|
| |
|
|
Ruská idea po rozpadu SSSR. Proměny geopolitických představ V. Putina
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V této diplomové práci zkoumám, jak se po rozpadu Sovětského svazu proměňovaly geopolitické představy o dalším vývoji Ruské federace, a jak na tuto diskusi následně navázal režim Vladimira Putina. Pomocí ruského politického a geopolitického myšlení dokládám, že klíčové otázky, na které si ruská elita (ať již inteligence nebo představitelé vládnoucí vrstvy) za posledních dvě stě let pokoušela najít odpovědi, zůstávají stále aktuální a formují společenskou debatu i charakter budovaného státu: jedná se například o otázku, do jaké míry by Rusko mělo být otevřené cizím vlivům, jestli představuje evropskou, asijskou či jedinečnou civilizaci, a jestli má ruský národ výjimečné, mesianistické poslání, kterému musí svoji existenci podřídit. Různé geopolitické školy nabízely postupně různé - navzájem protikladné - odpovědi na tyto otázky. Nejprve tedy představuji historii hledání ruské ideje, a následně zejména s pomocí projevů a článků pronesených a napsaných Vladimirem Putinem argumentuji, že žádná z těchto geopolitických koncepcí sama o sobě plně nevysvětluje, jakým směrem se ubírá dnešní Rusko, ale že ve svém souhrnu mohou do určité míry vysvětlit postupné názorové proměny Putinovy rétoriky i politiky. Zatímco dříve vznikaly geopolitické školy celé generace, a jejich vznik mnohdy vycházel ze zásadních...
|
|
|
The shaping of Russia's Arctic strategy
Fritzen, Johan ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Utváření ruské arktické strategie Abstrakt Dramatické a rychlé změny v geografii Arktidy způsobují klimatické změny: Led v Severním ledovém oceánu ustupuje a zanechává za sebou zdroje a námořní cesty, které byly tradičně pro člověka nedostupné. To potenciálně vede ke konfliktu mezi pobřežními státy, které mají v regionu překrývající se nároky na zdroje, různé formy státnosti a odlišné bezpečnostní priority. Změny jsou nejsilněji pociťovány v Rusku, které investuje do arktické infrastruktury, aby umožnilo těžbu ropy a zemního plynu a navíc pomalu otevírá mezikontinentální obchodní cestu podél svých severních břehů. Těžba v Arktidě je prostředkem ke zvýšení hospodářského výkonu a námořní cesta do Asie zajišťuje diverzifikovaný trh, který se pravděpodobně nezapojí do obchodních sankcí ve stejném rozsahu jako Evropa. Tání arktického ledu má důsledky i v oblasti obrany: ruské arktické pobřeží, tradičně chráněné před invazí ze severu zamrzlým oceánem, se stává vystaveným cizím mocnostem. To vyvolalo posilování ruské armády v regionu a inspirovalo její sousední arktické státy, aby zvážily svou regionální obranu nikoliv jako reakci na změněné klimatické podmínky, ale na rétoriku a činy Ruska. Jak ekonomická flexibilita plynoucí z arktického exportu, tak posílený vojenský postoj podporují ruský cíl multipolárního...
|
|
| |
|
|
Russia's Critique of Western Liberalism under Vladimir Putin
Frenzel, Stefanie ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
While most of the states have embraced capitalist market economy, liberal and democratic norms face resistance in large parts of the world. The \enquote{liberal West} under the leadership of the United States has to face critique of his democratization practices and alleged hypocrisy when dealing with the enforcement of its own norms. One of the loudest critics is Russia under President Vladimir Putin. The first objective of my thesis is to understand the rationale behind Russia's Foreign Policy because without that, no efficient and deescalating policies towards Russia can be developed. I do this by means of an ideological discourse analysis of some of the most famous of Putin's speeches. The concepts of the German philosopher Carl Schmitt serve as a frame for tracing the ideas expressed in the speeches of the Russian President. The analysis concludes that, at least rhetorically, democracy, trust, disarmament, freedom of speech, balance of power and the UN as universal institution have a central place for both the Western World and Russia. NATO expansion, U.S. intervention in the Middle East and, related to that, the alleged non--respect of sovereignty are the most dividing issues between Russia and the Western liberal democracies. It becomes clear that Russia has the impression that Western liberal...
|
|
|
China and Its Role in the Transformation of the Current World Order
Safarli, Samir ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Garlick, Jeremy Alan (oponent)
The thesis investigates the issues related to the transformation of the world order and China s role in this transformation. The findings of the research confirm that China has been able to establish itself as a global power, and as of today struggles for strengthening its positions as a global economic, military and geopolitical dominator. China s aggressive policies go in contrast with the interests of the United States and the US Western allies, which leads to constantly growing tensions between global powers. The recent development of events related to the issues of Taiwan and North Korea testifies that the opposition between the US and China should be expected to keep growing. This contributes to the steady transformation of the world order, making it more fragile and vulnerable. Any start of direct military confrontation between global powers could put an ultimate end to the existing international balance of powers and status quo, thus brining major damage to global security.
|
|
|
Proměny světového řádu a humanitarismus
Kárník, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá historickým vývojem humanitární pomoci na pozadí změn světového řádu. Prvním cílem je srovnat klasický humanitarismus Červeného kříže s tzv. novým humanitarismem, který se zrodil v čase nigerijské občanské války v letech 1967-1970. Druhým cílem práce je ukázat, že ačkoliv bývá nový humanitarismus prezentován jako popření klasického humanitarismu a jako jeho historicky dokonalejší forma, při hlubším přezkoumání zjistíme, že dilemata, kterým obě hnutí čelila ve vztahu k politické moci, jsou si podobná. Překročení historického horizontu teze o období "konce dějin", ve kterém nový humanitarismus dosáhl svého vrcholu, a diskuze o možné budoucí podobě světového řádu nám následně na základě tohoto srovnání umožní formulovat základní tezi práce - vývoj humanitarismu by neměl být nahlížen teleologicky a lineárně, ale jako nekončící proces, ve kterém jak klasický, tak nový humanitarismus balancují ve vztahu k politické moci mezi striktním legalismem, který může vést k morálnímu pochybení, a přepjatým moralismem, který může vést k popření jeho základních principů. Klíčová slova: klasický humanitarismus, nový humanitarismus, lidská práva, světový řád, Červený kříž, Lékaři bez hranic
|
|
|
Dopady mocenského vzestupu Číny na bezpečnostní dimenzi mezinárodních vztahů
Koudelková, Tereza ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Podoba uspořádání světa je určena charakterem aktérů, kteří ho utvářejí, jejich důležitostí a vzájemnými vztahy. Postavení jednotlivých aktérů ale prochází neustálým vývojem a s ním se vyvíjí i celé uspořádání. Tyto změny mohou mít významné dopady z hlediska bezpečnosti. Současný systém mezinárodních vztahů zásadně ovlivňuje mocenský vzestup Číny. Čína postupně upevňuje svou pozici a stále více zasahuje do mezinárodního dění. Záměrem této práce je proto zmapování dopadů vzestupu Číny na bezpečnostní dimenzi mezinárodních vztahů. První část si klade za cíl vydefinovat bezpečnostní dimenze. Dále se práce zabývá charakteristikou čínské zahraniční politiky, která je určující pro vystupování Číny navenek. Závěrečná část rozebírá konkrétní dopady týkající se vojenské, politické, ekonomické, environmentální, společenské a kulturní, energetické a technologické a infrastrukturní bezpečnosti. Autor se také pokusil o analýzu teoretického vývoje mezinárodního uspořádání, jenž by mohl nastat v první polovině 21. století.
|
host ::
RSS.