|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Koncept extraverze-introverze na pozadí umělecky tvořivé osobnosti
Heinová, Dana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání dimenze extraverze-introverze jako jedné ze základních charakteristik osobnosti člověka. V teoretické části práce přinášíme stručnou historii snah tuto dimenzi definovat a popsat, také představujeme některé současné koncepty a příslušné diagnostické metody. Dále se v teoretické části práce krátce věnujeme specifikům osobnostní dimenze extraverze v kontextu umělecky tvořivé osobnosti. Cílem této práce není přispět k odpovědi na otázku po existenci vztahu mezi tvůrčím uměleckým procesem a introvertností či extravertností tvůrce. Umělci jsou ale psychologicky hojně prozkoumanou skupinou, rozhodli jsme se proto některé specifické poznatky o jejich extravertnosti nebo introvertnosti využít v našem výzkumu. Cílem praktické části práce je příspěvek k hledání možné souvislosti teorií osobnosti H. Rorschacha a H. J. Eysencka. Obě teorie a jejich metody (Rorschachův test a Eysenck Personality Questionnaire, dále EPQ-R) jsou založeny na neurobiologických vlastnostech jedince a jeho typických způsobech reagování, liší se ale svým přístupem. Předpoklad H. J. Eysencka o spíše nižší extravertnosti umělců, stejně jako předpoklad H. Rorschacha o umělecké osobnosti spíše introverzivní či ambientní, můžeme na našem malém výběru potvrdit. Nenalezli jsme signifikantní vztah mezi...
|
|
|
Srovnání dimenze introverze versus extraverze v Eysenckově testu s disociální poruchou osobnosti
Balková, Barbora ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Cílem práce bylo ověření Eysenckovy hypotézy, podle níž jsou psychopati extravertnější než běžná populace. Autorka dospěla k závěru, že Eysenck psychopatii pojímal jako koncept podobný disociální poruše osobnosti. Z těchto důvodů považovala za přijatelné hypotézu otestovat na osobách s touto diagnózou. Pro testování hypotézy zvolila test Eysenck personality questionnaire (EPQ-R) a dotazník 4Elements, jenž jí umožnil testovat hypotézu s ohledem na odlišné aspekty dimenze extraverze. Výzkum potvrdil, že osoby s diagnózou disociální poruchy osobnosti dosahují na škále extraverze měřené EPQ-R vyšších hodnot než jsou průměrné hodnoty extraverze u běžné populace. Byla nalezena také signifikantní pozitivní korelace mezi škálou extraverze EPQ-R a faktorem oheň měřeným testem 4Elements; avšak nikoliv mezi extraverzí a faktorem vzduch. Na základě těchto výsledků autorka předpokládá, že osoby s disociální poruchou osobnosti jsou extravertnější než běžná populace, ale především na základě vyššího skórování v položkách sledujících impulzivitu, energičnost a dominanci.
|
|
|
Rozložení inteligence a osobnostních charakteristik u transsexuálů typu female-to-male a male-to-female
Novák, Marek ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Souhrn: Diplomová práce se zabývá rozdíly mezi transsexuály Female-to-Male (FtM) a Male-to-Female (MtF) a to v oblasti inteligence a osobnostních charakteristik. Cílem je porovnat výsledky v těchto dvou oblastech mezi mužskými a ženskými transsexuály a zároveň zjistit, zda-li u nich dochází k rozložení sledovaných znaků spíše dle biologického pohlaví nebo dle pohlavní identity. V teoretické části jsou sledovány takové studie a výzkumy, které srovnávají muže a ženy v populaci a jsou dávány do širších souvislosti s výsledky různých výzkumů u transsexuálů MtF a FtM. Záměrem našeho výzkumu bylo srovnat data u 200 transsexuálů (100 MtF a 100 FtM) a to v testu Ravenovy progresivní matice a dotazníku DOPEN. Výsledky byly podrobeny statistické analýze, srovnávány mezi oběma skupinami transsexuálů a dále porovnány s normami pro muže a ženy v celkové populaci. V oblasti inteligence nebyl zjištěn rozdíl mezi oběma skupinami transsexuálů, mužští i ženští transsexuálové dosáhli mírného nadprůměru (IQ 117). U Male-to-Female byla naměřena vyšší variabilita výsledků v testu Ravenovy progresivní matice. Male-to-Female transsexuálové dále dosáhli signifikantně vyšších skórů v oblasti neuroticismu oproti Female-to-Male. Tato charakteristika byla významně vyšší u obou skupin transsexuálů ve srovnání s populací. Je...
|
|
| |
|
|
Osobnostní typologie při volbě povolání
Buriánková, Veronika ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Maňák, Radim (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat význam osobnostní typologie při volbě povolání. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení souvisejících pojmů, shrnutí poznatků týkajících se osobnostní typologie a seznámení s vybranými teoriemi zabývajícími se osobnostní typologií. Zvláštní pozornost je věnována typovému indikátoru MBTI, který je následně využit v praktické části práce. Na teoretickou část navazuje část metodická, která vymezuje jednotlivé etapy výzkumného šetření a spolu s teoretickou části slouží jako podklad pro praktickou část. V rámci praktické části je analyzována problematika typologie osobnosti při volbě povolání prostřednictvím výzkumného šetření a následně je uvedena interpretace zjištěných výsledků.
|
|
|
Účinky specifických poruch učení na self-koncept a sociometrickou pozici dítěte ve třídě
GORNIAKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá sebepojetím dětí ve třídě, které mají specifické poruchy učení. Tyto děti jsou staršího školního věku. První část práce vymezuje pojmy související s daným tématem a které mají poskytnout čtenáři základní informace o této problematice. Další část práce obsahuje vlastní výzkum, jehož cílem je zjistit a porovnat sebepojetí dětí se specifickými poruchami učení s dětmi, u nichž tyto poruchy nebyly diagnostikovány. Pro výzkum byly použity standardizované testy, které umožnily zjistit míru extroverze, introverze, neuroticismu u žáka, také to, zda se u dítěte projevuje snaha o sociální deziderabilitu, dále jeho postavení mezi ostatními spolužáky, jeho představ o školních schopnostech a dovednostech v jednotlivých předmětech. Zda tedy specifické poruchy učení mohou negativně ovlivňovat psychickou stabilitu dítěte a zda mají podíl na jeho možném neurotickém vývoji.
|
host ::
RSS.