|
|
Zapojení rodinných příslušníků do péče o pacienta po cévní mozkové příhodě v domácím prostředí
DOUBKOVÁ, Lucie
Abstrakt: Bakalářská práce nese název "Zapojení rodinných příslušníků do péče o pacienta po cévní mozkové příhodě v domácím prostředí."Cíle: Zjistit, jaké vědomosti mají rodinní příslušníci o cévní mozkové příhodě. Zjistit, jaké znalosti mají rodinní příslušníci o poskytování péče jedinci po cévní mozkové příhodě. Zjistit míru pečovatelské zátěže u rodinných příslušníků pečujících o pacienty po CMP. Zjistit, jak ovlivnila cévní mozková příhoda jedince a sociální interakce v rodině. Pro dosažení stanovených cílů byly vytvořeny výzkumné otázky. Jaké vědomosti mají rodinní příslušníci o cévní mozkové příhodě? Jaké znalosti mají rodinní příslušníci o poskytování péče jedince po cévní mozkové příhodě? Jak ovlivnila cévní mozková příhoda jedince a sociální interakce v rodině? Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá definicí cévní mozkové příhody, typy CMP, klinickým obrazem CMP, diagnostikou, léčbou CMP, první pomocí a rizikovými faktory. Dále je zde popsáno rozdělení CMP. Dále se v teoretické části popisují dopady cévní mozkové příhody na pacienta, rodina a cévní mozková příhoda, rehabilitace po cévní mozkové příhodě, domácí péče, ošetřování nemocného v domácí péči, úloha rodinných příslušníků v domácí péči a podpora soběstačnosti pacienta při každodenních činnostech. Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, které byly realizovány rodinnými příslušníky pečujícími o pacienty po CMP v domácím prostředí. Výzkumný soubor byl tvořen dohromady 12 rodinnými příslušníky, kteří se starají o své blízké po CMP v domácím prostředí. Získaná data byla zpracována metodou "tužka papír". Bylo použito otevřené kódování a výsledky byly následně rozděleny do 3 kategorií a 13 podkategorií. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že rodinní příslušníci mají přehled o základních vědomostech a znalostech o cévní mozkové příhodě v rámci poskytování péče o jedince po cévní mozkové příhodě v domácím prostředí. Také bylo zjištěno, jaká zátěž provází pečovatele během péče a jak ovlivnila cévní mozková příhoda interakce mezi rodinou a nemocným. Výstupem práce je informační brožura pro rodinné příslušníky, kteří se starají o pacienta po CMP v domácím prostředí. Zároveň může posloužit dalším rodinám, kteří pečují o pacienta po CMP.
|
|
|
Poruchy posturální stability u pacientů po cévní mozkové příhodě
PEROUTKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi cévní mozkovou příhodou a posturální stabilitou i jejími poruchami, neboť u lidí, kteří onemocnění prodělali se dle Koláře (c2009) vyskytují neurologické, strukturální a funkční poruchy, které výrazně ovlivňují právě posturální stabilitu. Cílem bakalářské práce bylo sepsání základních informací o cévní mozkové příhodě a posturální stabilitě, na jejichž základě bylo možné provést praktickou část, která spočívala v terapii pomocí posturografu u 4 pacientů s poruchami posturální stability právě po tomto onemocnění. Teoretická část je rozdělena do kapitol, kde jsou popsány základní informace o CMP, rozdělení a etiologie, klinický obraz, diagnostika a vyšetřovací metody. Je zde i kapitola o posturálně-lokomočním systému, poruchách posturální stability a jejich testování. Zvlášť je v kapitole popsána počítačová dynamická posturografie firmy NeuroCom, neboť byla využita i k terapii pacientů. V jednotlivých podkapitolách jsou podrobněji popsány testy pro moduly Smart Equitest System a Balance Master System. V praktické části práce jsou zpracovány kazuistiky čtyř pacientů s poruchami stability po prodělání CMP, u kterých bylo nejprve provedeno vstupní vyšetření, které se skládalo z odebrání anamnézy, vstupního vyšetření na posturografu a kineziologického rozboru, který obsahoval informace o aktivních i pasivních rozsazích pohybu, svalové síle, tonu, stavu hlubokého a povrchového čití a taxe. Následně byla aplikována terapie na posturografu, která byla u každého pacienta zvolena individuálně na základě výsledků vstupního vyšetření. U všech pacientů se však nakonec ukázalo jako nejvíce důležitý trénink rovnoměrného rozložení hmotnosti mezi obě dolní končetiny během vykonávání úkolů, lepší vnímání celého těla a především paretické DK a plynulejší kontrola COG. Po aplikování terapie po dobu dvou měsíců bylo porovnáno vstupní a výstupní vyšetření na posturografu a vstupní a výstupní kineziologický rozbor. Na základě tohoto porovnání bylo potom možné posoudit, které testované aspekty terapie následně ovlivnila. U pacientů došlo především ke zrychlení chůze, zvýšení efektivity paretické končetiny, vyšší reakční síle na změny vnějšího prostředí, rovnoměrnějšímu rozkládání zatížení mezi obě končetiny a ke zvýšení podílu vestibulárního systému na ovlivňování posturální stability. Bakalářská práce je určená především pro studenty a odbornou veřejnost.
|
|
|
Efektivita kognitivního tréninku u osob po traumatickém poranění mozku nebo cévní mozkové příhodě
Kozáková, Eva ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Téma kognitivního tréninku a jeho efektivity je v posledních letech živě diskutováno. Navzdory velkému množství literatury věnující se této oblasti výzkumu stále není zřejmé, jak široký je dosah kognitivního tréninku a jaké jsou možnosti uplatnění transferového efektu. Cílem této práce bylo ověřit efektivitu počítačového tréninku N-back (n=11) ve srovnání se skupinovým tréninkem v rehabilitačním zařízení (n=9) a aktivní kontrolní skupinou (n=5), která trénovala v jednoduché počítačové hře. Výzkumný design sestává z kombinace meziskupinového srovnání těchto tří intervencí a vnitroskupinového srovnání kontrolní skupiny, která později absolvovala také trénink N-back. Předpokládali jsme, že se po třítýdenním tréninkovém plánu projeví signifikantně větší zlepšení u kognitivního tréninku oproti kontrolní intervenci. Dále jsme očekávali výraznější zlepšení výkonu v úlohách vyžadujících exekutivní kontrolu u N-back tréninku oproti obecněji zaměřenému skupinovému tréninku. Z kognitivních funkcí byly výkonovými testy zkoumány pozornost, exekutivní kontrola, fluidní inteligence, krátkodobá a pracovní paměť. Sledovali jsme také psychické rozpoložení pomocí sebeposuzovacího dotazníku. Nenašli jsme statisticky signifikantní rozdíl v účinnosti N-back a skupinové terapie. N-back se ve srovnání s kontrolním...
|
|
|
Dostupnost ergoterapeutické péče po ukončení ústavní hospitalizace u pacientů po získaném poškození mozku
Novotná, Barbora ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Barbora Novotná Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D. Název diplomové práce: Dostupnost ergoterapeutické péče po ukončení ústavní hospitalizace u pacientů po získaném poškození mozku Abstrakt diplomové práce: V současné době neexistuje ambulantní péče, která by plynule navázovala na komplexní lůžkovou péči a zajišťovala dostupnost specializované neurorehabilitace ve všech potřebných oblastech (ergoterapie, fyzioterapie, logopedie a psychologie). Hlavním cílem práce bylo zhodnocení dostupnosti ergoterapeutické péče po ukončení ústavní hospitalizace u pacientů po získaném poškození mozku v Rehabilitačním ústavu Kladruby v rámci Kranioprogramu a vytvoření aktuálního seznamu smluvních poskytovatelů zdravotních služeb pro ambulantní ergoterapii v České republice pro dospělé. Diplomová práce využívala dotazníkové šetření, které proběhlo na 50 respondentech, kteří se účastnili Kranioprogramu v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Průměr věku byl 53,4 (SD ± 15,1) let a účastnilo se 14 žen a 36 mužů. Dále byl zpracován seznam smluvních poskytovatelů zdravotních služeb pro ambulantní fyzioterapii, ergoterapii, logopedii, psychologii u jednotlivých pojišťoven. Výsledky dat ukazují, že 32 respondentů dochází alespoň na 1 ambulantní rehabilitaci během prvního měsíce po...
|
|
|
Schopnost přenosu naučených dovedností ve všedních denních aktivitách do bězného života u pacientů po získaném poškození mozku; Se zaměřením na pacienty po cévní mozkové příhodě
Česáková, Kamila ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Kamila Česáková Vedoucí práce: Bc. Olga Nováková, M.Sc. Konzultant práce: Mgr. Jana Heidingerová Název diplomové práce: Schopnost přenosu naučených dovedností ve všedních denních aktivitách do běžného života u pacientů po získaném poškození mozku Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce se zabývá tématem přenosu dovedností hlavně z oblasti všedních denních činností naučených v terapii do běžného života u pacientů po cévní mozkové příhodě. Jedná se o případovou studii v rámci kvalitativního výzkumu, jejímž hlavním cílem bylo popsat průběh přenosu naučených dovedností z oblasti ADL do běžného života v delším časovém období. Důvodem výběru tohoto tématu byla skutečnost, že ačkoliv je přenos naučených dovedností pro rehabilitaci a návrat pacienta do domácího prostředí klíčový, stále mu není věnována dostatečná pozornost. Cílem teoretické části byl především popis prvků ovlivňujících přenos naučených dovedností do běžného života a možností ergoterapeuta pro podporu tohoto procesu v terapii a jeho hodnocení. Praktická část probíhala u čtyř pacientů po dobu 6-8 měsíců. U každého pacienta se nejprve uskutečnilo 6 terapií a poté následovaly dvě návštěvy, vždy s časovým odstupem 2-3 měsíců, při nichž proběhl polostrukturovaný rozhovor. Cílem praktické části bylo...
|
|
|
Variabilita výsledků zdravé populace a osob po cévní mozkové příhodě v Box and Block Testu
Kotrbová, Kateřina ; Vondrová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matoušová, Zita (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Kateřina Kotrbová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Vondrová Název diplomové práce: Variabilita výsledků zdravé populace a osob po cévní mozkové příhodě v Box and Block Testu Abstrakt diplomové práce: Úvod: K hodnocení motoriky horních končetin používají ergoterapeuti u osob po cévní mozkové příhodě (dále jen CMP) standardizovaný Box and Block Test (dále jen BBT). Pro četnost prováděných pokusů BBT u osob po CMP neexistuje mezi hodnotiteli shoda. Cíle práce: Doporučit počet pokusů pro testování osob po CMP pomocí BBT ve věku 20-64 let (včetně). Dílčím cílem je navrhnout indikační a kontraindikační kritéria pro testování těchto osob pomocí BBT a zmapovat vliv BBT na jejich subjektivní úroveň bolesti, únavy a napětí/stresu pomocí emoční škály. Metodologie: Autorka provedla jednorázové testování pomocí tří za sebou jdoucích pokusů BBT. Experimentální skupinu tvořilo 24 osob po CMP. Kontrolní skupinu tvořila zdravá populace stejného pohlaví, shodné dominantní končetiny a podobného věku. Data byla analyzována ve statistickém programu R s využitím t-testu a ANOVA testu. Výsledky: Práce zmapovala variabilitu výsledků obou skupin. U experimentální skupiny byl popsán statisticky významný rozdíl (α = 0,05) mezi výsledky prvního pokusu a průměrnými výsledky tří pokusů BBT (p =...
|
|
|
Potřeba enterální výživy u pacientů po cévní mozkové příhodě
Špalková, Šárka ; Vágnerová, Tereza (vedoucí práce) ; Klempíř, Jiří (oponent)
Úvod: Diplomová práce se věnuje problematice nutriční podpory u pacientů po cévní mozkové příhodě. Cíle: V teoretické části byla popsána charakteristika cévní mozkové příhody ischemické (iCMP) a hemoragické (hCMP). Následně byly popsány rizikové faktory a prevence cévní mozkové příhody. Poslední část teorie se zabývala výživou a postupy zavádění různých druhů diet a enterální výživy u pacientů po prodělaném iktu. Cílem praktické části bylo zmonitorování postupu při ordinaci výživy u pacientů, kteří recentně prodělali jednu z příhod (iCMP nebo hCMP). Metody: Data k diplomové práci byla získána na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze od února do dubna 2023. Retrospektivně byla sledována různá nutriční podpora u pacientů, kteří prodělali ischemickou cévní mozkovou příhodu a hemoragickou cévní mozkovou příhodu. U pacientů byla zjišťovaná také délka hospitalizace, výška, hmotnost, BMI, věk a přidružená onemonění. Zpracování dat a statistické vyhodnocení bylo vytvořeno v aplikaci Microsoft Excel. Výsledky: Studie porovnávala různé druhy nutriční podpory u 51 pacientů, kteří byli hospitalizovnáni na jedné jednotce intenzivní péče a třech standardních oddělení. Nejvíce pacientů (49 %) mělo ordinovanou pouze dietu po celou dobu jejich hospitalizace. 51 % pacientů poté muselo být živenou jednou z osmi...
|
|
|
Zrakově - motorická koordinace u pacientů po cevní mozkové příhodě
Gazdíková, Johana ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Gerlichová, Markéta (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Johana Gazdíková Vedoucí práce: Bc. Mária Krivošíková, M.Sc. Název diplomové práce: Zrakově-motorická koordinace u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce se zabývá zrakově-motorickou koordinací u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). Hlavním cílem práce je popsat vztah mezi vizuomotorikou a grafomotorikou u vybraných pacientů po CMP v subakutní a chronické fázi onemocnění. Hlavním přínosem diplomové práce by mělo být lepší pochopení souvislostí mezi grafomotorikou a vizuomotorikou. Výstupem práce je pilotní ověření vztahu mezi vizuomotorikou a grafomotorikou u výzkumného souboru pacientů. Teoretická část diplomové práce shrnuje poznatky o jemné motorice. Dále se zabývá hlavně vizuomotorickými dovednostmi, konkrétně definuje pojmy vizuální percepce, zrakově- motorická integrace a zrakově-motorická koordinace. Následně je v práci popsána úroveň vizuomotorických dovedností u pacientů po CMP. Teoretickou část uzavírají možnosti hodnocení vizuomotorických dovedností a dopad této poruchy na běžné denní aktivity. Praktická část práce se zabývá zhodnocením úrovně grafomotoriky a vizuomotoriky u pacientů po CMP. K hodnocení byly využity dvě testové baterie: Handwriting Assessment Battery for Adults (HAB) pro hodnocení parametrůpsaní a...
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a její prevenci
Butala, Žaneta ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Bakalářská práce "Informovanost laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a její prevenci " zkoumá informovanost laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a její prevenci v České republice a na Slovensku. Cílem práce bylo zjistit úroveň informovanosti laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a jejích možnostech prevence, s ohledem na porovnání situace v České republice a na Slovensku. Teoretická část práce poskytuje kompletní přehled základní anatomie mozku včetně jeho cévního zásobení, mechanismů vzniku tohoto onemocnění, symptomatických projevů, diagnostických postupů, terapeutických možností a preventivních opatření souvisejících s cévní mozkovou příhodou. Empirická část obsahuje výsledky vlastního průzkumného šetření. Metodou průzkumného šetření byla anketa dostupná v obou jazykových verzích - vlastní zpracování. Anketa byla distribuována prostřednictvím online formuláře. Do vlastního výzkumu bylo zahrnuto celkem 334 řádně vyplněných formulářů v poměru, 241 z České republiky a 93 ze Slovenské republiky. Výsledky: Získaná data poukazují na výraznou variabilitu informovanosti o cévní mozkové příhodě mezi oběma zkoumanými zeměmi, přičemž je patrný rozdíl v úrovni povědomí o této problematice v České republice a na Slovensku. Bylo prokázáno, že informovanost týkající se prevence tohoto onemocnění...
|
|
|
Zmapování možnosti vhodných sportovních aktivit u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu fyzioterapeuta
Dobeš, Marek ; Kymplová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Bakulová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zmapování fyzických aktivit pro osoby s mírným postižením po cévní mozkové příhodě a jejich pozitivním efektům. Na začátek práce je popsána obecně cévní mozková příhoda, její rozdělení a etiologie. Dále jsou zde vylíčeny hlavní zasažené oblasti a s nimi spojené deficity a rizikové faktory. Další kapitola této obecné části je věnována i stále nižšímu věkovému průměru osob se vznikem CMP. Kvůli proběhnuvší epidemii Covid-19 se několik vět zmiňuje i o této problematice. Následně se již bakalářská práce začíná zaměřovat na téma aktivity spojené s CMP v její akutní, subakutní a chronické fázi. Je stručně popsán raný rehabilitační plán u pacientů po CMP i následná doporučení pro chronickou fázi onemocnění. Na základě konkrétních studií jsou sepsány příklady sportovních a pohybových aktivit, které mohou být přínosným doplněním rehabilitačního i postrehabilitačního procesu. Jsou zde zahrnuty individuální, týmové i skupinové aktivity. Každá z nich má své opodstatnění a přináší různé benefity, ať už fyzického, psychosociálního či duševního charakteru. Velký význam je věnován i silovému tréninku a jeho vlivu na lidské tělo. Stránka síly a obecně posilování jsou u osob po mrtvici velmi upozaďovány. Díky vyšší síle a svalové vytrvalosti se mohou výrazně zlepšit motorické funkce...
|
host ::
RSS.