|
|
Český exil v Mexiku za druhé světové války
Jonáková, Martina ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce zpracovává český exil v Mexiku během druhé světové války. Text zachycuje nejprve politickou a společenskou situaci v Evropě a v Mexiku, ve 30. a 40. letech 20. století a ozřejmuje tak důvody vedoucí k emigraci. V další části detailněji charakterizuje problematiku exulantů, zejména pak českých německy píšících autorů. Závěrečná kapitola mapuje krajanské spolky a jejich aktivity na pomoc československému zahraničnímu odboji, detailněji popisuje Československo-mexickou asociaci a v samém závěru představuje osudy dalších exulantů, kteří byli donuceni tvrdou realitou druhé světové války opustit Československo.
|
|
|
Václav Majer: politik v letech 1945-1948
Brož, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobou Václava Majera (22. 1. 1904 Pochvalov - 25. 1. 1972 College Park, Maryland, USA) a jeho politickou činností, zejména v období třetí republiky. Václav Majer byl sociálnědemokratickým politikem a je vnímán jako hlavní představitel pravicového křídla uvnitř své strany. Tato charakteristika v daném kontextu znamenala, že byl ostražitý vůči komunistům a stavěl se skepticky k úzké spolupráci sociální demokracie s KSČ. Protože kořeny mnohých politických událostí třetí republiky sahají do období druhé světové války, práce sleduje Majerův život již od doby druhé republiky. Nejprve se věnuje okolnostem Majerova odchodu do emigrace začátkem roku 1940. Potom text informuje o jeho činnosti v rámci politických struktur československého exilu ve Velké Británii. Ve třetí, nejobsáhlejší kapitole se práce zabývá Majerovou činností ve třetí republice. Rozebírá jednotlivé kauzy tehdejší politické scény. Všímá si těch kauz, v nichž sehrál Majer důležitou roli. Jedná se zejména o otázky znárodnění, československé účasti na Marshallově plánu, brněnského sjezdu sociální demokracie a únorových událostí roku 1948. Práce končí Majerovým odchodem do exilu po Únoru.
|
|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
|
|
Portugalsko a židovští uprchlíci před nacismem
Kraftová, Pamela ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám přístupem Portugalska k židovským uprchlíkům během druhé světové války. Portugalsko se v průběhu staletí proměnilo ze země inkviziční v zemi nábožensky tolerantní. Vzestup německého nacismu a vypuknutí druhé světové války vyvolaly uprchlickou krizi, na kterou Portugalsko zareagovalo zavedením restriktivní politiky. Po pádu Francie se Portugalsko stalo jedním z nemnoha únikových východů z nacisty okupované Evropy. Tisíce židovských uprchlíků nalezly útočiště v zemi, kde panoval nedemokratický antiliberální režim, který vykazoval řadu podobných rysů s nacistickým režimem v Německu (spojoval je např. vyhrocený antikomunismus a antiliberalismus). Nepřítomnost rasismu a antisemitismu v ideologii Nového státu bylo naopak to, co tyto režimy rozdělovalo a zároveň představovalo základní předpoklad židovské emigrace, byť jen dočasné, do této země ve 30. a 40. letech 20. století. V práci se zabývám vztahem Salazara, portugalských úřadů, a především diplomatů v zahraničí, a též portugalské veřejnosti k pronásledovaným židům.
|
|
|
Svaz osvobozených politických vězňů v letech 1945-1948
Částová, Barbora ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce "Svaz osvobozených politických vězňů v letech 1945-1948" si klade za cíl představit a zmapovat tuto poválečnou organizaci, od jejího vzniku na jaře 1945 až do sloučení s ostatními odbojovými organizacemi na našem území. Do SOPVP se ihned po válce začali sdružovat všichni vězni, kteří byli nacisty žalářováni či uvrženi do koncentračních táborů pro svou politickou odbojovou činnost během druhé světové války, i jejich pozůstalí. Počet těchto členů se v největším rozmachu Svazu pohyboval kolem 80 000. Práce popisuje vznik a vývoj této organizace a její strukturu. Dále se zaměřuje na její činnost a spolupráci s ostatními českými i zahraničními odbojovými organizacemi.
|
|
|
Postmoderní obraz světa podle Petera Sloterdijka
Vodička, Bohumil ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
6 Abstrakt Práce se zabývá dílem Petera Sloterdijka. Ve své práci se zaměřuji na Sloterdijkovo pojetí pojmu cynicismus ve vztahu ke kynicismu. Nejprve se pokouším podrobně popsat samotný pojem cynicismus, který považuji za zcela zásadní pro porozumění Sloterdijkovu pojetí evropských dějin obsaženému v díle Procitne Evropa?. Snažím se vysvětlit, jak se podle Petera Sloterdijka cynicismus projevuje v různých oblastech života, důraz kladu především na cynicismus vojenský a státní. Druhá část práce se zabývá politicko-filozofickou vizí Evropy, jejíž dějiny i současný stav jsou oním cynickým principem velmi silně ovlivněny a poznamenány. V závěru práce se snažím vysvětlit Sloterdijkovu představu východiska z této situace.
|
|
|
"Cephalonia" in the West German and Italian Cultures of Remembrance. 1943-1989
Mikulová, Soňa ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Woller, Hans (oponent) ; Cornelißen, Christoph (oponent)
Autorka ve své disertaci zkoumá vývoj západoněmeckého a italského vzpomínkového diskursu ohledně válečných událostí na řeckém ostrově Kefalonia, které koncem září 1943 vyústily v masové popravy až čtyř tisíc italských zajatců jednotkami Wehrmachtu. Zároveň zkoumá vzájemnou recepci těchto diskursů a ověřuje možnosti interakce mezi jednotlivými nositely vzpomínek v Západním Německu a v Itálii. Práce si klade za cíl ukázat na příkladu "Kefalonia", jak se západoněmecká a italská společnost vyrovnávala v letech 1943 až 1989 s minulostí druhé světové války. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Remember the Bombs: Memory of the Belgrade Bombings from the Second World War from 1995 until 2003
Puškarov, Katarina ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Daniel, Ondřej (oponent)
Práce zkoumá, jak byla v letech 1995-2003 v Jugoslávii využívána paměť na bombardování Bělehradu během druhé světové války. Bělehrad byl bombardován oběma znepřátelenými stranami, totiž nejprve nacisty v roce 1941 a poté i spojenci v roce 1944. V období socialistické Jugoslávie byl německý nálet připomínán výrazně více než spojenecký. Předmětem mého zájmu byly následující otázky: jak bylo využíváno vzpomínání na německý i spojenecký nálet v období před, během a následně po leteckých útocích NATO na Jugoslávii v roce 1999, zda se tehdy ve veřejném prostoru objevila i paměť na spojenecké bombardování z roku 1944, a pokud ano, v jakém vztahu vůči paměti na nacistický nálet zroku 1941. Jako pramen byly využity články zpředního bělehradského deníku Politika, uveřejňované v letech 1995 až 2003 ve výroční dny náletů. Závěr poukazuje na dominantní využívání paměti na nacistické bombardování během celé sledované doby, i když se objevilo i připomínání spojeneckého bombardování.
|
|
|
Farmacie v Českých zemích 1938/39-1945
Vašatová, Barbora ; Valášková, Ladislava (vedoucí práce) ; Dohnal, František (oponent)
Česká verze Předmět práce: Farmacie v Českých zemích v letech 1938/39 až 1945. Cíl: Zmapování farmacie v letech 1938 až 1945 a popis vlivu druhé světové války na farmaceutická odvětví se zaměřením na lékárenství, farmaceutické školství, farmaceutický průmysl a profesní organizace. Metody: Zpracování historického farmaceutického tisku z Českého farmaceutického muzea v Kuksu. Výsledky: V období mezi rokem 1939 a 1945 došlo vzhledem ke zvýšení obratů lékáren a platů zaměstnaných lékárníků k zlepšení finanční situace veškerého farmaceutického personálu. Zvýšená produkce léčivých přípravků ve farmaceutickém průmyslu vyrovnávala omezení zásobení lékáren surovinami. Vysokoškolské vzdělávání farmaceutů bylo v roce 1939 Němci přerušeno. Ve farmaceutickém průmyslu došlo k zabavení židovských podniků, které následně převzali němečtí obchodníci. Závěr: Během druhé světové války se po finanční stránce majitelům lékáren i jejich zaměstnancům dařilo. Došlo k vyřešení několika lékárnických problému, a to zejména ke zvýšení lékárnických sazeb, vybudování Lékárnického domu a částečnému sloučení profesních organizací.
|
|
|
Němečtí antifašisté v Československu po druhé světové válce ve srovnání s oblastí Karlovarska
Deutschová, Kristýna ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Mezi německy hovořícím obyvatelstvem na území Československa se v období let 1938 až 1945 vyskytovala skupina těch, kteří se stavěli na odpor nacistické politice a projevovali ochotu bránit československý stát. Mnozí z nich se zapojili i aktivně především do zahraničního odboje, řada z nich za svůj postoj pykala v koncentračních táborech, či byla dokonce popravena. Předložená bakalářská práce pojednává o německých antifašistech v Československu po roce 1945 a z části věnuje svou pozornost oblasti Karlovarska. Po vymezení problematického pojmu antifašista a nastínění pozice antifašistů v Československu po podpisu Mnichovské smlouvy je v jednotlivých kapitolách popsán vývoj situace německých antifašistů na území Československa po druhé světové válce a podmínky, za kterých následně v rámci antifašistických transportů opouštěli zemi. V poslední části práce je nastíněn vývoj postavení německých antifašistů na Karlovarsku. Tato oblast bude zkoumána i proto, že Karlovarsko představovalo oblast obydlenou převážně německým obyvatelstvem. Práce se pokouší prozkoumat vývoj postavení antifašistů v oblasti Karlovarska v souvislosti s ostatním územím a určit případné odlišnosti.
|
host ::
RSS.