|
|
Podpora kognitivních schopností seniorů v rezidenčních zařízeních
Kňavová, Kristýna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi podpory aktivizace kognitivních schopností v seniorském věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na definici procesu stárnutí jedince s důrazem na změny kognitivních funkcí a možnosti podpory jejich stimulace. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu, u něhož byl sběr dat realizován prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pracovníky a klienty čtyř domovů pro seniory a podpořen záměrným pozorováním aktivizace kognitivních funkcí. Hlavním cílem je získání přehledu o obsahu a formách aktivizačních činností se zaměřením na kognitivní funkce ve zvolených zařízeních. Cílem je také získání přehledu o frekvenci, diferenciaci a efektivitě výše zmíněných aktivizačních činností ve zvolených zařízeních a vytvoření obecného doporučení pro pracovníky zařízení se záměrem zkvalitnit či doplnit portfolio poskytovaných aktivit. KLÍČOVÁ SLOVA Stáří a stárnutí, kognitivní funkce, narušení kognitivních funkcí, rozvoj kognitivních funkcí, Demence, institucionální péče
|
|
|
Vliv zprostředkovaného učení na rozvoj kognitivních funkcí u dětí mladšího školního věku
Janoušková, Lenka ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá využitím Feuersteinovy teorie zprostředkovaného učení ve školní výuce první třídy základní školy. Shrnuje základní informace o Feuersteinově díle a teoriích zkušenosti zprostředkovaného učení a strukturální kognitivní modifikovatelnosti. Dále se věnuje uplatnění teorie zkušenosti zprostředkovaného učení ve výuce první třídy základní školy. V této souvislosti charakterizuje období mladšího školního věku a roli učitele. Ústřední téma práce, teorie zkušenosti zprostředkovaného učení, představuje přístup zaměřený na proces a strukturu myšlení. Aplikace této teorie je zacílená na celkový kognitivní rozvoj jedince, především na rozvoj myšlení. Hlavním cílem této práce je představit možnosti využití teorie zprostředkovaného učení ve školní výuce a přispět tak k šíření této u nás nově vznikající metodiky, kterou pokládám z hlediska pedagogické psychologie za obohacující a smysluplné rozšíření způsobu výuky významně podporující kognitivní vývoj dětí.
|
|
|
Využití zprostředkovaného učení ve školní výuce
Rázgová, Lenka ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent) ; Krejčová, Kristýna (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje výsledky výzkumného projektu zaměřeného na využití teorie zkušenosti zprostředkovaného učení ve školní výuce pro kognitivní rozvoj žáků. První kapitola se věnuje přiblížení přístupu ke vzdělávání zaměřeného na proces učení a jeho srovnání s tradičním přístupem zacíleným na obsah učení. Následné části práce se postupně zabývají vybranými teoriemi Reuvena Feuersteina, které jsou důležité pro představení kontextu vzniku jeho další teorie, teorie zkušenosti zprostředkovaného učení. Tato teorie je hlavním tématem teoretické části práce. Kromě její definice a parametrů jsou prezentována konkrétní doporučení pro učitele, jak jejím prostřednictvím mohou u žáků rozvíjet kognitivní schopnosti přímo ve školní výuce. Následně je pozornost věnována také Feuersteinovu celosvětově známému intervenčnímu programu Instrumentální obohacení, který je ve školním prostředí využíván také v České republice. Podstatnou součástí této kapitoly je představení několika výzkumných studií, které se zaměřují na ověření přínosu Feuersteinových přístupů pro kognitivní rozvoj dětí a dospívajících. Závěrem teoretické části práce jsou charakterizovány základní principy dynamické diagnostiky, která je použita v empirické části práce. Výzkumný projekt využil kvantitativní metodologii a byl...
|
|
|
Vliv zprostředkovaného učení na rozvoj kognitivních funkcí u dětí mladšího školního věku
Janoušková, Lenka ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá využitím Feuersteinovy teorie zprostředkovaného učení ve školní výuce první třídy základní školy. Shrnuje základní informace o Feuersteinově díle a teoriích zkušenosti zprostředkovaného učení a strukturální kognitivní modifikovatelnosti. Dále se věnuje uplatnění teorie zkušenosti zprostředkovaného učení ve výuce první třídy základní školy. V této souvislosti charakterizuje období mladšího školního věku a roli učitele. Ústřední téma práce, teorie zkušenosti zprostředkovaného učení, představuje přístup zaměřený na proces a strukturu myšlení. Aplikace této teorie je zacílená na celkový kognitivní rozvoj jedince, především na rozvoj myšlení. Hlavním cílem této práce je představit možnosti využití teorie zprostředkovaného učení ve školní výuce a přispět tak k šíření této u nás nově vznikající metodiky, kterou pokládám z hlediska pedagogické psychologie za obohacující a smysluplné rozšíření způsobu výuky významně podporující kognitivní vývoj dětí.
|
|
|
Rozvoj kognitivních funkcí u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami - Feuersteinovo instrumentální obohacení
Miková, Tereza ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Instrumentální obohacování je celosvětově rozšířená metoda rozvoje kognitivních funkcí, od roku 2000 využívaná i v České republice. Její autor, Reuven Feuerstein, je hluboce přesvědčen o dispozici lidského jedince přizpůsobovat se novým podmínkám a rozvíjet své schopnosti. V pozadí metody stojí rozpracovaný teoretický koncept - zejména teorie strukturální kognitivní modifikovatelnosti a zprostředkované učení. Tato práce přináší základní informace o konceptech souvisejících s kognitivní modifikovatelností, věnuje se aplikacím, které z ní vycházejí. Zmiňuje také obecnější teoretické přístupy k rozvoji kognitivních funkcí. V kvalitativní studii se zaměřujeme na metodu instrumentálního obohacování. Prostřednictvím desetiměsíčního sledování šesti klientů organizace DYS-centrum Praha se snažíme zmapovat změny (respektive jejich projevy), ke kterým během intervence dochází. Data jsme získávali metodou pozorování (participační pozorování a analýza videozáznamů) a polostrukturovaných rozhovorů s rodiči klientů. Sledovali jsme proměny v projevech kognitivních funkcí, v kvalitě vyjadřování, v kvalitě samostatné práce a dovednosti účinně pracovat s informacemi. Změny různého rozsahu jsme zaznamenali ve všech těchto oblastech. Některé jsme zaregistrovali pouze během lekcí FIE, jiné se u dětí projevily i v...
|
host ::
RSS.