|
| |
|
|
Didaktická interpretace románu Meta
Lacinová, Kristina ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavením románu Meta v rámci současné české scény, jeho analýzou, interpretací z žánrového a naratologického hlediska a didaktickým potenciálem. Nejdříve se zabýváme obecným pojetím populární a fantastické literatury, jejím potenciálním významem ve výuce a knižními kategoriemi young adult a new adult, neboť pod tyto žánry a kategorie spadá zkoumaný román Meta. Zasazujeme dílo do kontextu české i světové fantasy literatury a uvádíme, jak je vnímáno literární kritikou. Hlavním cílem práce je vystižení didaktického potenciálu románu a prokázání širokých možností jeho využití při výuce literatury. Sloužit k tomu bude strukturální analýza a interpretace témat a myšlenek. Touto podrobnou literárněvědnou analýzou chceme dokázat, že by se na dílo nemuselo pohlížet pouze jako na populární literaturu bez hlubších myšlenek, ale že by se mohlo svou výstavbou, tématy a celkovým smyslem lišit od většiny novodobé tvorby pro mládež a mladé dospělé. Nejenže dílo zprostředkovává silný prožitek četby, ale z literárněvědného hlediska je text tvořen zajímavými narativnímu postupy, roztříštěnou kompozicí a nabízí kritický pohled na dnešní společnost, její problémy, mentalitu, moderní a technický způsob života. Interpretací hlavních témat chceme prokázat, že jsou mladým čtenářům blízká,...
|
|
|
The characteristics of the popular literature in the novel The mystery of the yellow room by GAston Leroux
Langová, Dana ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: Les échos de la paralittérature dans le roman Le Mystère de la chambre jaune de Gaston Leroux AUTOR BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: Dana Langová VEDOUCÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: Dr. PhDr. Renáta Listíková, MCF KATEDRA: Katedra francouzského jazyka a literatury ABSTRAKT: Cílem bakalářské práce "Les échos de la paralittérature dans le roman Le Mystère de la chambre jaune de Gaston Leroux" je demonstrovat, proč je populární literatura tolik oblíbená mezi širokým publikem a jakými prostředky přízně čtenářůdosahuje. Vlastnosti populární literatury a její odlišení od literatury umělecké jsou definovány v úvodní části práce. Následuje prezentace hlavních znaků, kteréupoutávají čtenáře a díky nimž se těší tato literatura takové oblibě. Za tyto znaky lze považovat paratext, tedy druhořadé komponenty knihy (název knihy, autor, edice, vzhled titulní strany…), dále techniku vyprávění a postavy. Pro demonstraci těchto rysůpopulární literatury je zvolen jeden jejízástupce,jedná se o detektivní román Záhada žlutého pokoje od Gastona Lerouxe. Závěry bakalářské práce by měly poukázat na to, jakými způsobytato literatura dosahuje své popularity. KLÍČOVÁ SLOVA: populární literatura, detektivní román, paratext, Gaston Leroux, Záhada žlutého pokoje
|
|
|
Od hororové postavy k dívčímu idolu. Postava upíra v současné literatuře pro mládež
Koubová, Denisa ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se věnuje vývoji postavy upíra v literatuře pro mládež. Jejím cílem není postihnout všechny dostupné knihy o upírech, ale vybírá pouze nejzajímavější reprezentace postavy v jednotlivých obdobích. Sleduje, která díla mají na současnou podobu postavy největší vliv a snaží se popsat určitou vývojovou linii. Vybranými díly jsou Upír, Carmilla, Dracula, Interview s upírem, Upíří deníky, Pravá krev, Stmívání, Škola noci, Vampýrská akademie a Upíří internát. Tyto knihy rozděluje podle jednotlivých koncepcí postavy upíra (její vnější znaky, charakterové vlastnosti, narativní role). V úvodu práce je stručně popsán antropologický kontext tématu, zejména původ postavy v evropské lidové slovesnosti. Dále se práce zabývá žánry, které se nejvíce uplatňují v upíří literatuře, a obecnou charakteristikou postavy v literárním díle. Po samotné analýze popisující proměnu postavy od její naturalistické podoby do podoby civilizované/domestikované se v závěru věnuje upírovi jako literárnímu symbolu.
|
|
|
Typologie postav v románech na pokračování publikovaných v časopisech pro ženy
Hrudíková, Iva ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této práce je rozbor a typologie postav v románech na pokračování, které byly publikovány v ženských časopisech v meziválečném období. V průběhu řešení této otázky byly využity metodické postupy kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativního rozboru vybraných pěti románů na pokračování. Šetření bylo zaměřeno na sledované období let 1931- 1939. Na základě získaných dat byly nalezeny shodné typy a rysy postav používaných v dobových románech na pokračování. Byly nalezeny i společné aspekty románů, které tvořily primární zdrojový materiál výzkumu. Provedeným výzkumem byl získán podklad pro práci s literárními postavami romantické beletrie. V další fázi došlo k modelování hlavní mužské a ženské postavy, vyskytující se v románech. V rámci těchto modelů byl sestaven i modelový román na pokračování. Dílčí část přinesla i rozbor románů a jejich postav, které byly převedeny do filmové podoby. Práce potvrdila důležitost románů na pokračování, jakožto klíčového útvaru ženských periodik v meziválečném období. Přínosem této práce je zmapování nejčastěji užívaných postav v těchto románech. Seskupení užívaných rysů je možné využít taktéž jako podklad k výstavbě literárních postav červené knihovny a sentimentálních románů. Přínosem je i pochopení důležitosti postav v daných románech, jako klíčového aspektu...
|
|
|
Žánr detektivky v šedesátých letech v české literatuře
Veselá, Jaroslava ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Šedesátá léta byla zvláštním obdobím v historii české literatury, protože během nich byla populární literatura (speciálně detektivka) psána jako umělecká literatura. Během šedesátých let vzniklo mnoho umělecky hodnotných detektivních próz. V minulosti (speciálně během padesátých let) byla populární literatura považována za špatnou. V první polovině šedesátých let byly psány hlavně socialistické detektivky, ve kterých byl důležitý politický názor autora. Socialistická detektivka oslavovala práci policie. V druhé polovině šedesátých let byly psány detektivky podle anglosaské tradice. Pro autory bylo důležité dodržovat pravidla psaní detektivky. Detektivka je podle nich také žánr, který lidé čtou pouze pro zábavu. Po skončení šedesátých let již detektivka nikdy neměla tak dobré postavení v literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA Česká literatura šedesátých let, populární literatura, detektivní román, anglosaská detektivka, socialistická detektivka.
|
|
|
Obraz čínského písma v české neodborné literatuře
Mecová, Alena ; Zádrapa, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlík, Štěpán (oponent)
V této práci jsme se zaměřili na získání reprezentativního vzorku knižních dokumentů z oblasti česky psané neodborné literatury pojednávající o čínském písmu. Zaměřili jsme se přitom na knihy vydávané od počátku 20. století po současnost. Následně jsme provedli analýzu tohoto vzorku, přičemž jsme se zaměřili také na společné náměty. Zjistili jsme, že nejčastějším námětem je téma nesrozumitelnosti čínského písma. Pohled neodborných autorů na čínské písmo jsme přiblížili za pomoci konkrétních příkladů a citací. Výsledky analýzy jsme pak porovnali s vědeckými poznatky o čínském písmu. Zjistili jsme, že informovanost autorů české neodborné literatury o čínském písmu není příliš vysoká a dochází tak k častému opakování obecně rozšířených mylných představ.
|
|
| |
|
|
Vývoj postavy upíra a její vyobrazení v literatuře pro děti a mládež.
Dušková, Hana ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce je vývoj postavy upíra a její vyobrazení v literatuře pro děti a mládež. Práce je zaměřena na analýzu pěti děl německy psané literatury pro děti a mládež, jejíž hlavní postavou je upír v různých proměnách. Jedná se o knihy Der kleine Vampir Angely Sommer-Bodenburg, Das Vamperl Renate Welsch, Der Spinat Vampir od Gudrun Pausenwang, Pozor, přilétá Molly! od Dagmar H. Mueller a Drákula a já Andrease Schlütera. Cílem práce je zodpovědět otázku, jakou transformací postava upíra prošla v literatuře pro děti a mládež. Jejím záměrem není pokrýt všechny dostupné knihy v žánru, ale vybírá nejzajímavější reprezentace postavy, tak aby vykazovaly různé odlišné znaky. Proměna je analyzována na základě charakteristiky postav, v níž je pro nás podstatné, jak moc se postava odlišuje od původního archetypu upírů. Archetyp upírů je vytvořen na základě tří děl, která položila základy tradičnímu vyobrazení upíra a sice Upír od Johna Polidoriho, Carmilla od J.S. Le Fanu a Dracula Brama Stokera. V úvodu je stručně popsán antropologický kontext tématu, s ohledem na původ upíra v evropském folkloru. Dále je vymezena problematika literatury pro děti a mládeže a žánry, které se uplatňují v upíří literatuře pro děti a mládež. Cílem analýzy je postihnout proměnu postavy od její naturalistické...
|
|
|
Polarity dívčího románu v české meziválečné próze
Dadáková, Markéta ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proměny žánru dívčího románu v době mezi dvěma světovými válkami. Zkoumá podoby tohoto žánru v závislosti na záměru díla a vztahu mezi textem a jeho modelovým čtenářem. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol; první z nich představuje teoretická východiska a dělí se do dvou částí. Druhá kapitola se soustředí na srovnávací analýzu. První, literárněhistorická část se zabývá životem a literárním životem ženy od druhé poloviny devatenáctého století a představuje žánr červené knihovny i s jejími subžánry; východiskem je především práce Lenderové a Mocné. Druhá teoretická část obsahuje typologii populární a umělecké literatury a kategorie v nich zahrnuté, zejména pak kategorie autora, vypravěče, čtenáře a modelového čtenáře. Tato část vychází zejména z Ecova pojetí literárního díla. Druhá kapitola interpretuje a srovnává vždy dvě povídky českých autorů meziválečné a rané válečné doby. Vybraný text autora náležícího do kánonu umělecké literatury (Benešová, Pujmanová, Majerová) je zde srovnáván s textem autora populární literatury (Hüttlová, Neubauer, Žďárská-Strejčková). Práce představuje spojitosti mezi těmito texty dvojí literatury, soustředí se na polohy, kterými díla umělecké literatury překračují ta z literatury populární a poukazují na jejich vzájemný vliv. KLÍČOVÁ...
|
host ::
RSS.