|
|
Závěť - srovnání české a německé právní úpravy
Svejkovská, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce je srovnat právní úpravu závěti v české a německé právní úpravě. V diplomové práci je použit metodický postup a maiori ad minus. Po obecné charakteristice závěti se diplomová práce zaměřuje na úpravu závěti v římském právu, které výrazně ovlivnilo současnou českou i německou právní úpravu testamentu. Poté je pozornost věnována vývoji závěti na českém území ve 20. století, zejména úpravě závěti v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně diplomová práce charakterizuje současnou právní úpravě závěti v českém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Analýza vychází zejména z právních předpisů, odborných komentářů a odborné literatury, soudních rozhodnutí a z internetových zdrojů. Po zpracování právní úpravy závěti v českém právním řádu se diplomová práce zaměřuje na právní úpravu závěti v německém právním řádu. V této kapitole je použit obdobný metodologický postup a právní zdroje. Srovnání české a německé právní úpravy závěti přineslo následující závěry: Ačkoliv jsou si obě právní úpravy závěti velmi podobné, zejména z důvodu historických kořenů v českém a německém právním řádu, přesto lze mezi obě právními řády najít rozdíly, např. pojetí testovací způsobilosti, formy závěti atd. BGB upravuje institut závěti detailněji a pracuje s některými pojmy, které české právo...
|
|
|
Odkaz v současném dědickém právu
Jelínková, Edita ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tradičním římskoprávním institutem odkazu, který si prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, znovu našel svoji cestu do českého právního řádu. Text diplomové práce je rozdělen do dvou hlavních částí, které svým rozsahem nejsou určeny rovnoměrně, nicméně cíl této diplomové práce toto rozdělení vyžadoval. První část diplomové práce nastiňuje historická východiska pro dnešní podobu odkazu. Ve stručnosti je v úvodu představena římskoprávní úprava, jako esenciální východisko pro právní úpravy budoucí. Následuje srovnání dvou z dnešního pohledu nejdůležitějších pramenů právní úpravy, a to úpravu odkazu v ABGB, neboli Všeobecného zákoníku občanského z roku 1811 a úpravu z nerealizovaného vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937. Toto srovnání doplňuje ohlednutí za tenčící se úpravou odkazu v občanském zákoníku z roku 1950 a za konečným zavrhnutím odkazu v občanském zákoníku z roku 1964. Druhá část diplomové práce se zabývá platnou právní úpravou v občanském zákoníku. V této části je rozebrána dnešní podoba odkazu, zásadně dle systematiky zákona. Při popisu jednotlivých částí úpravy je kladen důraz mimo obecného popisu dané problematiky také na řešení vybraných konfliktních situací, které z úpravy vycházejí. Dále se diplomová práce snaží poukázat na...
|
|
|
Přechod pozůstalosti na dědice
Chvalová, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
PŘECHOD POZŮSTALOSTI NA DĚDICE Abstrakt Cílem této rigorózní práce je vysvětlit problematiku přechodu pozůstalosti na dědice. V úvodu jsou definovány jednotlivé kapitoly této práce. Hlavní pozornost je zaměřena na současnou právní úpravu přechodu pozůstalosti na dědice obsaženou v § 1670 - § 1713 současného občanského zákoníku. Pro lepší pochopení vybraného tématu je nejprve obecně charakterizována pozůstalost a dědictví. Dále jsou vysvětleny jednotlivé stěžejní pojmy, které se problematiky přechodu pozůstalosti na dědice týkají. Jedná se tak o správu pozůstalosti, správce pozůstalosti a jeho práva a povinnosti, předmět správy pozůstalosti, volné nakládání s majetkem, rozdíly mezi prostou a plnou správou pozůstalosti. Pojednáno je i o soupisu pozůstalosti, jeho účelu, nařízení, hrazení nákladů, nahrazení, neúplném soupisu a problematice postavení věřitelů. Zmíněna je i závěra pozůstalosti a způsoby rozdělení pozůstalosti, na základě poslední vůle zůstavitele, určení třetí osoby, dohody dědiců, rozhodnutí soudu, s tím související vypořádání mezi dědici a rozdělení pohledávek a dluhů. Velmi detailně je řešena problematika dluhů v rámci přechodu pozůstalosti na dědice. Jsou vysvětleny právní účinky výhrady soupisu, práva věřitelů, odmítnutí dědictví, odloučení pozůstalosti a další pojmy vztahující se k dluhům...
|
|
|
Odkaz
Zachara, Radim ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Odkaz Abstrakt Tato práce se věnuje otázkám odkazu, jakožto institutu dědického práva podle české právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Opětovné začlenění odkazu do českého dědického práva nastalo po více než 50 letech, a tak je tento institut zejména laické veřejnosti poměrně neznámý. Odkaz, který je ovládán principem singulární sukcese je odklonem od základní zásady dědického práva v České republice, a sice sukcese universální. Toto oživení tradičního institutu dědického práva s sebou přináší mnohé teoretické i aplikační otázky, na které se tato práce snaží najít odpovědi a poukázat na slabá místa právní úpravy. V této práci bylo využito zejména výkladu historického v částech, zabývajících se právní úpravou obsaženou v právních předpisech předcházejících současnému občanskému zákoníku, a to počínaje římskoprávní úpravou, přes středověké dědické právo až k všeobecnému občanskému zákoníku, vládnímu návrhu občanského zákoníku z roku 1937 a občanských zákoníků po únorové revoluci v roce 1948. Vzhledem k návaznosti současné právní úpravy na všeobecný občanský zákoník i římskoprávní úpravu se práce nevyhýbá komparativní metodě tam, kde je to vhodné. V části de lege lata se práce věnuje výkladu teleologickému, gramatickému a popisnému pozitivněprávní úpravy, a to v co možná nejširším...
|
|
|
Přechod pozůstalosti na dědice
Chvalová, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
PŘECHOD POZŮSTALOSTI NA DĚDICE Abstrakt Cílem této rigorózní práce je vysvětlit problematiku přechodu pozůstalosti na dědice. V úvodu jsou definovány jednotlivé kapitoly této práce. Hlavní pozornost je zaměřena na současnou právní úpravu přechodu pozůstalosti na dědice obsaženou v § 1670 - § 1713 současného občanského zákoníku. Pro lepší pochopení vybraného tématu je nejprve obecně charakterizována pozůstalost a dědictví. Dále jsou vysvětleny jednotlivé stěžejní pojmy, které se problematiky přechodu pozůstalosti na dědice týkají. Jedná se tak o správu pozůstalosti, správce pozůstalosti a jeho práva a povinnosti, předmět správy pozůstalosti, volné nakládání s majetkem, rozdíly mezi prostou a plnou správou pozůstalosti. Pojednáno je i o soupisu pozůstalosti, jeho účelu, nařízení, hrazení nákladů, nahrazení, neúplném soupisu a problematice postavení věřitelů. Zmíněna je i závěra pozůstalosti a způsoby rozdělení pozůstalosti, na základě poslední vůle zůstavitele, určení třetí osoby, dohody dědiců, rozhodnutí soudu, s tím související vypořádání mezi dědici a rozdělení pohledávek a dluhů. Velmi detailně je řešena problematika dluhů v rámci přechodu pozůstalosti na dědice. Jsou vysvětleny právní účinky výhrady soupisu, práva věřitelů, odmítnutí dědictví, odloučení pozůstalosti a další pojmy vztahující se k dluhům...
|
|
|
Odkaz v současném dědickém právu
Jelínková, Edita ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tradičním římskoprávním institutem odkazu, který si prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, znovu našel svoji cestu do českého právního řádu. Text diplomové práce je rozdělen do dvou hlavních částí, které svým rozsahem nejsou určeny rovnoměrně, nicméně cíl této diplomové práce toto rozdělení vyžadoval. První část diplomové práce nastiňuje historická východiska pro dnešní podobu odkazu. Ve stručnosti je v úvodu představena římskoprávní úprava, jako esenciální východisko pro právní úpravy budoucí. Následuje srovnání dvou z dnešního pohledu nejdůležitějších pramenů právní úpravy, a to úpravu odkazu v ABGB, neboli Všeobecného zákoníku občanského z roku 1811 a úpravu z nerealizovaného vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937. Toto srovnání doplňuje ohlednutí za tenčící se úpravou odkazu v občanském zákoníku z roku 1950 a za konečným zavrhnutím odkazu v občanském zákoníku z roku 1964. Druhá část diplomové práce se zabývá platnou právní úpravou v občanském zákoníku. V této části je rozebrána dnešní podoba odkazu, zásadně dle systematiky zákona. Při popisu jednotlivých částí úpravy je kladen důraz mimo obecného popisu dané problematiky také na řešení vybraných konfliktních situací, které z úpravy vycházejí. Dále se diplomová práce snaží poukázat na...
|
|
|
Dědické tituly
Jestříbková, Petra ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku dědických titulů. Cílem práce je stručně zmapovat vývoj dědických titulů na území dnešní České republiky. Co do systematiky je práce členěna do sedmi kapitol. První kapitola je věnována úvodu, v němž se autorka pokusila zdůvodnit volbu zpracovaného tématu. Kapitola druhá je věnována stručnému exkursu do vývoje dědického práva. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým dědickým titulům. Každá kapitola, jejímž předmětem je některý z dědických titulů, je uspořádána do několika úseků. Tyto úseky jsou řazeny chronologicky - dle právních úprav účinných na našem území. Dědické tituly jsou řazeny dle své právní síly ve světle soudobé právní úpravy. Prvním ze zkoumaných dědických titulů, v kapitole třetí, je dědická smlouva. Tento právní institut byl naposled účinný na území dnešní České republiky před více než šedesáti lety. Účinností ObčZ 2012 se vrací do českého právního řádu. Kapitola čtvrtá, je věnována závěti. V prvním úseku práce autorka umožňuje vhled do široké právní úpravy obsažené v ABGB. V následujícím úseku je patrné zeštíhlení právní úpravy pod vlivem tzv. právnické dvouletky, následuje právní úprava ObčZ 1964. Kapitola je zakončena pohledem na právní úpravu ObčZ 2012, která se nápadně podobá právní úpravě ABGB. Pátá kapitola mapuje vývoj...
|
|
|
Srovnání všeobecného občanského zákoníku a občanského práva na Slovensku v letech 1918 - 1938 (manželské právo, dědické právo, věcná práva a obligační právo)
Čegan, Petr ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Cílem této rigorózní práce je srovnání soukromého práva na Slovensku a Všeobecného občanského práva v oblasti manželského, dědického, věcného a obligačního práva v období let 1918 až 1938. Rigorózní práce se zaměřuje na přiblížení jak Všeobecného občanského zákoníku, tak i základních institutů soukromého práva na Slovensku. Práce taktéž analyzuje historický vývoj obou srovnávaných práv a zároveň přibližuje snahy o unifikaci soukromého práva v Československu. V rigorózní práci se nachází definice všech srovnávaných práv. Nejdříve je přiblížena právní úprava Všeobecného občanského zákoníku. Následně jsou popsány rozdíly s právní úpravou soukromého práva na Slovensku. Tato práce také popisuje problematiku střetu Všeobecného občanského zákoníku a soukromého práva na Slovensku. Na závěr se tato rigorózní práce soustředí na srovnání Všeobecného občanského zákoníku v Československu a Občanského zákoníku z roku 2012.
|
|
|
Závěť - srovnání české a německé právní úpravy
Svejkovská, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce je srovnat právní úpravu závěti v české a německé právní úpravě. V diplomové práci je použit metodický postup a maiori ad minus. Po obecné charakteristice závěti se diplomová práce zaměřuje na úpravu závěti v římském právu, které výrazně ovlivnilo současnou českou i německou právní úpravu testamentu. Poté je pozornost věnována vývoji závěti na českém území ve 20. století, zejména úpravě závěti v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně diplomová práce charakterizuje současnou právní úpravě závěti v českém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Analýza vychází zejména z právních předpisů, odborných komentářů a odborné literatury, soudních rozhodnutí a z internetových zdrojů. Po zpracování právní úpravy závěti v českém právním řádu se diplomová práce zaměřuje na právní úpravu závěti v německém právním řádu. V této kapitole je použit obdobný metodologický postup a právní zdroje. Srovnání české a německé právní úpravy závěti přineslo následující závěry: Ačkoliv jsou si obě právní úpravy závěti velmi podobné, zejména z důvodu historických kořenů v českém a německém právním řádu, přesto lze mezi obě právními řády najít rozdíly, např. pojetí testovací způsobilosti, formy závěti atd. BGB upravuje institut závěti detailněji a pracuje s některými pojmy, které české právo...
|
|
|
Vývoj českého dědického práva s ohledem na omezení autonomie vůle zůstavitele
Novák, David ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
R e s u m é Cílem této práce je rozebrat možnosti projevů autonomie vůle zůstavitele v historickém vývoji českého dědického práva. Text je rozdělen do devíti kapitol, včetně úvodu a závěru. V úvodu je vymezen předmět práce. V první kapitole najdou čtenáři rozbor pojmu dědického práva z různých úhlů pohledu a v rozdílných významech. Dále jsou zmíněny základní zásady dědického práva s ohledem na dané téma. Následuje stručná rekapitulace pramenů dědického práva na území nynější České republiky od roku 1811 do současnosti, a to v posledním dílu této kapitoly. Nejzásadnější možné způsoby, jak může zůstavitel vyjádřit svou vůli, jsou obecně popsány a definovány v kapitole druhé. Zmíněny jsou zde právní i konkrétní nástroje projevu zůstavitelovy vůle, zejména závěť, odkaz, dědická smlouva, dědická substituce, darování pro případ smrti, vydědění, podmínky, příkazy atd. Principy a podstata shora uvedených právních institutů je rozebrána rovněž, ale nejvíce v dalších kapitolách, kde je popsána právní úprava jednotlivých právních nástrojů v dějinném kontextu. Následujících pět kapitol podává kompletní informaci o tom, jak byl upraven každý z institutů důležitých pro možnosti projevu vůle zůstavitele v každém jednotlivém období vývoje českého právního řádu. Třetí kapitola je zaměřena na současnou právní úpravu. Čtvrtá...
|
host ::
RSS.