|
|
Integrace cizinců do české společnosti
Pokorný, Martin ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Cílem mé diplomové práce je prozkoumání problematiky integrace cizinců do české společnosti. K tomuto účelu zamýšlím použít techniku dotazníkového šetření, spolu s komparací dalších šetření, která byla provedena nevládními organizacemi. Dílčím záměrem je pak zmapování právního postavení cizince v České republice, důvody emigrace v historii, její vývoj a skladba migrující populace na evropském kontinentě. Dále se zaměřím na možnosti zdravotního a sociálního pojištění s možností využití lékařské péče a také na možnosti práce a studia cizinců v České republice.
|
|
| |
|
|
Náboženství a filozofie TGM
Florianová, Tereza ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Tato diplomová práce si klade za primární cíl charakterizovat způsob, jakým významný filozof a politik Tomáš Garrigue Masaryk nahlížel na filozofii a náboženství. Jelikož se smýšlení jedince v těchto aspektech formuje postupně v závislosti na životních zkušenostech a událostech, je pro hlubší pochopení dané problematiky nutné pojednat o některých úsecích jeho života. Ty měly nejen vliv na utváření zmíněných náhledů, ale již samotná stanoviska, která Masaryk ve zmíněných situacích a kauzách zaujímal, mají sama o sobě nemalou výpovědní hodnotu. Řeč je kupříkladu o Hilsneriádě či záležitosti pravosti Rukopisů - v obou případech měl Masaryk jasně vyhraněný názor, za kterým si, navzdory kritice, kterou sklízel, pevně stál. Zásadní vliv měli na Masaryka také někteří filozofové, myslitelé a duchovní. Z pohledu náboženského patrně ponejvíce přejímal myšlenky Ježíše a Husa. V rovině filozofické je, kvůli mnohosti osobností, ke kterým do jisté míry inklinoval, obtížné zvolit tu nejvlivnější, nicméně tuto pozici by nejspíše zaujímal Platón, jehož si ho Masaryk jakožto filozofa velice vážil. Na druhou stranu sám Masaryk zásadním způsobem ovlivnil některé své následovníky, například Jana Patočku, o jehož vyrovnání se s Masarykovou filozofií je taktéž pojednáno. Ačkoliv je Masarykovo pojetí náboženství a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj myšlenky československého státu v 19. a na počátku 20. století
Suchánek, Petr ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá myšlenkovým pozadím československé státnosti skrze náhled do národního obrození a díla T. G. Masaryka. Cílem je zjistit, jak vypadají její jednotlivé složky a sledovat jejich vývoj v čase mezi 19. a počátkem 20. století. K tomu je použito metod analýzy a komparace primárních textů autorů, kteří se tématem zabývali. Přínosem této práce je nazření na problém skrze optiku dobových dokumentů a hlavním zjištěním je nepevnost některých argumentů, na nichž idea československého státu stojí.
|
|
|
Pojetí demokracie u Tomáše Garrigua Masaryka
Procházková, Kamila ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Cílem diplomové práce je propojit Masarykovo teoretické uvažování o demokracii s jeho politickou praxí. První část práce se zaměřuje na vysvětlení pojmu demokracie, objasnění jejího vzniku a proměny přístupu k demokracii v evropském myšlení. Druhá část práce objasňuje Masarykovy úvahy o demokracii, politice, mravnosti, humanitě a realismu, které rozvíjí v kontextu českého národa a dějin. Třetí a poslední část práce pak pojednává o Masarykově praktické politice a jeho participaci na veřejném životě. Konkrétně se zabývá veřejnými kauzami, ve kterých Masaryk figuroval, jeho poslaneckou činností, aktivitami a programem v zahraničním odboji a Masarykovým výkonem úřadu prezidenta Československa. Při zpracování použitých literárních zdrojů se v diplomové práci využívá analytická a komparativní metoda. Klíčová slova demokracie, politika, mravnost, humanita, realismus, česká otázka
|
|
|
Masarykův koncept demokracie
Kuchař, Roman ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je normativní koncept demokracie, s nímž se setkáváme v myšlení Tomáše Garrigua Masaryka, výrazné postavy českých dějin na úrovni společenské (politické) i vědecké. Práce si klade za cíl zachytit co nejvěrněji Masarykovu představu o demokracii, jakožto jistou syntézu morálního a politického názoru (přesvědčení) dotčeného autora. Tento koncept je dokreslen prostřednictvím jeho kritické interpretace osobnostmi navazujícími na tradici českého filosofického humanismu, jakož i zasazením do kontextu vybraných teorií demokracie. Uskutečnění zmíněného cíle povede k ujasnění hodnot, nabízejících odpověď na stále trvající otázku krize moderního člověka. Přestože Masarykovo řešení je silně normativní a v dnešní době již v mnoha ohledech zastaralé, jde o jeden z mála skutečně promyšlených návrhů, které byly v otázce krize moderního člověka předneseny. Tato práce předkládá názor, že Masarykův koncept demokracie je stále inspirativním, nicméně si žádá nutnou aktualizaci na základě historické zkušenosti minulého století.
|
|
|
Integrace cizinců do české společnosti
Pokorný, Martin ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Cílem mé diplomové práce je prozkoumání problematiky integrace cizinců do české společnosti. K tomuto účelu zamýšlím použít techniku dotazníkového šetření, spolu s komparací dalších šetření, která byla provedena nevládními organizacemi. Dílčím záměrem je pak zmapování právního postavení cizince v České republice, důvody emigrace v historii, její vývoj a skladba migrující populace na evropském kontinentě. Dále se zaměřím na možnosti zdravotního a sociálního pojištění s možností využití lékařské péče a také na možnosti práce a studia cizinců v České republice.
|
|
|
Teorie humanitní demokracie
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Teorie humanitní demokracie - abstrakt Cílem této práce je analysa otázky humanitní demokracie, jež by vedla k závěru, zdali je tento koncept tím správným východiskem pro soudobou společnost. Autor v úmyslu dobrat se jádra věci zvoleného předmětu práce užívá při svém bádání analythické, synthetické a historické methody. Samotná práce je logicky členěna na část všeobecnou a část zvláštní, kdy nejprve autor nachází problémy a poté usiluje o jejich vhodné řešení. V konkrétní rovině jde o problém transformace částečné demokracie, to jest, demokracie formální, po zdůraznění jejích nedostatků, v úplnou demokracii, tedy v demokracii materiální. Při bližším pohledu se práce skládá ze sedmi kapitol, přičemž každá z nich pojednává o různých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první vymezuje některé právní pojmy a myšlenkové kategorie, je tak základem celé práce. Následující kapitola obsahuje genesi a stručný historický vývoj fenomenů demokracie a humanity. Stěžejní a nejdůležitější ideje humanitní demokracie, jako jsou idea humanitní, svoboda, rovnost a bratrství, jsou nastíněny v kapitole třetí. Všeobecná část je uzavřena kapitolou, která analysuje vztah demokracie a liberalismu. Poté následuje zvláštní část, blížeji dělená do tří kapitol. Nejprve jsou navrženy východiska z úpadku politické demokracie, především...
|
host ::
RSS.