|
|
Poutní místa. Svatá Hora v Příbrami
VACKOVÁ, Natálie
První část bakalářské práce se zabývá vznikem poutních míst, jejich historií a cestami, které poutníci podnikali po Evropě i Svaté zemi. Práce pojednává nejen o přípravách na tuto důležitou cestu, ale i o tom, proč se na ni poutníci vydávali, o významu poutě, co se dělo u cíle a jak probíhala zpáteční cesta domů. Druhá část této bakalářské práce představuje mariánské poutní místo Svatá Hora v Příbrami. Přibližuje vznik místa opředeného několika legendami, dále nás seznamuje s významnými malíři, kameníky, štukatéry, sochaři a dalšími osobnostmi, které měli na této důležité památce velký podíl. Není zde ani zapomenuto na devastující požár, kvůli němuž se v roce 1978 musela Svatá Hora obnovit.
|
|
|
Motiv uzdravení v legendách poutních míst
MÁDLOVÁ, Vendula
Práce se zabývá motivem uzdravení v rámci legend a příběhů poutních míst. Všímá si společných motivů a vlivu, který mají na vybraná poutní místa. První dvě kapitoly jsou stručným úvodem do problematiky poutnictví a definicí konkrétních pojmů. Třetí a čtvrtá kapitola jsou věnované motivu uzdravení. Ve třetí části je pozornost zaměřená na shrnutí společných motivů a promítnutí příběhu o uzdravení do poutních písní a architektury. V textu je také popis milostných předmětů, votivních darů a vody jako součásti poutních míst. Čtvrtá kapitola se zabývá vybranými poutními místy a tím, jak motiv uzdravení přispěl k jejich vzniku a rozkvětu.
|
|
|
Drobné sakrální památky na Novohradsku
ZAHRÁDKO, Vratislav
Práce se zabývá drobnými sakrálními památkami na Novohradsku. Skládá se ze tří částí. První část vymezuje drobné sakrální památky a jejich obecný popis. Ve druhé části je vymezena oblast zkoumání, její popis a seznam konkrétních sakrálních památek nacházejících se na daném území. Třetí část se zaměřuje na předem vybrané sakrální památky - popis památky a jejího umístění, případný vztah lidí k dané památce.
|
|
|
Počátky Svaté Hory jako poutního místa
Pokorná, Gabriela ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Tato práce se věnuje poutní místu Svatá Hora, především pak jeho počátkům. Sledujeme proces, jakým se z obyčejného, nijak nevyčnívajícího místa, může stát nejznámější poutní místo v Čechách zasvěcení Panně Marii. Pro lepší uvedení do problematiky se zpočátku věnujeme poutním místům obecně, zmíněné jsou například lokality poutních míst či motivace poutníků, později svou pozornost přesouváme na Svatou Horu. Zaměřujeme se na její vývoj jako poutního místa v prvních staletích její existence. Zmíněné jsou zázraky, které se zde udály, a samozřejmě důležité osobnosti, které se zasloužily o rozvoj poutního místa. Věnujeme se prvním poutníkům, kteří sem přicházeli, sledujeme jejich pohnutky, a stejně tak sledujeme postupné přestavby kapličky a pozdější úpravy, při kterých vznikl krásný a velkolepý areál poutního místa. Na závěr krátce uvádíme pohled na poutní místa ve 20. století, a přístup literatury k poutním místům v posledních desetiletích.
|
|
|
Liturgie a lidová zbožnost na mariánském poutním místě. Svatá Hora, Litmanová
Vrabec, Pavel ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
V předložené práci se zabývám liturgií a lidovou zbožností, jak se realizuje na mariánském poutním místě. Na základě zmapování liturgického života hledám odpověď, zda vztah mezi liturgií a lidovou zbožností je přínosný a v souladu s doporučeními obsaženými v Direktáři o lidové zbožnosti a liturgii z roku 2007. O mariánské úctě v církvi svědčí množství mariánských svátků, které se slaví v průběhu liturgického roku a obliba poutí. V úvodu práce je pojednáno všeobecně o fenoménu putování, spiritualitě a významu poutí. Je zmíněna úloha Panny Marie a její zvláštní postavení v dějinách spásy. Dále se zabývám liturgickým životem a lidovou zbožností na poutním místě. Jsou představena dvě významná poutní místa - Svatá Hora u Příbrami latinského obřadu a novodobé poutní místo na Slovensku v Litmanové byzantského obřadu se zřetelem k jejich dějinám a tradici. Práce se podrobně zabývá liturgickým programem jak ve všední den tak zejména o hlavních poutních slavnostech na obou místech. Kromě liturgie si všímám také projevů lidové zbožnosti, které se vážou ke konkrétnímu poutnímu místu. Na základě analýzy liturgického programu a projevů lidové zbožnosti z hlediska liturgické vědy i porovnání liturgie na obou poutních místech s ohledem na doporučení Direktáře o lidové zbožnosti a liturgii z roku 2007 docházím k...
|
|
|
Dětství v zrcadle barokních zázraků
Věchtová, Irena ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Dětství v zrcadle barokních zázraků Diplomová práce usiluje zachytit obraz dětství v barokních zázračných vyslyšeních. Pracuje s obsáhlým vzorkem případů, který byl získán z několika českých a moravských poutních míst rozdílného charakteru (Karlov, kostel Panny Marie Vítězné se soškou Pražského Jezulátka, Hájek, Sázava, Chlum sv. Máří, Chrudim, Dobruška, Svatý Kopeček u Olomouce a Křtiny). Figurují v něm tedy děti pocházející z různých prostředí i společenských vrstev. Záznamy o zázračných vyslyšeních jsou pak čerpány jak z pramenů rukopisných, tak i z poutních tisků. Jednotlivé kapitoly nastiňují základní okruhy ze života barokních dětí, s nimiž se zde můžeme setkat. Nejprve jsou rozebrány oblasti související se zrodem nového života - neplodnost manželských párů, spontánní potraty či potíže v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Značný prostor je vyhrazen dobově mimořádně závažné problematice dětských nemocí. Pozornost je věnována též různým dětským nehodám a úrazům. Prezentovány jsou však i otázky související se starším či již dospělým potomstvem (svět pracovních povinností, různé prohřešky, výchovné problémy…). Speciální kapitoly se pak věnují také dětské každodennosti, vztahům mezi rodiči a dětmi či vazbám, jež si jednotlivé rodiny k poutním místům vytvářely. Závěr práce shrnuje přínos a limity...
|
|
| |
|
|
Analýza vlivu lokality poutních míst na současnou míru religiozity v Čechách
VÁŇOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se věnuje otázce, zda vliv lokace poutních míst v obcích na území Čech se v současné době projevuje zvýšenou religiozitou obyvatel dané obce. Je zohledněna velikost, poloha obce, význam a také období vzniku poutního místa. Při zpracování jsou použita primárně data ze Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991, 2001 a 2011. Interpretaci výsledků se věnuje syntéza, kde jsou na základě analýzy dat popsány vybrané ukazatele ovlivňující religiozitu na území Čech.
|
|
|
Role kulturně významných lokalit v reprodukci územních identit: příklad poutních míst
Loudilová, Lada ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Frajer, Jindřich (oponent)
Role kulturně významných lokalit v reprodukci územních identit: příklad poutních míst Práce se zabývá diskuzí existující vlivů a významů vybraných poutních míst v Česku (Stará Boleslav, Svatý Kopeček u Olomouce a Filipov) z hlediska utváření identity regionu v závislosti na odlišném historickém vývoji a společenských a kulturních podmínkách jednotlivých oblastí reprezentující 2 dichotomie (pohraničí vs. vnitrozemí, Čechy vs. Morava). Dále se práce věnuje postavením poutních míst z hlediska konání hlavních poutí a poutním místům ve vědomí věřících i nevěřících obyvatel. Bylo zjištěno, že lidé se s poutními místy dokážou identifikovat, nicméně je to dlouhodobý proces, který souvisí s historickým a společensko-kulturním vývojem regionu. V dichotomii pohraničí vs. vnitrozemí lze pozorovat odlišné významy poutních míst, které se promítají do identifikace s územím, zatímco v dichotomii Čechy vs. Morava se tyto významy výrazně neliší. Klíčová slova: poutní místo; regionální identita; kulturní dědictví; Česko
|
|
|
Liturgie a lidová zbožnost na mariánském poutním místě. Svatá Hora, Litmanová
Vrabec, Pavel ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
V předložené práci se zabývám liturgií a lidovou zbožností, jak se realizuje na mariánském poutním místě. Na základě zmapování liturgického života hledám odpověď, zda vztah mezi liturgií a lidovou zbožností je přínosný a v souladu s doporučeními obsaženými v Direktáři o lidové zbožnosti a liturgii z roku 2007. O mariánské úctě v církvi svědčí množství mariánských svátků, které se slaví v průběhu liturgického roku a obliba poutí. V úvodu práce je pojednáno všeobecně o fenoménu putování, spiritualitě a významu poutí. Je zmíněna úloha Panny Marie a její zvláštní postavení v dějinách spásy. Dále se zabývám liturgickým životem a lidovou zbožností na poutním místě. Jsou představena dvě významná poutní místa - Svatá Hora u Příbrami latinského obřadu a novodobé poutní místo na Slovensku v Litmanové byzantského obřadu se zřetelem k jejich dějinám a tradici. Práce se podrobně zabývá liturgickým programem jak ve všední den tak zejména o hlavních poutních slavnostech na obou místech. Kromě liturgie si všímám také projevů lidové zbožnosti, které se vážou ke konkrétnímu poutnímu místu. Na základě analýzy liturgického programu a projevů lidové zbožnosti z hlediska liturgické vědy i porovnání liturgie na obou poutních místech s ohledem na doporučení Direktáře o lidové zbožnosti a liturgii z roku 2007 docházím k...
|
host ::
RSS.