|
|
Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí
Bláhová, Natálie ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Téma práce Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí je zaměřeno na analýzu projevů narušené komunikační schopnosti u osob s Alzheimerovou nemocí. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole s názvem Teoretická východiska je rozebírán termín komunikace, dále pojem demence. Další podkapitoly pojednávají o kognitivně-komunikačních poruchách a projevech narušené komunikační schopnosti při demenci. Jsou zde také uvedeny deficity řečových a jazykových procesů v jednotlivých jazykových rovinách. Druhá kapitola se zabývá neurodegenerativním onemocněním. Navazuje na ni podkapitola týkající se Alzheimerovy nemoci a následně objasňuje téma zátěže rodinných pečovatelů. Praktická část představuje analýzu výzkumného šetření, které bylo provedeno v Centru pro seniory Clementas v Janovicích nad Úhlavou. Představení centra Clementas je v bakalářské práci také zahrnuto. Výzkumný vzorek tvořily tři klientky tohoto centra. Praktická část byla vytvořena na základně zúčastněného pozorování a za využití orientačně diagnostických nástrojů a zdravotní dokumentace klientek. Dále se praktická část věnovala problematice rodinných pečovatelů, se kterými bylo též prováděno výzkumné šetření. Výzkumný vzorek tvořily dvě...
|
|
|
Možnosti biblioterapie v rozvoji komunikačních dovedností dětí mladšího školního věku se symptomatickou poruchou řeči
Barvová, Lucie ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce Možnosti biblioterapie v rozvoji komunikačních dovedností dětí mladšího školního věku se symptomatickou poruchou řeči se zabývá otázkou, zda lze využít biblioterapii v edukačním procesu jako jednu z metod sloužící k rozvoji komunikačních dovedností. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku mladšího školního věku a jazykový vývoj v tomto období, aby mohla být lépe pochopena problematika symptomatických poruch řeči. Jsou zde popsány možné odchylky v řečovém vývoji, který vede právě k tomuto narušení komunikační schopnosti. Práce popisuje stručnou charakteristiku symptomatické poruchy řeči u dětí s mentálním postižením, s mozkovou obrnou, se sluchovým postižením a u dětí s ADHD. V neposlední řadě jsou zde uvedena konkrétní doporučení vhodná při komunikaci s žáky s narušenou komunikační schopností. Dále jsou v teoretické části shrnuty poznatky z oblasti biblioterapie a jejich možné využití u dětí mladšího školního věku. Praktická část má za cíl navrhnout odpovídající biblioterapeutický program, který může být aplikován v hodinách českého jazyka a bude rozvíjet komunikační dovedností dětí v oblasti aktivní a pasivní slovní zásoby, porozumění a schopnosti vyjadřování. Prostřednictvím akčního výzkumu je pak ověřována jeho...
|
|
|
Inkluze dítěte s mentálním postižením a vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole
KISELICOVÁ, Gabriela
Tématem bakalářské práce je inkluze dítěte s mentálním postižením a vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole. Jedná se o případovou studii jednoho konkrétního dítěte. Cílem bakalářské práce je popsat problematiku nástupu dítěte s mentálním postižením a vývojovou dysfázií a jeho začleňování do kolektivu v mateřské škole běžného typu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá charakteristikou pojmů, které se pojí s problematikou mentální retardace a narušené komunikační schopnosti, je vymezen pojem vývojová dysfázie, diagnostika těchto dětí, spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, systém péče o tyto děti a legislativa spojená s inkluzí. V praktické části jsou popsány a prezentovány metody a výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jako nejvhodnější typ výzkumu byla zvolena případová studie. Výzkumné šetření je realizováno metodou polostrukturovaného rozhovoru, pozorováním a analýzou dokumentů.
|
|
| |
|
|
Alternativní a augmentativní komunikace u dospělých osob s kombinovaným postižením
Frošová, Iva ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá alternativní a augmentativní komunikací u dospělých osob s kombinovaným postižením. Vymezuje teoretické základy zdravotního postižení, konkrétněji pak kombinovaného postižení. Dále popisuje komunikaci osob s kombinovaným postižením a vysvětluje pojmy jako komunikace, narušená komunikační schopnost nebo logopedická intervence u osob s kombinovaným postižením. Hlouběji se zaměřuje na alternativní a augmentativní komunikaci, kdy blíže popisuje její metody a systémy, diagnostická hlediska, nácvik používání nebo její výhody a nevýhody. Hlavním záměrem práce je popsat využívání alternativní a augmentativní komunikace v běžném životě dospělých osob s kombinovaným postižením, a to především v rámci všedních denních činností a také při možnosti vyjádření svých potřeb a pocitů. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou fázích, v první fázi byly zpracovány případové studie dospělých osob s kombinovaným postižením a ve druhé fázi bylo realizováno zúčastněné pozorování a přímá práce s jednotlivými osobami. V závěru práce je charakterizován přínos alternativní a augmentativní komunikace u dospělých osob s kombinovaným postižením.
|
|
|
Pasivní slovní zásoba u dětí předškolního věku
Kratochvíl, Jakub ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
1 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je otestovat pasivní slovní zásobu u dětí předškolního věku s dyslálií. Pasivní slovní zásoba je testována u dětí ve věkovém rozmezí čtyř až šesti let. K tomuto testování je použito PPVT-V (Peabody Picture Vocabulary Test) test, jenž je aplikován na české jazykové prostředí. Teoretická část práce se týká vývoje dětí předškolního věku, vývoje jejich řeči, narušené komunikační schopnosti, slovní zásoby a její diagnostiky. Výzkumná část se zaměřuje na testování pasivní slovní zásoby a statisticky kvantifikuje rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami a pohlavími a zjišťuje, zda má docházka v mateřské škole vliv na pasivní slovní zásobu. KLÍČOVÁ SLOVA pasivní slovní zásoba, narušená komunikační schopnost, vývoj řeči, předškolní věk
|
|
|
Inkluze žáků s narušenými komunikačními dovednostmi do vybraných základních škol v Praze
Mušková, Zuzana ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluze žáků s narušenou komunikační schopností do vybraných základních škol v Praze. V práci jsou shrnuty poznatky z odborné literatury týkající se narušené komunikační schopnosti a možností inkluzivního vzdělávání v současné době. Práce si klade za cíl zjistit, jak jsou za necelé čtyři roky platnosti vyhlášky (27/2016 Sb.) aplikovány v praxi myšlenky inkluze a společného vzdělávání na vybraných školách v Praze. Zda a jak se liší přístup škol k žákům s narušenou komunikační schopností při přechodu z prvního stupně na druhý stupeň základních škol. V práci je použita metoda kvalitativního výzkumného šetření realizovaného formou strukturovaného rozhovoru s rodiči žáků s narušenou komunikační schopností. Na základě analýzy získaných dat z provedeného šetření jsou navrhnuta doporučení aplikovatelná v pedagogické praxi. KLÍČOVÁ SLOVA narušená komunikační schopnost, inkluze, žáci, základní škola, druhý stupeň
|
|
|
Diagnostika čtenářské pregramotnosti pomocí pracovních listů u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
ŠIMÁNKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá diagnostikou čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku se specifickými vzdělávacími potřebami. Je součástí projektu OP VVV SC1 Podpora pregramotnosti v předškolním vzdělávání - čtenářská pregramotnost. Teoretická část seznamuje s obdobím předškolního věku - s poznávacími procesy a motorickými schopnostmi. Čtenářskou gramotností a pregramotností, pedagogickou diagnostikou a na závěr specifickými vzdělávacími potřebami, přesněji narušenou komunikační schopností a zrakovým postižením. Praktická část ukazuje vytvořené diagnostické materiály a výsledky z jejich ověřování ve třídách mateřských škol s narušenou komunikační schopností a se zrakovým postižením. Výsledky jsou zaznamenány v tabulkách, kde jsou vyznačeny jednotlivé sledované oblasti předcházející čtení a hodnotící škála. Na závěr jsou vyzdviženy kladné a záporné stránky pracovních listů a také oblasti s největšími rozdíly ve výsledcích u dětí dvou zkoumaných skupin.
|
|
|
Komunikace zdravotnického záchranáře s vybranými skupinami pacientů
VÍTKOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je možnost komunikace na lince tísňového volání, která je směřována především na řečově postižené a sluchově postižené. Během své praxe na krajském operačním středisku Jihočeského kraje jsem vypozorovala, že volající často podléhají stresu. Většina volajících má přitom možnost verbálně sdělit operátorovi požadované informace. Tuto možnost však postrádají osoby se sluchovým nebo řečovým postižením. Přivolání zdravotnické pomoci se pro postižené proto může zdát mnohem obtížnější. V teoretické části definuji operační středisko jako celek, jeho úlohy a funkce. K tomuto tématu je zahrnuto i rozdělení tísňových výzev, druhy výjezdových skupin a indikace výjezdů. Následuje komplexní zachycení problematiky řečově postižených vymezení základních pojmů, dělení a způsoby jejich komunikace. Podobnou strukturu nese i další kapitola týkající se sluchově postižených. V práci jsou zmíněny zásady komunikace s oběma druhy postižených. Je to jeden z pilířů úspěšně zvládnuté vzájemné komunikace s nimi. Praktická část je realizována formou kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se účastnilo 7 náhodně vybraných operátorů z Plzeňského kraje a 7 z Jihočeského kraje. Cílem je zmapovat možné postupy komunikace s lidmi s řečovým nebo sluchovým postižením na lince tísňového volání, a náhled na východiska takto komplikovaných tísňových hovorů. Z výzkumu vyplývá, že klasický hovor není jediný způsob, jak se dovolat na linku tísňového volání. Také se ukázalo, že ačkoliv jsou operační střediska obou krajů připravena na možnost příjmu i jiných forem tísňových výzev než klasické volání, sluchově ani řečově handicapovaní toho využívají spíš vyjímečně. Výsledky všech hovorů jsou pouze orientační a odvíjí se od délky praxe a nabytých zkušeností daného operátora. Bakalářskou práci lze použít jako možný studijní materiál k předmětu Práce operátora na lince tísňového volání, který je zařazen do studijního plánu oboru zdravotnický záchranář.
|
|
|
Rozvíjení komunikačních dovedností dětí se specifickými potřebami
JŮNOVÁ, Iva
Práce je věnována komunikačním dovednostem dětí s mentálním postižením v předškolním věku. V teoretické části je popsán vývoj komunikačních dovedností, dopad mentálního postižení na komunikační dovednosti a jsou zde představeny diagnózy dětí sledovaných ve výzkumné části práce. Praktickou část tvoří kazuisticky zpracovaný výzkum kvalitativního charakteru. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo popsat stav a možnosti rozvoje komunikačních dovedností dětí s mentálním postižením v předškolním věku. Výsledkem provedeného šetření jsou příběhy pěti dětí a výsledky diagnostiky jejich komunikačních dovedností a doporučené náměty a činnosti, které mohou jejich komunikaci povzbuzovat a rozvíjet. V praktické části byly použity metody pozorování a přímé práce s dětmi. V závěru jsem zkompletovala úrovně komunikační dovedností pozorovaných dětí, sepsala způsoby, jakými probíhá komunikace mezi pedagogem a dítětem, a prostředky, kterými jsou komunikační dovednosti rozvíjeny.
|
host ::
RSS.