|
|
Katedrála v současnosti
Klimeš, Jakub ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení obnovy střechy Notre-Dame v Paříži, která spolu s věží sanktusníku shořela 15. dubna 2019. Základním motivem pro návrh bylo vytvoření klidného prostoru, který bude sloužit jako památka na dobu požáru a zároveň bude odrážet jednotu společnosti, která se semkla a přispěla na její opravu. Primárním krokem celé rekonstrukce je určit přiměřený způsob obnovy a vytvořit její etické hranice. Největší část pozornosti je tak věnována střeše a sanktusníku katedrály. Z hlediska zachování úcty ke středověkým stavitelům, kteří zasvětili celé své životy tomuto velkolepému dílu, venkovní obnovená část si ponechává stejnou siluetu a proporce, které jí byly dány už před osmi staletími, avšak jsou do ní promítnuty ideály dnešní doby. Při návrhu interiéru střechy je také důležité udržet jasnou reprezentaci gotické architektury, a to je rovnováha mezi tmou a světlem. Prostor je rozdělený na dvě části. První část reprezentuje tmu, jako překážku, kterou každý z nás musí překonat. Naopak ve druhé části návrhu se naskýtá pohled na přirozené světlo, které jako by rozervalo střechu katedrály a osvětluje celý prostor střechy. V samém srdci návrhu se pak skrývá klenot, na kterém záleží ze všeho nejvíce, a to je život. Vertikální dominanta katedrály, její sanktusník, je tvořen čtyřmi pilíři, které symbolizují spojení mysli-ducha-těla s pozemským životem. V návrhu věže se tak promítají tyto zdánlivě odlišné věci, které společně tvoří jeden celek.
|
|
|
Historie tělesné výchovy a sportu v jednotách Kosmákovy župy spolku Orel
DOLÁK, Jan
Bakalářská práce pojednává o historii tělesné výchovy a sportu v Kosmákově župě spolku Orel. Kosmákova župa vznikla odsouhlasením k rozdělení Západomoravské župy na valném sjezdu Československého Orla 31. července 1947. Jmenovaná župa má sídlo ve Znojmě a jednotlivé jednoty jsou ze Znojemska. Činnost této župy byla ovšem zastavená komunistickým režimem. Po dlouhých letech v komunistickém režimu se župu podařilo obnovit 1. ledna 1996. V jednotlivých fázích po obnovení vznikaly jednoty, které však na orelské scéně nevydržely a ukončily svoji činnost. Nyní má Kosmákova župa 6 jednot: Mramotice, Pavlice, Přeskáče, Únanov, Vémyslice a Znojmo. Práce dále objasňuje život patrona župy Václava Kosmáka. Sekundárně se zaměřuje na průběh činností organizace Orel od prvopočátku až do současnosti a popisuje osobnost orelské tělesné výchovy Jana Šrámka.
|
|
|
Historie tělesné výchovy a sportu v Písku od roku 1968 do současnosti
CHYTRÝ, David
Bakalářská práce pojednává o historii tělesné výchovy a sportu v Písku od roku 1968 do současnosti. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První nastiňuje historii píseckého Sokola a různých forem organizované tělesné výchovy a ve druhé části je zpracována historie jednotlivých sportovních odvětví. Zabývá se především tělovýchovnou jednotou Sokol a Spartak, Vojenskou tělovýchovnou jednotou Písek a tělovýchovnou jednotou Jiskra. Některé další sportovní organizace vznikly nezávisle na těchto jednotách. V práci jsou zařazeny podle jejich důležitosti vzhledem k vývoji sportovního dění v Písku. Pozornost je výrazně zaměřena na historii nejúspěšnějších oddílů fotbalu, házené, ledního hokeje, tenisu a basketbalu. Práce je výsledkem zpracování rozhovorů s pamětníky, novinových článků, kronik města Písek, kronik hokejových oddílů a další literatury.
|
|
|
Historie tělesné výchovy a sportu v Křemežské kotlině
FUČÍK, Jan
Diplomová práce pojednává o historii tělesné výchovy a sportu v Křemežské kotlině. Především pak o vývoji jednotlivých tělovýchovných spolků a průběhu jejich činnosti od počátků až do současnosti. Práce je rozdělena do dílčích období podle významných milníků historického vývoje naší země. Práce se věnuje všem významným odvětvím sportu v Křemežské kotlině. Sportovní oddíly jsou v prvních dvou kapitolách chronologicky řazeny do jednotlivých období dle jejich vzniku. Druhé dvě kapitoly řadí jednotlivá odvětví podle jejich významu v dané oblasti. První část mapuje počátek organizované sportovní činnosti na území Křemežské kotliny z dochovaných materiálů a je datována do roku 1918, tedy do konce první světové války. Další částí jsou léta meziválečná, až po konec druhé světové války. Třetí část začíná v roce 1945 a končí revolučním rokem 1989. Poslední, tedy čtvrtá část, se věnuje nejnovějším sportovním dějinám od roku 1989 po současnost. Nejstarší informace byly čerpány z dochovaných kronik, archivních materiálů jednotlivých sportovních oddílů, literatury a z dobových periodik. Informace ve třetí a čtvrté části jsou doplněny zajímavostmi z rozhovorů s pamětníky o zakládání tělovýchovných oddílů a některých sportovních událostech.
|
|
| |
|
|
Vznik a vývoj Sokolské župy Pražské - Scheinerovy
Housková, Tereza ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Chvostek, Lukáš (oponent)
Tato práce se v úvodní části zabývá obecnou charakteristikou Sokola a České obce Sokolské. V další části autorka představí nejvýznamnější osobnosti, které se podílely na vzniku Sokola v českých zemích a také v zahraničí. Následně stručně představí Josefa Scheinera jakožto významného starostu Sokola. Hlavní část práce je věnována Sokolské župě Pražské - Scheinerově, která nám nastíní vznik a vývoj dvaceti jedna tělovýchovných jednot na území nynějšího hlavního města Prahy. Klíčová slova: vznik, vývoj, Sokol, Sokolská župa Pražská - Scheinerova, historie, jednota, župa
|
|
|
Historie atletického oddílu tělovýchovné jednoty Sokol v Hradci Králové
Hovádková, Natálie ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Pádivý, Martin (oponent)
Název práce: Historie atletického oddílu tělovýchovné jednoty Sokol v Hradci Králové Abstrakt: Cílem této práce je zaměřit se na vznik a vývoj atletického oddílu tělovýchovné jednoty Sokol Hradec Králové. Nejprve bude zmíněn vznik Sokola na území Československa. Následně se práce zaměří na založení Sokola v Hradci Králové, pod který spadá právě atletický oddíl. Dále zde padne zmínka o dalších sokolských jednotách na území Hradce Králové. Následující kapitola bude věnována historickému vývoji hradeckého atletického oddílu od jeho vzniku až do devadesátých let dvacátého století. V práci budou také zmíněni významní hradečtí atleti a jejich úspěchy. V závěru práce bude porovnán hradecký a pardubický atletický oddíl. Klíčová slova: atletika, Sokol, jednota, činnost Sokola, Hradec Králové, historie, Česká obec sokolská, Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner
|
|
| |
|
| |
|
|
Historie Sokola I. Smíchov
Doubrava, Michal ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Mojžíš, Otakar (oponent)
Název: Historie Sokola I. Smíchov Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola I. Smíchov od jejího vzniku až do roku 1940. Jejím cílem je nejen hlavně zachytit dějinný vývoj a činnost Sokola na Smíchově, ale i stručně popsat tělovýchovnou organizaci Sokol. Součástí práce je rovněž historie města, která se ke smíchovské jednotě nepochybně vztahuje. Práce pojmenovaná Historie Sokola I. Smíchov byla napsána na základě studia pramenů a literatury k danému tématu. Nejvíce jsem se opíral o archivní materiál Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea a archiv Sokola I. Smíchov. Jde-li o literaturu, východiskem mi byly knihy související s historií Smíchova, dále pak díla zabývající se Sokolem, jeho dějinami a zakladateli. Práce se skládá ze tří hlavních částí. První část se dělí na úvod do tématu bakalářské práce s rozborem pramenů a literatury a metodami práce. Následující část obsahuje dějiny Smíchova, dále dějiny Sokola se zachycením života Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera a samotnou historii Sokola I. Smíchov, která je vymezena ve třech obdobích. V závěru se pak nalézá shrnutí celé práce, za kterým je připojen seznam zkratek, seznam literatury a pramenů a obrazové přílohy. Klíčová slova: Sokol, jednota, župa, člen, cvičitel, starosta, cvičení, slet
|
host ::
RSS.