|
|
Zapojení peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu reformy psychiatrické péče v České republice
Hekšová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kopsa Těšinová, Jolana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou současného zapojování peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu identifikace jejich specifických potřeb. Cílem práce je zjistit, jaké benefity ze zaměstnávání peer konzultantů plynou pro ně samotné a pro sociální a zdravotní systém psychiatrické péče. Zároveň si práce klade za cíl identifikovat možné překážky či výzvy, které se při vykonávání práce peer konzultanta, ale také při jejich zaměstnávání, objevují. K teoretickému a konceptuálnímu ukotvení práce autorka využívá koncept zotavení a teorii implementace. Optikou expertů pohybujících se v dané oblasti a peer konzultantů poskytuje práce zmapování přínosů role peer konzultantů a přehled jejich specifických potřeb. Autorka zároveň v současném nastavení systému zapojování peer konzultantů identifikuje výskyt značných bariér, které způsobuje především legislativní neukotvení jejich pozice. Na závěr autorka předkládá doporučení pro budoucí vývoj zapojování peer konzultantů.
|
|
|
Peer konzultanti jako součást komunitních týmů v organizaci FOKUS Vysočina
KUČEROVÁ, Barbora
Práce se zabývá přítomností peer konzultanta v komunitním týmu. Konkrétně v komunitních týmech organizace FOKUS Vysočina. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou objasněny pojmy jako: duševní zdraví či sociální práce. Dále se kapitola zabývá specifiky sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Druhá kapito-la je seznámením s organizací FOKUS Vysočina, především však s prací komunitních týmů. S cílovou skupinou, pracovním zastoupením, náplní či metodami práce. Třetí kapi-tola se zaměřuje na objasnění pojmu peer podpora a podrobně se zabývá peer konzultan-ty v organizaci FOKUS Vysočina. V závěru této kapitoly jsou konkrétní příběhy jednot-livých peer konzultantů FOKUSU Vysočina. Součástí příběhů je také osobní pohled na téma peer konzultanta a jeho možný vliv na zotavení uživatele. Z práce vychází, že přínos peer konzultanta v komunitním týmu je zjevný a velmi významný. Zpovědi jednotlivých peer konzultantů nejsou v rozporu s výsledky studií a s poznatky odborné literatury. Lze tedy říci, že peer konzultanti v organizaci FOKUS Vysočina mohou výrazně pozitivně působit na zotavení uživatelů služeb.
|
|
|
Zisky a ztráty spojené s profesí peer pracovníků v oblasti duševního zdraví
Fišerová, Lucie ; Růžička, Michal (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
V České republice právě probíhá reforma psychiatrie, která přináší transformaci služeb pro lidi s duševním onemocněním. Do popředí se v duchu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením dostává také zapojování uživatelů péče do rozhodování v oblasti politik i poskytování služeb. Jednou z forem participace uživatelů s vlastní zkušeností s duševní nemocí na probíhajících změnách je jejich zaměstnávání na pozicích peer pracovníků. Diplomová práce se zabývá pohledem peer pracovníků v oblasti duševního zdraví na zisky a potíže spojené s jejich profesí, a také tím, jak peeři vnímají vliv svého zaměstnání na jejich cestu zotavení. V teoretické části je popsán koncept zotavení, představen rozvoj a základní principy peerství a podoby peer pracovních pozic v ČR. Následně je vysvětlen vývoj služeb pro lidi s duševním onemocněním od institucionální péče po komunitní služby a popsán vývoj psychiatrických služeb v ČR. V praktické části je pomocí kvalitativního výzkumu zjišťován názor peer pracovníků na výhody a nevýhody spojené s jejich profesí. K naplnění cíle byla využita kvalitativní analýza dat získaných z polostrukturovaných rozhovorů s deseti peer pracovníky. Analýza dat poskytuje náhled peerů na přínosy a ztráty jejich profese, ale také pohled peerů jako zaměstnanců organizací na podporu ze strany...
|
|
|
Sociální opora všeobecných sester
Němcová, Naďa ; Štefančíková, Mariana (vedoucí práce) ; Mareš, Jiří (oponent)
Autor: Naďa Němcová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Sociální opora všeobecných sester Vedoucí práce: PhDr. Mariana Štefančíková, Ph.D. et Ph.D. Počet stran: 227 Počet příloh: 13 Rok obhajoby: 2017 Klíčová slova: sociální opora, všeobecná sestra, adaptační proces, supervize, psychosociální intervenční péče, peer podpora, ošetřovatelský management Bakalářská práce se zabývá problematikou sociální opory všeobecných sester. Teoretická část popisuje pojem sociální opora a možné zdroje sociální opory. Dále poukazuje na pozitivní a negativní aspekty sociální opory na život člověka. Druhá kapitola se zabývá problematikou profesionální sociální opory, které se všeobecným sestrám při vykonávání své profese dostává. Pojem profesionální sociální opora souvisí s vnějšími podmínkami, které mají všeobecné sestry k dispozici, tj., které jsou jim poskytovány v pracovním prostředí. V empirické části je použita kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření. Výzkum sociální opory, a jak tuto oporu všeobecné sestry vnímají, hodnotí a využívají, je proveden metodou semistrukturovaných rozhovorů, ty jsou ještě doplněny dotazníkovým šetřením. Získaná data zpracovaná pomocí fenomenologické deskripce, otevřeného kódování a triangulace.
|
|
|
Začleňování peer konzultanta do pracovního týmu organizace pro duševní zdraví
Hromádková, Karolína ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Cílem práce je popsat novou pozici peer konzultanta v oblasti péče o duševní zdraví z pohledu pracovního týmu, do kterého nastupuje. Dále také podat zprávu o podobě této role v zahraničí a o specifických faktorech jeho zavádění do týmu. Sběr dat kvalitativního výzkumu byl prováděn mezi 12 sociálními pracovníky a 4 peery ve třech týmech a to třikrát během jednoho roku. Z metod byl použit rozhovor podle návodu, nezúčastněné strukturované pozorování týmových porad a časová osa. Data z rozhovorů byla zpracována induktivní metodou inspirovanou zakotvenou teorií (otevřeným, axiálním a selektivním kódováním). Výzkumná otázka byla zaměřena na proces, pozitiva a úskalí začlenění peer pracovníka do pracovního týmu. Výzkum ukázal, že překážkami úspěšného začlenění peera byla nedostatečná a rychlá příprava týmu na peera; neangažovanost pracovníků během výběrového řízení; špatné technické vybavení; nedostatek klientů pro peera a osobnostní nesoulad mezi peerem a zbytkem týmu. Příznivě naopak působily workshopy týmu se zkušenějšími kolegy a peery; větší podpora peera v začátcích; individuální supervize; stáže peera v jiných zařízeních; respekt k osobnosti, hranicím a specifickému stylu práce peera. Práce poukazuje na slabá i silná místa současného stavu zapojování peerů do českých služeb pro duševní zdraví. V...
|
|
|
Psychosociální inhibitory syndromu vyhoření učitele v základním školství z pohledu poradenského psychologa
Příkazská, Irena ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Anotace: Tato práce pojednává o syndromu vyhoření u učitelů zejména druhého stupně základního školství se zaměřením na Plzeň. Zabývá se zejména psychosociálními atributy, které buď umocňují, nebo inhibují projevy vyhořívání pedagogických pracovníků. Teoretická část se zabývá obecnou rovinou, shrnuje některá dosavadní vědecká zjištění vztahující se k syndromu vyhoření u nás i v zahraničí. Popisuje, jak je možno ovlivnit náchylnost k vyhoření učitelů. Empirická část vypovídá o zjištěných údajích na náhodně vybraných základních školách v Plzni konkrétně u deseti učitelů druhého stupně základních škol. Sleduje jednak obecné demografické faktory, ale zahrnuje též výsledky Shirom - Melamed Burnout Measure (SMBM) i závěry kvalitativní analýzy vyplývající z osobních rozhovorů s učiteli. Empirická část rovněž vypovídá o četnosti vyhořelých pedagogů v daném vzorku i o míře sociální podpory ze strany rodiny, kolegů a vedoucích pracovníků. Popisuje nejčastější zdravotní obtíže, ale i copingové strategie užívané pedagogy v rámci prevence.
|
host ::
RSS.