|
|
Supported nanostructured Pd catalyst using atomic layer deposition: from methanol oxidation to hydrogen evolution reaction
Bawab, Bilal ; Knez, Mato (oponent) ; Nielsch, Kornelius (oponent) ; Macák, Jan (vedoucí práce)
In this thesis, the catalytic capabilities of Pd species deposited by Atomic Layer Deposition (ALD) was explored on different substrates. Pd species composed of Nanoparticles (NPs) and Single atoms (SAs) were synthesized on anodic TiO2 nanotube (TNT) layers and carbon papers, respectively, to investigate their performance in methanol electro-oxidation and the alkaline hydrogen evolution reaction (HER). Pd NPs were deposited on TNT layers as methanol oxidation catalyst, leveraging their large surface area and direct electrical contact through the titanium foil. TEM analysis showed Pd particle sizes between 7 and 12 nm, with a shift to a porous Pd layer formation beyond 450 ALD cycles. Cyclic voltammetry revealed that catalytic activity peaked at 400 and 450 cycles, indicating optimal Pd loading and anti-poisoning characteristics, potentially enabling direct CH3OH to CO2 conversion. The other role the Pd achieved through the presence of SAs and NPs. Pd species were decorated on carbon papers were studied as HER catalyst. the samples before and after electrochemical measurements were characterized with X-ray photoelectron spectroscopy confirming the presence of Pd2+ species. The electrochemical active surface area increased significantly with ALD cycles, reaching a plateau at 300c Pd. Notably, CP 600c Pd demonstrated an overpotential of 4.55 mV, the lowest reported for Pd electrocatalysts in alkaline conditions. This highlights the synergistic effects of Pd configurations on HER enhancement and explores the mechanism by which the HER process occurs.
|
|
|
Historie Yersinia pestis v Evropě z hlediska starodávné DNA
Nováková, Veronika ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vojíř, Karel (oponent)
je gramnegativní bakterie, která byla na konci devatenáctého století odhalena jako původce moru. je blízce příbuzná , od níž se liší přítomností určitých virulentních faktorů. Právě virulentní faktory umožňují efektivní přežití hmyzích vektoru, kterým je blecha. Blecha poté zajišťuje úspěšný přenos bakterie na obratlovce, což je nejčastěji hlodavec, případně člověk. Bakterie je geneticky vybavena tak, aby unikla imunitnímu systému. Během lidské historie proběhly tři morové pandemie, Justiniánský mor, Černá smrt a moderní pandemie, u všech z nich byla pomocí aDNA z kosterních pozůstatků potvrzena přítomnost . Mor způ době bronzové. Sekvenace aDNA a zdokonalování molekulárních metod při studiu historických pandemií se jeví jako vhodná strategie pro pochopení možných budoucích pandemií. Pomocí aDNA lze zjistit nejen fylogenezi patogenů, ale je možné i sledovat změny genofondu populace napříč historií a jak v migracemi, tak i možnými změnami způsobenými samotným KLÍČOVÁ SLOVA mor, bakterie, migrace, populace, mikrobiologie, starodávná DNA
|
|
|
Experimentální mechanická analýza konstrukčního prvku LSL s mechanicky diferenciovanými vrstvami
Jadrný, Radek
Diplomová práce je cíleně zaměřená na řešení použití alternativní dřeviny v podobě dřevního odpadu pro výrobu konstrukčního kompozitního materiálu na bázi dřeva. Nepříznivé podmínky vedou ke zhoršení kvality dřeva, čímž vzniká větší podíl odpadu, který je velice důležitý recyklovat z hlediska uložení škodlivého uhlíku. Proto se práce zabývá výrobou nejnovějšího třískového aglomerovaného konstrukčního materiálu jako je Intrallam (LSL), který je pro ČR téměř nedostupným a neznámým materiálem. Pro experimentální mechanickou analýzu konstrukčního prvku LSL s mechanicky diferenciovanými vrstvami byly vyrobeny třísky ze smrkového a modřínového dřeva s parametry odpovídajícími třískám komerčně používaným s rozměrovou variabilitou tloušťky 0,7 - 0,9 mm, šířky 20 až 50 mm a délky 300 mm. Pro výrobu jedné desky LSL se z 90 % použily třísky s frakcí x > 10x10 mm a z 10 % třísky s frakcí 5x5 < x < 10x10 mm. Pro výzkumnou práci byl vyroben modřínový (REF-MD) a smrkový (REF-SM) referenční Intrallam a Intrallam s mechanicky diferenciovanými vrstvami (MDV). Povrchové vrstvy MDV Intrallam byly tvořeny z modřínových třísek a jádrová vrstva ze smrkových třísek. Pro zajištění vynikajících mechanických, fyzikálních a chemických vlastností byl LSL lepen polymerním methylendifenyl-diisokyanát (pMDI) při vlhkosti třísek 7 %. Vyrobené vzorky LSL byly podrobeny mechanickým zkouškám – ohybu s DIC, rozlupčivosti, smyku a pevnosti v tlaku. Z výsledků se ukázalo, že modřínové dřevo je velice příznivou alternativní dřevinou pro výrobu konstrukčních aglomerovaných materiálů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Lahovice v pramenech hromadné povahy 17. - 19. století
Smítková, Alena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Rigorózní práce "Lahovice v pramenech hromadné povahy 17.-19. století" zpracovává údaje z matrik křtěných, oddaných a zemřelých kostela sv. Jakuba Většího na Zbraslavi v období let 1652-1800. Cílem práce je kromě základních demografických údajů otázka křestních jmen - čím nebo kým byl ovlivněn jejich výběr. Jsou zde vypsána všechna křestní jména vyskytující se v daném období spolu s hlavními faktory, které mohly rozhodovat při volbě jména.
|
|
|
Poslední epidemie moru v Českých zemích, zejména v Praze (1713-1714)
Koubová, Markéta ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce je členěna do pěti kapitol. Nejprve je stručně vysvětlena epidemie moru z lékařského hlediska i historického pohledu a její výskyt v našich zemích. V hlavní části je zmíněna poslední morová vlna epidemie, která se přehnala našimi zeměmi v letech 1713-1714. Zde se zabývám českými zeměmi a hlavním městem Prahou. Moravou a Slezskem se zabývám pouze okrajově, abych více zdůraznila drobné rozdíly mezi zeměmi a jejich morovými řády. Věnuji se také lékařským zařízením, špitálům a lazaretům, kde leželi nemocní a umírající morem, a také personálu, který se o tyto chudáky měl starat. Velmi důležité byly také bohoslužby, neboť v té době byla společnost silně věřící a původ moru většinou pokládala za trest Boží. Také hygiena ve městech byla ještě v této době značně zaostalá a velkou měrou přispívala k rychlejšímu šíření nákazy. Nezapomněla jsem ani na morové hřbitovy, místa posledního odpočinku smrtelně nemocných obyvatel.
|
|
| |
host ::
RSS.