|
|
Důsledek změny druhového složení lesa na kvalitu opadu a z něj vznikající půdní organické hmoty
Roblíková, Věra ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Obměna druhového složení lesů následkem klimatické změny způsobí změnu množství a kvality opadu a potenciálně ovlivní obsah a stabilitu uhlíku uloženého v lesních půdách. Znalost biogeochemického cyklu uhlíku umožní navrhnout způsoby managementu lesů vedoucí k ukládání uhlíku v lesních půdách, což je jeden z možných nástrojů mitigace klimatické změny. Cílem této práce je shrnutí informací i) o změně druhového složení lesů mírného pásu Evropy a ČR, ii) o mezidruhových rozdílech v množství a kvalitě opadu a iii) o vlivu kvality opadu na stabilitu uhlíku v půdách. Závěrem navrhuji provedení diplomové práce, jejímž cílem bude observační a experimentální prozkoumání vlivu druhové obměny lesů ČR na zásoby a stabilitu uhlíku v půdě. Působením klimatické změny dojde k posunutí areálů druhů směrem na sever a do vyšších nadmořských výšek. Přestože se druhy významně neliší v produkci nadzemního opadu, liší se v kvalitě nadzemního i podzemního opadu a produkci podzemního opadu. Rychlost dekompozice opadu závisí na kvalitě opadu spojené s druhem stromu. Prostřednictvím působení na faunu ovlivňují druhy stromů množství uhlíku uloženého v minerálním horizontu. Není ale znám vliv kvality opadu na stabilitu uhlíku v minerálním horizontu - jak z hlediska podílů jednotlivých hustotních frakcí půdní organické hmoty, tak z...
|
|
| |
|
|
Fenologie mangrovů
Hradečný, Jakub ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Mangrovy jsou globálně významným ekosystémem s velkým ekologickým významem pro mnoho živých organismů včetně člověka. Mnoho organismů je vázáno na produkci listů, kterými se živí. Tyto organismy jsou tedy přímo ovlivněny fenologií mangrovů, která však vykazuje v rámci globálního rozšíření významné rozdíly. Zdá se, že nejvýznamněji fenologii mangrovů ovlivňuje roční oscilace teploty, která svým nárůstem či poklesem určuje začátek a konec jednotlivých fenologických fází. Fenologie mangrovů však zřejmě může být ovlivněna také jinými faktory prostředí, zejména srážkami a s nimi spjatou salinitou. V oblastech nad 20ř zeměpisné šířky se zpravidla fenologické fáze vyskytují v unimodálním režimu, a často mohou přesahovat do více let. Čím blíže k rovníku se rostliny nacházejí, tím spíše se u nich objeví alespoň mírný bimodální režim, s více lokálními maximy fenologické události v průběhu roku. V oblastech rovníku se režim rostlin mění na multimodální s minimálními rozdíly v průběhu roku. Tento ideální model však může být narušen lokálními klimatickými extrémy, které mohou pozměnit fenologii mangrovu na dané lokalitě.
|
|
|
Structure and function of bacterial communities during succession on dead plant biomass
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent)
Rozklad odumřelé rostlinné biomasy se významnou měrou podílí na koloběhu uhlíku a je tak jedním z klíčových procesů probíhajících v lesích mírného pásu. Zatímco role hub při rozkladu opadu a dřeva byla opakovaně zkoumána, jen málo studií se zabývalo bakteriemi asociovanými s rozkládající se rostlinnou biomasou. Vývoj bakteriálního společenstva asociovaného se stromovým opadem je pravděpodobně způsoben změnami v chemickém složení opadu a dostupností živin. Aktivita hub značně přispívá ke změnám v substrátu a tím je ovlivněno také bakteriální společenstvo. Dostupnost živin se mění v průběhu rozkladu biomasy, na počátku jsou snadno dostupné lehce rozložitelné látky, zatímco později jsou rozkládány odolnější sloučeniny (např. lignin). Bakteriální kolonizace mrtvého dřeva je ovlivněna řadou faktorů, jako například místně specifické klimatické podmínky, druh stromu, objem dřeva. Cílem této práce bylo popsat dynamiku bakteriálního společenstva během dvouletého rozkladu stromového opadu a odumřelého dřeva. V opadovém experimentu bylo bakteriální společenstvo analyzováno v živých, odumírajících a rozkládajících se listech dubu zimního (Quercus petraea). Experiment probíhal v přírodní památce Xaverovský háj v České republice. Experiment s odumřelým dřevem byl zaměřen na složení bakteriálního společenstva v...
|
|
|
Ekologický význam bakterií asociovaných s rostlinným opadem
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
V lesích mírného pásu představuje rozklad stromového opadu významný přísun uhlíku do půdy. Hlavními hráči při dekompozici opadu jsou houby a bakterie. Zatímco role hub při rozkladu je často studována, jen málo prací se zabývá bakteriemi a jejich úlohou ve společenstvu opadu. Cílem této rešerše je shrnout dostupnou literaturu týkající se procesů a vztahů v bakteriálním společenstvu asociovaném s rostlinným opadem. Jsou diskutovány vlastnosti a charakter substrátů dostupných v rostlinné biomase. Zmíněny jsou směry výzkumu na úrovni genů pro různé enzymy. Do přehledu jsou dále zahrnuty faktory ovlivňující společenstvo, jako je diverzita, prostorové rozmístění a abiotické faktory. Lze předpokládat, že složení společenstva se vyvíjí se změnou chemismu opadu a dostupností živin. Tato dostupnost se v čase snižuje. Na začátku dekompozice jsou utilizovány jednoduché substráty, zatímco ty odolnější jsou rozkládány později za působení specializovaných skupin mikroorganizmů. Zdá se, že během rozkladu se uplatňují hlavně bakterie kmenů Actinobacteria, Acidobacteria, Bacteroidetes a Proteobacteria. Složení bakteriálního společenstva je také nejspíše ovlivňováno jeho interakcemi s houbami. Tato rešerše ukazuje, že bakteriální společenstvo asociované s rostlinným opadem je vysoce komplexní a dynamické díky kombinaci...
|
|
| |
|
|
Aktivita fenoloxidáz a peroxidáz v opadech jehličnatého lesa v povodí Plešného a Čertova jezera
APPLOVÁ, Markéta
The aim of the study was to determine the activity of phenoloxidases and peroxidases in three dominating litter samples (Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa and Picea abies) from Plešné and Čertovo lake watersheds. High activity of lignin-degrading enzymes was detected in litter incubated at 0°C. Activity of enzymes was in general higher at 10°C but the difference was not significant compared to 0°C. In Plešné Lake watershed high amount of phenolic compounds negatively influenced the activity of enzymes compared to Čertovo Lake watershed, where the effect of phenolic compounds was opposite. The highest activities of the enzymes were found in the Calamagrostis villosa litter from Plešné Lake watershed and in the litter of spruce needles from Čertovo lake watershed.
|
host ::
RSS.