|
|
Vývoj a optimalizace postupů pro extrakci vybraných složek z Třezalky tečkované
Chytil, Dalibor ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci fenolických sloučenin z třezalky tečkované (Hypericum perforatum). Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována jak teorii přípravy vzorku pro extrakci fenolických sloučenin, tak i vhodným metodám pro extrakci a charakterizaci fenolických sloučenin u extraktů z třezalky tečkované. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. Při optimalizaci byl kladen důraz vliv rozpouštědla (voda okyselená na pH 4, pH 5, pH 6), vliv extrakční techniky (ultrazvuková extrakce, subkritická vodní extrakce, macerace) a dobu extrakce (10, 20, 30 min). Extrakty byly podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství fenolických sloučenin, celkové množství flavonoidů, antioxidační aktivita) v nati třezalky tečkované sbírané v červnu roku 2016 s využitím UV-VIS spektroskopie. Použité extrakční techniky se od sebe významně lišily.
|
|
|
Analýza polyfenolických látek v různých typech kávy
Jašková, Martina ; Halienová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zkoumání množství biologicky významných látek u vybraných druhů pražených mletých káv, rozpustných káv a tekutého rozpustného kávového extraktu. Jednotlivé kávy se od sebe liší technologickým zpracováním, stupněm pražení a složením. V praktické části bylo provedeno stanovení celkových polyfenolů, celkových flavonoidů pomocí spektrofotometrické metody a celková antioxidační aktivita metodou ABTS v jednotlivých extraktech káv. Dále byla provedena kvalitativní a kvantitativní analýza některých antioxidantů a kofeinu pomocí metody RP-HPLC se spektrofotometrickou detekcí. Součástí práce byla senzorická analýza a spotřebitelský dotazník.
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek v cereálních produktech
Valentová, Radka ; Starečková, Terezie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem biologicky aktivních látek v cereálních produktech. V teoretické části byl zpracován přehled aktivních látek se zvláštním zaměřením na fenolické látky. V praktické části byly u 15 druhů cereálních výrobků stanoveny skupinové parametry - celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a celková antioxidační aktivita. Metodou HPLC/UV-VIS byly stanoveny některé individuální flavonoidy. Nejvyšší obsah polyfenolických látek byl naměřen u cereálií obsahujících ovoce (maliny, borůvky, tropické a červené ovoce), kakao, lískové oříšky, slunečnicové semínka a u pohanky. Ve všech cereálních produktech byla detekována přítomnost katechinu, epikatechinu, katechin-gallátu, epikatechin-gallátu, kyseliny chlorogenové a kyseliny ferulové. Součástí práce byla i senzorická analýza a spotřebitelský dotazník.
|
|
|
Spektrofotometrie přírodních látek – sekundárních metabolitů rostlin
Hořavová, Lenka ; Masařík, Michal (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Rostliny jsou významným zdrojem sekundárních metabolitů jako látek, které mají příznivý biologický vliv na zdravotní stav člověka a mají v současné moderní medicíně nezastupitelné místo. Mohou působit jak v prevenci, tak i v terapii civilizačních chorob. Z hlediska obsahových látek se do popředí zájmu dostávají látky fenolové povahy, zejména polyfenoly, kterým byla věnována řada přehledových prací vzhledem k jejich širokému rozšíření a vysoké koncentraci v rostlinách. Rovněž představují významnou část látek s redukčními účinky přítomných v lidské stravě a důležitou roli mají i pro samotné rostliny. V současné době se mnoho laboratoří věnuje farmaceutickému a biologickému testování rostlin. Jednotlivé polyfenoly jsou v rostlinných matricích stanovovány především pomocí chromatografie, elektromigračních metod, hmotností spektrometrie a nukleární magnetické rezonanci. Cenné informace o obsahu polyfenolů v rostlinném extraktu lze získat i pomocí spektrofotometrických metod. Předmětem této práce je poskytnout informace, charakterizaci a srovnání konvenčních i moderních postupů pro stanovení přírodních látek – polyfenolů pomocí spektrálních technik.
|
|
|
Možnosti fortifikace vybraných cereálních výrobků
Hurtová, Jana ; RNDr.Renata Mikulíková, Ph.D. (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem bioaktivních látek v cereálních produktech. Zaměřením práce je posouzení možností fortifikace cereálních výrobků za účelem zvýšení nutriční hodnoty finálních produktů, které jsou v průběhu skladování a technologického procesu výroby ochuzeny o mnoho esenciálních složek. Obilná zrna jsou bohatá na celou řadu fenolických látek, ale také vitamínů a minerálů, které snižují rizika vzniku chronických onemocnění. Cílem práce byla příprava a analýza modelových cereálních výrobků fortifikovaných přídavkem směsí vybraných tuzemských druhů ovoce. Dále byla zpracována srovnávací studie obsahu aktivních látek v komerčních a modelových cereálních produktech určených pro dětskou výživu. Experimentální část byla zaměřena na analýzu individuálních flavonoidů metodou RP-HPLC/UV-VIS, spektrofotometrické stanovení celkových a redukujících sacharidů, ale také mono- a disacharidů metodou HPLC/RI. Ve všech cereálních výrobcích byly analyzovány změny obsahu individuálních flavonoidů a sacharidů po kyselé hydrolýze, přičemž u většiny výrobků se byl zaznamenán nárůst obsahu těchto látek. Přítomnost látek polyfenolického charakteru byla potvrzena ve všech analyzovaných výrobcích. Přídavkem 10% podílu lyofilizované lesní směsi, jablek a mrkve se podíl polyfenolických látek v modelových produktech několikanásobně zvýšil. Mezi komerčními cereálními výrobky bylo možno vidět poměrně velké rozdíly ve zjištěných koncentracích celkových polyfenolů, které odpovídají podílu ovocné složky. Součástí práce byla také analýza obsahu celkových polyfenolů a flavonoidů v simulovaném fyziologickém prostředí žaludeční šťávy, během níž došlo k hydrolýze vázaných forem. Závěrem lze shrnout, že přídavek lyofilizovaného ovoce se jeví být vhodným způsobem, jak zvýšit nutriční hodnotu a zachovat obsah bioaktivních složek finálního cereálního výrobku.
|
|
|
Biochemické změny při stárnutí červeného vína
Vacková, Tereza ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Flavonoidy jsou rostlinné sekundární metabolity, které se dělí do několika skupin podle chemické struktury. Důležitými složkami vína, které jsou zodpovědné za jeho barvu, chuť a další senzorické vlastnosti, jsou barevné pigmenty - anthokyany a taniny (třísloviny). Koncentrace anthokyanů ve víně je ovlivněna odrůdou, zpracováním hroznů a klimatickými podmínkami. Ke studiu změny barvy a tím i souvisejícího chemického složení, byly použity tři nekomerční vzorky červeného vína, Svatovavřinecké, ročník 2010 a 2012, a domácí víno bez přidaného SO2. Ke stanovení barevných změn byly použity převážně kolorimetrické (metoda CieLab) a zjednodušené spektrofotometrické metody (barevná hustota a odstín). Množství anthokyanů bylo sledováno analytickou metodou RP-HPLC. Koncentrace fenolických látek byla stanovena upravenými enologickými metodami. Během stárnutí vína došlo k barevným změnám, které byly způsobeny polymerizačními reakcemi, které probíhají mezi anthokyany a fenolickými sloučeninami. To vedlo ke vzniku stabilních barevných pigmentů, které se projevily vyšším absorpčním maximem a tedy i tmavším zabarvením. Klíčová slova: anthokyany, barva, červené víno, fenolické sloučeniny, malvidin-3-glukosid, polymerizační reakce, pigmenty.
|
|
|
Fyziologické, strukturální a biochemické znaky listoví vybraných druhů Poaceae s významem v ochraně proti stresu a aklimaci k různým světelným podmínkám
Hunt, Lena Macrie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Lux, Alexander (oponent) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Tato práce zkoumá fyziologické, strukturální a biochemické vlastnosti listů trav (čeleď Poaceae) a jejich příspěvek k ochraně proti oxidativnímu stresu. Světlo je hlavním faktorem přispívajícím jak k oxidativnímu stresu u rostlin, tak k indukci ochranných mechanismů na úrovni listu. Významným druhem pro zemědělskou produkci je ječmen (Hordeum vulgare), který byl použit k zjištění reakcí na různé úrovně osvětlení a atmosférické hladiny CO2. Ječmen byl dále použit jako modelový organismus ke studiu vlivu různých spektrálních charakteristik na ochranné mechanismy proti oxidativnímu stresu, zejména indukci fenolických sloučenin. Tato práce také zkoumá ochranné funkční vlastnosti listů divokých travních druhů (Nardus stricta, Calamagrostis villosa, Molinia caerulea a Deschampsia cespitosa) v travnatém arkticko- alpínském tundrovém ekosystému s vysokým osvětlením. Fenolické sloučeniny jsou důležité ochranné sekundární metabolity rostlin, které chrání proti oxidativnímu stresu způsobenému vysokým osvětlením. Tato práce hodnotí fenolické sloučeniny a jejich příspěvek k toleranci rostlin vůči stresu a představuje novou metodu kvantifikace histologické detekce fenoliků v průřezech listu. Klíčové výsledky naznačují, že množství a kvalita světla mají významný vliv na hromadění fenolických sloučenin. Podmínky s...
|
|
|
Bioaktivní látky v zeleném koření
ARNOŠTOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na stanovení celkového obsahu fenolických látek, jednotlivých majoritních fenolických látek a vitaminu C obsažených v bazalce pravé (Ocimum basilicum), v koriandru setém (Coriandrum sativum), v kopru vonném (Anethum graveolens) a v libečku lékařském (Levisticum officinale). V první fázi byl stanoven celkový obsah fenolických sloučenin pomocí spektrofotometrie za využití činidla Folin Ciocalteu, a to v extraktech z čerstvých i sušených vzorků rostlin. Následně byli identifikováni jednotliví zástupci fenolických látek za pomoci vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) v lyofilizovaném materiálu. Poté byl ještě měřen obsah vitaminu C také za užití vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) v čerstvých vzorcích všech vybraných rostlin. Nejvyšší koncentrace fenolických látek byla zaznamenána v libečku lékařském. Nejvyšší obsah jednotlivých fenolických látek, kvercetin a kemferol, byl prokázán rovněž v libečku lékařském.
|
|
|
Ověření schopnosti rašeliníkového pektinu inhibovat aktivitu půdních enzymů
CHROUSTOVÁ, Lucie
Tato práce se zabývá vlivem sphagnanu, pektinu získaného z rašeliníků, na aktivitu půdních enzymů. Cílem práce je ověřit, do jaké míry inhibuje sphagnan aktivitu čistých (komerčních) enzymů a enzymů extrahovaných z rašeliniště. Inhibiční účinky sphagnanu byly porovnány s účinky jiného mechového pektinu izolovaného z Leucobryum glaucum a vybraných fenolických látek (huminové látky z rašelinné vody a kyseliny gallová, tříslová, sphagnová a 4-hydroxybenzoová).
|
|
|
Využití pšeničných otrub pro výrobu hnojiva
Maňáková, Helena ; Štursa,, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výrobou hnojiva z pšeničných otrub a kávové sedliny, které jsou ve velkém množství produkovány v potravinářském průmyslu. V práci byla testována účinnost odstraňování kofeinu a fenolických látek z kávové sedliny pomocí oxidačního činidla a také možnost recyklace použitého oxidačního činidla. Oxidací se podařilo odstranit téměř všechny fenolické látky a významné množství kofeinu z kávové sedliny, a to i s použitím recyklovaného oxidačního činidla. Z kávové sedliny a z otrub bylo následně vytvořeno hnojivo ve formě pelet. Při peletování byl studován optimální stupeň zvlhčení materiálu pro dosažení optimální výtěžnosti pelet a dostatečně pevných pelet. Studovány byly také různé poměry substrátů pro peletování a byla posuzována kvalita vyrobených pelet. V připravených peletách byl stanoven obsah makro a mikroprvků bylo prokázáno, že pelety jsou dobrým zdrojem prvků významných pro růst rostlin.
|
host ::
RSS.