|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
|
Barokní devoční grafika v českých zemích aneb Motiv Palladia země české v grafické tvorbě 17. a 18. století
KADLEC, David
Diplomová práce je pojata teoreticko-praktickou formou. Ústředním předmětem zájmu je barokní devoční grafika. Jednotlivé kapitoly seznamují čtenáře s její historií, účelem a dalšími souvislostmi, které se k ní vztahují. Jedná se například o mariánský kult, kult světců nebo poutnictví. Předkládaná práce nadále rozvádí téma devoční grafiky skrze jména barokních grafiků a rytců, kteří působili na našem území, a jejichž díla ovlivnila produkci náboženské grafiky. Závěrečné kapitoly teoretické části jsou věnovány rozboru náboženských grafik zachycujících motiv Palladia země české. Praktická část diplomové práce zpracovává poznatky získané z části teoretické a pracuje s motivem Palladia země české a převádí ho v rámci autorské tvorby do podoby devoční grafiky.
|
|
|
Barokní legendy a kulty panenských mučednic
Kráčmarová, Alena ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
4 Anotace Má práce se zabývá barokními legendami a kulty virgines capitales. Úvod do tématiky je zde zastoupen třemi kapitolami o legendistice, barokní literatuře a barokní zbožnosti. Na tuto obecnou část navazují kapitoly týkající se samotných virgines capitales, jejich legend a barokních kultů. Pozornost je věnována hlavně barokním souborům legend, které vznikly na našem území s přihlédnutím ke středověké legendistické tradici. V práci se zabývám řadou projevů úcty k virgines capitales, jako byly poutě na místa jim zasvěcená, dále lidové divadelní hry, včetně lidových obchůzkových her a dalších tradic.
|
|
|
The Image of the Ruler in the Early Middle Age in Hagiographical Sources
Némethová, Marcela ; Drška, Václav (oponent)
Predmetom práce je analýza obrazu merovejovského panovníka v hagio- grafických prameňoch, ktorá sa sústreďuje na dobu od nástupu Chlotara II. na franské tróny v r. 613 až po pád dynastie v r. 751. Jej úlohou je na základe textov vyhodnotiť charakter merovejovskej moci, ktorá bola po krste Chlodovika I. podrobená zo strany cirkvi christianizačnému procesu. Analýza odhaľuje, do akej miery sa v študovaných prameňoch uplatnili zdedené patristické predstavy o politickej moci a vyjadruje sa i k otázke pohanskej a kresťanskej sakrality. Zároveň sa práca zaoberá vzťahom medzi kráľovskou mocou a cirkevnými inštitúciami po stránke administratívnej a duchovnej, pričom poukazuje na jeho významnú rolu pri zmene dynastií.
|
|
|
The Image of the Ruler in the Early Middle Age in Hagiographical Sources
Némethová, Marcela ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Predmetom práce je analýza obrazu merovejovského panovníka v hagio- grafických prameňoch, ktorá sa sústreďuje na dobu od nástupu Chlotara II. na franské tróny v r. 613 až po pád dynastie v r. 751. Jej úlohou je na základe textov vyhodnotiť charakter merovejovskej moci, ktorá bola po krste Chlodovika I. podrobená zo strany cirkvi christianizačnému procesu. Analýza odhaľuje, do akej miery sa v študovaných prameňoch uplatnili zdedené patristické predstavy o politickej moci a vyjadruje sa i k otázke pohanskej a kresťanskej sakrality. Zároveň sa práca zaoberá vzťahom medzi kráľovskou mocou a cirkevnými inštitúciami po stránke administratívnej a duchovnej, pričom poukazuje na jeho významnú rolu pri zmene dynastií. Kľúčové slová: obraz panovníka, hagiografické texty, Merovejovci, pohanská sakralita, kresťanská sakralita, kult svätých
|
|
|
The Image of the Ruler in the Early Middle Age in Hagiographical Sources
Némethová, Marcela ; Drška, Václav (oponent)
Predmetom práce je analýza obrazu merovejovského panovníka v hagio- grafických prameňoch, ktorá sa sústreďuje na dobu od nástupu Chlotara II. na franské tróny v r. 613 až po pád dynastie v r. 751. Jej úlohou je na základe textov vyhodnotiť charakter merovejovskej moci, ktorá bola po krste Chlodovika I. podrobená zo strany cirkvi christianizačnému procesu. Analýza odhaľuje, do akej miery sa v študovaných prameňoch uplatnili zdedené patristické predstavy o politickej moci a vyjadruje sa i k otázke pohanskej a kresťanskej sakrality. Zároveň sa práca zaoberá vzťahom medzi kráľovskou mocou a cirkevnými inštitúciami po stránke administratívnej a duchovnej, pričom poukazuje na jeho významnú rolu pri zmene dynastií.
|
host ::
RSS.