|
|
Přínos osobní asistence z pohledu uživatelů
SLÁČÍKOVÁ, Olga
Bakalářská práce je zaměřena na přínos osobní asistence z pohledu uživatelů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký je přínos osobní asistence jako terénní sociální služby z pohledu uživatelů organizace PROSAZ, z.ú. (dále jen jako "PROSAZ") v Praze. Bakalářská práce je rozdělena teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá se čtyř základních kapitol. První je zaměřena na legislativní vymezení osobní asistence, její typy, co vlastně osobní asistence obnáší, předpoklady pro vykonávání práce osobního asistenta, kdo je to uživatel (klient) sociálních služeb. Ve druhé kapitole je popsána Maslowova pyramida potřeb, třetí kapitola je věnována seniorům, vymezení stáří a stárnutí, dělení stáří, biologickým, psychickým, sociálním aspektům, demografickým aspektům stáří a stárnutí a jsou zde popsány specifika komunikace se seniory a specifika komunikace se seniory s diagnostikovanou demencí. V závěru třetí kapitoly jsou popsány potřeby seniorů. Čtvrtá kapitola se týká osob se zdravotním postižením. V této kapitole jsou popsány specifika jednotlivých druhů postižení - porucha intelektového vývoje, sluchové, zrakové, tělesné - a specifika komunikace s klienty s jednotlivými typy postižení. Poslední kapitola teoretické části uzavírá základní vymezení potřeb osob se zdravotním postižením. Hlavním cílem této práce bylo zjistit přínos osobní asistence z pohledu uživatelů. Dílčím cílem bylo zjistit spokojenost s poskytovanými službami. Kromě přínosu osobní asistence z pohledu uživatelů a spokojenosti s poskytovanými službami, práce zkoumá i oblasti, se kterými uživatelé spokojeni nejsou a jaký je jejich vztah k asistentům, kteří ke klientům dochází. V závěru rozhovoru mohli klienti říct svůj názor na osobní asistenci jako takovou, případně se vyjádřit k jejímu přínosu pro společnost. K realizaci výzkumné části byl zvolen kvalitativní typ výzkumu, probíhal metodou dotazování a za pomoci techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly se svolením klientů nahrávány, přepsány do písemné podoby a zakódovány otevřeným kódováním. Cílovou skupinou byli senioři a osoby se zdravotním postižením, kteří zároveň tvoří cílovou skupinu organizace PROSAZ. Z výzkumu vyplynulo, že pro klienty spočívá přínos osobní asistence zejména v možnosti žít ve svém domácím prostředí a jistot pomoci s činnostmi, na které již nestačí, ženy navíc byly rády za možnost si s někým popovídat. Výzkum ukázal, že klienti jsou s úrovní poskytovaných služeb spokojeni, naopak měli výhrady k problémovému koordinátorovi a telefonickým kontrolám asistentů. Vztahy s asistenty se lišily podle pohlaví: muži měli s asistenty neutrální až přátelský vztah, asistenty vnímali jako pomoc zvenčí a ženy navíc vnímaly asistenty jako svá vnoučata a jejich vztah byl tedy do jisté míry ochranitelský. Klienti vnímali službu jako potřebnou, ale z pohledu veřejnosti i politiků nedoceněnou, a tedy i finančně podhodnocenou.
|
|
|
Vliv příspěvku na péči na autonomii dospělých osob s tělesným postižením v péči rodiče
Prager, Michal ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Synek, Michal (oponent)
Svou prací nabízím pohled na život lidí s tělesným postižením, kteří jsou odkázáni na pomoc druhé osoby. Zamýšlím se nad jejich možnostmi žít autonomně a jakou roli hraje v tom hraje příspěvek na péči. Česká republika ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, která mimo jiné zahrnuje i právo na nezávislý život. Prostřednictvím příběhů tří lidí s tělesným postižením ukazuji, jak je možné toto právo naplňovat s aktuálním systémovým nastavením příspěvku na péči. Jakou mají tito lidé možnost osamostatnit se od svých rodičů. Jaké další vlivy a aktéři sítí utvářejí jejich realitu a do jaké míry je v této realitě jejich život autonomní. Příspěvek na péči je součástí zákona o sociálních službách, který sám o sobě velice akcentuje individuální přístup. Příspěvek na péči však individuální potřeby lidí odkázaných na pomoc druhé osoby příliš nereflektuje. Kromě tohoto příspěvku nahlížím i na další aktéry sítí - vztahy v rodině, technologie či přístupnost prostředí. Zjišťuji, jak na sebe vzájemně působí a jak silnou úlohu v této propojené síti příspěvek na péči zaujímá. Ovlivňuje- li současná podoba příspěvku vztahy v rodině. Prostřednictvím kritické sociální práce se snažím nastínit potřebné změny, aby lidé závislí na péči mohli naplňovat práva, která se ČR zavázala dodržovat. Snažím se...
|
|
|
Terénní sociální práce se seniory
MÍČKOVÁ, Anna
Práce se zabývá terénní sociální prací se seniory. Teoretická část v první kapitole popisuje stáří, stárnutí, tělesné a psychické změny ve stáří a potřeby seniorů. Druhá kapitola se věnuje rodině seniora a její důležitosti při péči o něj ve spolupráci s terénními sociálními službami. Třetí kapitola se zabývá terénní sociální prací - pečovatelskou službou a osobní asistencí a příspěvkem na péči. Popisuje také terénní sociální služby organizace Charita Horažďovice. Praktická část práce obsahuje výzkum, jehož cílem je zjistit dostatečnost služeb nabízených Charitou Horažďovice a potřebnost rozšíření služeb o osobní asistenci. Výzkum proběhl u klientů - seniorů Charity Horažďovice.
|
|
|
Návrh a ověření intervenčního pohybového programu zaměřeného na rozvoj flexibility zad osobních asistentů pečujících o osoby s kombinovaným postižením.
JINEK, Zdeněk
Bakalářská práce je zaměřená na návrh a ověření intervenčního pohybového programu orientovaného na rozvoj flexibility zad osobních asistentů pracujících s osobami s kombinovaným postižením v centru Arpida. Cílem bakalářské práce bylo sestavení intervenčního pohybového programu, který je zaměřený na zlepšení flexibility zad. Pro výzkum byli vybráni osobní asistenti ve věku od 28 do 55 let. Osobní asistenti mají fyzicky namáhavou práci a někteří jen občas využívají kompenzační cvičení k předcházení svalových zranění nebo zkrácení svalových částí. Vzhledem k tomu bylo provedeno vstupní měření podle motorických testů flexibility. Intervenční pohybový program byl aplikován jedenkrát týdně po dobu třech měsíců. V průběhu intervenčního pohybového programu bylo provedeno průběžné měření. Po skončení intervenčního pohybového programu bylo provedeno závěrečné měření. Výsledky měření byly porovnány s kontrolní skupinou. Vstupním měřením byla u všech respondentů v experimentální skupině naměřena průměrná hodnota při testu pohyblivosti hluboký ohnutý předklon ve stoji 6,6 cm a při testu hluboký ohnutý předklon v sedu 4,5 cm, konečným měřením byla u experimentální skupiny naměřena průměrná hodnota při testu hluboký ohnutý předklon ve stoji 11,4 cm a při testu hluboký ohnutý předklon v sedu 9,1 cm. Po splnění intervenčního programu se osobním asistentům podařilo zlepšit flexibilitu zad.
|
|
|
Propojení rodinné péče a osobní asistence
BRABCOVÁ, Jana
V současné době je v souvislosti s demografickými proměnami společnosti velmi aktuálním tématem stáří, se kterým úzce souvisí problematika péče o staré lidi. Na změny celospolečenského klimatu zapříčiněné demografickým stárnutím populace reaguje i tato práce. Bakalářská práce se zabývá propojením rodinné péče se sociální péčí dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, které zkoumá v prostředí konkrétní terénní sociální služby osobní asistence. Cílem této práce je zjistit, jaké možnosti a limity existují při poskytování péče o klienta osobní asistence, o kterého zároveň pečuje člen nebo členové rodiny. Práce akcentuje několik základních tematických okruhů. Pozornost je zde kladena především na význam rodinné péče a služeb osobní asistence, mezigenerační vztahy, roli seniora a rodiny při poskytování péče. Pro empirickou část bakalářské práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu za použití metod zúčastněného pozorování a fokusních skupin. Ze získaných dat byly vytvořeny čtyři oblasti zkoumaného jevu, z nichž byly analyzovány výsledky výzkumu. Výzkumný soubor tvoří dvanáct osobních asistentů dané organizace, kteří byli vybráni metodou totálního výběru. Na základě analýzy získaných dat došlo k vyhodnocení, v jakých situacích při kombinované formě péče nejčastěji dochází ke střetům a různým úskalím. Jedná se především o špatnou komunikaci mezi klientem, osobním asistentem a rodinou, střety zájmů, rodinné neshody, dominanci, potřebu odlehčení rodině a získávání informací o péči. Souhrnně lze na základě výsledků teoretické i praktické části konstatovat, že podstata kombinované péče o klienta může být maximálně naplněna pouze za předpokladu efektivní komunikace a spolupráce všech zúčastněných stran - osobního asistenta, klienta a rodiny.
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením mimo ústavní péči
Rajdlová, Magdalena ; Štrinclová, Marta (vedoucí práce) ; Janyšková, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením mimo ústavní péči. Práce se věnuje i sociálním službám, jež osoby se zdravotním postižením k životu mimo ústavní zařízení velice často potřebují. V teoretické časti je nejprve vymezeno zdravotní postižení a také postižení tělesné a kombinované. V další kapitole je popsána legislativa týkající se osob se zdravotním postižením. Následující kapitoly se zabývají různými možnostmi bydlení mimo ústavní zařízení, především samostatným bydlením, a také sociálními službami, zejména osobní asistencí. V poslední kapitole je pozornost věnována neziskové organizaci Asistence o.p.s., která poskytuje sociální služby osobám s tělesným a kombinovaným postižením na území hlavního města Prahy. Do výzkumného šetření k této bakalářské práci se zapojili tři vybraní klienti Asistence o.p.s. Praktická část se zabývá zkušenostmi vybraných participantů s různými druhy bydlení. Dále zjišťuje, jaké sociální služby využívají a jak celkově hodnotí svou aktuální životní situaci. Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní strategie, konkrétně metoda polostrukturovaného rozhovoru. Poznatky jsou podrobně rozebrány v diskuzi na konci práce. Téma bydlení osob se zdravotním postižením mimo ústavní péči je v kontextu snah o...
|
|
|
Sociální služby a úloha nestátních organizací v sociálním zabezpečení
Hospodárová, Zuzana ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Práce přináší a systematizuje poznatky z oblasti sociálních služeb upravené zákonem č. 108/2006 Sb. V práci je soustředěná pozornost především na nejvýznamnější koncepční změny. Především na poskytování nové sociální dávky - příspěvku na péči, zakotvení smluvního principu, registraci poskytovatelů, inspekci sociálních služeb, předpokladům pro výkon práce v sociálních službách a samozřejmě i financovaní celé oblasti. Osobitně je řešená problematika nedostatků těchto jednotlivých institutů. Z množství nabízených služeb se práce věnuje i jedné konkrétní - osobní asistenci, její úpravě v České republice a na Slovensku. Práce přináší i poznatky, které se týkají i nestátních neziskových organizací, především z toho důvodu, že patří k jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů sociálních služeb.
|
|
| |
host ::
RSS.