|
|
Dějiny baletu Národního divadla v létech 1930-1951
Routková, Kateřina ; Bendová, Eva (oponent)
Rigorózní práce se zabývá vlivem politických události 20. století na balet Národního divadla. Zkoumané období je vytyčeno lety 1930-1951. Práce sleduje předválečnou situaci dvou baletních vedoucích Jelizavety Nikolské a Josefa Joe Jenčíka, vzestup a pád německého nacionalismu, s tancem spjatou kariéru Emanuela Famíry, poválečné Československo, nástup komunismu, temná padesátá léta a působení Saši Machova. Výzkum baletních specifik je lemován dobovými okolnostmi. Charakter doby je dále znázorňován na osudech vedoucích souboru (či jeho sólistech), na vybraném repertoáru a recenzích, která jednotlivá díla hodnotila. Nejedná se tedy o chronologický výčet aktivit souboru baletu Národního divadla, ale o analýzu vlivu dobové politické situace a snahu o zasazení této často opomíjené složky Národního divadla do historického kontextu.
|
|
|
Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku
Šatná, Barbora ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku se zabývá tím, jak vybraná média informovala o osobě a smrti Jana Masaryka v období od 25. února do 31. března 1948. Konkrétně se jedná o deníky Rudé právo a Svobodné noviny (známé jako Lidové noviny). Nejprve se ale zabývá osobou a důležitými událostmi v životě Jana Masaryka. Následně představuje stručnou historii obou deníků. Vzápětí se věnuje analýze článků v obou periodicích. Zkoumané texty by se daly rozdělit do dvou období, tím prvním je doba před Masarykovou smrtí, druhým dny po jeho smrti. Milníkem je tedy středa 10. března 1948, která se ale v tisku projevila až ve čtvrtek 11. března. V prvním období se deníky Janu Masarykovi příliš nevěnovaly. Psaly o něm jen zřídka, většinou v souvislosti se vznikem nové vlády, jejímž členem se stal. V druhém období množství textů, ve kterých bylo zmíněno jeho jméno, podstatně roste. Nejčastějším tématem byl Masarykův pohřeb, nejprve jeho organizace, následně jeho průběh a Masarykův rozhovor pro francouzský deník L'ordre, ze kterého oba deníky velice často citovaly. V Československu se jedná o přelomovou dobu, kdy nekomunističtí ministři podávají demisi a Klement Gottwald začíná sestavovat vládu, ve které mají komunisté převahu. Komunisté mají v té době pod kontrolou i vydávání tištěných médií. Ve...
|
|
|
Únor 1948 v prezidentské kanceláři
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Úkolem této práce není znovu zmapovat pr b h událostí února roku 1948, ale zam it se na úlohu, kterou v celém mocenském zápase hrála Kancelá prezidenta republiky a prezident Edvard Beneš samotný - jaké pravomoci m l a jakých pák mohl použít k vy ešení nastalé vládní krize. Po stručném úvodu do situace, pro který je nutné se vrátit do doby po skončení druhé sv tové války, si p edstavíme prezidentskou kancelá s jejími odbory i osoby, které v ní pracovaly a pozd ji o únorových událostech vydaly sv dectví. Jedná se v první ad o prezidentova kanclé e Jaromíra Smutného, který krátký čas sloužil i Klementu Gottwaldovi a poté se mu poda ilo uprchnout do zahraničí. Jejich sv dectví bude porovnáno s dostupným sv dectvím dalších osobností politického života té doby. Své vzpomínky sepsali národní socialisté Hubert Ripka, Prokop Drtina a Ota Hora, deník si v té dob psal komunista Bed ich Rattinger, z Kancelá e prezidenta republiky podali sv dectví Jaromír Smutný, Miroslav Jirásek a František Škarvan, z dalších politických osobností stojí za zmínku i velvyslanec Eduard Táborský, švédská p ítelkyn manžel Benešových Amelie Posse-Brázdová či noviná Ferdinand Peroutka. Z archivních materiál bude využito písemností z prezidentova osobního archivu, zpravodajství ýeskoslovenské tiskové kancelá e, bezpečnostních...
|
|
|
Hořovice v letech 1945-1989
Léblová, Kateřina ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií města Hořovice v letech 1945-1989. Snaží se postihnout to nejdůležitější, co se v tomto menším středočeském městě ve vybraném období odehrálo a nezapomíná ani na každodenní život hořovických občanů. Vybírá nejen události, které bychom považovali z dnešního pohledu za klíčové (viz odsun Němců, srpen 1968, …), ale i skutečnosti, které mohou být pro dnešního čtenáře (zejména pro samotné hořovické občany) něčím zajímavé a přínosné, třebaže se jedná o "maličkosti", které však patří do historie města stejnou měrou. Všechny události navíc zasazuje do dobového kontextu. Využívá jak archivních pramenů, sekundární literatury, tak i dobových tiskovin a vzpomínek.
|
|
|
Osvobozený našinec v letech 1945 až 1948
Marešová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Osvobozený Našinec v letech 1945 - 1948 si klade za cíl zpracovat analýzu sledovaného listu ve zvoleném období. Osvobozený Našinec byl regionálním katolickým deníkem vycházejícím v Olomouci s více než 80 letou tradicí. Přestože dlouhé roky odolával mnohým neblahým vlivům, únorový komunistický převrat v roce 1948 znamenal definitivní konec jeho vycházení. Deník doposud sloužil především pro účely doplnění informací o životě v Olomouci, nicméně sám nebyl předmětem hlubšího zkoumání. Práce se zprvu zabývá vývojem deníku od počátku své existence do roku 1941, kdy byl ve válečném období zastaven. Osvobozeného Našince po druhé světové válce vydávala Československá strana lidová, proto je jedna kapitola věnována i straně a jejímu vývoji. Následující část práce popisuje situaci v Československu po konci války a změny, které válka přinesla ve všech oblastech života, zaměření bude věnováno tisku, Olomoucku a Československé straně lidové. Další kapitola se věnuje samotnému Osvobozenému Našinci. Vedle obecných charakteristik deníku se část kapitoly zaměřuje na vliv ČSL na deník, na členy redakce, na vydavatelství a na závěrečné dny listu. Poslední kapitola je věnována obsahovému zaměření deníku a jeho grafické podobě.
|
|
|
Paasikiviho "strašná léta" 1944-1948: J. K. Paasikivi a hrozba sovětizace Finska
Volák, Jiří ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Paasikiviho "strašná léta" 1944-1948 Jiří Volák Abstrakt Finsko se po druhé světové válce nestalo sovětským satelitem, ačkoliv k tomu mělo mnohé předpoklady - bylo poraženým státem a muselo plnit tvrdé podmínky příměří včetně územních ztrát a vysokých reparací ve prospěch Sovětského svazu. Práce na komparativním základě přibližuje vnitropolitické kořeny, které vedly k jedinečnému mezinárodněpolitickému postavení Finska v rámci prvních let studené války. Hlavním úkolem je pomocí sekundárních i primárních zdrojů postihnout, jakou roli pro překvapující "finskou cestu" hrála osobnost premiéra a pozdějšího prezidenta Juho Kusti Paasikiviho. Z jakých názorových bodů vycházel? Byla jeho pozice srovnatelná s Edvardem Benešem v Československu? Podle závěrů práce se Paasikivi významně zasloužil o udržení finské demokracie. Úloha, jakou měly v krizové první polovině osmačtyřicátého roku zprávy o komunistickém převratu v Československu, není opomenuta. Strach ze změny režimu prostupoval finskou společnost a dotvářel pozadí k jednání o Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Finskem a Sovětským svazem (YYA-sopimus). Její ratifikací byl položen právní základ finsko-sovětských vztahů na dalších čtyřicet let a tzv. "léta nebezpečí", jak také nejisté období let 1944-1948 nazývá finská historiografie, se...
|
|
|
Únor 1948 v prezidentské kanceláři
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Úkolem této práce není znovu zmapovat pr b h událostí února roku 1948, ale zam it se na úlohu, kterou v celém mocenském zápase hrála Kancelá prezidenta republiky a prezident Edvard Beneš samotný - jaké pravomoci m l a jakých pák mohl použít k vy ešení nastalé vládní krize. Po stručném úvodu do situace, pro který je nutné se vrátit do doby po skončení druhé sv tové války, si p edstavíme prezidentskou kancelá s jejími odbory i osoby, které v ní pracovaly a pozd ji o únorových událostech vydaly sv dectví. Jedná se v první ad o prezidentova kanclé e Jaromíra Smutného, který krátký čas sloužil i Klementu Gottwaldovi a poté se mu poda ilo uprchnout do zahraničí. Jejich sv dectví bude porovnáno s dostupným sv dectvím dalších osobností politického života té doby. Své vzpomínky sepsali národní socialisté Hubert Ripka, Prokop Drtina a Ota Hora, deník si v té dob psal komunista Bed ich Rattinger, z Kancelá e prezidenta republiky podali sv dectví Jaromír Smutný, Miroslav Jirásek a František Škarvan, z dalších politických osobností stojí za zmínku i velvyslanec Eduard Táborský, švédská p ítelkyn manžel Benešových Amelie Posse-Brázdová či noviná Ferdinand Peroutka. Z archivních materiál bude využito písemností z prezidentova osobního archivu, zpravodajství ýeskoslovenské tiskové kancelá e, bezpečnostních...
|
host ::
RSS.