|
|
Výhrada veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém
Šedivková, Anna Marie ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Výhrada veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku výhrady veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém. Cílem práce je analyzovat různé aspekty výhrady veřejného pořádku a její aplikaci v kontextu mezinárodního práva soukromého, a to s důrazem na české právní prostředí. Práce se skládá z pěti kapitol, v první kapitole je teoreticky vymezen pojem veřejného pořádku v mezinárodním právu soukromém a představena jsou jeho možná dělení. Samostatná podkapitola se zaměřuje na pojetí veřejného pořádku v evropském právu a judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Dále se práce věnuje analýze formálních právních pramenů práva zakotvujících výhradu veřejného pořádku na úrovni mezinárodní, evropské a vnitrostátní, jakož i podmínkám aplikace výhrady veřejného pořádku v českém právu. Blíže je rozebrána zásada restriktivního výkladu a analyzován je i doktrinální aplikační požadavek navázání případu na stát soudu. Dále se práce zabývá dvěma rovinami užití výhrady veřejného pořádku: jako důvodu pro odmítnutí aplikace normy cizího rozhodného práva a jako důvodu pro odepření uznání a výkonu cizího rozhodnutí na území České republiky. V poslední kapitole je zkoumán prostor pro užití výhrady veřejného pořádku v mezinárodním rodinném a dědickém právu a...
|
|
|
Veřejný pořádek jako korektiv autonomie vůle v soukromém právu
Bútora, Michal ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Veřejný pořádek jako korektiv autonomie vůle v soukromém právu Abstrakt Práce se zabývá veřejným pořádkem a jeho rolí v soukromém právu. Veřejný pořádek, jako jeden z korektivů zásady autonomie vůle, má za účel ochránit fundamentální a základní zájmy státu a společnosti, a to skrze omezení absolutní volnosti libovolného uspořádání soukromoprávních poměrů. Cílem práce je vytvořit komplexní text, jež by o tomto korektivu poskytnul ucelené a objektivní pojednání. Práce je rozdělena na pět základních kapitol a závěr. Veřejný pořádek v soukromém právu působí jako korektiv zásady autonomie vůle a tato zásada spolu s jejím ideovým základem byla představena v úvodní části práce. Poté mohl být v rámci části třetí uveden pojem veřejný pořádek. Je rozebrána základní představa o tom, co by měl veřejný pořádek být, chápání veřejného pořádku v jeho národních i mezinárodních souvislostech, ale rovněž se v této části práce věnuje vymezení veřejného pořádku vůči veřejnému zájmu či odlišení vůči korektivu dobrých mravů. Čtvrtá část práce se již nevěnuje teorii stojící za pojmem veřejného pořádku, nýbrž zkoumá veřejný pořádek v platné právní úpravě s tím, že je v textu prakticky zdůrazňována proměnlivost obsahu veřejného pořádku. Největší pozornost je věnována jeho úpravě v Občanském zákoníku, neboť právě tento soukromoprávní...
|
|
|
Postoj Magistrátu hlavního města Prahy k prostituci
Marková, Lucie ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Diplomová práce Postoj Magistrátu hl. města Prahy k prostituci vychází z konstruktivistického paradigmatu a využívá feministických teorií. Zvolenou metodou kritického čtení analýzy diskurzu zkoumá postoje Magistrátu hlavního města Prahy k prostituci a jejich proměny v čase. Sledované období bylo určeno motivem pražského magistrátu předložit návrh zákona o regulaci prostituce. K tomuto účelu byly jako vzorek vybrány všechny relevantní tiskové zprávy za období 2003 - 2015, které se vztahují k tématu prostituce a jsou dostupné na portálu www.praha.eu v sekci tiskového servisu, což je hlavní informační kanál, jehož prostřednictvím magistrát uveřejňuje tiskové zprávy. Teoretická část představuje základní koncepty a směry feministických debat o prostituci. Jádrem práce jsou čtyři kategorie analýzy získané ze zdrojových dat. Těmi jsou: definice prostituce, prostituce jako problém, potřeby a cíle, podpora a represe, které jsou kriticky pojednány z hlediska feministických teorií. V jednotlivých částech autorka sleduje kromě témat samotných i způsob jejich prezentace, stejně jako oblasti, které magistrát opomíjí. (Ne)vyjadřováním postoje k dílčím tématům prostituce magistrát ovlivňuje jejich skutečnou podobu, vývoj, dopady na aktérky a aktéry a rovněž může mít vliv na formování názorů na prostituci (pražské)...
|
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
|
Odepření uznání a výkonu rozhodčího nálezu dle článku V odstavce 2 písm. b) Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958
Sojka, Štěpán ; Brodec, Jan (oponent)
101 ABSTRACT (CZ) Odepření uznání a výkonu rozhodčího nálezu dle článku V odstavce 2 písm. b) Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958 Výhrada veřejného pořádku je silně zakořeněný institut hojně využívaný v mezinárodních instrumentech upravujících uznání a výkon rozhodnutí zahraničních institucí. Do New Yorské Úmluvy o uznání a výkonu rozhodčích nálezů z roku 1958 byl zařazen již od prvního návrhu jejího znění, který byl zejména reformou dosavadního systému uznání a výkonu rozhodčích nálezů na základě Ženevského protokolu a Ženevské úmluvy. Ustanovení článku V odstavce 2 písmena b) New Yorské úmluvy, které upravuje výhradu veřejného pořádku, je již od začátku popisováno jako slabina celého systému NYC. Autor se v předložené diplomové práci zabývá rozborem tohoto ustanovení a zkoumá, zdali a proč působí jeho aplikace v soudní praxi problémy. V první části diplomové práce se autor zabývá genezí zkoumaného ustanovení. Ve druhé části autor analyzuje výkladové a aplikační problémy zkoumaného ustanovení, přičemž klade důraz zejména na komplexní studium rozhodnutí soudů významných signatářských států. Ve třetí, poslední části se autor zaměřuje na kritický rozbor judikatury českých soudů aplikujících zkoumané ustanovení, přičemž praxi českých soudů porovnává se závěry učiněnými v druhé části...
|
|
|
Řízení o správním vyhoštění
Kubáková, Pavla ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Řízení o správním vyhoštění Abstrakt Diplomová práce nazvaná "Řízení o správním vyhoštění" se zabývá podrobnou analýzou platné právní úpravy institutu správního vyhoštění včetně jeho souvisejících aspektů. Obsah celé práce je členěn do šesti kapitol. V první kapitole je vymezen samotný institut správního vyhoštění s důrazem na jeho nesankční povahu. Ve druhé kapitole je kladen důraz na rozbor jednotlivých situací, které zákon o pobytu cizinců stanovil jako důvody vedoucí k vydání rozhodnutí o správním vyhoštění. Tyto důvody jsou analyzovány s ohledem na skutečnosti, zda se jedná o cizince, který je občanem některého z členských států E U , nebo o cizince, který je občanem třetího státu, a taktéž zda cizinec na území ČR pobývá na základě přechodného, dlouhodobého nebo trvalého pobytu. Jelikož zákonodárce značnou část důvodů definuje prostřednictvím neurčitého právní pojmu, kterým je veřejný pořádek, přináší třetí kapitola výklad tohoto neurčitého právního pojmu Nejvyšším správním soudem ČR a zároveň si klade za cíl přinést odpověď na otázku, zda za jednání závažným způsobem narušující veřejný pořádek lze považovat pouze jednání výlučně naplňující znaky porušení právních předpisů ČR. Jádro celé práce představuje čtvrtá kapitola, která je věnována deskriptivnímu pojednání o jednotlivých fázích řízení o...
|
|
|
Právní úprava trestného činu výtržnictví
Ježek, Tomáš ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Tato práce se věnuje české úpravě trestného činu výtržnictví, který je v § 358 TrZ vymezen značně abstraktně jako výtržnost nebo hrubá neslušnost spáchaná veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném. Práce má za cíl poskytnutí obecné charakteristiky daného trestného činu, vymezení jeho adekvátního výkladu, navržení vhodných změn současné úpravy a rozbor problematiky diváckého násilí jako zvláštní formy výtržnického jednání. Obsah práce se člení do šesti částí, z nichž první rozebírá jednotlivé znaky skutkové podstaty trestného činu výtržnictví se zaměřením na znaky vyjádřené neurčitými právními pojmy. Závěrečná kapitola této části se pak zaměřuje na nedostatky současné úpravy a návrhy možných změn. Druhá část se zabývá přípustností jednočinného souběhu výtržnictví s jinými trestnými činy a zvlášť rozebírá nemožnost takového souběhu z důvodu faktické konsumpce. Následující část je věnována přestupkům postihujícím méně závažná jednání výtržnického charakteru, tedy přestupkům proti veřejnému pořádku a proti občanskému soužití. Rovněž jsou zde vyjádřena hlediska pro posouzení, zda konkrétní výtržnické jednání dosahuje intenzity trestného činu, nebo pouze přestupku. Čtvrtá část mapuje historický vývoj trestněprávního postihu výtržnického jednání na našem území. Postupně je zde popsána úprava dle...
|
|
|
Obecně závazné vyhlášky obcí k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku
Sobotková, Kamila ; Rajchl, Jiří (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Obecně závazné vyhlášky obcí k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku Abstrakt Diplomová práce se zabývá obecně závaznými vyhláškami obcí k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku s cílem zjištění, v jaké míře a kvalitě obce využívají zmocnění k normotvorbě v samostatné působnosti při regulaci činností narušujících veřejný pořádek, a jak při ní jednotlivá zastupitelstva vycházejí ze znalosti místního prostředí. V úvodní části jsou vymezeny zásadní pojmy pro lepší porozumění problematiky, kterými jsou obec, veřejný pořádek, veřejné prostranství a obecně závazné vyhlášky, přičemž chápání neurčitého právního pojmu veřejného pořádku je porovnáno s jeho výkladem v sousedních zemích. Dále je shrnuta historie obecní samosprávy od roku 1848 do současnosti s představením jejího významu a zaměřením na obecní normotvorbu v samostatné působnosti. Vzhledem k tomu, že nahlížení Ústavního soudu na zmocňovací ustanovení čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky prošlo vývojem, je v práci rozebrána i tato geneze důležitá pro rozhodovací praxi v dnešní době. Další část se věnuje aktuální právní úpravě procesu přijetí obecně závazné vyhlášky zastupitelstvem a následným možným přezkumem zákonnosti ze strany Ústavního soudu, který používá tzv. test čtyř kroků. Zásadní pro obsah textu je část věnovaná...
|
|
|
Kogentní normy v občanském zákoníku
Mendrek, Piotr ; Elischer, David (oponent)
Kogentní normy v občanském zákoníku Abstrakt Cílem této diplomové práce s názvem "Kogentní normy v občanském zákoníku" je analýza kogentních norem v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen "OZ"), a to z hlediska jejich teoretického vymezení, způsobu jejich identifikace a výskytu. Práce je proto systematicky rozdělena na tři části. První část se zabývá pojmovým a obsahovým vymezením kogentní normy a definováním rozdílů mezi kogentní a dispozitivní normou. Je taktéž pojednáno o různých typech kogentních norem, přičemž značný důraz je kladen na rozbor kategorie tzv. relativně kogentních norem. V rámci této části se autor zabývá i hlubší rovinou dělení norem na kogentní a dispozitivní. Je pojednáno o stěžejním principu soukromého práva - principu autonomie vůle, ve kterém se zrcadlí zásadní dispozitivnost norem občanského zákoníku. Na straně druhé je poukázáno na nutnost omezení autonomie vůle právě prostřednictvím kogentních norem. Druhá část diplomové práce je věnována dlouhodobě problematické otázce identifikace kogentní normy. Předně jsou v historickém a komparativním pohledu analyzovány legislativní techniky, které zákonodárce pro rozlišení kogentních a dispozitivních norem používá. Podrobněji je rozebrána problematika poznání kogentní normy v polském občanském zákoníku, přičemž v této...
|
|
|
Kogentní normy v občanském zákoníku
Mendrek, Piotr ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Kogentní normy v občanském zákoníku Abstrakt Cílem této diplomové práce s názvem "Kogentní normy v občanském zákoníku" je analýza kogentních norem v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen "OZ"), a to z hlediska jejich teoretického vymezení, způsobu jejich identifikace a výskytu. Práce je proto systematicky rozdělena na tři části. První část se zabývá pojmovým a obsahovým vymezením kogentní normy a definováním rozdílů mezi kogentní a dispozitivní normou. Je taktéž pojednáno o různých typech kogentních norem, přičemž značný důraz je kladen na rozbor kategorie tzv. relativně kogentních norem. V rámci této části se autor zabývá i hlubší rovinou dělení norem na kogentní a dispozitivní. Je pojednáno o stěžejním principu soukromého práva - principu autonomie vůle, ve kterém se zrcadlí zásadní dispozitivnost norem občanského zákoníku. Na straně druhé je poukázáno na nutnost omezení autonomie vůle právě prostřednictvím kogentních norem. Druhá část diplomové práce je věnována dlouhodobě problematické otázce identifikace kogentní normy. Předně jsou v historickém a komparativním pohledu analyzovány legislativní techniky, které zákonodárce pro rozlišení kogentních a dispozitivních norem používá. Podrobněji je rozebrána problematika poznání kogentní normy v polském občanském zákoníku, přičemž v této...
|
host ::
RSS.