|
|
Britsko-americké vztahy v letech 1923-1929
Kyselka, Michal ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje vývoj politiky Velké Británie a Spojených států amerických vůči problematice Německa v období administrativy prezidenta Calvina Coolidge. Soustředí se na analýzu této politiky, na její vývoj a v neposlední řadě také na její následky. Práce se zabývá především politickým aspektem přístupu obou zemí, kde byla do určité míry aktivnější Velká Británie. Nicméně ekonomické otázce je v ní také věnován prostor. Také s ohledem na fakt, že právě při řešení ekonomických problémů souvisejících s německou otázkou byla role Spojených států o poznání viditelnější. Chronologicky je v této práci popsáno měnící se postavení Německa v poválečném světě. Tento proces byl do velké míry zásluhou právě politiky Velké Británie a Spojených států, často společné. Autor se převážně soustředil na britský, respektive americký pohled na danou problematiku a pokusil se nastínit příčiny politiky, která hrála v daném období klíčovou úlohu.
|
|
| |
|
|
Polské a řecké nároky na válečné reparace od Německa po roce 1990
Husák, Jim ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Práce se věnuje reparacím od Německa po Druhé světové válce. Otázka poválečných reparací se v posledních letech stala opět aktuální, především díky Polsku a Řecku, dvěma státům za války okupovaným Třetí říší. Tyto státy dnes vyjadřují nespokojenost s přídělem, který od vítězných velmocí po roce 1945 na reparacích získaly. Od roku 2018 navíc polská a řecká reparační komise spolupracuje ve snaze vyvíjet na SRN společný nátlak. Předmětem výzkumu této bakalářské práce jsou rozdíly ve způsobech, jakými státy se svými reparačními požadavky postupují, jaké argumenty používají a jak na oprávněnost těchto nároků pohlíží objektivní mezinárodní právo. Dále je stručně zmíněn také postoj vlády SRN k této otázce. Pro potřeby objasnění některých aspektů reparací po Druhé světové válce obsahuje práce ve své první, teoretické části také důkladnou charakteristiku pojmu reparace a popisuje nastavení reparačního systému po roce 1945. Důraz je přikládán vývoji v Polsku a Řecku. Na těchto příkladech lze rovněž pozorovat rozdíly v oddělených reparačních mechanismech Východu a Západu. Autor zde díky kritické práci se zdroji předkládá podstatné informace a poznatky z odborné literatury i pramenů ve formě mezinárodních dohod a smluv. V druhé části následuje jádro výzkumu, tedy komparace zmíněných aspektů vývoje reparační...
|
|
|
Victims of the gravest crimes: The role of victims in legal proceedings before the International Criminal Court
Mocková, Eliška ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Oběti nejtěžších zločinů: Role obětí před Mezinárodním trestním soudem Abstrakt Tato práce analyzuje roli obětí v soudním řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS) neboli tzv. obětní mandát MTS. Účelem práce je komplexně popsat jejich práva, ale i to, jak jsou tato práva jim přisouzená skutečně aplikována. Z tohoto důvodu má výzkumná otázka dvě části. První část se táže po současné podobě práv obětí před MTS a druhá zase po tom, jaké byly dosavadní přínosy této úpravy pro tyto oběti nejzávažnějších zločinů známých lidstvu. Odpovědi nabídnuté autorkou se vyskytují ve druhé a třetí kapitole této práce. První kapitola slouží k tomu uvést čtenáře do tématu a zároveň vyzdvihnout historicky bezprecedentní povahu a význam této úpravy role obětí před Mezinárodním trestním soudem. Co se týče metody, tato práce zkoumá roli obětí před MTS jak z teoretického, tak i empirického hlediska. Účelem je prakticky a souhrnně popsat úpravu práv obětí před MTS, ale jít i za "literu zákona" a zhodnotit tuto úpravu v jejím materiálním kontextu, tedy identifikovat její přínosy i selhání pro nositele těchto práv. Hlavním předpokladem tohoto přístupu je, že právo není uzavřený a samoúčelný režim. Obzvlášť mezinárodní právo trestní, které je z mnoha důvodů velmi kontroverzní, nemůže ignorovat dopady svého působení, aby zůstalo...
|
|
|
Britsko-americké vztahy v letech 1923-1929
Kyselka, Michal ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje vývoj politiky Velké Británie a Spojených států amerických vůči problematice Německa v období administrativy prezidenta Calvina Coolidge. Soustředí se na analýzu této politiky, na její vývoj a v neposlední řadě také na její následky. Práce se zabývá především politickým aspektem přístupu obou zemí, kde byla do určité míry aktivnější Velká Británie. Nicméně ekonomické otázce je v ní také věnován prostor. Také s ohledem na fakt, že právě při řešení ekonomických problémů souvisejících s německou otázkou byla role Spojených států o poznání viditelnější. Chronologicky je v této práci popsáno měnící se postavení Německa v poválečném světě. Tento proces byl do velké míry zásluhou právě politiky Velké Británie a Spojených států, často společné. Autor se převážně soustředil na britský, respektive americký pohled na danou problematiku a pokusil se nastínit příčiny politiky, která hrála v daném období klíčovou úlohu.
|
|
| |
|
|
Německá hyperinflace po první světové válce, průběh a příčiny
Růžička, Tomáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá německou hyperinflací, která vyvrcholila v roce 1923. V úvodu jsou zmíněny některé aspekty předválečné monetární a fiskální politiky. Hlavním předmětem této práce je období válečné ekonomiky a poválečná situace, identifikace strukturálních změn uvnitř ekonomiky, ke kterým v těchto obdobích došlo a posouzení faktorů, které mohou být přímými nebo nepřímými příčinami vzniku hyperinflace. Cílem této diplomové práce je analýza důsledků finanční politiky vlády, vlivu vnějších faktorů a historických skutečností, kterým čelilo německé hospodářství, a které následně ovlivňovaly vládní politiku v průběhu celého období od začátku války až po reformu měny v roce 1923. Z tohoto celkového pohledu na tehdejší historické dění a jednání německé vlády se snažím identifikovat přímé a nepřímé příčiny inflace a hyperinflace.
|
|
|
Poválečná hospodářská krize ve výmarské republice a Dawesův plán
Sodomka, Jaroslav ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tématem této diplomové práce je analýza hospodářského a politického vývoje ve výmarské republice od konce první světové války do poloviny dvacátých let. Jedná se tedy o období, v němž se Německo, jež vyšlo z několikaletého válečného úsilí poraženo, zmítalo v ekonomické a vnitropolitické krizi a rovněž muselo čelit diplomatické izolaci spojené s tvrdými mírovými podmínkami z Versailles a na ně navazujících jednání. Cílem práce je ekonomický rozbor německé hospodářské krize a jeho zasazení do kontextu klíčových dějinných událostí na pozadí tehdejší mezinárodní diplomacie. Ekonomický rozbor se týká především vysvětlení mohutné hyperinflace, soudobých teoretických východisek, jež formovaly hospodářskou politiku tehdejších vlád a jejich komparace s moderní monetární ekonomií. Analyzovány jsou jak příčiny krize v podobě dluhového financování války, emise nekrytých peněz a vysokých reparačních povinností, tak i její průběh, způsob a princip ukončení a celkové následky politické a socioekonomické. Po opuštění inflační epizody následuje řešení otázky úpravy reparačních plateb, jež bylo pro budoucí stabilitu a definitivní ukončení krize klíčové. Směr ke stabilitě poskytla Londýnská konference a Dawesův plán, jež jsou podrobněji probírány v závěru práce.
|
host ::
RSS.