|
|
Nukleové kyseliny jako terapeutické agens
Ráčková, Lucie ; Španová, Alena (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
S rozvojem molekulární biologie dochází i k rozvoji v onkoterapii. Hlavním směrem moderní medicíny je genová terapie. V genové terapii jsou používány dvě kategorie vektorů, a to virové vektory a nevirové vektory. K nevirovým vektorům patří plazmidy. Plazmidová DNA využívána v medicíně musí být dokonale čistá. V současnosti jsou k izolaci a purifikaci plazmidové DNA využívány hlavně chromatografické metody. Výzkum a vývoj se ale zabývá i jinými metodami, například dvoufázovými vodnými systémy a magnetickými nosiči. V experimentální části byla provedena izolace plazmidové pUC 19 DNA z kultury buněk Escherichia coli JM 109 (pUC 19) metodou alkalické lýze. Izolovaná plazmidová DNA byla purifikovaná pomocí třech metod: RNA v plazmidové DNA byla vysrážena chloridem lithným, RNA byla degradovaná imobilizovanou RNázou A a plazmidová DNA byla purifikována pomocí dvoufázového systému. Kvalita izolované plazmidové DNA byla ověřena spektrofotomericky a agarózovou gelovou elektroforézou.
|
|
|
Vývoj nových postupů léčby B buněčných malignit pomocí imunoterapie založené na geneticky modifikovaných T lymfocytech
Novotná, Natálie ; Otáhal, Pavel (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
CAR T buněčná terapie představuje slibnou metodu v léčbě hematologických malignit. Genová imunoterapie využívá speciálně upravené T buňky, které na svém povrchu exprimují chimerní antigenní receptor (CAR). Modifikované T lymfocyty jsou schopny na základě specifických povrchových markerů rozpoznat a zničit cílové buňky. Ačkoli se CAR T buněčná terapie využívá v klinické praxi, existuje řada omezení, která snižují její účinnost. Cílem diplomové práce je prozkoumání nových možností zefektivnění celé terapie prostřednictvím endogenní sekrece interleukinů (IL 21) pod kontrolou inducibilních promotorů, a tím posílit perzistenci a expanzi CAR T buněk tímto účelem byly zkonstruovány inducibilní expresní systémy obsahující gen pro CAR19 receptor specificky rozpoznávající molekulu CD19 a gen pro interleukin umístěný pod inducibilními promotory NFAT nebo NR4A. Sestavené vektory byly elektroporovány do PBMC buněk s využitím PiggyBac transpozonového systému pro dosažení stabilní exprese buněčnou linií RAMOS byla získána data měřením na průtokovém cytometru a metodou ELISA. Na základě výsledků je patrné, že stimulované CAR T buňky jsou schopny generovat vyšší koncentrace interleukinů, kde klíčovým faktorem pro jejich produkci je mimo jiné i vhodně zvolený promotor. V další fázi výzkumu byla potvrzena důležitost pozice...
|
|
|
Translation potential of current preclinical techniques for gene therapy of neurological diseases in clinic. A critical review.
Žideková, Paulína ; Novák, Ondřej (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Výzkum v oblasti genové terapie má potenciál se stát revolučním přístupem k léčbě širokého spektra neurologických onemocnění. Léčit tyto poruchy kauzálně, specifickou substitucí, delecí, umlčením nebo úpravou vadných genů, by mohlo být výsadou genové terapie. Koncept translační medicíny je soustředěn na přenos principů fungování v překlinickém výzkumu do léčby u lidí. Jeho klíčovým problémem je překonat omezení spojená s velkou mezerou mezi obrovskou rozmanitostí nástrojů molekulární biologie překlinického výzkumu a nedostatkem odpovídajících možností u lidí. Klinickou implementaci většiny předklinických přístupů je stále možné považovat za omezenou. Hlavním záměrem této práce je shrnout nejnovější pokroky nástrojů molekulárního a genetického inženýrství, které samotné nebo v kombinaci mají potenciál posunout většinu preklinické genové terapie neurologických onemocnění do klinické praxe.
|
|
|
Boj za lidskou důstojnost v éře moderní eugeniky. Molekulární nástroj editace genomu CRISPR/CAS9 a jeho užití v lidské genové terapii z pohledu teologické etiky
Auxt, Miroslav ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Nedávný průlomový objev molekulárního nástroje editace genomu CRISPR/CAS9 představuje v oblasti molekulární biologie, biomedicíny a dalších přidružených oborů naprostou revoluci. Jedná se o vysoce efektivní biomolekulární nástroj, odvozený od bakteriálního imunitního systému, kterým je možné zavádět přesné změny v genomech všech organismů. Diplomová práce se omezuje na etické hodnocení použití CRISPR/CAS9 výlučně v lidské genové terapii. Díky efektivitě, jednoduchosti, přesnosti a nízkým finančním nákladům má již nyní editační nástroj CRISPR/CAS9, při dodrženi etických parametrů, širokospektrální využití v terapeutických postupech na somatických neboli tělních buňkách při léčení lidských geneticky podmíněných onemocnění bez zavedení změny do budoucího potomstva daného jedince. Kromě velkého terapeutického potenciálu, aplikace CRISPR/CAS9 vyvolává mnohé etické otázky spojené s možnostmi jejího dalšího využití, příp. zneužití. Mezi eticky problematické genetické postupy se řadí: lidská dědičná editace genomu, tedy cílené pozměňování genomu pohlavních buněk, progenitorových buněk a buněk raných embryonálních vývojových stadií s terapeutickým cílem eliminace geneticky podmíněného onemocnění spojeného se zavedením této změny do budoucího potomstva daného jedince. Dále jsou to kontroverzní neterapeutické...
|
|
|
Současné možnosti terapie cystické fibrózy
Chmelíková, Barbora ; Kubíčková, Božena (vedoucí práce) ; Marková, Vendula (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na možné léčebné metody cystické fibrózy, a to především na použití modulátorů. Modulátory jsou probírány jak z hlediska mechanismů jejich funkce, tak i možností jejich aplikace. V práci jsou dále diskutovány i další metody léčby cystické fibrózy, a to především pro dýchací cesty a gastrointestinální trakt. Práce je rozčleněna do tří vzájemně se doplňujících částí. V první části jsou vymezeny základní pojmy související s cystickou fibrózou, druhá navazující část je zaměřena na porovnání jednotlivých metod léčby cystické fibrózy a třetí část se věnuje podrobnému rozboru a charakteristice jednotlivých modulátorů. Práce je vypracována jako literární rešerše za použití ověřených sekundárních a zejména primárních zdrojů. Klíčová slova: cystická fibróza, genová terapie, léčba, modulátor, potenciátor, korektor
|
|
|
Nanočástice pro přenos genové terapie
Dvořáková, Nikola ; Ellederová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Šálek, Petr (oponent)
Genová editace pomocí CRISPR/Cas9 systému je jedna z možností, která udává nový směr v rozvoji genové terapie. Nejčastěji využívaným prostředkem pro přenos DNA do buněk jsou viry, které však nedokáží často pojmout CRISPR/Cas9 systém, velký až několik kb. Nanočástice (NPs) jako nevirové přenašeče se jeví jako možný prostředek, jak tento systém do buňky přenést. Pro tuto práci byly vybrány magnetické Fe3O4 NPs (MNPs) kvůli jejich skvělým vlastnostem jako je multifunkčnost, biokompatibilita, snadná odbouratelnost a jednoduchá syntéza. Cílem práce bylo vytvořit MNPs a komplex MNPs obalených PEI/CRISPR-Cas9 plazmidem a následně je charakterizovat pomocí fyzikálně chemických metod. Vytvořenému komplexu MNPs/PEI/CRISPR-Cas9 byly definovány přesné parametry, které byly určeny jako vhodné pro možné pohlcení buňkou. Byla ověřena také hypotéza stabilizace komplexu MNPs/CRISPR-Cas9 plazmidu po přidání polyethyleniminu (PEI), který dokáže taktéž plazmidovou DNA ochránit i před restrikčními endonukleázami. Následně mohla být komplexem MNPs/PEI/CRISPR-Cas9 transfekována stabilní modifikovaná buněčná linie HEK293-TLR3, určená pro možné pozorování oprav dvouřetězcových zlomů (DSB) pomocí nehomologního připojení konců (NHEJ) nebo homologní rekombinace (HR). Výsledky ukazují efektivitu transfekce 13 % a pro NHEJ 5 %...
|
|
|
Polymerní systémy pro dopravu siRNA
Blažková, Jana ; Pechar, Michal (vedoucí práce) ; Šťovíček, Vratislav (oponent)
Proces RNA interference (RNAi) je přirozený jev, při kterém dochází prostřednictvím malých dvouřetězcových RNA molekul (dsRNA) k posttranskripční regulaci exprese genů. "Small interfering RNA" (siRNA) je malá dsRNA, kterou můžeme využít pro cílené umlčování genů, jakožto alternativní terapeutickou léčbu geneticky podmíněných onemocnění. Pro in vivo aplikaci je nutné siRNA ochránit před degradací, abychom zajistili její efektivní dopravení do cílových buněk pomocí sofistikovaných vektorů. Tato práce je zaměřená především na na popis nevirových vektorů na bázi kladně nabitých polymerů, tvořících s siRNA polyelektrolytové komplexy (polyplexy), a povrchově modifikujících hydrofilních polymerů zajišťující ochranu vektoru během transportu v krvi.
|
|
|
Metodické přístupy v genové terapii na zvířecích modelech
Šubrtová, Hana
V této bakalářské práci je pojednáváno o genové terapii jako o možné léčbě k řadě onemocnění. Jsou zde shrnuty obecné informace o genové terapii, její rozdělení a také pár důležitých milníků z historie, které významným způsobem přispěli k jejímu rozvoji. Následně se práce věnuje popisu nejčastěji používaných vektorů, přičemž u každého jsou zvláště vypsány jeho hlavní výhody a nevýhody, i příklady konkrétních nemocí, pro které je možné dané nosiče genů využít. Dále se práce zabývá metodami, jež jsou nejčastěji používány pro odhalení genové mutace, a krátkým shrnutím modelových organismů, které jsou vhodné pro výzkum genové terapie. Nakonec jsou zde popsány důležitá úskalí spojená s aplikací genové terapie.
|
|
|
Genová terapie, její principy, mechanizmy a typy vektorů
Dobešová, Lucie
V začátečních kapitolách se práce věnuje obecným informacím o genové terapii a její historii. V navazujících kapitolách jsou uvedeny informace o jejích principech (jak klasických, tak o genové terapii ve spojení s CRISPR/Cas9) a vektorech, pomocí nichž je možné proces genové terapie uskutečnit. V závěrečných kapitolách se práce zabývá modelovými organismy, které jsou využívány pro klinické testy, využitím genové terapie u lidských pacientů a etickými a bezpečnostními okolnostmi spojenými s jejím použitím.
|
|
|
Nanočástice pro přenos genové terapie
Dvořáková, Nikola ; Ellederová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Šálek, Petr (oponent)
Genová editace pomocí CRISPR/Cas9 systému je jedna z možností, která udává nový směr v rozvoji genové terapie. Nejčastěji využívaným prostředkem pro přenos DNA do buněk jsou viry, které však nedokáží často pojmout CRISPR/Cas9 systém, velký až několik kb. Nanočástice (NPs) jako nevirové přenašeče se jeví jako možný prostředek, jak tento systém do buňky přenést. Pro tuto práci byly vybrány magnetické Fe3O4 NPs (MNPs) kvůli jejich skvělým vlastnostem jako je multifunkčnost, biokompatibilita, snadná odbouratelnost a jednoduchá syntéza. Cílem práce bylo vytvořit MNPs a komplex MNPs obalených PEI/CRISPR-Cas9 plazmidem a následně je charakterizovat pomocí fyzikálně chemických metod. Vytvořenému komplexu MNPs/PEI/CRISPR-Cas9 byly definovány přesné parametry, které byly určeny jako vhodné pro možné pohlcení buňkou. Byla ověřena také hypotéza stabilizace komplexu MNPs/CRISPR-Cas9 plazmidu po přidání polyethyleniminu (PEI), který dokáže taktéž plazmidovou DNA ochránit i před restrikčními endonukleázami. Následně mohla být komplexem MNPs/PEI/CRISPR-Cas9 transfekována stabilní modifikovaná buněčná linie HEK293-TLR3, určená pro možné pozorování oprav dvouřetězcových zlomů (DSB) pomocí nehomologního připojení konců (NHEJ) nebo homologní rekombinace (HR). Výsledky ukazují efektivitu transfekce 13 % a pro NHEJ 5 %...
|
host ::
RSS.