|
|
Analýza pracovní neschopnosti v České republice: trendy a příčiny
Hubálovská, Nikola ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Analýza pracovní neschopnosti v České republice: trendy a příčiny Abstrakt Diplomová práce má za cíl studovat trendy pracovní neschopnosti v České republice po vzniku samostatného českého státu, tedy od 1. 1. 1993 do současnosti. V teoretické části se práce zaměřuje na legislativní změny, týkající se pracovní neschopnosti ve sledovaném období. Dále je mapován vývoj pracovní neschopnosti na území České republiky pomocí vybraných demografických ukazatelů pracovní neschopnosti se zaměřením na strukturu pracovní neschopnosti dle mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), dle věku, krajů, sezónních trendů, klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). V této části jde především o vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti, ukončených případů pracovní neschopnosti na 100 000 pojištěných osob a o analýzu průměrné délky pracovní neschopnosti. Následující část práce se opírá o pokročilou analýzu dat Výběrového šetření pracovních sil. Poslední kapitola je věnována mezinárodnímu srovnání. Klíčová slova: dočasná pracovní neschopnost, ukončené případy pracovní neschopnosti, Česká republika, nemocenské pojištění, nemocnost, nemocenské dávky, sociální systém
|
|
|
Analýza efektivity dopadů změn nemocenského pojištění v ČR v letech 2010-2017
Skřivancová, Petra ; Štípek, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou a hodnocením dopadu změn, které nastaly v systému nemocenského pojištění v České republice v letech 2010 až 2017. Během tohoto období došlo k několika legislativním úpravám zákona o nemocenském pojištění, především se jedná o úsporná opatření přijatá v roce 2010 a změny v roce 2011 a 2014. Teoretická část práce se zabývá historií a současností systému, dále jsou zde popsány legislativní změny v jednotlivých letech. Konec teoretické části charakterizuje nemocenské pojištění a jeho dávky. Začátek praktické části je věnován modelovému příkladu výpočtu dávek nemocenského pojištění, na kterém můžeme pozorovat vliv přijatých úsporných opatření. Druhá část analyzuje dopad změn na příjmy a výdaje nemocenského pojištění. Výdaje v posledních letech stoupají a dotahují se na úroveň příjmů, což může časem vést k finanční nesoběstačnosti systému. Dále je zde provedena analýza ukazatelů nemocenského pojištění, převážně tedy dočasné pracovní neschopnost, ze které je patrné, že i přes snižování průměrné délky jednoho případu se průměrné procento pracovní neschopnosti zvyšuje. Na závěr práce analyzuje vliv změn na okruhy pojištěných osob a hodnotí dopady změn. Na základě zjištěných výsledků jsou poté navržena opatření ke zlepšení systému nemocenského pojištění.
|
|
|
Komparace systému náhrady mzdy a nemocenského pojištění ve Velké Británii a České republice v období 2007 - 2016
Holík, František ; Brabec, Petr (vedoucí práce) ; Tománková, Martina (oponent)
V bakalářské práci jsou analyzovány systémy náhrady mzdy v České republice a Velké Británii. Dále je provedena analýza nemocenského pojištění v České republice. Rozdíly mezi jednotlivými systémy vycházejí z odlišného přístupu k sociální politice. Britský systém sociálního státu vychází z liberálního modelu, naproti tomu český systém má základy v redistributivním modelu. Model využívaný v České republice prosazuje vyšší dávky, čímž vytváří větší tlak na veřejný rozpočet. Dávky v britském systému jsou naopak nízké a jsou testovány příjmem. Český systém náhrady mzdy a nemocenského pojištění nabízí větší náhradový poměr vůči platu než britský systém. Český systém je solidárnější a zároveň v případě pracovní neschopnosti dokáže ve větším poměru zajistit pokrytí mandatorních výdajů. Naproti tomu se britský systém může pochlubit dokonalou ekvivalencí. Všichni zaměstnanci dostávají náhradu mzdy ve stejné výši nezávisle na mzdě.
|
|
|
Zabezpečení v nemoci a mateřství očima občanů ČR
Chotěborská, Šárka ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Orságová, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí nemocenské pojištění v ČR i v Evropě z hlediska občanů ČR. Cílem práce je analýza systému nemocenského pojištění v ČR s ohledem na změny systému a zjištění dopadů reformy na pojištěnce. Současně porovnává dopady na pojištěnce českého systému s pracovníky, kteří si uplatnili nárok na dávku z jiných systémů Evropy. Východiskem pro práci byly koncepty sociálního kapitálu se zaměřením na sociální zabezpečení a jeho legitimitu, koncept nerovnosti a chudoby, koncept lidského potenciálu a teorie byrokracie. Za účelem získání objektivních údajů byla nejprve provedena srovnávací analýza vybraných systémů nemocenského pojištění v Evropě. Další část práce se zaměřuje na reformu systému nemocenského pojištění v ČR, analyzuje a porovnává některé vybrané ukazatele systému se zaměřením na roky 2008 a 2009. První polovina empirické části práce zpracovaná na základě kvalitativního výzkumu ukazuje dopady reformy na zaměstnance, prezentuje jejich postoje, pocity a názory na současnou podobu systému. Druhá polovina empirické části práce ukazuje zkušenosti cizozemských pojištěnců s některými evropskými systémy. Současně porovnává některé zkušenosti českých pojištěnců a cizozemských pojištěnců a hodnotí kvalitu aplikace koordinačních pravidel Evropské unie. Tato práce také nabízí možný způsob...
|
|
|
Zneužívání dávek nemocenského pojištění
POUZAROVÁ, Jitka
Diplomová práce se zabývá problematikou zneužívání dávek nemocenského pojištění. Této tématice není obecně věnováno mnoho pozornosti, ale množství případů odhalených i prokázaných narůstá. Teoretická část je rozdělena do devíti podkapitol, ve kterých je osvětlen předmět sociálního zabezpečení a jeho koncepce v České republice s vysvětlením historického vývoje. Dále se teoretická část zabývá přímo nemocenským pojištěním a jednotlivými druhy dávek. V poslední podkapitole se věnuje mezinárodním organizacím v oblasti lidských a sociálních práv a pojednává krátce i o systému nemocenského pojištění v některých evropských zemích. Praktická část popisuje samotný výzkum, který byl prováděn strategií kvalitativního výzkumu technikou analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvoří data a údaje za celou Českou republiku, v některých oblastech je zvlášť přihlédnuto k údajům za Jihočeský region. Výzkum poukazuje na skutečnosti a rizika plynoucí z neoprávněného čerpání ze sociálního systému. Tím může práce upozornit na závažnost dané problematiky a přispět tak k eliminaci těchto protiprávních skutků.
|
|
|
Komparace systému nemocenského pojištění a náhrady mzdy v České republice a Španělském království v letech 2005-2015
Zukal, Marek ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Strejček, Ivo (oponent)
V bakalářské práci jsou analyzovány systémy nemocenského pojištění a náhrady mzdy, podmínky vyplácení dávek nemocenského pojištění a náklady státu s tím spojené s České republice a ve Španělském království. Rozdíly mezi uvedenými systémy vycházejí z idlišného pojetí sociální politiky, španělský systém sociálního zabezpečení je složitější a na základě uvedených dat lze říci, že zatěžuje veřejné rozpočty více než systém český. Oba systémy však plní stejnou funkci - zabezpečují osoby před negativními následky sociálních událostí nemoci a mateřství (resp. těhotenství). Systém španělský však obecně řečeno tuto funkci naplňuje lépe než nemocenské pojištění v České republice, což dokládají mj. vyšší náhradové poměry dávek vůči standardním výdělkům osob, jimž jsou poskytovány. Nemocenské pojištění v České republice se vyznačuje vyšší mírou solidarity než ve Španělském království, kde je naopak šířeji uplatněn princip ekvivalence. Vzhledem k rostoucímu trendu objemu sociálních výdajů veřejných rozpočtů je zpracované téma národohospodářsky aktuální a analýza má potenciál poskytnout podněty k vylepšení systémů.
|
|
|
Komparace nemocenského pojištění v ČR, Německu a rakousku
Hrušková, Tereza ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Bayer, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá nemocenským pojištěním v České republice, Německu a Rakousku. Nemocenské pojištění je důležitou součástí systému sociálního zabezpečení, zajišťuje náhradu části výdělku v případě nemoci či pracovní neschopnosti a zmírňuje propad životního standardu při výpadku příjmu. Hlavním cílem práce je popsat systémy nemocenského pojištění a provést komparaci vybraných prvků pojištění v jednotlivých zemích. První kapitola obsahuje historický vývoj sociálního zabezpečení v Evropě. V druhé až čtvrté kapitole jsou popsány systémy nemocenského pojištění jednotlivých zemí. V poslední kapitole je provedena komparativní analýza vybraných prvků nemocenského pojištění.
|
|
|
Nemocenské a rodinné dávky ve Švédsku a Francii
Petrová, Kateřina ; Chvátalová, Iva (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce je na základě analýzy a komparace zhodnotit vybrané systémy sociálního zabezpečení ve Švédsku a Francii. Práce je členěna do čtyř kapitol, přičemž první kapitola se věnuje teoretické koncepci úvodu do sociálního zabezpečení a vymezení pojmů jako sociální zabezpečení nebo sociální politika. Druhá kapitola se věnuje švédskému sociálnímu zabezpečení, obsahuje popis základních charakteristik švédského sociálního zabezpečení, specifikace jednotlivých nemocenských dávek a systému rodinných dávek. Kapitola třetí respektuje strukturu druhé kapitoly avšak se zaměřením na Francii. Čtvrtá kapitola komparuje historický kontext sociálních systémů, specifikuje významné odlišnosti v nemocenských a rodinných dávkách, pojetí rodinné politiky a genderové rovnosti v obou zemích.
|
|
| |
|
|
MĚŘENÍ VLIVU NEMOCENSKÝCH DÁVEK NA NEPŘÍTOMNOST V PRÁCI: EMPIRICKÁ ANALÝZA LONGITUDINÁLNÍCH DAT
Kureková, Lucie ; Čermáková, Klára (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Ve své práci jsem empiricky zkoumala vliv ekonomických podnětů na rozhodování zaměstnanců o jejich pracovní absenci. Pro tuto analýzu jsem použila longitudinální data o jednotlivých zaměstnancích, kteří pracují ve středně velké firmě na jihu Čech. Finální výběr obsahuje 43 800 pozorování. Sledované období je dlouhé 4 roky, jedná se o období mezi lety 2006 a 2009. Během těchto let došlo k legislativním změnám ve způsobu vyplácení nemocenských dávek, které se týkaly především jejich výše a délky podpůrčí doby. Metodicky postupuji podle studie Johansson a Palme (2002). Stejně jako oni rozlišuji mezi dvěma dynamickými závislostmi lišícími se tím, zda se zaměstnanec rozhoduje o své absenci ve stavu přítomnosti v práci nebo zda se naopak rozhoduje ve stavu nepřítomnosti. Empirické výsledky ukazují, že zaměstnancovy náklady spojené s absencí mají statisticky významný vliv na pravděpodobnost nepřítomnosti v práci.
|
host ::
RSS.