohybové aktivity (frekvence, čas) na podobné pohybové úrovni jako ostatní dětí v zahraničí. Klíčová slova: mládež, sport, dotazník, inaktivita, sedavý způsob života, obezita, pedometr
Stravovací návyky bankovních poradců a jejich možná rizika
Petříčková, Lenka ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
Tato práce se zabývá tématem sedavého zaměstnání bankovních poradců, jejich stravovacími návyky, pohybovou aktivitou a možnými zdravotními riziky, vyplývajícími ze sedavého způsobu života.. Cíl práce: Zjistit stravovací návyky bankovních poradců v ČSOB a.s., míru jejich pohybové aktivity a vyhodnotit možná zdravotní rizika. Metoda výzkumu: Výzkum proběhl v pobočkové síti ČSOB a.s. formou anketního šetření, kdy byl bankéřům osobně, nebo e-mailem distribuován dotazník. Celkový vzorek tvořilo 66 bankéřů, 40 žen a 26 mužů. Výsledky: 56 % bankéřů ze sledovaného vzorku se dle jejich zjištěného BMI pohybuje v pásmu nadváhy a obezity, u 73 % došlo za dobu, kterou pracují jako bankéři, k nárůstu hmotnosti. 79 % se v pracovním týdnu stravuje převážně v restauracích, 24 % má nízký příjem tekutin, 9 % jako hlavní zdroj tekutin uvádí slazené nápoje, 26 % konzumuje alkohol ve vyšším než doporučeném množství, 12 % nepěstuje žádnou pohybovou aktivitu. Výsledky potvrdily, že sedavé zaměstnání významně přispívá k nárůstu tělesné hmotnosti a že bankéři patří do rizikové skupiny z hlediska možného rozvoje civilizačních onemocnění. Klíčová slova: zdravá výživa, sedavý způsob života, obezita, kardiovaskulární onemocnění, pohybová aktivita
Stravovací návyky a pohybová aktivita při sedavém zaměstání ve Škoda Auto
Melčáková, Monika ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Plevková, Lucia (oponent)
Název práce: Stravovací návyky a pohybová aktivita při sedavém zaměstnání ve Škoda Auto Cíle práce: Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit stravovací návyky a míru pohybové aktivity při sedavém zaměstnání. Bylo stanoveno 6 hypotéz. Metody: Výzkum byl proveden u zaměstnanců Škoda Auto. Ke zjištění míry pohybové aktivity byla použita krátká verze dotazníku IPAQ. Data byla zpracována pomocí základních statistických metod v programu MS Excel. Získané hodnoty byly dle pokynů převedeny na MET-hodnoty a následně rozděleny do příslušných kategorií podle splnění kritérií. Stravovací návyky byly zjišťovány pomocí anketního šetření. Jednotlivé výsledky byly okomentovány a diskutovány s jinými výzkumy a odbornou literaturou. Výsledky: Při hodnocení míry pohybové aktivity nejvíce respondentů (42,4%) spadá do kategorie střední úrovně, 41,3 %, do kategorie vysoké úrovně a 16,3 % do kategorie nízké úrovně pohybové aktivity. Muži jsou více aktivní než ženy. Muži vykonávají více intenzivní pohybové aktivity než ženy. Více než polovina respondentů (55%) spadá podle výpočtů BMI do kategorie nadváhy a obezity. Průměrně každý respondent tráví minimálně 7 hodin denně sezením. Muži mají horší stravovací návyky než ženy. Většina (85%) zaměstnanců Škoda Auto snídá každý den. Stravovací frekvence více jak poloviny...
Zhodnocení pohybových aktivit dětí školního věku
Fialová, Petra ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Reckziegelová, Petra (oponent)
Název: Zhodnocení pohybových aktivit dětí školního věku Cíle: Cílem práce je zhodnotit pohybovou aktivitu dětí školního věku na Praze 6 a vyhodnotit hlavní faktory vlivu na pohybovou aktivitu a možné korelace mezi těmito faktory a úrovní pohybových aktivit. Práce dále obsahuje spektrum informací o pohybové aktivitě a jejím významu v dětské populaci, přehled úrovně pohybových aktivit dětí ve světě a možnosti jejího měření, dále pak popis programů na podporu pohybové aktivity. Metody: Výzkum byl proveden pomocí nestandardizovaného dotazníkového šetření. Dotazník byl distribuován do 15 základní škol lokalizovaných na Praze 6, mezi žáky II. a VI. tříd. Celkem byla zpracována data od 912 žáků. K analýze dat jsme využili software Microsoft Excel. Výsledky: Zjistili jsme, že největší počet dětí sportuje 2-4 hodiny denně. Chlapci a mladší žáci byli pohybově aktivnější než dívky a starší žáci. Z výsledků práce lze usuzovat, že děti v České republice jsou ve sledovaných parametrech pohybové aktivity (frekvence, čas) na podobné pohybové úrovni jako ostatní dětí v zahraničí. Klíčová slova: mládež, sport, dotazník, inaktivita, sedavý způsob života, obezita, pedometr
Pohybová aktivita jako prostředek změny životního stylu
David, Tomáš ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název práce: Pohybová aktivita jako prostředek změny životního stylu Cíle práce: Cílem práce bylo ověření účinnosti pohybového programu vedoucí ke změně převážně sedavého na aktivní životní styl. Metody práce: Zjistit účinnost kontrolované pohybové intervence, aplikované po dobu tří měsíců, na skupinku čtyř osob (jeden muž a tři ženy, věk 28 až 36 let). Účinnost řízené pohybové intervence, byla vyhodnocována v laboratoři FTVS UK v Praze zátěžovým testem. Výsledky: Proband číslo 1. se podařilo snížit celkovou hmotnost o 2 kg (o 2,65 %), z toho % tělesného tuku se snížilo o 11,82 % a hmotnost FFM hmoty se zvýšila o 0,2 kg (o 0,3 %). Poměr hmoty ECM/BCM se zvýšil o 0,04 (o 4,7 %). Hodnota aerobní vytrvalosti VO2max se zlepšila o 8,9 ml.kg-1 .min-1 (o 23,2 %). Rychlost běhu na jeden kilometr (min.km-1 ) na úrovni ANP z původních 4:58 minuty na 4:30 minuty (zrychlení o 28 sekundy). Probandům č. 2, 3 a 4 se v průměru zvýšila celková hmotnost o 1,7 kg (o 2,11 %), z toho % tělesného tuku se v průměru zvýšilo o 3,07 % a hmotnost FFM hmoty se zvýšila v průměru o 0,73 kg (o 1,11 %). Poměr hmoty ECM/BCM se v průměru zvýšil o 0,01 (o 0,69 %). Aerobní vytrvalost VO2max přepočítaná z kola (cca o 10 % nižší hodnota než na běhacím pásu - aktuální úroveň běžeckých dovedností byla tak nízká, že nebyli schopni úspěšně...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.