|
|
Možnosti rozvoje vnímané akademické účinnosti ve školním prostředí
Lávičková, Soňa ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Teoretickým východiskem vnímané akademické účinnosti je Bandurova koncepce vnímané osobní účinnosti. Vnímaná akademická účinnost, která je jedním z prediktorů školní úspěšnosti, je vymezena jako varianta vnímané osobní účinnosti. Těžiště práce spočívá v popisu vývoje vnímané akademické účinnosti od nástupu do první třídy až po ukončení středoškolského studia s důrazem na přechodová období. Dále jsou ke každému období uváděny proměnné, které mohou působit na podporu anebo pokles vnímané akademické účinnosti. V závěrečné části je navržen výzkumný projekt, jenž se zaměří na význam učitele pro rozvoj vnímané akademické účinnosti. Klíčová slova: vnímaná akademická účinnost, školní úspěšnost žáků, přechodová období, základní škola, střední škola
|
|
|
Sociální sítě a studijní self-efficacy u vysokoškolských studentů
Pleskačová, Linda ; Kollerová, Lenka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Tato teoreticko-empirická bakalářská práce se věnuje tématu sociálních sítí a studijního self- efficacy u vysokoškolských studentů. Teoretická část se zabývá teorií sociálních médií, sociálními sítěmi, jejich rolí ve společnosti, genderovými rozdíly v užívání sociálních sítí, obecným a studijním self-efficacy. V empirické části jsou popsány, zkoumány a porovnávány odpovědi na dotazník, který byl distribuován studentům vysokých škol skrze sociální sítě. Výzkumná sonda je tvořena vzorkem (N = 742, 64.96 % žen, 34.50 % mužů, 0.54 % nebinárních osob, průměrný věk = 23.3 let), který se skládá ze studentů vysokých škol. Dotazník byl kvantitativně vyhodnocen pomocí deskriptivní statistiky a testování statistických hypotéz. Vysokoškolští studenti tráví na sociálních sítích v průměru 2.71 hodiny denně a většina (81 %) uživatelů využívá sítě pasivně, tzn. převážně se nezapojuje aktivně do sdílení obsahu na sociálních sítích. Studenti nejčastěji používají Messenger (18 %), Instagram (16 %), Facebook (16 %), YouTube (15 %) a WhatsApp (10 %). Výsledky výzkumu prokázaly, že není rozdíl mezi aktivními a pasivními uživateli v sebehodnocení v oblasti studijního výkonu (v obecném studijním self-efficacy a v studijním self-efficacy vysokoškoláků). Rostoucí míra integrace sociálních sítí do života nesouvisela ani s...
|
|
|
Vybrané aspekty rodinného působení a školní úspěšnost dítěte
Lucáková, Jana ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Předložená práce se zabývá výzkumem multifaktorově podmíněného fenoménu školní úspěšnosti a na něj působících vlivů z oblasti rodinného prostředí. V teoretické části jsou zpracovány poznatky o školní úspěšnosti a vnímané akademické účinnosti žáka. Další část je věnována jednotlivým oblastem rodinného působení ovlivňujícího školní úspěšnost žáka a to vzdělání rodičů, volnočasovým aktivitám rodičů a dětí, pomoci v domácí přípravě do školy a způsobům výchovy v rodině. Empirická část představuje kvantitativní výzkum, ve kterém je prostřednictvím výzkumného souboru žáků druhého stupně základní školy a víceletého gymnázia ověřován vztah mezi vybranými proměnnými rodinného působení a jednotlivými složkami školní úspěšnosti. Dále je zjišťován vztah mezi vnímanou akademickou účinností žáka a jeho školním prospěchem. Klíčová slova: školní úspěšnost, vnímaná akademická účinnost, rodinné vlivy, způsob výchovy.
|
|
|
Sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka
Stárková, Eliška ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
a klíčová slova Předmětem této diplomové práce je sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka. Diplomová práce je členěna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zaměřuji na zpracování daného tématu na základě české i zahraniční soudobé odborné literatury. Zaměřuji se na školní třídu z pohledu sociální psychologie. Rozebírám formování sociální struktury školní třídy, způsoby jejího poznávání i nejčastější pozice a role, jež se ve školním kolektivu vyskytují. Dále uvádím základní poznatky o sociálním klimatu, jeho tvůrcích, determinantách a diagnostice. Jako posledním se zabývám tématem školní úspěšnosti. Vymezuji pojmy školní neúspěšnost, sebehodnocení a vnímaná akademická účinnost. V empirické části prezentuji kvantitativní výzkum, do kterého se zapojilo 309 žáků a 17 třídních učitelů ze základních škol z Prahy. Cílem výzkumu bylo potvrdit souvislost mezi sociálním klimatem školní třídy a školní úspěšností žáka. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - dotazník B-3 a dotazník "Jak se učím" (MALS). Na základě statisticky zpracovaných dat nebyla tato závislost potvrzena. Jako průkazný se ovšem ukázal vztah mezi vnímanou akademickou účinností a známkami žáků ve škole. Klíčová slova: školní třída, sociální klima, sociální struktura, školní úspěšnost, vnímaná...
|
|
|
Proměny vnímané akademické účinnosti při přechodu na střední školu
Lávičková, Soňa ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Práce se věnuje proměnám vnímané akademické účinnosti u adolescentů v souvislosti se změnami školního prostředí a nároků studia. Vnímaná akademická účinnost (academic efficacy) je vymezena jako jeden z prediktorů školní úspěšnosti. Literárně-přehledová část shrnuje výsledky zahraničních výzkumů, které mapují vývoj vnímané akademické účinnosti během školní docházky, přičemž největší pozornost je věnována období přechodu ze základní školy na střední školu. Dále jsou uvedeny možnosti, jak lze vnímanou akademickou účinnost žáků podporovat a rozvíjet. Empirická část je věnovaná výzkumnému šetření, které se pokouší zachytit vývoj vnímané akademické účinnosti při přechodu ze základní školy na střední školu v populaci českých dospívajících. Pro tyto účely byly použity dotazníky Myself As a Learner Scale a Children's Self-Efficacy Scale. Výsledky neprokázaly statisticky významné změny v úrovni vnímané akademické účinnosti, které by byly spojené s přechodem na střední školu. Avšak byla prokázána statisticky významná závislost mezi oběma použitými dotazníky, dále mezi studijním průměrem a vnímanou akademickou účinností a dotazník ChSE odhalil signifikantní korelaci mezi pohlavím žáka a úrovní vnímané akademické účinnosti. Klíčová slova: vnímaná akademická účinnost, školní úspěšnost žáků, přechodová období,...
|
|
|
Vybrané aspekty rodinného působení a školní úspěšnost dítěte
Lucáková, Jana ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Předložená práce se zabývá výzkumem multifaktorově podmíněného fenoménu školní úspěšnosti a na něj působících vlivů z oblasti rodinného prostředí. V teoretické části jsou zpracovány poznatky o školní úspěšnosti a vnímané akademické účinnosti žáka. Další část je věnována jednotlivým oblastem rodinného působení ovlivňujícího školní úspěšnost žáka a to vzdělání rodičů, volnočasovým aktivitám rodičů a dětí, pomoci v domácí přípravě do školy a způsobům výchovy v rodině. Empirická část představuje kvantitativní výzkum, ve kterém je prostřednictvím výzkumného souboru žáků druhého stupně základní školy a víceletého gymnázia ověřován vztah mezi vybranými proměnnými rodinného působení a jednotlivými složkami školní úspěšnosti. Dále je zjišťován vztah mezi vnímanou akademickou účinností žáka a jeho školním prospěchem. Klíčová slova: školní úspěšnost, vnímaná akademická účinnost, rodinné vlivy, způsob výchovy.
|
|
|
Self-efficacy v tranzitorních momentech se zaměřením na přechod mezi prvním a druhým stupněm základního vzdělání
Kučerová, Barbora ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Název práce: Self-efficacy v tranzitorních momentech se zaměřením na přechod mezi prvním a druhým stupněm základního vzdělání Autor práce: Bc. Barbora Kučerová Vedoucí práce: PhDr. Simona Hoskovcová, PhD. Počet stran a znaků: 74 stran a 155 289 znaků Počet příloh: 2 Počet použitých zdrojů a literatury: 79 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá konceptem self-efficacy z pohledu sociálně kognitivní teorie. Hlavním cílem práce je zjištění rozdílů v úrovni akademické self-efficacy a emocionálního prožívání změny žáků během přechodu z 1. na 2. stupeň základního vzdělání. Výzkum byl proveden na výběrovém souboru 173 žáků 5. tříd, kdy byla pomocí dotazníku zjišťována úroveň jejich akademické self-efficacy a emocionálního prožívání změny během 3 měřených období - před přechodem, po přechodu a po adaptaci na změnu. Výsledky analýzy neprokázaly statisticky významný pokles úrovně akademické self-efficacy žáků během přechodu. Oproti očekáváním bylo prokázáno pozitivní vnímání změny ze strany žáků během tohoto přechodu. Klíčová slova: self-efficacy, akademická self-efficacy, přechod, adaptace, změna
|
|
|
Možnosti rozvoje vnímané akademické účinnosti ve školním prostředí
Lávičková, Soňa ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Teoretickým východiskem vnímané akademické účinnosti je Bandurova koncepce vnímané osobní účinnosti. Vnímaná akademická účinnost, která je jedním z prediktorů školní úspěšnosti, je vymezena jako varianta vnímané osobní účinnosti. Těžiště práce spočívá v popisu vývoje vnímané akademické účinnosti od nástupu do první třídy až po ukončení středoškolského studia s důrazem na přechodová období. Dále jsou ke každému období uváděny proměnné, které mohou působit na podporu anebo pokles vnímané akademické účinnosti. V závěrečné části je navržen výzkumný projekt, jenž se zaměří na význam učitele pro rozvoj vnímané akademické účinnosti. Klíčová slova: vnímaná akademická účinnost, školní úspěšnost žáků, přechodová období, základní škola, střední škola
|
|
|
Sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka
Stárková, Eliška ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
a klíčová slova Předmětem této diplomové práce je sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka. Diplomová práce je členěna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zaměřuji na zpracování daného tématu na základě české i zahraniční soudobé odborné literatury. Zaměřuji se na školní třídu z pohledu sociální psychologie. Rozebírám formování sociální struktury školní třídy, způsoby jejího poznávání i nejčastější pozice a role, jež se ve školním kolektivu vyskytují. Dále uvádím základní poznatky o sociálním klimatu, jeho tvůrcích, determinantách a diagnostice. Jako posledním se zabývám tématem školní úspěšnosti. Vymezuji pojmy školní neúspěšnost, sebehodnocení a vnímaná akademická účinnost. V empirické části prezentuji kvantitativní výzkum, do kterého se zapojilo 309 žáků a 17 třídních učitelů ze základních škol z Prahy. Cílem výzkumu bylo potvrdit souvislost mezi sociálním klimatem školní třídy a školní úspěšností žáka. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - dotazník B-3 a dotazník "Jak se učím" (MALS). Na základě statisticky zpracovaných dat nebyla tato závislost potvrzena. Jako průkazný se ovšem ukázal vztah mezi vnímanou akademickou účinností a známkami žáků ve škole. Klíčová slova: školní třída, sociální klima, sociální struktura, školní úspěšnost, vnímaná...
|
host ::
RSS.