|
|
Přístup prvostupňového učitele k dítěti s narušeným vývojem řeči
TRUHLÁŘOVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá problematikou narušeného vývoje řeči (dále NVŘ) u žáků na prvním stupni ZŠ z pohledu učitele. Je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část nahlíží do problematiky NVŘ na základních školách. Zabývá se terminologií a NVŘ v širším slova smyslu. Soustředí se na vývojovou dysfázii u žáků, s nimiž se prvostupňový učitel při výuce dostává do styku. Praktická část je postavena na kvalitativních analýzách polostrukturovaných rozhovorů s učiteli prvního stupně základních škol a odborníkem z SPC. Nastiňuje, jak vypadá přístup prvostupňových učitelů v praxi, jaké jsou v této oblasti reálné možnosti. Na svém konci praktická část vypovídá, zda se pedagogická realita shoduje nebo rozchází s odbornými doporučeními a jak tedy ideálně přistupovat k dítěti s NVŘ na prvním stupni ZŠ.
|
|
|
Rodičovství v kontextu vývojové dysfázie - zkušenosti a prožívání rodičů v souvislosti s obtížemi dítěte
HABRDOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá psychosociálními vlivy vývojové dysfázie na život rodičů a potažmo rodiny dětí s vývojovou dysfázií, tj. na kvalitu jejich života. Teoretická část práce sestává ze šesti kapitol, ve kterých je představen současný pohled na poruchy vývoje řeči, jejich diagnostiku a terapii, podrobně je popsán systém péče o dítě s narušeným vývojem řeči (vývojovou dysfázií) v ČR a dále shrnuta problematika rodičovství v souvislosti s řečovým handicapem dítěte. Cílem empirické části bylo zmapovat zátěže, které vznikají v životě rodičů dětí s vývojovou dysfázií v důsledku obtíží dítěte, identifikovat oblasti života, ve kterých se projevují, charakterizovat efektivní poskytování podpory rodičům těchto dětí a popsat jejich důsledky na rodičovské kompetence, prožívání a zvládání. V praktické části byla využita kvalitativní metodologie. Výzkumný soubor tvořilo 25 rodičů (6 otců a 19 matek) ze 20 rodin, podmínkou zařazení do výzkumu byla odborně potvrzená vývojová dysfázie (resp. narušený vývoj řeči v předvýzkumu) alespoň u jednoho dítěte v rodině. Věk dětí se pohyboval mezi 3 a 13 lety, školní a předškolní děti byly zastoupeny přibližně rovnoměrně. S rodiči byly vedeny polostrukturované hloubkové rozhovory. Součástí výzkumu byl dotazník vlastní konstrukce charakterizující respondenta a mapující rodinné prostředí, dále někteří rodiče zpracovávali heslovitý zážitkový deník. Data získaná v rozhovorech byla s pomocí analýzy v programu atlas.ti zpracována a přetvořena do podoby zakotvené teorie. Výzkum ukázal na komplexnost zátěží vznikajících v důsledku vývojové dysfázie dítěte v životě rodiče a rodiny. Zátěž rodičů je ve většině aspektů srovnatelná se zátěží vznikající v důsledku těžších handicapů, její charakter se však dynamicky mění s věkem a vývojem stavu dítěte. V předškolním věku převažují zátěže související s řešením řečových obtíží dítěte a aspekty každodenní péče o dítě. Ve školním věku pak dominuje otázka školní úspěšnosti, socializace dítěte a rozvoje specifických poruch učení a chování. Dále výzkum ukázal na zásadní roli poskytování podpory těmto rodičům jako prevence selhávání péče o dítě s vývojovou dysfázií. Byly identifikovány 4 typy poskytování podpory podle odbornosti a osobního kontaktu poskytujícího s podporovaným. Jako intervenující proměnné se projevily odbornost a osvěta, individuální charakteristiky poskytujícího a systém, ve kterém k poskytování dochází. Jako hlavní charakteristiky poskytování efektivní podpory se ukázaly zaměření, časovost, dostupnost a komunikace. Důsledky poskytování podpory na rodičovské zvládání nasvědčují důležitosti kombinace různých typů využívané podpory a dynamiky kompetencí rodičů na jedné a poskytovatelů podpory na druhé straně. V rodičovských strategiích bylo pojmenováno 5 typů strategií podle aktivity rodiče a vlivu podpory.
|
|
|
Porozumění čtenému u dětí s rizikem rozvoje gramotnostních obtíží
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění čtenému textu u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží. Hlavním záměr tkvěl v posouzení výkonů a míry úspěšnosti dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (narušený vývoj řeči, rodinné riziko pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v Testu porozumění čtenému inspirovanému zahraničním diagnostickým měřítkem YARC (Hulme et al., 2009). Doplňkově bylo sledováno též hledisko vývoje uvedeného aspektu čtenářské gramotnosti v čase a došlo k porovnání výkonů dětí v původním testu s výkony v Testu čtení s porozuměním M. Caravolas a J. Volína (2005) o dva roky později. Ze závěrů analýz vyplývá, že zatímco děti s rodinným rizikem pro vznik dyslexie si v Testu porozumění čtenému vedly téměř stejně dobře, jako jejich typicky se vyvíjející vrstevníci, jedinci ze skupiny dětí s narušeným vývojem řeči podávali v porovnání s oběma předchozími skupinami velmi slabé výkony. Dále bylo zjištěno, že úspěšnost dětí v parametru porozumění se v průběhu vývoje výrazně nemění. Výstupy výzkumné studie mohou být přínosem nejen pro odborníky, ale též pro rodiče, kteří jejich prostřednictvím budou moci lépe porozumět potřebám dětí a poskytnout jim adekvátní podporu na cestě za vzděláním. Klíčová slova: gramotnost, čtení,...
|
|
|
Rozvoj komunikace u dětí s kombinovaným postižením v předškolním zařízení
Stará, Dana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
NÁZEV: Rozvoj komunikace u dětí s kombinovaným postižením v předškolním zařízení AUTOR: Dana Stará KATEDRA (ÚSTAV): Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. ABSTRAKT: Cílem práce je analyzovat problematiku narušené komunikační schopnosti v návaznosti na kombinované postižení u dětí vzdělávaných v mateřské škole. Teoretickými východisky práce budou teorie týkající se ontogenetického vývoje řeči, narušeného vývoje řeči, předškolního věku, charakteristiky kombinovaného postižení a diagnostiky poruch a přehled terapií narušené komunikační schopnosti. V praktické části dojde ke konfrontaci teorie a poznatků získaných v praxi. V práci budu vycházet z předvýzkumu, který bude postaven na empirické metodě rozhovoru s rodiči znevýhodněných dětí, analýzy odborné dokumentace a z pedagogické diagnostiky dětí samotných. Pro vlastní výzkum budou použity metody pozorování, vypracování kazuistiky, individuální a skupinová práce dle IVP, závěrečné pedagogické diagnostiky a komparativní metoda, při které bude porovnáván počáteční a konečný stav narušeného vývoje řeči u daného dítěte. KLÍČOVÁ SLOVA: Narušený vývoj řeči, předškolní věk, kombinované postižení, diagnostika narušené komunikační schopnosti, terapie narušené komunikační schopnosti.
|
|
|
Logopedická intervence realizovaná u dětí předškolního věku v mateřských školách v podmínkách okresního města
Stará, Dana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
NÁZEV: Logopedická intervence realizovaná u dětí předškolního věku v mateřských školách v podmínkách okresního města AUTOR: Bc. Dana Stará KATEDRA (ÚSTAV): Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. ABSTRAKT: Diplomová práce měla za cíl analyzovat problematiku logopedické intervence realizované v předškolních zařízeních v podmínkách okresního města. Diplomová práce byla zaměřena na to, jaké je vzdělání pedagogických pracovníků v oblasti logopedické péče u dětí předškolního věku, jaká je spolupráce s odbornými institucemi v této oblasti, jaké formy předškolní pedagogové využívají při práci s dětmi a jakou péči mateřské školy poskytují v oblasti rozvoje řečových schopností. Byla analyzována odborná literatura týkající se psychomotorického vývoje dětí v předškolním věku, komunikace, komunikační schopnosti, vývoje řeči u dětí v předškolním věku a narušení komunikační schopnosti u dětí předškolního věku. Dále byla analyzována legislativa týkající se vzdělávání v mateřských školách a logopedické intervence na území České republiky. V praktické části byla provedena konfrontace teorie a poznatků získaných ve výzkumném šetření. Východiskem byl předvýzkum uskutečněný v jedné mateřské škole. Dále byl proveden vlastní výzkum, ve kterém byly použity metody a techniky dotazníku,...
|
|
|
Vzdělávání dítěte s narušeným vývojem řeči v předškolním věku
Vondráčková, Adéla ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice vývojové dysfázie u dětí v předškolním věku. Struktura práce obsahuje teoretickou a praktickou část. První kapitola v teoretické části vymezuje narušený vývoj řeči v rámci narušené komunikační schopnosti a pro srovnání je uvedena kapitola shrnující vývoj řeči v normě. Druhá kapitola podrobně charakterizuje vývojovou dysfázii. Její vymezení je rozděleno na terminologické a etiologické hledisko, rozbor symptomů v konkrétních oblastech dětského vývoje, dále součásti procesu diagnostiky a všeobecný model terapie. Zároveň jsou v rámci kapitoly shrnuty možnosti předškolního vzdělávání dítěte s diagnózou vývojové dysfázie v České republice. Praktická část je realizována jako kvalitativní výzkum. Konkrétně je zpracována jako případová studie s komplexním profilem dítěte s vývojovou dysfázií - rodinnou, osobní a školní anamnézou. Cílem výzkumné části je zhodnotit schopnost participace na programu v běžné mateřské škole u konkrétního dítěte zařazeného do běžného kolektivu. Pro sběr dat jsou využity metody rozhovoru, analýzy lékařské dokumentace a přímého pozorování v prostředí mateřské školy. Na základě informací získaných z rozhovoru a z lékařských zpráv jsou během pozorování také identifikovány konkrétní projevy vývojové dysfázie. Vyhodnocení výsledků zdůrazňuje...
|
|
|
Rozvoj fonematického sluchu u dětí s narušeným vývojem řeči v MŠ logopedické
Kohoutová, Martina ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je rozvoj fonematického sluchu u dětí s narušeným vývojem řeči v mateřské škole logopedické. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. První kapitola se zabývá specifiky předškolního věku. Jsou zde definovány pojmy jako předškolní věk, komunikace, ontogenetický vývoj řeči, sluchové vnímání a předškolní vzdělávání. Druhá kapitola se věnuje narušenému vývoji řeči, konkrétně pak opožděnému vývoji řeči a specificky narušenému vývoji řeči - vývojové dysfázii. Popsány jsou etiologické faktory, symptomy, diagnostika a terapie. Třetí kapitola je zaměřena na fonologické povědomí a fonematický sluch. V této kapitole jsou uvedeny diagnostické materiály, kterými lze oblast fonematického sluchu hodnotit. Dále jsou uvedeny materiály a aktivity, které lze pro podporu rozvoje fonematického sluchu využít. Poslední kapitola představuje empirickou část diplomové práce, jejímž cílem bylo analyzovat možnosti rozvoje fonematického sluchu u dětí s narušeným vývojem řeči. U vybraného výzkumného vzorku dětí, které navštěvují mateřskou školu logopedickou, bylo provedeno vstupní a výstupní hodnocení úrovně fonematického sluchu standardizovaným testem. Výstupním testem se ověřila účinnost cíleně aplikovaných cvičení na rozvoj fonematického sluchu....
|
|
|
Rozvoj sluchového vnímání u dětí s vývojovou dysfázií
Rybecká, Tereza ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá sluchovým vnímáním u dětí s vývojovou dysfázií. V dané problematice se zaměřuje na využití metody Elkonina, konkrétně na přípravu dětí před zahájením aplikace této metody. Cílem práce bylo provést zhodnocení možností, jak připravit děti s vývojovou dysfázií v mateřské škole speciální na aplikaci metodiky podle Elkonina. V úvodních částech práce je na základě rešerše odborné literatury čtenáři přiblíženo téma narušeného vývoje řeči, konkrétněji pak vývojové dysfázie jako specifické formy narušeného vývoje řeči. Dále je popsána sluchová percepce a možnosti její diagnostiky, především u dětí předškolního věku a také v kontextu vývojové dysfázie. V poslední podkapitole jsou čtenáři představeny možnosti rozvoje sluchové percepce, ve formě námětů na aktivity s dětmi předškolního věku, a samotná metoda Elkonina, k jejímuž využití je aktivitou v této práci směřováno. V závěrečné části práce je popsána aplikace vybraných rozvojových aktivit, které byly prováděny po dobu třech měsíců na vzorku dětí blížících se věku doporučenému pro zahájení aplikace metody Elkonina. Jejím cílem bylo rozvinout jejich schopnost sluchové percepce a připravit je na následnou aplikaci metody Elkonina. Pro ověření výsledků a úspěšnosti aplikace rozvojových aktivit byla provedena dvě výzkumná šetření u...
|
|
|
Vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií v předškolním věku
SUTNAROVÁ, Miluše
Bakalářská práce se věnuje problematice vývojové dysfázie u dětí v předškolním věku. Je strukturována na teoretickou a praktickou část. První kapitoly teoretické části bakalářské práce se věnují vývoji řeči, vývojové dysfázii a jejímu členění. Další kapitola je věnována předškolnímu vzdělávání dítěte s vývojovou dysfázií. Poslední kapitola teoretické části bakalářské práce popisuje podpůrná opatření v rámci předškolního vzdělávání dítěte s vývojovou dysfázií. Empirická část práce je realizována jako kvalitativní výzkum. Jsou zpracovány případové studie dětí s vývojovou dysfázií a popis předškolního vzdělávání dítěte s vývojovou dysfázií s převahou v percepci z pohledu učitelů.
|
|
|
Vzdělávání dítěte s narušeným vývojem řeči v předškolním věku
Vondráčková, Adéla ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice vývojové dysfázie u dětí v předškolním věku. Struktura práce obsahuje teoretickou a praktickou část. První kapitola v teoretické části vymezuje narušený vývoj řeči v rámci narušené komunikační schopnosti a pro srovnání je uvedena kapitola shrnující vývoj řeči v normě. Druhá kapitola podrobně charakterizuje vývojovou dysfázii. Její vymezení je rozděleno na terminologické a etiologické hledisko, rozbor symptomů v konkrétních oblastech dětského vývoje, dále součásti procesu diagnostiky a všeobecný model terapie. Zároveň jsou v rámci kapitoly shrnuty možnosti předškolního vzdělávání dítěte s diagnózou vývojové dysfázie v České republice. Praktická část je realizována jako kvalitativní výzkum. Konkrétně je zpracována jako případová studie s komplexním profilem dítěte s vývojovou dysfázií - rodinnou, osobní a školní anamnézou. Cílem výzkumné části je zhodnotit schopnost participace na programu v běžné mateřské škole u konkrétního dítěte zařazeného do běžného kolektivu. Pro sběr dat jsou využity metody rozhovoru, analýzy lékařské dokumentace a přímého pozorování v prostředí mateřské školy. Na základě informací získaných z rozhovoru a z lékařských zpráv jsou během pozorování také identifikovány konkrétní projevy vývojové dysfázie. Vyhodnocení výsledků zdůrazňuje...
|
host ::
RSS.