|
|
Vývoj prezidentského úřadu v České republice
Šváblová, Sára ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji prezidentského úřadu od roku 1918, kdy vznikla Československá republika, do roku 2018. Zejména se však věnuje prezidentským pravomocím. Účelem první části je na základě ústavních textů popsat a sledovat proměny jednotlivých kompetencí hlavy státu, také změny v jeho volitelnosti a odpovědnosti a zasadit je do kontextu ústavního vývoje v českých zemích. Cílem je předat srozumitelně a přehledně informace o prezidentském úřadu. Druhá část práce je zaměřená na komparativní analýzu konkrétních pravomocí. Práce se věnuje čtyřem prezidentským kompetencím: právu vrátit zákon neboli právu veta, amnestii a milosti a jmenování a odvolávání vlády. Komparativní analýza probíhá z pohledu ústav a věnuje se charakteristickým prvkům těchto pravomocí. Cílem je na základě porovnávaných elementů zhodnotit, v režimu které ústavy byl prezidentský úřad nejsilnější v té konkrétní pravomoci.
|
|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Bednář, Marcel ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Ústavní institut milosti a amnestie Diplomová práce s názvem Ústavní institut milosti a amnestie se zabývá tématem vysoce aktuálním a diskutovaným v České republice nejenom na politické scéně, ale i celospolečensky. Diplomová práce reflektuje současnou debatu o tom, zda by měl být institut milosti a amnestie v právním řádu České republiky zachován. Hypotéza práce byla zvolena kontradiktorně k argumentům zastánců vypuštění institutu milosti a amnestie z právního řádu. Diplomová práce terminologicky vymezuje pojmy, ale věnuje se také teoretickému rozdělení jednotlivých forem milostí. Jedna z důležitých kapitol je zaměřena na vysvětlení účelu institutu, což se odráží v legitimitě udělených milostí a vyhlášených amnestií. Současná právní úprava milostí a amnestií v České republice je popsána pomocí tří rámců: ústavněprávního, trestněprávního a mezinárodněprávního. Podrobně je rozebrán proces vyřizování žádostí o udělení milosti. Prostor je věnován sporným momentům řízení, ale také odlišnému přístupu prvních tří prezidentů České republiky k udílení milostí a vyhlašování amnestií. Obdobně je koncipována kapitola týkající se amnestií. V diplomové práci jsou podrobně diskutovány sporné momenty institutu milosti a amnestie, a to včetně otázek odpovědnosti, nadužívání a zneužívání nebo kolize s principem...
|
|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Šembera, Jan ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
ÚSTAVNÍ INSTITUT MILOSTI A AMNESTIE Práce se zabývá ústavním institutem milosti a amnestie. Cílem práce je podat informace o existující aktuální právní úpravě v této oblasti, blíže vysvětlit jednotlivé právní instituty, popsat jejich historický vývoj a v neposlední řadě rovněž ukázat způsoby jejich použití v praxi v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Úvod je věnován stručnému shrnutí cílů práce, jejímu členění a důvodům pro výběr předmětného tématu. První kapitola je věnována vymezení základní pojmů milost a amnestie a vysvětlení rozdílů mezi jejich základními formami, tj. abolicí, agraciací a rehabilitací, jejichž správné chápání je pro porozumění následujícímu textu nezbytné. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem předmětných ústavních institutů před vznikem samostatné České republiky. Třetí kapitola obsahuje rozbor aktuální právní úpravy obsažené v předpisech ústavního i podústavního práva. Čtvrtá kapitola je věnována milosti, konkrétně podrobnějšímu rozboru otázky přenesení pravomoci k udělování milosti a procesních záležitostí souvisejících s použitím institutu milosti v praxi. Závěrečná část této kapitoly je věnována popisu konkrétních případů udělení milosti v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Pátá...
|
|
|
Milosti v ústavním právu
Stejskal, Jakub ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce se zaměřuje na ústavní institut milosti, jak v jeho individuální, tak hromadné formě, přičemž největší pozornost je věnována právní úpravě v České republice. Práce je rozdělena do pěti částí. V první z nich je teoreticky přiblížen pojem milosti a jeho původ, jsou definovány jeho čtyři hlavní podoby, tedy abolice, agraciace, rehabilitace a amnestie, jakožto zvláštní forma milosti udělované hromadně. V této části je rovněž nastíněna právní úprava tohoto institutu ve vybraných státech. Dále jsou na tomto místě uvedeny hlavní důvody pro existenci tohoto institutu i do budoucna, stejně jako jsou uvedeny argumenty opačné. V druhé části je dále rozebrán vývoj tohoto institutu v českých právních dějinách, a to od první ústavy v moderním slova smyslu z roku 1848 do zániku České a Slovenské federativní republiky. Krom ustanovení ústav jsou přiblížena rovněž ustanovení prováděcích zákonů, stejně jako jsou uvedeny příklady individuálních milostí a amnestií, které hrály významnější dějinnou úlohu. Třetí část práce se věnuje současné právní úpravě v České republice, kdy je rozlišen režim čl. 62 a 63 Ústavy. Krom toho je blíže rozebrán vztah ústavní a zákonné úpravy. Zvláštní pozornost je pak na tomto místě věnována zatím poslední vyhlášené amnestii z roku 2013. V této části je pak rovněž shrnuta...
|
|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Šembera, Jan ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
ÚSTAVNÍ INSTITUT MILOSTI A AMNESTIE Práce se zabývá ústavním institutem milosti a amnestie. Cílem práce je podat informace o existující aktuální právní úpravě v této oblasti, blíže vysvětlit jednotlivé právní instituty, popsat jejich historický vývoj a v neposlední řadě rovněž ukázat způsoby jejich použití v praxi v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Úvod je věnován stručnému shrnutí cílů práce, jejímu členění a důvodům pro výběr předmětného tématu. První kapitola je věnována vymezení základní pojmů milost a amnestie a vysvětlení rozdílů mezi jejich základními formami, tj. abolicí, agraciací a rehabilitací, jejichž správné chápání je pro porozumění následujícímu textu nezbytné. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem předmětných ústavních institutů před vznikem samostatné České republiky. Třetí kapitola obsahuje rozbor aktuální právní úpravy obsažené v předpisech ústavního i podústavního práva. Čtvrtá kapitola je věnována milosti, konkrétně podrobnějšímu rozboru otázky přenesení pravomoci k udělování milosti a procesních záležitostí souvisejících s použitím institutu milosti v praxi. Závěrečná část této kapitoly je věnována popisu konkrétních případů udělení milosti v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Pátá...
|
|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Bednář, Marcel ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Ústavní institut milosti a amnestie Diplomová práce s názvem Ústavní institut milosti a amnestie se zabývá tématem vysoce aktuálním a diskutovaným v České republice nejenom na politické scéně, ale i celospolečensky. Diplomová práce reflektuje současnou debatu o tom, zda by měl být institut milosti a amnestie v právním řádu České republiky zachován. Hypotéza práce byla zvolena kontradiktorně k argumentům zastánců vypuštění institutu milosti a amnestie z právního řádu. Diplomová práce terminologicky vymezuje pojmy, ale věnuje se také teoretickému rozdělení jednotlivých forem milostí. Jedna z důležitých kapitol je zaměřena na vysvětlení účelu institutu, což se odráží v legitimitě udělených milostí a vyhlášených amnestií. Současná právní úprava milostí a amnestií v České republice je popsána pomocí tří rámců: ústavněprávního, trestněprávního a mezinárodněprávního. Podrobně je rozebrán proces vyřizování žádostí o udělení milosti. Prostor je věnován sporným momentům řízení, ale také odlišnému přístupu prvních tří prezidentů České republiky k udílení milostí a vyhlašování amnestií. Obdobně je koncipována kapitola týkající se amnestií. V diplomové práci jsou podrobně diskutovány sporné momenty institutu milosti a amnestie, a to včetně otázek odpovědnosti, nadužívání a zneužívání nebo kolize s principem...
|
|
|
Mediální reprezentace amnestie Václava Klause ve vybraných českých médiích
Kvasnicová, Sandra ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo nastínit, jak vypadal mediální obraz amnestie Václava Klause, který přinesly 4 české deníky v první polovině roku 2013 a jaké editoriální postupy tato média používala. V rámci výzkumu jsem se zaměřila na Mladou frontu Dnes, Hospodářské noviny, Právo a Haló noviny. Z metodologického pohledu se jednalo o dlouhodobý výzkum v období prvních šesti měsíců roku 2013. V rámci sběru dat byly do výběrového souboru zařazeny takové články, které obsahovaly klíčové slovo amnestie, patřily do sledovaného období, vyšly ve vybraných denících a u kterých databáze Anopress vyhodnotila minimální skóre 90%. Po eliminaci duplicitních a nerelevantních článků zůstalo 448 jednotek, které byly následně analyzovány kvantitativní obsahovou analýzou. Práce jako taková byla rozdělena do několika tematických částí, které postupně dávaly "formu" výsledné analýze. V první, teoretické části, byly stručně zmíněny základní teoretické přístupy vztahující se k výzkumu. Druhou část představoval praktický oddíl, který událost zasadil do patřičného kontextu. Metodologická část nastínila průběh obsahové analýzy a byly zde vymezeny hlavní a vedlejší výzkumné otázky a příslušné hypotézy. Konečně v poslední čtvrté části - analytické byly zodpovězeny jednotlivé dílčí výzkumné otázky a prezentovány na řadě vizualizací. Při...
|
|
|
Instituty milosti a amnestie a jejich naplnění v rozhodnutích prezidentů České republiky
Hrušková, Šárka ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se věnuje institutům milosti a amnestie a jejich využití v České republice. Zaměřuje se zejména na jejich současnou domácí právní úpravu a její praktickou aplikaci konkrétními rozhodnutími prezidentů České republiky, přičemž se autorka snaží upozornit na výhody a nedostatky současné úpravy. Záměrem práce je poskytnout přehled o dané problematice a navrhnout možné změny současné právní úpravy. Práce je kromě úvodu a závěru rozdělena do pěti kapitol. První z nich poskytuje úvod do problematiky a charakterizuje institut milosti a amnestie a jejich tři formy. Jedná se o odpuštění nebo zmírnění trestů uložených soudy, zastavení trestních řízení a zahlazení odsouzení. Druhá kapitola se zabývá právní úpravou institutů milosti a amnestie. Nejdříve historií této úpravy a následně současnou právní úpravou v Ústavě České republiky a v dalších zákonech. Třetí kapitola se věnuje pouze institutu milosti. Zaměřuje se zejména na rozhodnutí prezidenta republiky o přenesení jeho pravomoci udělovat milost a na řízení o udělení milosti. V závěru této kapitoly je představena míra využití tohoto institutu Českými prezidenty. Čtvrtá kapitola popisuje institut amnestie a blíže představuje jednotlivá amnestijní rozhodnutí prezidentů České republiky. Poslední kapitola hodnotí současnou právní úpravu a navrhuje její...
|
|
|
Jak se žilo poté. Návrat československých politických vězňů zpátky do společnosti.
Vránková, Ivana ; Bouška, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Jak se žilo poté. Návrat československých politických vězňů zpátky do společnosti" pojednává o způsobech integrace československých politických vězňů 50. let po propuštění z vězení zpátky do společnosti. V konceptuálním rámci mé práce se snažím nastínit politicko-historickou situaci v Československu 50. let. Diskutuji význam pojmu politický vězeň a věnuji se podmínkám v československých věznicích a pracovních táborech. Okrajově pak sleduji také strategie, na základě kterých se politickým vězňům pravděpodobně podařilo vyrovnat se s touto novou a nechtěnou životní situací ve vězení. Tyto témata sice nejsou pro zaměření mé práce primární, ale abychom dokázali pochopit, jaké problémy měli političtí vězni s integrací zpátky do společnosti a s jakými existencionálními aspekty se museli po svém návratu z vězení vyrovnávat, měli bychom znát i širší kontext, konkrétně zejména to, co se dělo před jejich zatčením, během jejich věznění a jaké podmínky zde panovaly. Ve své práci dále demonstruji metodu orální historie a poukazuji na specifika svého vlastního výzkumu. V obecné rovině se zaměřuji na dobu, kdy se moji narátoři a narátorky po propuštění z vězení dostávali do většinové společnosti a s jakými faktory se v této době museli vyrovnávat. Konkrétně se zaměřuji zejména na rodinné a...
|
|
|
Amnestie prezidenta České republiky a její důsledky
SUFČÁK, David
Bakalářská práce na téma Amnestie prezidenta České republiky a její důsledky podrobně rozebírá institut amnestie, tedy hromadné milosti. Jedná se o čistě teoretickou práci. Práce je rozdělena na dvě části. První část zkoumá amnestii z obecného hlediska. Mezi okruhy patří např. základní charakteristika, historie, rozdíl mezi amnestií a individuální milostí, jednotlivé formy aplikace, mediální pohled, právní úprava u nás a dále komparace s právní úpravou v cizích zemích. Druhá část se konkrétně zaobírá rozporuplnou amnestií Václava Klause z roku 2013. Jedná se o praktickou ukázku užití amnestie prezidentem České republiky v našem právním prostředí. Amnestie 2013 je v této části zachycena z několika úhlů pohledu. Širokou veřejností kritizovaný rozsah amnestie je podroben analýze včetně jeho jednotlivých článků a palčivých otázek. S rozsahem se rovněž pojí aplikační problematika, která je detailně rozebrána s ohledem na jednotlivé aplikované formy amnestie. Práce se rovněž zmiňuje o dopadech na Vězeňskou službu ČR, Úřady práce ČR či Probační a mediační službu ČR. Dále je zde nastíněna reakce několika složek společnosti (odsouzení, poškození, odborná veřejnost a laická veřejnost). S otázkou amnestovaných se v dalším bodě práce úzce pojí i jejich resocializace. Následně je pak řešena kontrasignace premiéra Petra Nečase, s jehož rolí vyvstalo několik otázek o úloze kontrasignace v naší právní úpravě. Závěr práce řeší možné budoucí změny institutu amnestie z ústavního hlediska vzhledem k problémům, které se objevily s poslední vyhlášenou amnestií na našem území.
|
host ::
RSS.