|
|
Obnova renesanční radnice v Hostěradicích
Tulis, Zdeněk ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a provádění stavby na základě architektonické studie, která vznikla v rámci výuky předmětu BGA036 – Ateliér obnovy památek. Tématem studie byla obnova památkově chráněné renesanční radnice v Hostěradicích, která ztratila svůj původní účel administrativní budovy a nyní čeká na nové využití. Bakalářská práce obnovy radnice v Hostěradicích vychází z požadavků vlastníka budovy, provedených analýz místa stavby a prostorových limitů, které stavba a řešené území umožňují. Na základě těchto vstupních podkladů je vytvořena koncepce, při které se spojují historické a novodobé stavební vrstvy do uceleného řešení a do budovy se vnáší nový kulturní a společenský život. Využití prostorů radnice jsou navrženy s ohledem na velikost a potřeby obce. Navrhované prostory jsou multifunkční a umožní pořádání různorodých vnitřních i venkovních kulturní akcí. Součástí řešení jsou i komerčně pronajímatelné ateliéry a prostory pro služby včetně hygienického zázemí. Součástí bakalářské práce je i zaměření na urbanistický kontext radnice, zlepšení stavebně-technický vlastností budovy a docílení jednotného výrazu budovy s použitím moderních prvků. Radnice si klade za cíl stát se kulturním centrem obce, které si zachová svou historickou hodnotu.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Semela, Ladislav ; Borák, Martin (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Řešením nové scény Slovinského Národního Divadla v Lublani sleduji i motto projektu „TACE“ (Theatre Architecture in Central Europe), tedy hledání formy a typu objektu pro "Nové Divadlo 21. století“. V rámci Workshopu konaného v březnu 2009 v Lublani, vznikly různé směry řešení včetně utopistických. Konfrontuji tedy tři témata: 1/ konvenční kukátkovou koncepci pro činohru „Národního Divadla“, 2/ nekonvenční řešení „Nového Divadla pro 21. století“ a 3/ urbanistický koncept dané lokality, tzv. „Jižní náměstí“, zpracovaný slovinským architektem Josipem Plečnikem začátkem 20. století. Ad 1/ pocit serióznosti a klasickosti v konvenční formě kukátkového divadla si vyžaduje fakt, že se jedná o scénu Národního Divadla. Slovinsko se jako poměrně mladý stát snaží o dobudování a upevnění své historické a národnostní existence, je proto nasnadě upřednostnit kukátko, pro nějž je psána většina národnostně identických her, nad nekonvenčním tzv. „performance“ reprezentujícím spíše internacionální umění. Ad 2/ hledání prostorových forem pro nekonvenční a interaktivní zpracování ať už tradičních námětů jako jsou balet, opera, muzikál či činohra, tak i nových forem jako je „performance“, vyústilo v jasný závěr – „black box“. Ideální divadlo budoucnosti je nekonečný a neomezeně multifunkční neutrální prostor disponující technologií a umožňující pružnou proměnu v prakticky cokoliv. Princip nejvíce se blížící filmovému studiu – prázdné hale s černými stěnami a stropem, ovšem na bázi divadla s jeho a další technologií. Ad 3/ kontroverzní lokalita v centru Lublaně, pro niž se již 70 let hledá vhodná zástavba. Je situována na konci jakéhosi Plečnikova „lublaňského diametru“, jemuž činí protipól obelisk na náměstí Francouzské revoluce. Je zde patrná nedokončená osa obelisk–náměstí–divadlo. Lokalita se sestává z proluky a vnitrobloku s nevhodnou zástavbou, nachází se zde ovšem společensky dobře fungující část – tzv. Knafijov prehod s řadou restaurací, ten zachovávám a navrhuji jeho doplnění menším objektem. Diametr měl podle Plečnikova konceptu pokračovat dále severovýchodně a navázat na nám. Osvobozenecké fronty. Toto navrhuji částečně realizovat pasáží pod divadlem. Budova je členěna do 2 funkčních celků – na divadlo s vlastními sály, foyerem, galerií a kavárnou a na obchodní pasáž s administrativní částí divadla. Čelní fasáda je kompozitem z několika prvků: zleva z dekoru - prolamovaného sloupu se sochou herce, jemuž dělá pozadí věž provaziště, dále z „opony“ v křivce sestupující pod skleněným „nebem“ divadelního sálu čnícího nad pasáž, z které stoupá pevný pylonu galerie z poloprůsvitného materiálu LitraConTM. Tato kompozice posouvá osu foyer vpravo mimo osu parku na osu diametru a tvoří tak prostor pro zásobování spolu s uvolněním stávající fasády kasina. Divadelní prostor s pasáží pod ním spojuje řada vřetenových schodišť, které se pootočením kolem své osy mohou uzavřít a spolu s odtažením opony tak umožnit změnu režimu provozu pasáže z foyer na veřejný prostor. Koncept divadelního prostoru kombinuje výše zmíněné body 1/ a 2/. Sestává z klasického jeviště s propadlem, portálem a provazištěm, které buďto může fungovat jako klasické kukátko až pro 800 diváků a nebo při uzavření železné opony jako komorní scéna pro postranní hlediště s cca 100 sedadly. Zbylý prostor poté funguje jako experimentální a sestává z točny a 4 jevišť, jejichž zadní stěny tvoří panoramatická okna. Jejich odcloněním je tak možno děj na jevišti obohatit o autentický horizont za ním.
|
|
|
Uživatelské rozhraní pro divadelní řídicí systém
Kobza, Lukáš ; Ševcovic, Jiří (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je technické vybavení divadelní scény. Je zde nabídnut přehled o jevištní technice a jejím řízení a také přehled o uživatelských rozhraních. Konkrétním cílem pak bylo vytvořit nové uživatelské rozhraní pro řídicí systém horní i dolní mechanizace jevištního zařízení se zaměřením na možnosti aplikace v distribuovaných řídicích systémech s více ovládacími stanovišti.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Zatloukalová, Veronika ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh konceptu architektonické studie koncertního sálu, konkrétně se jedná o návrh „HUDEBNÍ SCÉNY“ – koncertní sál pro město Brno. V rámci této studie je tedy navržen sál pro 591 návštěvníků. Sál umožňuje účinkování až 90 ti členného orchestru nebo pěveckého sboru. Součástí řešení jsou také provozní a servisní prostory nutné jako zázemí sálu. Hlavní důraz byl však kladen na akustické řešení, dále pak na celkovou přehlednost provozu v budově a návaznost objektu na okolní zástavbu a hlavně na stávající komunikační systém, který se snaží respektovat.
|
|
| |
|
|
Hudební klub v Brně
Modlitba, Zdeněk ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Tématem projektu je návrh novostavby hudebního klubu v lokalitě Brno-střed, Obilní trh. Parcela se nachází ve svahu pod hradem Špilberk. Návrh vychází z otevřenosti vůči Obilnímu trhu a veřejnosti, snaží se upoutat, vtáhnout a z kolemjdoucího udělat návštěvníka. Po hmotové stránce se jedná o 3 solitérní objekty, které z uliční čáry pozvolna gradují a svým měřítkem se snaží nevytvářet bariéru, ale naopak navodit dojem přístupnosti. Umístění těchto objektů, společně se stromy, vytváří parkové prostředí umožňující průhledy na dominantu - hrad Špilberk. Objekty jsou částečně zakopány ve svahu, terén tak přímo navazuje na zelené pochůzné střechy, čímž při pohledu shora částečně mizí oku pozorovatele. Funkční náplň je rozdělena do 3 objektů. V největším se nachází hudební klub, s foyer, 2 sály, terasou umožňující výhled na Obilní trh, zázemím pro kapely a navazující garáží. Druhý, jednopodlažní objekt s vnitřním dvorem zaujímá prostory se zkušebnami a ateliéry a místem pro odpočinek. Třetí dvoupodlažní objekt se nachází právě ve zmiňovaném dvoře a nachází se zde nahrávací studio.
|
|
|
Metodika vývoje a validace softwaru pro bezpečnostní části řídících systémů v divadelní technice
Drlík, Michal ; Suchánek, Rostislav (oponent) ; Sinay, Juraj (oponent) ; Blecha, Petr (vedoucí práce)
Předložená práce nejdříve popisuje, co je to divadlo a jaké typy mechanismů se v divadle nacházejí. Následně je problematika jevištních strojně technických mechanismů uvedena do kontextu české, potažmo evropské legislativy s důrazem na použití technických norem, které jsou nutné splnit, aby bylo tohoto cíle dosaženo. V další části je proveden rozbor řídicích systémů, které se používají v jevištní technice s důrazem na funkčnost těchto systémů, neboť ta následně určuje počet a rozsah možných nebezpečí a nebezpečných událostí. Tato nebezpečí jsou poté podrobně vyjmenována a specifikována, čímž je kladen důraz na jejich existenci, závažnost a nutnost řešení. Je také nastíněno řešení, že tyto nebezpečí a nebezpečné události jsou v mnoha případech řešitelné použitím programovatelných systémů souvisejících s bezpečností, potažmo bezpečnostních funkcí realizovaných těmito funkcemi. Jednotlivé kroky jsou popsány do V-modelu s patřičnými dokumenty každého z kroků V-modelu. Výsledkem této práce bude navržený model metody vývoje a validace softwaru pro programovatelné a řídicí systémy v divadelní technologii.
|
|
|
Vizualizace a uživatelské rozhraní pro řídicí systém divadelního jeviště
Kobza, Lukáš ; Ševcovic, Jiří (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou modelování a 3D vizualizace. Rovněž obsahuje přehled technického zařízení divadelního jeviště a jeho řízení, s důrazem na interakci s obsluhou a uživatelské rozhraní. Hlavním předmětem pak je vyšetření možností využití technologie 3D vizualizace v řízení jevištní techniky a následně návrh a implementace aplikace pro 3D vizualizaci jeviště za účelem zvýšení přehlednosti a bezpečnosti obsluhy divadelního řídicího systému.
|
|
|
Vliv řešení operní scény a orchestřiště na akustiku sálu
Berky, Martin ; Balík, Miroslav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato semestrální práce se zabývá měřením doby dozvuku, monaurálních a binaurálních impulsních odezev Divadla na Orlí při umístění zdrojů zvuku v orchestřišti a na jevišti. V teoretické části jsou popsány měření doby dozvuku a objektivní kritéria kvality poslechových sálů. V praktické části je popsáno měření v Divadle na Orlí a výpočty v programu Matlab. Práce vyhodnocuje popsané parametry v různých konfiguracích sálu a popisuje obecná doporučení pro řešení operní scény Divadla na Orlí.
|
|
|
Řídicí systém jevištní divadelní techniky
Melo, Damián ; Ševcovic, Jiří (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je řízení jevištních zařízení. V práci jsou rozebrány základní typy řízení, metody pro popis a identifikaci systémů a vlastnosti regulátorů. Práce obsahuje popis používaných jevištních zařízení a návrh vhodného řídicího systému. V rámci práce byl implementován osový regulátor a jeho činnost byla otestována na reálném zařízení.
|
host ::
RSS.