|
|
Merger Control in the European Union
Moldovanu, Victoria ; Serdarevič, Goran (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent)
The main goal in this paper is to make an in-depth analysis of the regulatory situations that can arise during mergers when political involvement takes place. The research is based on four controversial merger cases of undertakings within the same country (E.On-Ruhrgas), European Union countries (E.On-Endesa, Unicredit-Hypoverein) and between companies from the USA (Boeing-McDonnell Douglas) that have effect on the European market. We analyze the four mergers using Michele Ruta and Massimo Motta models from the paper "A Political Economy of Merger Policy in International Markets" (2008). By the end of the research we reached the conclusion that due to some lapses in the European Commission Merger regulation at the time of the mergers, as well as due to government involvement in the mergers, they are not always cleared in the benefit of the market competition or consumer welfare, but due to nationalistic interests of governments to have big players on the market or to keep governmental power in certain industries, even with the risk of harming competition. Along with this, from the mergers analyzed here, it becomes clear that local or union authorities scrutinize the foreign acquirers more.
|
|
| |
|
|
Rozdílné aspekty hegemonické pozice Velké Británie a USA
Klučka, Marek
Tato práce analyzuje vůdčí pozici Velké Británie a USA v historickém kontextu z hlediska faktorů ekonomických, geopolitických a institucionálních. V první části práce jsou představeny teoretické koncepty hegemonické pozice a ekonometrická analýza. V části druhé je pak samotné srovnávání hegemonické pozice Velké Británie a USA. Pro srovnávání je použita metoda kritické analýzy, u ekonomických faktorů je navíc provedena ekonometrická analýza. V závěru práce jsou pak uvedeny důvody obměny světového hegemona a je navrhnuta diskuze na téma budoucího hegemona.
|
|
|
Ekonomické vzdělávání v padesátých letech 20. století na příkladu Vysoké školy ekonomické v Praze
Halíková, Petra ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem ekonomického vzdělávání v padesátých letech dvacátého století na konkrétním příkladu Vysoké školy ekonomické v Praze. Založení Vysoké školy ekonomické se stalo významným mezníkem pro ekonomické vzdělávání v Československu. Vysoká škola ekonomická vznikla k roku 1953 na základě vládního nařízení z 19. srpna 1952, č. 40/1952 Sb. o dalších změnách v organizaci vysokých škol. Bylo stanoveno, že studium bude čtyřleté a studenti si budou moci vybrat z pěti fakult. Tato škola vznikla po předchozím složitém vývoji na vysokých školách, vznik Vysoké školy ekonomické předcházelo rušení, přejmenovávání a vznik jiných vysokých škol, které se výuce ekonomie také věnovaly. Odkaz Vysoké školy ekonomické se projevuje v návaznosti na prvorepublikovou Vysokou školu obchodní, která patřila mezi úspěšné vysoké školy u nás a nepochybně se zasloužila o počátky rozvoje ekonomie jako vědy. Výuka na vysokých školách v padesátých letech byla poznamenána marxistickou - leninistickou ideologií, která v té době platila za všeobecnou pravdu. Cílem práce je objasnit, jestli Vysoká škola ekonomická v Praze přispěla k rozvoji ekonomického vzdělávání v padesátých letech. V teoretické části práce je analyzována použitá metodologie pro práci, kterou je společnost znalostí a social history a dále jaké instituce a legislativa předcházely samotnému založení Vysoké školy ekonomické. V aplikační části práce je popsán stav ekonomie jako vědy v padesátých letech v Československu, význam marxismu-leninismu a politické ekonomie pro ekonomii a je zde nastíněný vývoj ekonomie jako vědy v čase.
|
|
|
Globální politická ekonomie nového regionalismu a Evropská unie
Hnát, Pavel ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent) ; Kabát, Ladislav (oponent) ; Čajka, Peter (oponent)
Práce se zabývá teoretickou a empirickou analýzou trendů nového regionalismu, které dále aplikuje na příklad Evropské unie. Cílem doktorské disertační práce je teoreticky objasnit podstatu a projevy nového regionalismu ve světové ekonomice a konfrontovat je s aktuálním stavem a vyhlídkami integrace v Evropské unii. Hlavní otázkou je, zda je Evropská unie, která dosud patřila k nejúspěšnějším případům regionální integrace, dostatečně silným a flexibilním nástrojem svých členských států také ve změněných podmínkách globalizované ekonomiky a zda může efektivně naplnit své snahy o výraznější roli na regionální a globální scéně.
|
|
|
Political determinants of economic reforms: case study of of pension schemes
Lukeš, Tomáš ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent)
Práce se snaží určit význam politických faktorů pro charakter a úspěch/selhání penzijních reforem. Pro porozumění procesům určujícím penzijní reformy - jedno z hlavních témat dnešních stárnoucích západních populací - je zohledněno celkové uspořádání daného politického systému, stejně jako aktuální politická situace, role elektorátu a zájmových skupin, ad. K lepšímu pochopení problematiky je využito případových studií, které popisují a analyzují nedávné zkušenosti Velké Británie a Švédska s reformováním svých penzijních systémů. Závěry jsou porovnány s výsledky dynamického ekonomického modelu změny penzijního systému, což v důsledku umožňuje blíže určit které faktory a podmínky jsou příznivé pro realizaci penzijních reforem, jak z politického tak z ekonomického úhlu pohledu.
|
|
|
Vybrané aspekty podnikatelského prostředí, kulturní specifika a formování mezinárodní institucionální komparativní výhody Jižní Koreje - vzájemné souvislosti
Šípková, Martina ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kalínská, Emílie (oponent) ; Lehmannová, Zuzana (oponent) ; Horák, Tomáš (oponent)
Jako základními zkoumanými problémy se práce zabývá historicko-socio-kulturním kontextem korejské politické ekonomie a jeho formujícím vlivem a dopady na podstatné aspekty korejského podnikatelského prostředí. Práce věnuje značný prostor specifickým korejským podnikatelským organizačním strukturám -- čäbolům - a uplatnění paradigmatu korejské formy racionality při reinterpretaci reformy korejské ekonomiky následující po Asijské měnové krizi v roce 1997. Stěžejní část práce představuje rozbor korejské politické ekonomie z pohledu formování její mezinárodní institucionální komparativní výhody, prostřednictvím níž jsou kulturní vlivy dovedeny až do způsobu, jímž se spolupodílejí na formování komoditní struktury korejského mezinárodního obchodu a korejského patentového specializačního profilu. Těžiště a rovněž významný přínos práce spočívá zejména v hledání vzájemných vazeb a souvislostí mezi zmiňovanými jevy. Výsledky práce dokumentují, že korejská socio-kulturní specifika stále významně ovlivňují podobu korejského podnikatelského prostředí a místní formy kapitalismu. Přetrvávající existence a úspěšnost čäbolů v současné korejské ekonomice dokazuje, že socio-ekonomicko-kulturní zdroje jejich existence se dosud nevyčerpaly, přestože od postkrizové reformy se v korejském prostředí jako novodobý fenomén stále více prosazují velké organizace podobného typu, jejichž firemní řízení je však založeno na obvyklých západních principech. Aplikace východní formy racionality na postkrizovou reformu ukazuje, že tato reforma byla založena na západním paradigmatu zohledňujícím ideální liberální formu anglo-amerického kapitalismu a řízení krize tak bylo etnocentrické. Z pohledu institucionální komparativní výhody práce konstatuje, že Jižní Koreu lze charakterizoval jako skupinově koordinovanou tržní ekonomiku, v níž hrají zásadní úlohu vazby mezi jednotlivými aktéry politické ekonomie, s prvky liberálně koordinovaných tržních ekonomik, přičemž hlavní koordinační mechanismus korejské politické ekonomie představují husté sítě socio-ekonomických vztahů vysoce partikularistické povahy vycházející z korejských socio-kulturních specifik. Toto uspořádání vybavuje korejské firmy lépe pro inkrementálně-inovační produkční strategie, avšak tzv. korejská "mobilizační kultura" a další specifické organizační principy a rysy firemní kultury rovněž dávají korejským firmám výhodu v některých radikálně-inovativních oborech.
|
host ::
RSS.