|
| |
|
|
Farmakologické modifikace potenciálních signálních systémů regulujících metabolismus adipocytů a hepatocytů a jejich vliv na obezitu
Hodis, Jiří ; Farghali, Hassan (vedoucí práce) ; Kršiak, Miloslav (oponent) ; Otová, Berta (oponent)
v českém jazyce Abstrakt teze: Zdůvodnění a cíle: I když obezita a metabolický syndrom představují ve světě závažný zdravotnický problém, arsenál farmakoterapie je pro léčbu dosud nedostatečný. V naší práci jsme se zaměřili na buňky dvou hlavních orgánů představující riziko těchto nemocí - hepatocyty a viscerální adipocyte a použili je v našem modelu. Zjišťovali jsme 3 hlavní metabolické a signalizační děje v těchto buňkách- v hepatocytech glykogenolýzu, produkci oxidu dusnatého (NO), transkripci indukovatelné NO syntházy (iNOS) v adipocytech lipolýzu, produkci NO a transkripci iNOS. V první části práce jsme se zaměřili na vliv kombinace peroxisome proliferation activator receptor (PPAR) agonisty, antagonisty a 3 adrenomimetika na kulturu epididymálních potkaních adipocytů. V druhé části jsme zkoumali vliv a adrenergních mimetik, adrenergních blokátorů, NO donorů a NOS blokátorů na kulturu potkaních hepatocytů s vysokým obsahem glykogenu. Metody: Produkce NO po vlivu účinných látek byla zjišťována pomocí stanovení oxidativních produktů NO2 a NO3 v mediu, glykogenolýza byla detekována podle glukózy uvolněné do media z kultury hepatocytů, hladina NOS byla zjišťována jak komparativní polymerázovou řetězovou reakcí s reversní transkripcí (RT-PCR u hepatocytů), tak kvantitativní real time RT PCR...
|
|
|
Inzulinová rezistence a metabolická inflexibilita : ovlivnění blokádou renin-angiotenzinového systému
Wohl, Petr ; Pelikánová, Terezie (vedoucí práce) ; Prázný, Martin (oponent) ; Vondra, Karel (oponent)
Inzulinová rezistence (IR) hraje zásadní roli v progresi aterosklerózy a je spojena s vyšší kardiovaskulární mortalitou a morbiditou. IR v metabolismu glukózy je běžným nálezem u diabetiků 2. typu a obézních jedinců. Řadou autorů je IR stále považována za základní z řady klinických, biochemických a humorálních odchylek, které souhrnně označujeme jako metabolický syndrom a do kterého dále zahrnujeme esenciální hypertenzi, dyslipoproteinémii, viscerální obezitu, endotelovou dysfunkci a další abnormality. Porucha účinku inzulinu a IR je přítomna i u diabetiků 1. typu a její význam není dostatečně zhodnocen. Disertační práce je zaměřena na problematiku IR u nemocných s diabetem mellitem 1. typu a dále problematiku blokády renin angiotenzinového systému (RAS) v kontextu IR u nemocných s metabolickým syndromem a poruchou glukózové homeostázy. K hodnocení IR je použita metodika hyperinzulinového-euglykemického clampu a nepřímé kalorimetrie, které umožňují testování in vivo u člověka. V našem projektu jsme se zaměřili na 1) posouzení významu metabolické inflexibility u diabetiků 1. typu, 2) hodnocení metodiky hyperinzulinového euglykemického clampu u nemocných s diabetes mellitus 1. typu a přítomnou IR, 3) testování vlivu inhibice RAS při použití blokátoru angiotenzin II typ 1 receptoru (ARB) telmisartanu u...
|
|
|
Mechanismy podmiňující rozvoj inzulínové rezistence při jaterní steatóze
Papáčková, Zuzana ; Cahová, Monika (vedoucí práce) ; Macek Jílková, Zuzana (oponent)
V předkládané práci jsme se zaměřili na identifikaci hlavních enzymů zodpovědných za štěpení zásobních triacylglycerolů (TAG) v játrech. Dále jsme testovali hypotézu, zda akumulace TAG v játrech indukovaná krátkodobým podáváním vysokotukové diety (VTD) vede u potkanů ke změnám v regulaci degradace intracelulárních TAG v játrech a zda je kauzálně spojena se vznikem jaterní inzulínové rezistence. Lysozomální lipáza (LAL) byla jedinou testovanou lipázou, která byla schopna štěpit intracelulární TAG. Prokázali jsme výskyt tohoto enzymu ve dvou kvalitativně odlišných frakcích (lehká a těžká lysozomální frakce). Na rozdíl od LAL asociované s těžkými lysozomy, LAL lokalizovaná v lehké lysozomální frakci vykazovala změny v závislosti na hladovění nebo dietní intervenci. U potkanů na standardní dietě (SD), byla aktivita LAL v této frakci zvýšená při hladovění a významně potlačená v sytém stavu. Ve skupině krmené vysokotukovou dietou jsme prokázali zvýšený obsah TAG, zvýšenou aktivitu LAL v sytém stavu, zvýšenou produkci DAG a vymizení regulace aktivity LAL závislé na hladovění v lehké lysozomální frakci. V játrech potkanů krmených VTD jsme dále prokázali zhoršení přenosu inzulínového signálu a zvýšenou aktivaci PKCε. Z těchto výsledků vyvozujeme, že nadprodukce diacylglycerolu lysozomální lipázou a následná...
|
|
|
Metabolické účinky chronického podávání metforminu u obézních myší v závislosti na složení vysokotukové diety
Roubalová, Jana ; Rossmeisl, Martin (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
Obezita je spojena s rozvojem mnoha závažných metabolických poruch, jako jsou například dyslipidémie, inzulínová rezistence, ukládání ektopického tuku v játrech a ve svalech, jaterní steatóza a nakonec také diabetes 2. typu. Nejpoužívanějším preparátem k léčbě a prevenci těchto onemocnění je metformin (1,1-dimetylbiguanid), který stimuluje vstup glukózy do buňky bez potřeby sekrece inzulínu a normalizuje hladiny lipidových metabolitů v plasmě. Výzkum této problematiky na laboratorních zvířatech je často spojen s indukcí obezity pomocí vysokokalorických diet. V této práci jsem se zabývala porovnáním metabolických účinků diet HFD a HSD, jejichž hlavní obezitogenní složkou je tuk, který tvoří 60 % energetického obsahu. Dieta HFD obsahovala především n-6 nenasycené mastné kyseliny a škrob (100% glukóza). Dieta HSD obsahovala vepřové sádlo, tedy více nasycených mastných kyselin, a sacharózu (50% glukóza, 50% fruktóza). Dále jsem studovala účinky chronického podávání metforminu v pitné vodě na metabolismus myší krmených těmito dietami. Metody: Intraperitoneální glukózový toleranční test (IPGTT), stanovení obsahu lipidových metabolitů v plasmě a ve tkáni, radio-imunologické stanovení obsahu inzulínu v plasmě, stanovení aktivity AMPK metodou "western blotting" Výsledky: Při konzumaci diety HSD byla zvýšena...
|
|
|
Deprese a inzulinová rezistence
Hess, Zdeněk ; Rosolová, Hana (vedoucí práce) ; Šimon, Jaroslav (oponent) ; Souček, Miroslav (oponent) ; Beran, Jiří (oponent)
Souhrn Úvod: Metabolický syndrom inzulínové rezistence a depresivní porucha se považují v dnešní době za významné rizikové faktory pro kardiovaskulární nemoci. Prevalence metabolického syndromu se pohybuje ve vyspělých populacích světa včetně naší populace kolem 25% a výskyt depresivních poruch kolem 15%. Existuje-li vzájemný vztah mezi těmito dvěma faktory není na základě poměrně chudých literárních údajů zcela jasné. Cíl: Pokusit se najít vztah mezi metabolickým syndromem a depresí v populačním vzorku na základě klinických a metabolických ukazatelů. Metodika: Pomocí dotazníků byl hodnocen výskyt depresivní poruchy ev. jiných psychopatologií u 259 jedinců náhodně vybraných z plzeňské populace. Probandi byli obesláni dotazníky, které sloužily k posouzení depresivity a byli pozváni na vyšetření antropometrických a metabolických parametrů spojených s metabolickým syndromem a některých dalších vybraných parametrů. Zejména byl u nich zjišťován výskyt rizikových faktorů metabolického syndromu inzulínové rezistence a hledán vzájemný vztah mezi depresí a metabolickým syndromem. Jako nemocní s metabolickým syndromem inzulínové rezistence byli považováni probandi, u kterých byly splněny 3 z těchto 5 podmínek: Triglyceridy 1,7 mmol/l, HDL cholesterol < 1,0 mmol/l u mužů nebo < 1,3 mmol/l u žen, krevní tlak 130/85...
|
|
|
Úloha proteinkinázy C v patogenezi inzulinové rezistence a jejích komplikacích
Marková, Irena ; Novák, František (vedoucí práce) ; Zeman, Miroslav (oponent) ; Zídková, Jarmila (oponent)
18 SOUHRN Rozšíření poznatků o patogenezi inzulinové rezistence a úloha PKC v mechanismu inzulinové rezistence U HHTg potkanů byly zvýšené sérové hladiny triglyceridů a NEMK spojeny s ektopickým ukládáním triglyceridů ve tkáních a se sníženou citlivostí periferních tkání k účinku inzulinu. Zhoršená utilizace glukózy v periferních tkáních byla provázena sníženou aktivitou GS v kosterním svalu. Snížená aktivita GS a utilizace glukózy v periferních tkáních ukazují na možný defekt v přenosu inzulinového signálu do buněk. V souladu s tím jsou naše nálezy, které ukazují, že rezistence kosterních svalů k účinku inzulinu byla asociována se zvýšenou aktivací a translokací PKC θ. Nutričně indukovaná obezita HHTg potkanů v řadě případů tyto metabolické abnormality spojené s IR ještě dále prohloubila. Zjistili jsme, že zejména PKC θ, by mohla přispívat k metabolickým abnormalitám spojeným s IR a obezitou. Se zvyšujícím se věkem se u HHTg potkanů dále zhoršovala IR a s ní související poruchy lipidového a sacharidového metabolismu, aniž by se zároveň zvyšoval podíl tukové tkáně. Zvyšování IR s přibývajícím věkem bylo u HHTg potkanů doprovázeno nárůstem relativního množství PKC θ. Tyto nálezy svědčí pro možnou účast PKC θ v poruchách IR kosterních svalů. 19 Studium potenciální úlohy rezistinu v patogenezi...
|
|
|
Návrh a ověření intervenčního programu pro klientku s metabolickým syndromem navštěvující Rekondiční centrum VŠTJ MEDICINA v Českých Budějovicích
BENÝŠKOVÁ, Ivetta
Prezentovaná osobní případová studie ukazuje účinky cíleně sestaveného intervenčního pohybového plánu a ověření jeho funkčnosti u klientky s těžkým metabolickým syndromem. Klientkou je 39letá obézní (BMI 32,3; výška 164 cm, hmotnost 87 kg) diabetička. Důraz byl v programu kladen na redukci hmotnosti řízenou pohybovou aktivitou. Klientka během 13 týdnů absolvovala 53 hodin pohybové aktivity aerobního a posilovacího charakteru ve 46 tréninkových jednotkách. Výsledky kazuistiky potvrzují úspěch cílené pohybové intervence v terapie obezity a metabolického syndromu. Výrazně klesla hodnota glykovaného hemoglobinu, obvod pasu se zmenšil o 5 cm, celková redukce hmotnosti dosáhla 2 kg. Během tří měsíců došlo u klientky ke zlepšení antropometrických, biochemických i kardiovaskulárních ukazatelů.
|
|
|
Vliv pohybové intervence u pacientů s DM 2. typu na vybrané fyziologické parametry.
ŠVENDOVÁ, Marcela
Diplomové práce se věnuje tématu: "Vliv pohybové intervence u pacientů s DM 2. typu na vybrané fyziologické parametry". V teoretické části jsou charakterizovány pojmy - pohybová aktivita a inaktivita, prevence, zdraví a civilizační onemocnění. Z civilizačních onemocnění je podrobně rozpracováno onemocnění diabetes mellitus 2. typu. V praktické části je podrobně popsán vliv pohybové aktivity, konkrétně chůze 3krát týdně 60 min s nízkou až střední zátěží, na vybrané antropometrické, biochemické a fyziologické parametry. Byla porovnávána experimentální skupina 10 žen a 10 mužů ve věku 45-60 let s kontrolní skupinou 10žen a 10 mužů ve stejné věkové hladině. Experiment byl projektován na 3 měsíce od 09/2015 do 11/2015 a na konci byla porovnána počáteční a konečná data u hmotnosti, obvodu pasu, hodnot krevního tlaku, glykémie na lačno, postprandiální glykémie a glykovaného hemoglobinu.
|
|
|
Stravovací návyky a životní styl u metabolického syndromu
TOMANOVÁ, Gabriela
ABSTRAKT Stravovací návyky a životní styl u metabolického syndromu Bakalářská práce se zabývá problematikou stravovacích návyků a životního stylu u pacientů s metabolickým syndromem léčných v diabetologických poradnách. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První (teoretická) se zabývá stávajícími a nově zjištěnými poznatky v oblasti této problematiky, stravovacími návyky a životním stylem. Na prvním místě jsem studovala problematiku a změny u MS. V počáteční kapitole zmiňuji hlavní složky a následně se zabývám nejdiskutovanějšími změnami v posledních letech. Poslední zmiňovanou částí jsou faktory ovlivňující MS, zde jsem se zabývala nejdůležitějšími kategoriemi, mezi které patří stravovací zvyklosti, pohybová aktivita, kouření, genetika a stres. Část druhá (empirická) má objasnit problémy s dodržováním správných stravovacích návyků a životního stylu. Má prokázat správnost a účinnost edukace u osob vykazujících příznaky MS. Práce byla řešena jako kvantitativní výzkum, ve kterém byl cílovým souborem zvolen vzorek 120 respondentů vykazující MS v diabetologických poradnách. Pro získání potřebných informací bylo použito dotazníkového šetření. Výzkumem byla potvrzena relativně správná edukace a stravovací návyky u pacientů s MS. Při dotazování bylo zjištěno, že 77 % respondentů tvrdí, že má dostatečné množství informací a správné stravovací návyky. Avšak při hlubším prozkoumání jejich stravovacích návyků bylo zjištěno, že pouze 67 % opravdu ví jak se správně stravovat. Na druhou stranu 23 % sledovaných nemá dostatek informací od lékaře, tudíž nemohou mít ani správné stravovací návyky. Pozitivním výsledkem je, že dvě třetiny pacientů edukovaných v diabetologických poradnách se opravdu dokáží správně stravovat a pracovat s informacemi, které dostávají. Bohužel zbylých 10 % má dostatek informací od svého lékaře, ale nedokáží s informace pracovat tak, aby došlo k úpravě stravovacích návyků. Součástí této bakalářské práce je zdravotně výchovný materiál, který je určen pro pacienty, kteří nemají dostatek informací nebo těm, kteří se orientují v problematice, ale mají zájem se dozvědět víc.
|
host ::
RSS.